Negativní dopad na životní prostředí: Komplexní pohled

Stále rostoucí požadavky na přepravu osob a nákladů mají negativní vliv na životní prostředí. Obzvlášť nepříznivý dopad na své okolí mohou mít silně zatížené dálnice určené pro tranzitní kamionovou dopravu.

Proto je v zásadách a standardech pro budování evropské silniční sítě TEN‑T požadováno, aby se tyto dálnice vyhýbaly sídelním útvarům, aby nenarušovaly zvláště chráněná území (ZCHÚ), evropsky významné lokality (EVL) NATURA 2000, regionální a nadregionální biocentra a biokoridory a také aby byl vyloučen významný negativní vliv na územní systém ekologické stability (ÚSES).

Tato chráněná území (ZCHÚ, EVL NATURA 2000, PP, ÚSES) má Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) zakreslená na mapě Atlas životního prostředí - Ochrana přírody a krajiny. Okraje dálnice, mostů, přivaděče a také okraje MÚK jsou v krajině u cest vyznačeny pomocí kůlů, na nichž jsou informační letáky s mapkami a obrázky. Této ohrožené oblasti se věnuje ALTERNATIVA STŘEDOČESKÉ D3 - Iniciativa za účelné a hospodárné řešení dopravy ve středních Čechách.

Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by si proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.

S přírodou je nutno vést rovnocenný dialog. Pokud z ní budeme brát víc, než nám sama nabízí, můžeme zničit nejen ji, ale také sami sebe.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Vliv člověka na životní prostředí

Negativní vlivy člověka lze rámcově rozdělit do tří skupin:

• Nadměrná spotřeba vody
• Plýtvání energií
• Nadprodukce a nezodpovědné nakládání s odpady

Je běžným a příjemným rituálem dát si ranní sprchu, aby člověk vyrazil svěží do nového dne. Pět minut si postojíte pod příjemným proudem teplé vody. Za tu dobu kolem vás proteče 60 až 80 litrů pitné vody. Dál je potřeba si vyčistit zuby. Proč vypínat vodu, když to zabere jen chvilku? Za minutu to máme dalších zhruba 10 litrů. Vynásobme to všemi členy domácnosti, 365 rány v roce. Připočítejme ještě praní (pokaždé 40 až 80 litrů), splachování toalety (po deseti litrech), umývání rukou, vaření i další činnosti.

Elektrická energie je všude, dnešní život bez ní není možný. Mobilní telefony, televize, počítače, osvětlení, sporák… Není zas tak výjimečné svítit po celém bytě, mít puštěnou televizi i počítač a u toho všeho spát. Tyto naše samozřejmosti jsou však vykoupeny drahou mincí v podobě uhlí, které je v naší republice hlavním zdrojem energie. I kdybychom od spalování uhlí ihned upustili, tak větrné elektrárny a solární panely současný luxus nikdy neutáhnou. Okamžité utažení našich opasků však může alespoň ušetřit uhlí do dalších let. Mnoho scénářů ukazuje, že pokud nastane v budoucnosti velký výpadek („blackout“) elektřiny, přijde totální kolaps společnosti.

Je tolik možností, co nakoupit. A jak je to snadné, naplnit koš rozmanitým jídlem! Ovoce či zelenina z dalekých koutů světa jsou tak krásné a dokonalé! Pesticidy a hnojiva udělaly dobrou práci. Dejme všechny ty poklady Maroka, Tuniska nebo Španělska do igelitových pytlíků; těch je všude plno, tak je doma hned vyhodíme. A cestou se stavíme v nějakém rychlém občerstvení. Vždy mají všeho dostatek předpřipraveného, aby nic nechybělo. Před tím, kolik nežádoucích látek z rychlerostoucích kuřat maso obsahuje a jak vůbec tyto velkochovy vypadají, raději pevně zavřeme oči! Přitom zemědělská velkovýroba představuje jeden z nejvážnějších faktorů ohrožujících přírodu prakticky na celém světě.

Když už se ráno vypravíte z domova a nezapomenete s sebou vzít páchnoucí odpadky, vyhodíte je do obyčejné popelnice při cestě, nebo si popojdete až k barevným kontejnerům na tříděný odpad? Mnoho lidí ve spěchu volí rychlejší, jednodušší variantu. Odpadky netvoříme jen doma, ale i venku na procházce, třeba když sníme sušenku, dopijeme láhev a podobně. Pokud není nikde v pohodlné blízkosti koš… co uděláte vy? Příroda si s tímto špatně rozložitelným odpadem poradí až za velmi dlouhou dobu, v řádu desítek i stovek let!

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Když ji totiž tak bohatě využíváme, obohatíme ji snad při každé činnosti o nespočet chemických látek. Čím agresivnější prostředek, tím líp pro úklid. Pak s tím pryč do odpadu - problém vyřešen. Účinné čisticí prostředky, které mají málem charakter žíraviny, prací prášky s fosfáty, oleje ze smažení a mnoho dalších pikantností odchází z našich domácností. Novinkou jsou rozpustné ruličky od toaletního papíru. Bomba, jak hned v záchodě mizí!

Druhotné dopady a další problémy

Patří sem třeba známý smog, který souvisí s oxidem siřičitým vznikajícím hlavně při spalování a s oxidy dusíku, které jsou produkty dopravy. Automobily jsou významnými „dodavateli“ těchto látek. Kvůli oxidům dusíku vzniká přízemní ozón, oxid siřičitý dává vzniknout kyselině sírové. Tyto látky způsobují úhyn rostlin a v minulosti zavinily odumírání lesů na rozsáhlých plochách našich severních pohraničních pohoří. S rostoucí dopravou čím dál více sytíme vzduch sloučeninami dusíku.

Jsou tu však i další škodliviny, které souvisejí s dopravou - velmi jemné částečky prachu, tvořící se při otěru z pneumatik i z vozovky nebo z brzdového obložení při brzdění.

Mimo tyto naše kategorie stojí kouření. Není to prostě jen lidský vrtoch. Cigarety se sice postupně zdražují, ale přesto stojí jedna tak málo jako třeba houska - a stejně snadno jsou i dostupné. Není divu, že během dne potkáme spoustu kouřících lidí, ať už si tím zkracují čekání na zastávce, nebo si jen tak vykuřují na lavičce. Kouř ovšem lidi okolo neobtěžuje pouze svým zápachem.

Zmiňme například polycyklické aromatické uhlovodíky, jež se dokážou přichytit na částice prachu a s nevinným nádechem se dostanou dovnitř našeho těla, kde často působí záněty - nehledě na to, že některé mají rakovinotvorné účinky. Na částice prachu se přichytávají i další věci, třeba částečky rozvířené z nesebraných uschlých psích exkrementů.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Že má člověk negativní vliv na životní prostředí, je neoddiskutovatelné. Platí to jak pro úředníka z Prahy, kadeřnici z Humpolce nebo kladenského inženýra, tak pro ekologického zemědělce z Jižních Čech i pro nás studenty. Důležité je si své chování uvědomovat, zamýšlet se nad ním, změnit ho a snížit negativní dopad na životní prostředí na minimum.

Temná diverzita a vliv lidské stopy

V oblastech narušených lidskou činností chybí původní druhy rostlin, které by se tam jinak vyskytovaly zcela přirozeně. Vědci o tom mluví jako o takzvané temné diverzitě. Na problém upozorňuje studie zveřejněná v prestižním časopisu Nature.

„Temnou diverzitu vlastně nevidíme. Když se pohybujete po volné přírodě, v lese nebo na louce, některé rostlinné druhy vidíte a některé zase nikoliv. Co se týče toho druhého případu, tak to je právě ta temná diverzita. Jsou to druhy, které by tam mohly a měly růst, ale z nějakého důvodu tam nejsou,“ vysvětluje Aleš Lisner z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

„Mě osobně nejvíce zarazilo, že lokální vliv lidské stopy byl mnohem menší než ten na větší vzdálenosti, což na první pohled není úplně logické. Ukazuje to ale, že náš vliv sahá mnohem dál, než jsme si kdy představovali,“ upozorňuje Aleš Lisner.

Výrazně negativní vliv má například intenzifikace zemědělství, na kterou ekologové upozorňují často. „Kvůli tomu třeba z krajiny mizí orchideje, které jsou vázané na lokality s menším obsahem živin a nemají rády přílišné přihnojování. Podobně ubývá také vzácných polních plevelů, jako je například koukol,“ popisuje botanička Marie Konečná.

Kromě působení člověka ale podle ní svou roli hraje také změna klimatu.

Obnovitelné zdroje: Hrozba pro biodiverzitu?

Financial Times nedávno publikoval článek s názvem "Musíme zabránit, aby inovativní řešení v oblasti klimatu zapříčiňovaly úhyn biodiverzity". Autorem tohoto článku je Henry Paulson, který poukazuje na méně medializovaný aspekt výstavby obnovitelných zdrojů (OZE), kterého vedlejším negativním dopadem je úpadek globální přírodní rozmanitosti. Zároveň považuje problém ohledně úbytku počtu živočišných a rostlinných druhů za mnohem vážnější a naléhavější.

Paulson uvádí příklad americké Viriginie, kde se víc než polovina solárních a větrných parků staví na dříve zalesněných plochách, které tvoří přirozený ekosystém pro mnohé živočišné a rostlinné druhy. Příliš velký tlak na rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů by mohl mít za následek odlesnění téměř 30 000 akrů půdy ročně. Dalším odstrašujícím příkladem může být Kalifornie, kde se na nezastavěné poušti postavilo, nebo plánuje postavit 161 solárních elektráren, které přímo ohrožují velké množství citlivých volně žijících živočichů.

Stejný problém představují také větrné farmy. Pokud se bude americká energetika snažit dodržet ambiciózní plány stanovené Bidenovou administrativou vybudovat až 30 GW větrné energie na moři, hrozí, že výrazně stoupne počet uhynutých ptáků, podle odhadů až na milión ročně.

Dle zprávy zveřejněné Brookings Institution vyžaduje větrná a solární výroba 10krát více půdy na jednotku vyrobené energie než elektrárny na fosilní paliva. Dalším problémem jsou vodní elektrárny, které narušují přirozené migrační trasy ryb a častokrát přispívají k záplavám a narušení vodních ekosystémů. Kácení přirozených prostředí různých druhů za účelem výroby biopaliv má za následek nekontrolovaný úbytek deštných pralesů. Rovněž tak těžba nerostů potřebných při výrobě "zelených" technologií narušuje ekologicky citlivé oblasti.

Jak dokazuje zpráva vytvořená organizací The Nature Conservancy, pečlivě naplánované umístění obnovitelných zdrojů dokáže zredukovat negativní dopady spojené s jejich výstavbou až o 70 % ve srovnání s běžně prováděnou výstavbou, která nebere v potaz zranitelnost a citlivost dané přírodní lokality. Schůdným řešením je například umístění solárních panelů na půdě, která je již degradovaná a větrné turbíny můžou být plánované mimo hlavních migračních cest. Výrazný dopad může mít dokonce i nabarvení jedné z lopatek na černo, což umožní ptákům vyhnout se srážkám.

Spotřeba masa a její dopady

Analýza zveřejněná v odborném časopise Science ukazuje, že poptávka po mase a také jeho spotřeba rychle stoupají. Dopady na planetu jsou v mnoha ohledech negativní.

Podle studie bude spotřeba masa rychle růst, odpovídajícím způsobem k tomu, jak se zvyšují příjmy lidí po celém světě. Jak lidstvo jako celek bohatne, dříve chudí touží po stejných standardech jako ti, kdo jsou bohatí. Nepatří k tomu jen touha po vlastním bydlení, mobilních telefonech nebo automobilech, ale také po potravě, k níž v minulosti měli přístup jen bohatí. A jejím základem je právě maso.

Přitom konzumace masa má negativní vliv nejen na planetu, ale také na lidské zdraví. Vysoká spotřeba masa podle závěrů lékařů, kteří se na této práci podíleli, znamená vyšší riziko vzniku některých druhů rakoviny a také kardiovaskulárních nemocí.

Za posledních 50 let se průměrné množství masa, které jeden člověk za rok sní, téměř zdvojnásobilo. Před půl stoletím to bylo 23 kilogramů, roku 2016 už 43 kilogramů. Spotřeba masa tedy byla mnohem vyšší než nárůst populace na naší planetě - když se ale množství lidí vezme v úvahu, tak se celková spotřeba masa zvýšila od roku 1961 přibližně pětinásobně.

Některá data, která pocházejí především z vyspělých ekonomik, ale ukazují i vznik opačného trendu. Například ve Velké Británii už zřejmě spotřeba masa dosáhla vrcholu - lidé tam loni snědli o 7 procent masa méně než v roce 2012. Přitom ekonomická situace v této zemi se během té doby zlepšovala.

Zásadní roli v rostoucí spotřebě masa hrají především velké země, které zažívají v posledních desetiletích rychlý ekonomický růst. Jedná se zejména o Čínu a další asijské tygry - nedávná předpověď vytvořená experty OSN predikuje, že do poloviny století tam spotřeba masa vzroste o 76 procent.

Vědci na to upozorňují již dlouho, jádro problému spočívá v tom, že chov zvířat, zejména dobytka, způsobuje mnohem vyšší emise skleníkových plynů než pěstování obilí, ovoce a zeleniny. V současné době je chov zvířat zodpovědný za plných 15 procent všech emisí způsobených lidstvem - je tedy srovnatelný například s tím, co spálí automobily.

Stejně velký negativní dopad má také ztráta biodiverzity.

Lokální faktory ovlivňující přírodu ve městech

Na území města působí řada faktorů, které mají negativní vliv na přírodu a krajinu. Zde budou rozvedeny faktory, které nebyly rozebrány v předchozích kapitolách.

Zástavba krajiny

Vysoké tempo výstavby v posledních deseti letech, zejména rodinných domů, komunikací a také průmyslových objektů ve volné krajině vede k negativním změnám jejích funkcí. Dochází k zániku původní zemědělské krajiny tvořené střídajícími se lesíky s loukami a pastvinami místy se zachovalou rozptýlenou zelení. Tato krajina se vlivem neuspořádaného umísťování staveb mění na neuspořádanou sídelní kaši a ztrácí svůj původní charakter. Rychle mizí krásná přírodní zákoutí i pěkné výhledy, zástavba ubírá zemědělskou půdu, zanikají stanoviště rostlin a živočichů, s oplocováním pozemků a výstavbou komunikací se snižuje průchodnost krajiny pro zvěř.

S narůstajícím počtem domovních čistíren roste vnos znečištění do lokálních vodotečí nebo kolektorů podzemních vod a vlastní výstavba vede ke změně vodních poměrů v daných lokalitách i celém území. Nové domy představují také nová lokální topeniště, která se následně podílejí na znečištění ovzduší. Mnoho domů není přístupných veřejnou dopravou a drtivá většina obyvatel dojíždí prakticky všude autem, což se podepisuje nejen na nárůstu automobilové dopravy ve městě, ale také roste zatížení hlukem v původně relativně klidných oblastech. Novou výstavou ubývá zeleně a mění se i mikroklima krajiny, které se vychyluje stále více k extrémnějším hodnotám.

Expanze staveb do volné krajiny má výrazně negativní vliv na životní prostředí i v samotných městech a neřeší špatné životní podmínky ve městě, jen je přesouvá mimo město. Naopak občanům žijícím v intravilánu klesá možnost relaxace v přírodě za městem.

Pasečný způsob obhospodařování lesních porostů a těžba starých stromů

Pasečný způsob obnovy porostů, který spočívá ve vykácení starého lesa a zalesnění holiny zpravidla jedním nebo více dřevinami vede ke vzniku stejnověkých lesů, které poskytují jen málo podmínek pro existenci živočichů a rostlin a jsou mnohem náchylnější na různé kalamity. Z těchto postů jsou navíc odstraňovány narušené, odumřelé a doupné stromy, které mají v lese největší význam jako stanoviště řady druhů organizmů, ale také jak zdroj živin pro další generaci lesa. Po těžbě je velká část dřevní hmoty z porostu odstraněna a tím také dochází k úbytku živin v půdě. Dalším negativním jevem je výsadba stanoviště nepůvodního smrku, který je náchylnější na napadení kůrovcem a další škodlivé činitele.

Nelegální skládky odpadu

Zejména v minulosti docházelo k zakládání nelegálních skládek komunálního odpadu vyváženého především z míst zástavby k vodním tokům. Některé toky jsou doslova lemovány již zasypanými nebo zarostenými černými skládkami. I když je na území města velmi kvalitní systém sběru odpadu, neukáznění občané stále vyvážejí odpad nelegálně do přírody, čímž životní prostředí výrazně poškozují. Běžnou záležitostí je vyvážení organického odpadu ze zahrádek k vodním tokům nebo zavážení přírodně cenných mokřadů tímto odpadem.

Expanze geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů

Na území našeho města se jedná především o expanzi křídlatky japonské (Reynoutria japponica), méně také křídlatky sachalinské (Reynoutria Sachaliensis) a ojediněle se objevuje i jejich kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemnica). Z dalších druhů je významná expanze netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifdera) a célíku kanadského (Solidago canadensis). Naštěstí jen ojediněle se objevuje i nebezpečný bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Všechny tyto druhy se chovají expanzivně, což znamená, že vytlačují původní vegetaci a zaujímají jejích místo. Oba druhy křídlatek se vyskytují zejména podél vodních toků, z nichž nejvíce je zasažen vodní tok Olše a Ropičanka, kde místy vytváří kompaktní porosty. Netykavka žlaznatá roste také podél vodních toků, ale zatím nevytváří tak kompaktní porosty. Expanze celíku kanadského na území Těšína není tak rozsáhlá. Tato bylina kolonizuje především dlouhodobě neudržované plochy.

Bolševník velkolepý je ze všech nejvíce nebezpečná rostlina. Kromě expanzivního šíření je i zdraví nebezpečná, protože potřísněním kůže za účasti slunečního záření dochází k závažným popálením. Bolševník se v současné době objevuje na různých místech podél řeky Olše. Ohniska šíření bolševníku se nacházejí především v sousedním Polsku. V případě nálezu bolševníku velkolepého je důležité, aby občané neprodleně takový nález nahlásili Městskému úřadu Český Těšín, odboru výstavby a životního prostředí.

Z dalších nepůvodních druhů, dělá problém trnovík akát (Robinia pseudoacacia) a javor jasanolistý (Negundo aceroides). Oba druhy se šíří zejména podél vodních toků a na neudržovaných plochách. Nejvíce je zasažena řeka Olše pod Českým Těšínem. Kromě těchto druhů se zde objevují další nepůvodní druhy rostlin, které se zatím nechovají tak invazně. Jedná se např. o ambrozii peřenolistou (Ambrosia artemisifolia) nebo starček úzkolistý (Senecio inaeqiudens), turanka kanadská (Conyza canadensis).

Mezi nejobávanější živočichy, kteří zde již zdomácněli, patří psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) a želva nádherná (Trachemys scripta elegans). Psík mývalovitý je sice nenápadný, ale každoročně bývá pozorován a roční odlov dosahuje 1 - 2 kusů. Želva nádherná byla zjištěna ve vodní nádrži Hrabina už v roce 2012 a později také v jezírku v parku Adama Sikory, její výskyt není dostatečně zmapován a je pravděpodobné, že se objevuje i na jiných lokalitách. Na vodní nádrži Hrabina je dokonce pravděpodobné, že se zde tento nevítaný host rozmnožuje, což by mohlo být velký problémem. Želva je do vod vysazována neukázněnými chovateli a je u nás nevítaným vetřelcem.

tags: #priroda #negativni #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Život morčat ve volné přírodě
• Prodej kompostu Žernoseky
• Analýza třídění komunálního odpadu
• Použití kompostu v zahradě
• Ubytování Paseky nad Jizerou: Škola v přírodě