Přípustná míra erozního ohrožení zemědělské půdy v České republice

13.12.2025

Ochrana zemědělské půdy patří mezi klíčové výzvy současného zemědělství a udržitelného rozvoje. Česká krajina čelí ztrátám půdy způsobeným vodní i větrnou erozí, které ohrožují kvalitu půdy, stabilitu krajiny i potažmo samotné zemědělství. Podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je zakázáno ohrožovat a poškozovat půdu erozí. Klíčové je tedy erozi předcházet.

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. ze dne 17. Podle Ministerstva zemědělství se vodní eroze v důsledku extrémního počasí způsobeného změnou klimatu zvýší do roku 2030 na dvojnásobek.

Nejnovějším legislativním rámcem řešícím problematiku erozního ohrožení, a tím i přípustnou míru erozního ohrožení, je Vyhláška č. 240/2021 Sb. o ochraně zemědělské půdy před erozí, která nabyla platnosti 1. 7. 2021. Tato vyhláška stanovuje řešení erozního ohrožení vodní erozí a dále způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí, přípustnou míru erozního ohrožení vodní erozí a opatření k jeho snížení.

Protierozní vyhláška je prováděcím předpisem pro Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/1992 Sb., v platném znění), který mimo jiné řeší i sankce v případě poškození zemědělského půdního fondu. Vyhláška vejde v platnost v červenci tohoto roku.

Přípustná míra erozního ohrožení je dána přípustnou ztrátou zemědělské půdy způsobenou vodní erozí vztaženou k hloubce půdy vyjádřenou v tunách na 1 ha za 1 rok a je stanovena v příloze č. 1.

Čtěte také: Míra znečištění ovzduší

Přípustná míru erozního ohrožení vodní erozí je zde stanovena pro půdy hluboké (více než 60 cm) a středně hluboké (30-60 cm) na 9 t/ha.rok a pro půdy mělké (méně než 30 cm) na 2 t/ha.rok.

Od roku 2010 jsou v ČR implementovány Standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) zajišťující zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí, a které jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). V rámci nastavení Standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), konkrétně DZES 5, je platná hodnota přípustné ztráty půdy pro půdy mělké (do 30 cm) 4 t/ha.rok, pro půdy středně hluboké (30-60 cm) a hluboké (více než 60 cm) 17 t/ha.rok.

Dalším podkladem pro řešení přípustné ztráty je certifikovaná a aktuálně platná metodika Ochrana zemědělské půdy před erozí [15], ve které je limit dlouhodobé ztráty půdy stanoven především z hlediska dlouhodobého zachování funkcí půdy a její úrodnosti, a je definován pro půdy středně hluboké (30-60 cm) i hluboké (nad 60 cm) ve výši 4 t/ha.rok. Původně doporučovaných 10 t/ha.rok pro půdy hluboké [16] bylo sníženo z důvodu nutnosti zvýšení jejich ochrany před erozí, neboť se jedná o nejhodnotnější půdy.

Hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy spočívá v provedení výpočtu v protierozní kalkulačce za účelem zjištění míry erozního ohrožení posuzované plochy postupem uvedeným v příloze č. 2.

Plán opatření ke snížení erozního ohrožení zemědělské půdy (dále jen „plán opatření“) obsahuje opatření ke snížení erozního ohrožení za účelem nepřekročení přípustné míry erozního ohrožení posuzované plochy. Plán opatření slouží pro účely hodnocení erozního ohrožení a výběr vhodných opatření ke snížení erozního ohrožení podle § 7 odst. 1 písm. c), d) a e). Plán opatření se vyhotovuje prostřednictvím protierozní kalkulačky na období minimálně 5 let a vždy zahrnuje posuzovanou plochu.

Čtěte také: Indikátory znečištění v ČR

Překročení míry erozního ohrožení vyjadřuje erozní ohrožení zemědělské půdy, při kterém je překročena přípustná ztráta půdy erozí. Pro účely vyhlášky jde o stav, kdy je v protierozní kalkulačce na hodnocené ploše překročen maximálně přípustný součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření. C . P > Cp . Pp.

Nepřekročení míry erozního ohrožení je vyjádřeno vztahem, který vyjadřuje erozní ohrožení zemědělské půdy, při kterém není překročena přípustná ztráta půdy erozí. C . P ≤ Cp . Pp, přičemž hodnota součinu Cp . Pp představuje součin hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozních opatření, při jehož překročení dojde k překročení přípustné ztráty půdy erozí. Cp . Pp = Gp / (R . K . L . S).

Faktory (veličiny) Gp, K, L, S, C a P se stanovují nově ve výpočtu eroze každoročně, vždy k 1. červenci, faktor (veličina) R se stanovuje nově každý čtvrtý rok, vždy k 1. 1. Hodnoty veličin použité ve vzorcích se pro posuzovanou plochu zjistí pomocí protierozní kalkulačky.

V rámci vstupních hodnot, v podmínkách ČR, stále dochází k aktualizaci dat (klimatických, půdních, morfologických podmínek a způsobu využití území), která do rovnice vstupují. K výpočtům je využito prostorově distribuovaných vstupních parametrů (výpočet probíhá pro jednotlivé pixely v rasteru) za podpory geografických informačních systémů.

Rovnice vyjadřuje dlouhodobou ztrátu půdy v t/ha.rok a nelze ji používat pro období kratší než jeden rok a pro zjišťování ztráty půdy erozí z jednotlivých srážek nebo z tání sněhu.

Čtěte také: Dopady sucha na českou krajinu

Ministr Richard Brabec podepsal tzv. protierozní vyhlášku, která měla být ostrou zbraní proti úbytku české půdy. Místo toho zůstane materiál z pera Ministerstva životního prostředí spíše bezzubým nástrojem. Resort ministra Brabce nevzal v potaz prakticky žádné ze zásadních připomínek, které vzešly od krajů, sdružení obcí a měst, hl. m. Prahy, neziskových organizací nebo akademické obce.

Nadace Partnerství, Hnutí Duha a Česká společnost ornitologická proto považují předpis za málo ambiciózní. „Vyhláška před erozí nechrání, naopak ji legalizuje. Trestá totiž pouze eroze nahlášené, kterých je minimum, a navíc jen ty opakované. Dobrá protierozní legislativa je v zájmu všech - zemědělců, vlastníků půdy i ostatních občanů. Není nám proto jasné, proč Ministerstvo životního prostředí přišlo s takto slabým návrhem vyhlášky a proč opominulo veškeré připomínky odborné veřejnosti.

Na rozdíl od vodní eroze dochází k větrné i na rovinatých pozemcích. Zatímco před 10 lety bylo erozně ohroženo zhruba 10 % plochy zemědělských půd, aktuálně je to až 24 %. „Klimatická změna přináší nejen více sucha, ale také více přívalových dešťů, které budou v nepřipravené krajině odnášet stále více nenahraditelné půdy a ničit zemědělcům úrodu.

Ekologické organizace se shodují, že nový návrh protierozní vyhlášky z pera Ministerstva životního prostředí je neambiciózní a selže v ochraně půdy před erozí. Podle nich je vyhláška v rozporu s účelem zákona, který má naplňovat, protože většinu erozních událostí neřeší a zabývá se pouze opakovanou erozí.

V České republice ročně dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě minimálně 4 miliard korun. Tento návrh je přitom zcela v rozporu s tím, co Ministerstvo tvrdilo v roce 2017. Tehdy ve vypořádání připomínek uvedlo, že “předmětem zákona, resp. vyhlášky (…) není řešení nastalých erozních událostí ale předcházení jejich vzniku”.

Návrh také umožňuje tolerovat každoroční ztrátu až 9 tun ornice z hektaru. Odborné metodiky přitom jako přijatelnou míru uvádějí hodnotu 4 tuny. Ekologické organizace proto žádají ministra Brabce o přepracování vyhlášky do podoby, která bude skutečně efektivně a komplexně řešit ochranu české půdy. „Zdravá půda je základním předpokladem udržitelného hospodaření v krajině. Je neakceptovatelné, abychom zákonně tolerovali erozní projevy, místo abychom se snažili jim aktivně předcházet.

V rámci projektu TA ČR Aktualizace konceptu přípustné ztráty půdy ze zemědělských pozemků (SS05010180) byla provedena analýza dostupných reálných hodnot ztráty půdy.

Nicméně se jedná o hodnotu dohodnutou bez fyzikálního podkladu a interpretace. Odborná metodika jako přijatelnou míru uvádí hodnotu 4 tuny (Janeček a kol. (2012) Ochrana zemědělské půdy před erozí. Metodika. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací.

Vodní eroze ve skutečnosti neprobíhá kontinuálně, ale výhradně epizodně, obvykle po intenzivních krátkodobých srážkách, které vyvolají povrchový odtok. Ztrátu půdy způsobenou jednou příčinnou srážkou nazýváme „erozní událost“. Při té vždy dochází ke konkrétnímu odnosu daného objemu zeminy.

Plošná eroze se vyskytuje na ploše zemědělského pozemku rovnoměrně, dochází k postupné ztrátě vrchní vrstvy půdy v důsledku erozního procesu. Může docházet k významné ztrátě půdy, ale tento proces se obvykle vyskytuje v menší hloubce a zahrnuje pouze povrchovou vrstvu půdy.

Zatímco na ploše úhoru je průměrná hodnota kumulativní ztráty půdy za simulaci přibližně 4 t/ha, tak u širokořádkových plodin se jedná o hodnotu přibližně 0,5 t/ha a u pokryvných plodin a obilnin jde o hodnoty okolo 0,2 t/ha.

Vyšší formy eroze jsou obvykle mnohem intenzivnější a mohou mít mnohem vážnější důsledky. Tyto formy eroze mají tendenci způsobovat erozi o větší hloubce, čímž způsobují mnohem větší ztráty půdy.

Monitoring eroze zemědělské půdy [29, 30, 31], ze kterého byly vybrány erozní události, kde bylo možné z popisu události a dalších doplňujících informací identifikovat množství sedimentů, které bylo odneseno vodní erozí. Vzhledem k tomu, že reálně jsou erozní události vázány na konkrétní srážkovou událost a jedná se tedy o jev výhradně epizodní, je nutné pro účely ochrany půdy před vodní erozí znát výskyt, rozdělení a intenzitu srážek.

S parametry srážky o úhrnu větším než 12,5 mm nebo intenzitě 6,25 mm za 15 minut a musí být oddělené od ostatních dešťů dobou delší než 6 hodin.

Z obrázku 6 (a, b) je zřejmé, že pro představené dvacetileté srážky existují na území ČR oblasti, kde je se vyskytují koncentro.

Účinnost vyhlášky

Vzhledem k tomu lze očekávat účinky protierozní vyhlášky nejdříve v letech 2023 až 2024. První verze vyhlášky byla přitom ministerstvem připravena již v roce 2017. Spolu s nedostatečnou podobou současného návrhu tak stát v těchto letech ztratí minimálně 30 miliard korun jen na hodnotě půdy. Spolu se škodami na majetku pak může jít minimálně o 70 miliard korun.

„Protierozní vyhláška má být klíčový nástroj pro ochranu půdy a není tedy možné, aby případy eroze v takové míře tolerovala. Potřebujeme protierozní, ne “poerozní” vyhlášku.

Výjimky z vyhlášky

Tato vyhláška se nepoužije pro hodnocení erozního ohrožení na pozemcích, na nichž je založena a pěstována trvalá kultura podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013.

Opatření ke snížení erozního ohrožení

Pokud přípustnou míru erozního ohrožení nelze na posuzované ploše docílit opatřeními ke snížení erozního ohrožení uvedenými v odstavci 1 písm. c) až e), posuzovaná plocha se navrhne k trvalému zatravnění, zalesnění nebo k jinému způsobu využití, který sníží míru erozního ohrožení posuzované plochy, a o této skutečnosti vyrozumí zemědělský subjekt.

a) půdy nacházející se na plochách, kde nižší než přípustné míry erozního ohrožení nelze docílit prostřednictvím opatření uvedených v § 7 odst. 1 písm. c) až e),
c) půdy, na nichž jsou navržena nebo realizována technická opatření ke snížení erozního ohrožení uvedená v § 7 odst. 1 písm. d),
d) půdy, na nichž je navrženo nebo realizováno organizační opatření ve formě ochranného zatravnění pozemku uvedené v § 7 odst. 1 písm. e).

Definice pojmů

i) plochou jedné plodiny souvislá plocha osetá nebo osázená konkrétní plodinou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013,

Závěr

Problematika erozního ohrožení zemědělské půdy v České republice je komplexní a vyžaduje neustálé zlepšování legislativy a zavádění účinných protierozních opatření. Je důležité, aby se na ochraně půdy podíleli nejen zemědělci, ale i státní správa, odborná veřejnost a ekologické organizace.