Hildegarda z Bingenu: Příroda, ekologie a holistický přístup ke zdraví

Charismatická abatyše Hildegarda von Bingen byla vše, jen ne nudná jeptiška. Stěží najdeme středověkou ženu, o které bychom toho věděli tolik jako o Hildegardě von Bingen (1098-1179). Přitom žila ve 12. století! Mystička psala knihy, zajímala se o medicínu, skládala hudbu, veřejně vystupovala a dopisovala si s vladaři. A milovala cestování.

Nebyla jen abatyší a nesmírně vzdělanou a moudrou ženou, ale byla také jako rádkyně v aktivním kontaktu s nejmocnějšími muži své doby a měla velký vliv na politiku a církev.

Zasvěcena Bohu a přírodě

HiIdegarda pocházela z německého Bermersheimu a o duchovní dráze desátého potomka rytíře Hildeberta bylo rozhodnuto už před jejím narozením v roce 1098. Slabá a často nemocná dívka nastoupila do kláštera benediktinek v Disibodensbergu v osmi letech. V jejím případě to ovšem byl začátek neuvěřitelné cesty. Od dětství ji provázela mystická vidění a pod vedením abatyše Jutty ze Sponnheimu se jí dostalo vzdělání.

Když se v roce 1136 sama stala abatyší, začala sepisovat své vize týkající se teologie, přírody, lékařství i psychologie. Zvěsti o mimořádné abatyši se rychle šířily a s nimi i počet zájemkyň o vstup do kláštera z řad urozených a bohatých žen. Díky tomu mohla založit další klášter a pokračovat ve své neúnavné činnosti.

K jejím nejvýznamnějším spisům patří teologické pojednání Scivias lucis (Poznej cesty světla), přírodopis, ve kterém popsala 300 druhů zvířat Physica a Causa et curae o lékařské vědě, příčinách a léčení nemocných.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Holistický přístup k medicíně

Dá se říci, že Hildegarda byla už tenkrát zastánkyní celostní medicíny, problémy těla a duše byly pro ni neoddělitelné. V době, kdy se nedbalo na hygienu, doporučovala převařovat vodu, psala o krevním oběhu, nervovém systému i gynekologických problémech.

Věnovala se i psychologii, etice, sepsala vlastní autobiografii, a kromě jiného také více než 70 písní (text i hudbu). Její záběr byl opravdu obrovský, jako první jeptiška získala povolení veřejně kázat a nebála se kritizovat moc světskou i duchovní.

Díky svému charismatickému a sebevědomému vystupování se její sláva rychle šířila světem. S nejmocnějšími muži své doby udržovala čilou korespondenci, zachovalo se přes 300 jejích oduševnělých dopisů. Mezi adresáty je anglický král, dva císařové, čtyři papežové, biskupové, preláti i sv. Bernard z Clairvaux.

Léčitelství a výživa

Léčitelství, léčivé rostliny, byliny a koření byly součástí každodenního života v klášteře. Hildegarda ale dokázala spojit lékařské znalosti své doby, které pocházely ze starověkých tradic, se znalostmi o léčivých bylinách lidového léčitelství. Její holistický pohled na vývoj nemocí, výživy a životního stylu je na svou dobu ohromující. A její recepty se zachovaly dodnes, například na sušenky pro lepší nervy.

Pod pojmem Hildegardina léčba rozumíme praktické používání medicínských a přírodních nauk a znalostí podle spisů svaté Hildegardy, ve kterých prakticky neexistuje žádná nevyléčitelná choroba. Samozřejmě píše o několika neduzích, které lze jen velmi obtížně léčiti. Zmiňuje například astma či migrénu, v zásadě však platí, že jejími radami lze nemocnému skutečně pomoci, odhalit samotnou příčinu nemoci.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Z jejích spisů je patrné, jaký důraz klade na rovnováhu tělesné a duševní roviny. Hildegardina léčba znamená celkovou léčbu těla i ducha. Neléčí pouze příznaky nemoci, ale snaží se podle možnosti zachytit a léčit samotnou příčinu neduhu, například půstem.

Píše, že příčinami nemocí bývají též lidské zlozvyky, nectnosti, špatné návyky, doslova píše o zlobě, nespravedlivosti, svárlivosti, lži, bezcitnosti, závisti či pýše. Její život je silně provázán s Bohem, na kterého se ve svých dílech odkazuje.

Píše, že v životě existují dva různé zdroje, ze kterých lze čerpat. Jeden z nich pochází od samotného Boha, druhý od jeho protivníka: „Vždyť přeje-li si člověk z vlastní volby poznat něco o nějakém dění nebo umění, dodá mu Duch svatý svým konáním čerstvý podnět k oné touze po vědění, načež se naučí a pochopí, co se chce naučit. Tak jako otec a matka dají dítěti odpověď na jeho otázky, stejně tak dopomůže Duch svatý lidskému vědění ke každé dovednosti, chce-li se člověk poučit z vlastní vůle a vlastní práce.

Zajímavé je rovněž její odlišení v dnešním pojetí výživy, která analyzuje každou jednotlivou živinu. Při této analýze se stanoví hodnota spalování, což je množství energie, které tělo může z této potraviny získat, a dále se určuje obsah minerálních látek, vitamínů a dalších složek. V Hildegardině nauce o výživě se počítá s tzv. účinnou silou, sídlící v každé rostlině, každém zvířeti. A tato síla pak může mít na člověka užitečný či škodlivý účinek. Který dnešní lékař zohledňuje rovněž stravu?

Podíváme-li se spolu blíže na dietní postupy, které sv. Hildegarda doporučuje, potravinou všech potravin je u ní špalda. Doslova píše: „Špalda je nejlepší obilí, je teplá, tučná a silná a jemnější než jiné druhy obilí. Upravuje tělo i krev tomu, kdo ji jí a způsobuje, že má veselou mysl a radost v duši. Ať ji lidé jedí v jakékoli úpravě, v chlebu či jiných jídlech, je vždy jemná a velmi dobrá. Sama ve špaldu věřím, je chutná, výživná, v kuchyni variabilní.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Oproti klasické pšenici obsahuje o něco vyšší procento bílkovin, z esenciálních aminokyselin chybí pouze lysin a threonin. Kvalita lepku je velmi dobrá, to znamená, že špaldou lze v receptech nahradit plnou gramáž běžně používané pšeničné mouky. Nyní se mnozí pozastaví nad výrokem týkajícím se právě lepku, nicméně z nějakého důvodu je špalda mnohem lépe tolerována, nežli současné pšeničné zrno. Důvodem může být fakt, že tělo mnohdy negativně reaguje na přešlechtěnou odrůdu, kterou nedokáže pojmout a strávit, nežli na přítomný lepek. U mnohých z nás vykazuje špalda mnohem nižší toxicitu a negativní dopad v rámci trávicí soustavy či imunitní reakce.

Z vitamínů obsahuje špalda větší množství vitamínu B1, B2 a B3. Z minerálních látek pak mangan, draslík, vápník, železo, zinek, fosfor, síru a hořčík. O pšenici Hildegarda píše, je sice vhodná pro zdravé i nemocné, nicméně radí neužívat vyrážkovou mouku z ní, která v těle podporuje tvorbu hlenu. Vyrážková mouka se vyznačuje nižším obsahem minerálních látek, je tedy na živiny chudší.

Žito pak doporučuje semlít na mouku, ze které se upeče pouze chléb. Ne však u lidí, které trápí žaludeční slabost či nemoc. Oves pak dle Hildegardy podporuje veselou mysl, čistý, jasný rozum, dobrou barvu a zdravé tělo. Není však dobrý pro lidi s poruchou krvetvorby, dle mého možná proto, že obsahuje fytáty, které pak kromě vápníku vytahují z těla rovněž i železo.

„Vepř je poněkud hnilý a stále žravý, žere i věci nečisté. Je nečisté zvíře, proto jeho maso není vhodné ani pro zdravé, ani nemocné. Rozmnožuje v člověku hlen a jiné slabosti, způsobuje nezdravý neklid v lidské morálce i jednání. Za jakési vepřové mezi kořením pak považuje zázvor, kdy opět doslova píše: „Kdo je tělesně vyčerpaný a blízko smrti, ať vezme nalačno zázvor v polévce a několikrát jej trochu sní na krajíčku chleba. Bude mu brzy lépe. Jakmile se jeho stav zlepší, nesmí zázvor už dále jíst, aby si neublížil.

Zajímavé je její sní-daňové doporučení, kdy opět píše: „K dobrému trávení je pro tělesně zdravého člověka vhodné a léčivé snídat teprve krátce před polednem. Pro nemocného a tělesně sešlého člověka je však dobré a léčivé snídat ráno, aby alespoň z potravy získal sílu, kterou v sobě nemá.“ Zde by se mohli poučit diabetikové či obézní, kterým skutečně třeba snídat poskrovnu. Ráno je díky glykogenu hladina cukru všeobecně vyšší, zdravé tělo si ji upraví, nicméně tělo diabetika může mít problém.

Neméně zajímavé jsou také její receptáře, které staví na bylinných směsích. Vrchovatou polévkovou lžíci bylinkové směsi vařit v 1/4 litru vína, scedit a do tekutiny přidat dvě čajové lžičky třtinového cukru. Posléze pít.

Sušenky na nervy podle Hildegardy z Bingenu

Recept doplněný o současné dobroty:

• 200g celozrnné špaldové mouky
• 125g másla
• 1 vejce
• 80g třtinový cukr
• 1 špetka soli
• 100 g mletých mandlí
• 5 g čerstvě nastrouhaného muškátového oříšku
• 2,5 g drceného hřebíčku
• 5 g mleté skořice
• 1 špička nože galgánu lékařského
• 1 špetka soli
• kůra z neošetřeného citronu
• 100 g hořké čokolády
• 1 lžíce oleje

Příprava:

Z mouky, mandlí, másla, vejce, cukru, soli, koření a cirónové kůry vypracujeme těsto a necháme na hodinu odpočinou v chladu. Vyválíme a vykrájíme požadované tvary a na plechu vyloženém papírem na pečení pečeme v troubě předehřáté na 170°C asi 15 minut. Čokoládu rozpustíme ve vodní lázni, smícháme s olejem a sušenky z poloviny namočíme. V uzavřené nádobě sušenky vydrží několik týdnů.

Pozor, sušenky jsou myšleny jako medicína na nervy a proto by dospělý člověk neměl sníst více než 3 až 5 kusů denně! Muškátový oříšek obsahuje toxickou látku myristicin, která může mít při předávkování (konzumace více než 10 g) halucinogenní účinky nebo způsobit otravu.

Úchvatná jeptiška a její cesty

Hildegarda také oproti všem středověkým zvyklostem ráda a často cestovala. Dokonce získala povolení cestovat a konala misijní cesty do Bamberku, Augsburgu, Kolína nad Rýnem a do Nizozemí. Jelikož směla i svobodně kázat, často se na tržištích ujímala slova. Ve svých vyjádřeních byla neoblomná, což často vedlo ke snaze jí usměrnit.

Poslední příkaz dostala od mohučského arcibiskupa, aby u svého hrobu nečinila žádné zázraky. Hildegarda von Bingen, jež předběhla dobu dobu zemřela v úctyhodných 81 letech. Po její smrti se prý na nebi rozsvítil jasný světelný kříž. I když už za svého života byla velmi uznávaná a ctěná žena, svatořečena byla až v roce 2012 papežem Benediktem XVI.

Hildegarda sama sebe popisovala jako „nevzdělanou“ a ve svých prohlášeních se opakovaně odvolávala na vize. Pravděpodobně protože v té době převládal názor, že ženy nejsou schopny samostatného myšlení.

Svatá Hildegarda zcela jistě stojí za pozornost, neboť její učení zahrnuje fytoterapii, litoterapii, balneoterapii, půsty, psychoterapii, dietoterapii či aplikaci tepla. Zdá se býti komplexní. Mnohé funguje, dá se uplatnit i dnes, hlavně tedy co se fytoterapie týká. Ta dnes, bohužel, upadá.

tags: #hildegarda #z #bingenu #příroda #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Značení Produktů
• Hodnocení Litteringu v Terénu
• Kouzlo přírody: Lesy mírného pásu
• Obecné ohrožení - Vzor oznámení
• Pravidla recyklace Mikulov