Klánovice: Zajímavosti a Příroda v Srdci Prahy

Vesnice v blízkosti velkých měst procházejí obrovskou změnou. Do satelitů vytvořených na jejich okrajích se stěhují tisíce obyvatel z měst. Nejedná se však o postupný přirozený vývoj, naopak výstavba má často živelný průběh a vesnice na takový nápor nejsou připravené.

Praha-Klánovice je jednou z 57 městských částí hl.m. Prahy. Nachází se na východní hranici Prahy. Rozšířenou působnost státní správy pro ni vykonává Úřad městské části Praha 21 (Újezd nad Lesy) v rámci svého správního obvodu.

Klánovice, to je zelená městská část situovaná doprostřed přírody. Není tedy divu, že na území Klánovic zasahuje celkem 5 chráněných území různých velikostí a přísnosti ochrany. Tento významný krajinný celek je největším přírodním parkem na území Hlavního města Prahy o rozloze 970 hektarů. Rozkládá se ve východní části Prahy na území městských částí Praha 14, Praha 20 (Horní Počernice), Dolní Počernice, Běchovice, Klánovice a Újezd nad Lesy.

Přírodní Park Klánovice-Čihadla

Jde o rozsáhlé chráněné území zahrnující různé biotopy na území o více jak 900 hektarech. Rozkládá se na katastru Kyjí, Dolních a Horních Počernic, Běchovic, Klánovic, Újezdu nad Lesy a Úval. Zdejší přírodní park představuje přírodovědecky pozoruhodný komplex a zároveň důležitý rekreační areál. Do parku je zahrnuto 100 % území Klánovic včetně zastavěného území.

Z uvedeného důvodu jsou u nás regulované některé činnosti, které ruší přírodu a její přirozené procesy - mj. se u nás nesmí pro zimní údržbu komunikací používat sůl nebo jsou zde celoročně zakázané ohňostroje. Podstatnou přírodního část parku tvoří zalesněné plochy. V této lokalitě žije řada živočichů - od měkkýšů, přes hmyz, až po vzácné ptactvo.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Běžně se zde vyskytují obojživelníci - např. skokan zelený a hnědý, čolek velký nebo ropucha obecná. Ornitologové zde našli bezmála 60 druhů ptáků. Charakteristickými prvky přírodního parku Klánovice-Čihadla jsou v jeho východní části lesní porosty, západní část území láká několika vodními plochami, především Kyjským rybníkem a Velkým počernickým rybníkem, dále rybníkem Martiňák a zatopenou bývalou pískovnou, která má v současné době statut přírodní rezervace.

Na celém území se vyskytuje rozptýlená zeleň - aleje, břehové porosty, drobné remízky, případně ovocné sady. Celá lokalita přírodního parku je vhodná k aktivnímu trávení volného času Pražanů formou pěší, koňské a cyklistické turistiky.

Evropsky Významná Lokalita Natura 2000 Blatov a Xaverovský Háj

Jedná se o chráněné území uvedené v seznamu Evropské komise. Jedná se o poměrně rozsáhlé plochy přírodě blízkých biotopů na okraji velkoměsta. Velký význam má území i z hlediska ochrany genofondu a také z hlediska fytogeografického. Díky poloze na okraji Prahy je lokalita dobře přírodovědně prozkoumána.

Hlavním biotopem komplexu jsou kyselé doubravy. Na hlubších, ale ne příliš vlhkých hnědozemích se vyskytují lipové doubravy. Botanicky proslulé jsou zdejší vlhké louky, z nichž však do současnosti zbyly jen zbytky. Do komplexu byla zahrnuta z důvodů ochranitelnosti pouze bezkolencová louka (T1.9) severně železniční trati, kde se vyskytuje značné množství chráněných a ohrožených druhů jako kosatec sibiřský, hořec hořepík, srpice barvířská, mochna bílá, vrba rozmarýnolistá a jarva žilnatá.

Přírodní Památka Prameniště Blatovského Potoka

Území zahrnuje menší část lesního porostu, kde se díky vysoké hladině spodní vody vytvořil výjimečný mokřad s výskytem několika druhů rašeliníků. Mokřadní ráz lokality prospívá také některým vzácným druhům bezobratlých živočichů a hub. Z živočichů se zde setkáte se vzácnými slíďáky, plachetnatkami a celou řadou pavouků.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Z rostlin zde roste violka bahenní, smldník bahenní, kozlík dvoudomý, mochna nátržník a suchopýr úzkolistý.

Přírodní Rezervace Klánovický Les

Chráněné území zahrnuje starý porost dubohabrového lesa s letitými exempláři dubu letního a habru obecného, ve vlhkých oblastech při trati hojně roste bříza pýřitá. Významný je také výskyt trsnatých tráv bezkolence modrého a smilky tuhé nebo léčivé prhy chlumní. Nelze opomenout mykologický význam lesa, který je velmi bohatý na houby.

Les poskytuje dobré podmínky pro hnízdění mnoha druhů ptactva - např. káněte lesního, poštolky obecné, krahujce obecného, strakapouda velkého nebo datla černého.

Klánovický les je souvislý lesní porost, který pokrývá většinu katastrálního území Klánovice. Vznikl v 17. století po zániku středověkých osad. Do výstavby železnice (1883) se v něm nacházela řada rybníků. Stromové patro Klánovického lesa tvoří převážně listnaté stromy, z nichž se nejčastěji vyskytují dub, bříza, buk, javor a další. Jehličnany jsou zde zastoupeny v menší míře, nejčastěji se vyskytuje borovice, smrk a modřín. Žije zde běžná lesní zvěř jako zajíci, srny, lišky a bažanti.

Přírodní Rezervace Cyrilov

Území pokrývají doubravy s převahou dubu letního a zimního, dále se vyskytuje borovice lesní a lokálně smrk obecný. Důvodem ochrany je snaha o zachování břízy pýřité, která se vyznačuje hladkou, matně šedobílou kůrou a listy vejčitého a špičatého tvaru.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

V minulosti bylo území částečně nezalesněné a vyskytovala se zde řada malých pískovcových lomů a větších vřesovišť. Dodnes z té doby zůstala kupovitá mraveniště mravence lesního, spatřen byl vzácný střevlíček, z obojživelníků čolek velký, čolek obecný, z plazů ještěrka obecná.

Historie a Současnost Klánovic

Na území lesa se nacházely čtyři vesnice, a to Hol, Lhota nad Úvalem, Slavětice a Žák. Na vesnicích se silně podepsala třicetiletá válka (1618-1648) a následné epidemie a hladomor, který měla na svědomí také zdejší málo úrodná pole. Z vesnic postupně odcházeli obyvatelé a časem zcela zanikly.

Pozůstatky zaniklých vísek jsou dodnes patrné z terénních depresí ‒ vystupující muldy jsou zasypané pozůstatky tehdejších staveb. Zachovala se zde také středověká, kameny roubená studna nebo hráz starého rybníka. Na území lesa se nacházelo a nachází několik rybníků. K rybníkům, které zanikly společně se středověkými vesnicemi, patří Holský rybník, na jehož břehu se rozkládala vesnice Hol. Poslední zmínka o Holském rybníku je v josefinském katastru z roku 1785. V důsledku výstavby dráhy byly vypuštěny další rybníky Žák a Slavětický, z něhož se dodnes dochovala masivní hráz.

V roce 1874 koupil část lesa Václav Klán a o 4 roky později tu začal stavět první domky pro letní bydlení. Nová osada byla nazvána po svém zakladateli Klánovice. V roce 1883 zde byla otevřena zastávka státní dráhy Jirny a začalo se s masivní výstavbou. V roce 1911 zde byla postavena kaple Matky Boží, zavedeno osvětlení a otevřena pošta. Už před začátkem 1. světové války byly Klánovice uměleckým a sportovním centrem a nejoblíbenější vilovou čtvrtí v okolí Prahy. Nacházelo se zde 90 vil, 5 restaurací a velký pension.

Po 1. Klánovice jsou mladičké; vznikly po roce 1878, kdy Václav Klán ze Šestajovic skoupil lesní pozemky ve Vidrholci a nabídl je jako parcely pro letní vily. Za první republiky už byly Klánovice známé mondénní středisko pražské smetánky, kde vedle řady domů v historizujících i moderních stylech vznikly slavné Klánovické lázně, moderní rekreační komplex.

Turistické Stezky a Aktivity

Téměř celá městská čtvrť je chráněná jako přírodní park Klánovice-Čihadla, největší lesnatá plocha v Praze. Klánovický les tu býval už ve středověku, od roku 1840 jím prochází železnice. Hustá síť značených i neznačených stezek je vynikající pro cyklisty i pěší, navíc se můžete orientovat podle několika naučných stezek. V Klánovickém lese objevíte několik dětských hřišť a sportovišť, navštívit můžete i místní koupaliště.

Podobně výhodnou polohu jako Klánovice mají i další obce po obvodu lesa, například Újezd nad Lesy, Úvaly, Horoušánky, Jirny nebo Šestajovice.

Naučná stezka prochází rozsáhlým lesním komplexem na východním okraji Prahy. Výchozím i konečným místem je jí železniční stanice Praha-Klánovice. V místech dnešního lesa bylo v minulosti několik osad, z nichž můžeme dodnes nacházet viditelné pozůstatky. Unikátní památkou je středověká studna u zastávky 3. Vede převážně po lesních cestách, částečně i okrajovými ulicemi Klánovic. Je nenáročná, zcela bez převýšení.

Naučnou stezku zahájíme na železniční stanici Praha-Klánovice. Pokud jsme přijeli vlakem od Prahy, podejdeme podchodem koleje a dál pokračujeme lesem podél trati po červené turistické značce (ve směru od Prahy, trať máme po pravé straně), stále na dohled kolejí. Dál pokračujeme stejnou cestou, až přijdeme k několika domkům a turistické orientaci Štamberk (zde je 11. zastávka). Stejného směru se držíme i nadále, stále na dohled železniční trati. Posléze narazíme na 2. zastávku.

Pokud se chcete podívat jak a kde se po Xaverovském a Klánovickém lese dá dobře jezdit, tak nejvíc pomůže Strava a jejich „teplotní mapa“. Osobně mám cestu do Klánovic a zpět coby jistotu 30 kilometrů, případně do Úval a zpět jako čtyřiceti kilometrovou variantu.

Tabulka Chráněných Území v Klánovicích

tags: #priroda #Klanovice #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný rozvoj Čakovec
• Brusle a blondýna
• Princip kompostování v bioplynovém reaktoru
• Třídění odpadu v ČR
• Ekologické konfety na svatbu