Proč a jak vápnit půdu a kompost?

Už jste slyšeli o výhodách použití vápna na zahradě? Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Zjistěte, jaké vápno je na zahradu vhodné, zda používat hašené nebo nehašené vápno a jaké výhody vám jeho použití přinese.

Proč vápnit půdu?

Úprava pH půdy je zásadním krokem k tomu, aby vaše zahrada prosperovala. Vápno pomáhá zvýšit zásaditost půdy a neutralizovat její kyselost, a právě to má obrovský vliv na zdraví rostlin. Díky vápnění se zlepší příjem živin, půda ožije mikroorganismy a organické látky se rychleji rozkládají. Navíc může vápno působit i jako prevence proti některým chorobám a škůdcům, které v kyselém prostředí lépe prosperují.

Příliš kyselá půda často vzniká tam, kde se pravidelně používají organická hnojiva, kompost nebo hnůj. Svůj vliv mají také kyselé deště. Pokud rostliny chřadnou, pomalu rostou nebo mají zažloutlé listy, je možné, že trpí právě nízkým pH. V takovém případě je vápnění nejen užitečné, ale přímo nezbytné pro obnovení rovnováhy.

Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více.

Jak zjistit, zda je půda kyselá?

Než sáhnete po pytli s vápnem, zjistěte nejprve, jestli to vaše půda vůbec potřebuje. Přehnané vápnění může být stejně škodlivé jako jeho nedostatek.

Čtěte také: Mistrovský mix pro kompost

• pH testery z obchodu: Rychlé, spolehlivé a snadno použitelné. Stačí odebrat vzorek půdy, smíchat s vodou a vložit sondu. Za pár vteřin víte, jak na tom jste. Některé digitální testery měří i vlhkost nebo světelnost.
• Lakmusové papírky: Cenově dostupnější varianta. Fungují na podobném principu, podle barvy papírku poznáte, zda je půda kyselá, neutrální nebo zásaditá. Výsledky sice nejsou na desetinu přesné, ale pro základní orientaci bohatě stačí. Při použití nejlevnějších lakmusových papírků je odchylka přesnosti cca 0,5 pH.
• Vzhled a chování rostlin: Kyselá půda bývá zarostlá mechem, rostliny rostou pomalu, špatně kvetou, mají světlejší až žluté listy a často nechtějí přijímat živiny ani při hnojení. Pokud tyto příznaky pozorujete, je to jasné varování.

Vápník je nejdůležitějším znakem kyselosti a zásaditosti půd, zajímá nás tedy hodnota pH půdy. Většina druhů zeleniny a ovoce potřebuje pH v rozmezí 5,5 až 6,5 (neutrální pH je 7, resp. v případě půdy 6,6 až 7,2). Je-li pH půdy vyšší nebo nižší, pěstovaným rostlinám se zřejmě nebude příliš dařit ani při pravidelné zálivce a hnojení. Nejlepší je změřit pH půdy na jaře a na podzim před hnojením.

Půdní reakci můžeme poznat i podle výskytu plevelů, na kyselých půdách roste třeba jitrocel, přeslička a šťovík, na zásaditých komonice a hořčice. Silně zásadité (alkalické) půdy mají pH vyšší jak 7,7, alkalické půdy pH 7,3 až 7,7, neutrální půdy 6,6 až 7,2, slabě kyselé půdy 5,1 až 6,5, kyselé půdy 4,6 až 5 a silně kyselé půdy do 4,4. Většině rostlin pěstovaných v českých zahradách přitom vyhovují půdy neutrální až mírně kyselé. Neutrální pH podporuje biologickou aktivitu, jsou však výjimky. Třeba borůvky vyžadují kyselé půdy, košťálová zelenina, aromatické byliny a mnohé skalničky půdy alkalické.

Příliš nízká půdní reakce brzdí růst rostlin, stejně jako činnost mikroorganismů a žížal. Zhoršuje se struktura půdy, ta se slévá a tvoří se škraloup, přijatelnost většiny živin je však v tomto případě dobrá s výjimkou fosforu, hořčíku a molybdenu. Při vysoké hodnotě pH je pro změnu snížena přijatelnost manganu, železa a boru. A pokud půdu vyloženě převápníte, dojde k fatálnímu nedostatku stopových prvků.

Naopak není třeba vápnit, pokud je pH půdy neutrální či mírně kyselé a pokud je mírně vyšší jak 7,2 a půda obsahuje uhličitan vápenatý. Jeho obsah zjistíme jednoduše i pomocí octu, stačí vložit do nádobky malý vzorek půdy (v gramech) a kápnout ocet.

Pro většinu zeleniny je ideální pH mezi 6,0 a 7,0.

Čtěte také: Optimální množství žížal

Jaké vápno použít na zahradu?

Na trhu existuje několik druhů vápna, a každý má své specifické využití podle toho, co zrovna vaše zahrada potřebuje. Pokud hledáte jednoduchý a bezpečný způsob, jak upravit pH půdy, sáhněte po uhličitanovém vápně - známém také jako dolomitické vápno nebo mletý vápenec. Je to nejčastější volba zahrádkářů, protože působí pomalu, ale šetrně a nezpůsobuje popálení rostlin. Naopak dusíkaté vápno je ideální pro trávníky nebo zeleninové záhony, protože zároveň dodá půdě i dusík - tedy živinu podporující růst.

Na druhé straně stojí hašené a nehašené vápno, které mají mnohem silnější účinky. Hašené vápno je vhodné zejména pro dezinfekci skleníků, kompostu nebo pařenišť, ale s půdou ho kombinujte opatrně. Nehašené vápno, tedy oxid vápenatý, je silně žíravé a jeho použití je doporučeno spíše profesionálům. Pro běžného pěstitele bohatě postačí dolomit či dusíkaté vápno - s nimi máte jistotu, že pomáháte, a ne škodíte.

Kdy vápnit půdu?

Pro vápnění půdy je ideální dobou podzim. Vápno by mělo být aplikováno na zrytou a rozmělněnou půdu, není nutné ho aplikovat každoročně. Frekvence vápnění zahrady se odvíjí od množství spotřeby rostlinami, přirozeném vyplavování z půdy a také na množství úhrnu srážek. Čas hraje při vápnění zásadní roli. Nejvhodnější období je pozdní podzim. Půda má přes zimu dostatek času vápno pozvolna vstřebat a na jaře je připravená v ideální kondici. Pokud jste to na podzim nestihli, můžete vápnit i na jaře, ale pozor: udělejte to alespoň 2 až 3 týdny před plánovaným výsevem nebo výsadbou, jinak může dojít ke zpomalení růstu mladých rostlin.

Další příležitostí je období po sklizni, například v létě nebo na konci sezóny, pokud plánujete zasít zelené hnojení nebo zúrodnit půdu pro další rok. Vždy ale pamatujte na jedno důležité pravidlo: vápno nikdy nekombinujte s čerstvým hnojem nebo kompostem. Může dojít k chemické reakci, která způsobí únik cenného dusíku z půdy a ten rostliny potřebují jako jednu ze základních živin. Vápno a hnůj si tedy zaslouží svůj vlastní čas a prostor.

Naopak vápnit se nedoporučuje ve chvíli, kdy hodláte pěstovat jahody, hrách nebo brambory.

Čtěte také: Vše o kompostování

Jak vápno aplikovat?

Správná aplikace vápna je klíčem k tomu, aby mělo požadovaný účinek na pH půdy i zdraví rostlin.

1. Očistěte záhon nebo půdu od rostlin, plevelů a kamenů. Čím čistší povrch, tím lépe se vápno vstřebá a působí rovnoměrně.
2. Rozhoďte vápno ručně nebo pomocí rozmetadla. Dbejte na stejnoměrné rozložení po celé ploše, vyhněte se hromádkám.
3. Zapravte do půdy hráběmi nebo motykou (cca 5 až 10 cm hluboko). Vápno by mělo přijít do kontaktu s půdní vrstvou, kde budou růst kořeny.
4. Následně půdu zalijte, aby se vápno aktivovalo. Vlhkost pomáhá lepšímu vstřebání vápna do půdní struktury a urychluje jeho účinek.

Dávkování: Závisí na typu použitého vápna a aktuálním pH půdy. Obvykle se doporučuje 0,5 až 1,5 kg na 10 m², ale pokud máte možnost, nejprve půdu otestujte. Příliš mnoho vápna může být stejně škodlivé jako málo - v zahradě je rovnováha vždy základ.

Na co si dát pozor při vápnění?

Při vápnění zahrady je důležité dodržet pár zásad, aby bylo opravdu účinné a zároveň bezpečné pro půdu i rostliny.

• Rozhodně nevápněte za horkého počasí nebo při přímém slunci. Vápno může reagovat příliš prudce a ztrácí účinnost.
• Důležité je také nepřekračovat doporučenou dávku, jinak hrozí zasolení půdy, které by mohlo poškodit rostliny na delší dobu.
• Vápno nikdy neaplikujte přímo na rostliny, mohlo by dojít k popálení listů nebo kořenů.
• A pozor i na kombinaci s čerstvým hnojem - dohromady mohou vytvořit chemickou reakci, která rostlinám víc uškodí než pomůže.

Které rostliny vápno nesnášejí?

Některé rostliny mají rády půdu kyselejšího charakteru a vápno by pro ně bylo doslova pohromou. Vápnění může u těchto druhů omezit příjem živin, zpomalit růst nebo dokonce poškodit kořeny. Dejte si pozor zejména na tyto citlivé rostliny:

• Brambory: Vápno podporuje rozvoj strupovitosti, která výrazně snižuje kvalitu hlíz. Pokud vápníte záhony, kam plánujete brambory, udělejte to aspoň rok předem.
• Borůvky: Milují kyselou rašelinu a pH kolem 4,5 až 5,5. Vápno by jim zničilo ideální prostředí.
• Rododendrony a azalky: Typičtí zástupci vřesovištních rostlin, které bez kyselé půdy ztrácejí vitalitu.
• Vřesy a vřesovce: Také potřebují kyselejší podmínky, vápnění u nich způsobuje blednutí a slábnutí rostlin.

Pokud pěstujete tyto rostliny, zapomeňte na vápno a naopak přemýšlejte o přidání rašeliny nebo speciálního substrátu pro kyselomilné druhy. Vhodné je také pravidelné mulčování jehličím nebo kůrou, které přirozeně snižují pH půdy.

Použití vápna v kompostu

Vápno je vhodné přidávat dokonce i do kompostu, protože urychluje jeho zrání, odstraňuje zápach a pomáhá likvidovat hmyz. Pravidelné přidávání vápna do kompostů urychluje jejich zrání, odstraňuje zápach a likviduje hmyz. V zásadě stačí jednou za čas posypat povrch kompostu vápnem a přikrýt zeminou.

Pečlivé založení a dobré promíchání organických látek je správnou cestou k získání výživného kompostu, který většinou nevyžaduje vápnění. Mnozí přidávají do kompostu pálené vápno, aby podpořili rychlé tlení, tlumili nepříjemný zápach a zlikvidovali semena plevelů. Pálené vápno sice ničí semena plevelů, ale také užitečný život v kompostu.

Jako přídavek do kompostu lze doporučit dusíkaté vápno. V kompostu, ve kterém nedochází k horké fázi, probíhá tzv. chladné kompostování. Přidané dusíkaté vápno tu zlikviduje škodlivé zárodky. Krátkodobě se tlak na vše živé týká i bakterií, které zabezpečují tlení.

Při zakládání kompostu (zejména při postupném zakládání) můžeme na každou vrstvu odpadu silnou 20-25 cm použít 100 gramů dusíkatého vápna na 1 m², což odpovídá množství asi 0,5 kg dusíkatého vápna na 1 m³ kompostovaného materiálu.

Dusíkaté vápno: Všestranný pomocník

Dusíkaté vápno obohacuje půdu o dusík a vápník. Využívá se k desinfekci půdy zvláště proti houbovým chorobám a tím zabraňuje nádorovitosti košťálovin a brukvovin.

Minerální dusíkaté hnojivo se hodí zvláště k dezinfekci půdy po sklizni a napomáhá zvláště proti následnému výskytu houbových chorob. Aplikace dusíkatého vápna podporuje rostliny v rozvoji kořenového systému, díky čemuž mohou lépe absorbovat živiny. Důležitou složkou dusíkatého vápna je oxid vápenatý (CaO), který mimo jiné zlepšuje strukturu půdy.

Dusíkaté vápno je ideální použít v období, kdy je vlhkost půdy dostatečná - únor, březen. Jakmile však aplikujete dusíkaté vápno, vyčkejte alespoň 2-3 týdny, než budete vysévat semínka a sázet rostliny.

Výhody použití dusíkatého vápna:

• Snižuje výskyt plevelů
• Likviduje napadení pozemku slimáky
• Likviduje původce houbových chorob
• Zvyšuje dostupnost vápníku pro rostliny
• Zajišťuje přirozenou úrodnost půdy
• Hnojivo se bezezbytku rozkládá a nezanechává žádná rezidua

Dva až tři týdny před setím či výsadbou rozhodíme hnojivo na plochu a zapravíme v dávce cca 50 g / m². Při aplikaci by měla být půda vlhká. Hnojení vzešlých kultur provádíme do řádků mezi rostliny, které musí být suché.

Dusíkaté vápno lze použít k dezinfekci půdy a zároveň jako hnojivo. Aby bylo jeho použití ale účinné, je třeba vědět, jak dusíkaté vápno funguje a jak ho na záhony aplikovat.

Z pohledu chemika je dusíkaté vápno kyanamid vápenatý (neboli CaCN2) a s ohledem na výrobní náklady se jedná o jedno z nejdražších dusíkatých hnojiv. I proto se používá jen tehdy, kdy je možné uplatnit i jeho dezinfekční a zejména v práškové formě také herbicidní účinky.

Jedná se v podstatě o žíravinu, která jako hnojivo působí alkalicky. Má modrošedou barvu a v práškové podobě silně práší, proto se granuluje. V půdě probíhá rozklad dusíkatého vápna přes řadu meziproduktů, z nichž některé jsou toxické. Nejprve vlivem vlhkosti vzniká volný kyanamid a z něj pak hlavně močovina, která se dále mění na amoniak (čpavek) a nitrátový dusík. Rychlost těchto přeměn závisí na vlhkosti a teplotě půdy (sucho a chladno proces zpomaluje). A právě volný kyanamid, který působí toxicky, očišťuje půdu od živočišných škůdců, jako jsou třeba háďátka, drátovci, slimáci apod., klíčících plevelů, choroboplodných zárodků a hub. Dusíkaté vápno bohužel zlikviduje i řadu užitečných organismů, z dlouhodobého pohledu jeho přednosti ale převažují.

Dusíkaté vápno je možné použít na všechny půdy s výjimkou těžkých a jeho množství se odvíjí od účelu použití. Na podzim se používá k dezinfekci půdy (asi 100 g/m2), na jaře k základnímu hnojení (50 g/m2). Vždy ale min. 14 dnů až tři týdny před plánovaným výsevem nebo výsadbou. Granulát rovnoměrně rozprostřete po ploše, zaryjte do půdy a zalijte. Nejúčinnější dezinfekce půdy dosáhnete koncem léta, kdy je půda ještě teplá a vlhká. Záhony se zapraveným dusíkatým vápnem zalijte a zakryjte nepropustnou fólií (zvýší účinnost) a ponechte takto až tři týdny.

Kvůli schopnosti dusíkatého vápna ničit choroboplodné zárodky se doporučuje ho občas přidávat i do kompostu, a to v dávce asi 100 g na 1 m2 povrchu každé 20 cm vysoké vrstvy kompostu, tj. 0,5 kg/m3.

Hašené a nehašené vápno

Hašené vápno se dá využít na poli i na zahradě. Má antibakteriální, dezinfekční a odkyselující vlastnosti. I hašené vápno má antibakteriální, dezinfekční a odkyselující vlastnosti, musí se ale před aplikací důkladně ředit vodou, musí se rozpustit. Funguje tedy v podobě zálivky, zatímco páleným vápnem povrch půdy posypeme a hmotu zapravíme do půdy. Pálené a hašené vápno lze přidávat i do kompostu.

Pálené vápno lze použít na těžších půdách, ale se značným předstihem před pěstováním rostlin, čili nejlépe na podzim spolu s organickým hnojením. Do půdy zapravené pálené vápno rychleji přijímá vlhkost.

Vápnění skleníků

Především ve sklenících oceníte tu vlastnost vápníku, že dezinfikuje půdu. Ta totiž na těchto místech bývá často unavená, což se může projevit deformací plodů nebo případnými skvrnami na plodech.

Ve sklenících vápno především dezinfikuje unavenou půdu, přidávat pouze kompost nestačí. Únava půdy se projevuje deformací plodů a případnými skvrnami na plodech. Skleník tedy vápníme 3 až 4 týdny před výsevem a výsadbou. I zkušení zahradníci vám však řeknou, že musí stačit pořádné umytí zasklení a konstrukce skleníku. Samozřejmě za užití přípravku, který nepoškodí půdu, pokud do ní steče.

Tabulka: Dávkování mletého vápence a dusíkatého vápna

Intenzívním pěstováním zeleniny obsah vápníku v půdě klesá, vyplavuje se také vodou při zavlažování. Zelenina je většinou na vápník náročná a díky každodennímu zavlažování v parných letních dnech, jsou ztráty vápníku na zelinářských záhonech značné. O náhradu a doplnění vápníku v půdě se pečuje vápněním, záro­veň tak upravujete půdní reakci na příznivý neutrální, popř. slabě alkalický stav. Je-li pH menší než 5,5 přidejte 20 kg vápna.

Nejúčelnější je vápnit pod košťáloviny. Náročná na obsah vápníku v půdě je i kořenová zelenina, tu je však nutné vápnit v předchozím roce na podzim. Nepravdivým mýtem je, že vápnění způsobuje strupovitost brambor. Odborníci se tento mýtus snaží marně popírat.

Potřeba vápnění brambor závisí na stanovišti, na příliš nízkou hodnotu pH tak citlivě sice nereagují, jako např. Většina zelenin (vyjma košťálovin) je citlivá na silné čerstvé vápnění, je tedy nejlepší vápnit častěji v menších dávkách, či na podzim předchozího roku. Je třeba se vyvarovat nadměrných dávek a zajistit rovnoměrnou aplikaci v porostu. Současně s vápnem nikdy nesmíte použít chlévský hnůj, dusík by z něho vyprchal ve formě čpavku.

K vápnění na těžkých půdách používejte rychleji a intenzivněji působící pálené vápno (CaO).

tags: #pridat #do #kompostu #vapno #proc

Oblíbené příspěvky:

• Bohatství Vltavy
• Nabídka odpadkových košů Planeo Elektro
• Czech Nature Photo: Přehled talentů
• Co jsou prahové hodnoty ovzduší?
• Podmínky pro živnost v ekologické likvidaci vozidel