Charakteristika přírody Jeseníků

Chráněná krajinná oblast Jeseníky patří k největším CHKO v České republice. Rozkládá se při severovýchodní hranici České republiky ve východních Sudetech a zaujímá téměř celé pohoří Hrubého Jeseníku. Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na ploše 740 km2 s cílem chránit přírodní bohatství a zachovalou krajinu Jeseníků.

Nadmořská výška se pohybuje od 314 do 1492 m n. m. Vyhlášení proběhlo 19. června. Oblast překrývá Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jeseníky. Hranice tohoto území je shodná s hranicemi CHKOJ.

Tím nejcennějším v CHKO Jeseníky jsou zejména plochy vysokohorského bezlesí a na ně navazující smrkové pralesy. Jeseníky jsou jednou z nejlesnatějších CHKO a kromě smrkových pralesů stojí za pozornost i zachovalé fragmenty bučin. Lesní porosty pokrývají území oblasti ze 78,2 % a Jeseníky jsou tedy nejlesnatější CHKO v České republice.

Mezi významné předměty ochrany patří také rašeliniště a horské potoky, louky, skalní útvary, vzácné druhy rostlin a živočichů, ale také architektura a člověkem harmonicky utvářená krajina. Na území CHKO Jeseníky je vymezeno 14 Evropsky významných lokalit (EVL). Dále je na většině území CHKO vymezena ptačí oblasti Jeseníky, ve které jsou předmětem ochrany chřástal polní a jeřábek lesní.

Území CHKO Jeseníky je považováno za jeden z nejméně antropogenně pozměněných horských celků v ČR. Díky drsnému klimatu bylo zdejší prostředí osídlováno až relativně pozdě. Právě pozdní přítomnost člověka měla za následek, že ve zdejších lesích přežívaly populace druhů velmi náročných na rozsáhlá klidová území. Neustále narůstající antropogenní tlak právě na tato poslední klidová území (zástavba, zvyšující se turistická návštěvnost) se negativně podepisuje na prosperitě těchto na prostor a klid náročných druhů.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Z geologického hlediska představují Jeseníky nejvýchodnější část Českého masívu, jenž byl vyvrásněn na konci prvohor. Známé Červenohorské sedlo zde odděluje klenbu keprnickou od klenby desenské na východě pohoří. Keprnická klenba je budována ortorulami, ve vrcholových částech svory a svorovými rulami. Jádro desenské klenby tvoří migmatity, ruly, svory, břidlice, fylity a kvarcity. Ve vrcholových partiích se kvarcity uplatňují v četných skalkách a kamenných mořích. Pro svoje bohatství rud byly již ve středověku Jeseníky územím s velkým rozvojem hornictví. Hlavním střediskem bylo v té době okolí Jeseníku a Zlatých hor, kde se těžil zinek, měď, zlato, stříbro a olovo.

Z hlediska klimatického jsou Jeseníky chladnější oblastí bohatou na srážky. Jedná se převážně o smrkové porosty, které z velké části nahradily původní převážně jedlobukové porosty, s jejichž zbytky se zde setkáme již jen velmi zřídka. Jejich relikty jsou např. Nad pásmem lesa, jehož horní hranice v Jeseníkách probíhá ve výšce 1.300 až 1.350 m n.m., jsou horské louky zvané hole, s porosty metlice křivolaké a kostřavy nízké. Některé vrcholové partie jesenického pohoří byly koncem minulého století osázeny nepůvodní klečí s cílem zvýšit zdejší horní hranici lesa. Květena oblasti je poměrně pestrá. Nejbohatší zastoupení mají zvláště společenstva květnatých luk v kotlinách na východní straně hlavního hřebene pohoří. Z přírodovědeckého hlediska je významné alpínské pásmo, které je v naší republice vyvinuto ještě v Krkonoších a na Kralickém Sněžníku.

Fauna CHKO Jeseníky

Chráněná krajinná oblast Jeseníky se může pochlubit značně rozmanitou faunou. K nejvíce probádaným skupinám živočichů na území CHKO patří motýli, ptáci a savci. Příčiny této biodiverzity lze spatřovat v pestrosti biotopů, velké výškové členitosti a snad i v dlouhodobé ochraně přírody. Nejcennější biotopy z hlediska výskytu vzácných druhů jsou především horské hole, horské smrčiny a rašeliniště.

Jeseníky jsou díky svému reliéfu velmi bohaté na horské bystřinné toky. Nejhojnějšími zástupci skupiny ryb, kterým vyhovuje rychlé proudění vody a její nízká teplota, jsou pstruh potoční a vranka pruhoploutvá. Z obojživelníků je na území CHKO Jeseníky nejsledovanějším druhem čolek karpatský, který zde má svůj nejzápadnější výskyt. Z čolků je nejpočetněji zastoupen čolek horský, kterého lze zastihnout i vysoko v horách. V nižších polohách se početně vyskytuje i čolek obecný a méně početně čolek velký. Nejhojnějšími zástupci obojživelníků jsou ropucha obecná a skokan hnědý. Z plazů je poměrně hojná zmije obecná i ještěrka živorodá, které lze zaznamenat i ve vyšších polohách.

Druhové nejpočetnější skupinou obratlovců v CHKO Jeseníky jsou ptáci. Unikátní ekologickou skupinou ptáků jsou ptáci vázaní na subalpínské bezlesí. Zejména v NPR Praděd hnízdí na horských trávnících linduška horská, jejíž populace se v Jeseníkách dlouhodobě zmenšuje. Nejvýznamnějším druhem pěvce vázaného na rozmezí horských smrčin a subalpínského bezlesí je kos horský. V horských smrčinách početně hnízdí ořešník kropenatý. Ze šplhavců je nejvýznamnějším druhem horských smrčin datlík tříprstý. V horských smrčinách i v horských bučinách Jeseníků, kde je pestrá potravní nabídka pupenů různých dřevin, hnízdí stabilní populace jeřábka lesního, který je zároveň předmětem ochrany ptačí oblasti Jeseníky. Kombinace horských smrčin a bučin s dostatkem doupných stromů je vhodným hnízdním biotopem pro lesní druhy sov. Početně zde hnízdí sýc rousný, kulíšek nejmenší a puštík obecný. Bylo zaznamenáno také hnízdění puštíka bělavého. Skalní útvary v CHKO Jeseníky jsou od roku 2001 opět hnízdištěm sokola stěhovavého. Skalní útvary v Jeseníkách využívá k hnízdění rovněž výr velký, krkavec velký a čáp černý. Typickým druhem ptáka, který ke svému hnízdění využívá prostředí rašelinišť či podmáčených ploch je jeřáb popelavý. Na vodní toky je vázán ledňáček říční a skorec vodní. Hospodářské podhorské louky jsou hnízdištěm chřástala polního, coby druhého předmětu ochrany ptačí oblasti Jeseníky.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

V Jeseníkách se vyskytuje řada ochranářsky významných savců vázaných na různé typy prostředí. Typickým hmyzožravcem horských smrčin či subalpínského bezlesí je rejsek horský, obdobně toho prostředí využívá i vzácný hlodavec myšivka horská. Ze zvláště chráněných druhů šelem se na větších vodních tocích vyskytuje vydra říční. Výskyt velkých šelem v Jeseníkách je spíše sporadický.

Mezi významné druhy měkkýšů patří moravský endemit nádolka moravská, velmi vzácná je také řasnatka žebernatá a vřetenatka šedivá. Z pavouků upoutá pro své životní prostředí v kamenných sutích druh plachetnatka suťová. Mezi ohrožené pavouky patří druhy vázané na rašeliniště. Také mezi vážkami najdeme čistě rašelinné druhy, za zmínku stojí šídlo rašelinné a dva druhy lesklic - lesklice horská a lesklice severská. Mezi ohrožené druhy rovnokřídlého hmyzu patří saranče vrzavá. Méně ohrožená je saranče horská, která je spíše zajímavá svým omezeným areálem výskytu. Z ploštic bychom mohli zmínit alespoň klopušku jesenickou vázanou na alpinské bezlesí Jeseníků. Na vysokohorské bezlesí Hrubého Jeseníku je vázáno několik druhů tzv. nočních motýlů. Nejvýznamnější je pravděpodobně obaleč Sparganothis rubicundana. Známější jsou však zástupci denních motýlů, pro vrcholové části hlavně endemické poddruhy okáče menšího a okáče horského. V nižších polohách najdeme populace jasoně dymnivkového. Mezi obyvatele mezofilních až mokřadních luk patří také vzácnější zástupci motýlů, jmenovitě ohniváček modrolemý, ohniváček modrolesklý, modrásek bahenní nebo modrásek lesní.

Velmi důležitou skupinou bezobratlých živočichů jsou brouci. Střevlík hrbolatý je dokonce předmětem ochrany čtyř zdejších evropsky významných lokalit. Typickým horským druhem obývající porosty při horní hranici lesa je tesařík čtyřpásý. V České republice žije pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku. Jeseníky jsou také z celoevropského pohledu důležitou oblastí výskytu tesaříka javorového, který jako jediný brouk Jeseníků je zařazen do evropského červeného seznamu saproxylických brouků. Mezi další saproxylické brouky, kteří by měli být zmíněni v základním popisu fauny CHKO Jeseníky, patří roháček jedlový a kovařík Danosoma fasciata.

Významné lokality CHKO Jeseníky

Jednou z nejvýznamnějších součástí CHKO Jeseníky je Národní přírodní rezervace Praděd, která se rozkládá v centrální části Pradědské hornatiny - v nejvyšších partiích Hrubého Jeseníku. Byla zřízena vyhláškou MŽP ČR č. 6/1991 Sb., ze dne 14. 12. 1990. Její výsledná rozloha je nyní 2031,40 ha, což ji činí nejrozsáhlejším zvláště chráněným územím oblasti. Celá rezervace je součástí reprezentativního nadregionálního biocentra Praděd, které obsahuje soubor ekosystémů alpínských a klimaxových smrčin, ledovcový kar, autochtonní porosty, výskyt endemitních a zvláště chráněných rostlin a živočichů.

NPR Rašeliniště skřítek (166,65 ha), která představuje typ sedlového rašeliniště přechodného typu (mezi vrchovištěm a slatinou) spolu s přirozenými smrkovými porosty na rašelinném podkladě. Rašeliniště má tundrový ráz, vlhká místa se tu střídají s tůňkami a prameništi, s prvky smrkového rašelinného lesa a rašelinných luk.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

NPR Rejvíz (s ochranným pásmem má rozlohu 341,19 ha) je největším rašeliništěm na Moravě i ve Slezsku. Má dvě jezírka - Velké mechové, které je zpřístupněno a Malé mechové, ke kterému je přístup zakázán. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo díky klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5,6º C, roční úhrn srážek 1400 mm, nadm. výška 730 - 805 m).Vedle typické rašelinné vegetace - zejm. rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj. - je zde zastoupena i původní borovice blatka, bříza karpatská a smrkové porosty. Mezi další vzácné rostliny zde rostoucí patří masožravá rosnatka okrouhlolistá, vstavač plamatý, mečík střecholistý, blatnice bahenní a kyhanka sivolistá.

NPR Šerák - Keprník (1174,44 ha) je vůbec nejstarší rezervací na Moravě. Byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna (tehdy o rozloze 172 ha). Nachází se zde také zajímavé skalní útvary - tzv. svědecké skály na Keprníku (1.422,8 m n.m.) a Vozkovi (1.377,1 m n.m.), které jsou tvořeny staurolitickým svorem. Významné jsou, v Českém masívu ojedinělé mrazem tříděné kopečkovité půdy (tzv. thufury) na Keprníku. Výrazným skalním útvarem jsou Obří skály na severním svahu Šeráku, nad údolím Vražedného potoka. Jedná se o téměř 1 km dlouhou skalní hradbu a mrazové sruby ve svoru.

Přírodní rezervace Borek u Domašova (12,68 ha) nad údolím Zaječího potoka chrání přirozený porost jedlí, borovic, smrku a modřínu na sutích devonského křemence. PR Bučina pod Františkovou myslivnou je rezervací o rozloze 13,70 ha, která se nachází poblíž Františkovy myslivny na příkrém údolním svahu Zámeckého potoka. Chrání nejvýše položenou původní klenovou bučinu pralesního charakteru.

PR Filipovické louky o výměře 2,22 ha má za úkol zabezpečit před nežádoucími vlivy trvale podmáčené a rašelinné louky s výskytem vzácných rostlin - ostřice blešní, prstnatce májového a dalších. PR Františkov (13,30 ha) se nachází poblíž osady Františkov u Branné. Byla vyhlášena za účelem ochrany původních porostů v jedlobukovém vegetačním stupni, navíc významných z genetického hlediska. Území není veřejnosti přístupné. PR Franz - Franz o rozloze 17,04 ha chrání významné lesní biocentrum.

Další rezervací je PR Jelení bučina v k. ú. Ludvíkov pod Pradědem. PR Niva Branné chrání nivu řeky Branné s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Nachází se v k. ú. Branná u Šumperka. Třetím nejrozsáhlejším zvláště chráněným územím v Hrubém Jeseníku je Přírodní rezervace Pod Jelení studánkou. Má rozlohu 541,97 ha a jedná se o evropsky významnou lokalitu výskytu mravence druhu Formica lugubris s unikátní četností mravenišť, kterých je zde okolo dvou tisíc.

PR Pod Slunečnou strání (14,99 ha) chrání přirozený smíšený les na suti v jedlobukovém vegetačním stupni v hluboce zaříznutém údolí s balvanitým svažitým terénem. Kromě ochrany genofondu původních rostlin a živočichů jsou předmětem ochrany hnízdiště chráněných druhů ptáků - čápa černého a holuba doupňáka. Přirozený biotop tetřívka obecného a řady obojživelníků, např. čolka horského chrání PR Pstruží potok na k. ú. Stará Ves. Jedná se o ekosystém ombotrofního rašeliniště, podmáčených smrčin a olšin v pramenném území Pstružího potoka. Vyskytuje se zde mnoho vzácných druhů rostlin - např. rosnatka okrouhlolistá, korálice trojklaná, vachta trojlistá a další. Tato rezervace již patří do Hanušovické vrchoviny. Stejně tak PR Rabštejn v k. ú. Bedřichov u Oskavy.

PR Skalní potok se nachází v údolí Skalního potoka, který je levostranným přítokem Střední Opavy. v Keprnické hornatině má rozlohu 106,39 ha. Posláním rezervace je ochrana karu pleistocenního firnového ledovce na východním úbočí Červené hory (1.332,6 m n.m.). V něm se nachází smrkový stržový les. PR U Slatinného potoka (rozloha 5,38 ha) chrání rašelinné louky s významnou květenou - roste zde např. prstnatec májový, vachta trojlistá, všivec lesní, kropenáč vytrvalý, zběhlík bahenní, tolije bahenní, škarda měkká čertkusolistá, kozlik dvoudomý, violka bahenní, betrám obecný a řada dalších významných rostlinných druhů.

Nejvyšší vodopád Hrubého Jeseníku je předmětem ochrany u PR Vysoký vodopád v k. ú. Domašov u Jeseníka. Původně souvislý, 45 m vysoký vodopád byl v minulosti rozrušen na řadu kaskád a proudů.

V kategorii Přírodní památka (PP) byly CHKO Jeseníky vyhlášeny následující lokality: PP Smrčina (1,00 ha) - mineralogicky významné území poblíž Sobotína, PP Zadní hutisko (0,90 ha) rovněž mineralogická lokalita v opuštěném lomu na krupník na k. ú. Vernířovice, PP Pasák (2,50 ha) se souborem skalních srubů a skalek a PP Štola pod Jelení cestou v k. ú. Malá Morávka, kde je chráněno zimoviště vzácných netopýrů.

Koncem roku 2001 byla vyhlášena PP Chebzí, která má za úkol chránit mezofilní louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin - zejména vstavačovitých. V prosinci roku 2002 byla vyhlášena PP Morgenland (1,83 ha), a to z důvodu ochrany mokřadních a mezofilních lučních společenstev včetně smíšeného lesního porostu v k. ú.

Zóny ochrany přírody v CHKO Jeseníky

Celé území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je rozděleno do čtyř zón odstupňované ochrany přírody podle hodnoty jednotlivých území. Nejvýznamnější je I. zóna, která je z velké části chráněna Národními přírodními rezervacemi a Přírodními rezervacemi a má tudíž nejpřísnější režim ochrany. Využívání území I. zóny je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. Velmi cenná je i II. zóna, která je chráněná proti činnostem, které by mohly způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů. III. zóna je oblastí již ne tak přísně chráněnou a IV. zóna je územím intenzivně zemědělsky využívaným a současně zastavěným územím jednotlivých obcí, které se nacházejí na území CHKO Jeseníky.

Co se týká ochrany stanovišť, je na zemí CHKO Jeseníky navrženo k ochraně celkem dvanáct území. 1. chrání centrální část Hrubého Jeseníku od údolí Studeného potoka u Bělé pod Pradědem po motorest Skřítek nad Klepáčovem včetně závěru údolí Divoké Desné, Bílé Opavy a masívu Mravenečníku. Dále zahrnuje mj. Území zahrnuje také skalní útvary i svahy přecházející v hluboce zaříznutá údolí v katastrálních územích obcí Malá Morávka, Karlov pod Pradědem, Železná pod Pradědem, Rejhotice, Kouty nad Desnou a Domašov u Jeseníku, ve fytogeografickém regionu Hrubý Jeseník. Podloží je tvořeno krystalickými horninami desenské klenby a jejího obalu (migmatity, ruly, svory, kvarcity, hlavně fylity, v břidlicích křemenné vložky). Území bylo modelováno v glaciálu a postglaciálu. Jde o soubor významných geomorfologických jevů a horských ekosystémů (vrcholové skály, alpínské hole a p...

Oblast ptačí oblasti Jeseníky

Navržená ptačí oblast se rozkládá v Hrubém Jeseníku a zaujímá přes 70 % území CHKO Jeseníky. Hercynské pohoří Jesíky je tvořeno pruhy hornin protaženými SV-JZ, které jsou kyselé a živinami chudé ruly, svory, fylity. V okolí Jeseníku je i velký masív amfibolů. Území patří do krkonošsko-jesenické soustavy a Jesenické podsoustavy. Převážná část území leží v geomorfologickém celku Hrubý Jeseník, který se dále dělí na Keprnickou, Medvědskou a Pradědskou hornatinu. Reliéf má charakter velehornatiny.

Oblast byla vybrána pro dva hnízdící druhy přílohy I, jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex). Bukové porosty hostí lejska malého (Ficedula parva), skalní útvary v kombinaci se starými a přestárlými lesními porosty jsou hlavními hnízdišti čápa černého (Ciconia nigra), výra velkého (Bubo bubo) a také krkavce velkého (Corvus corax). Do oblasti se po dlouhé době opět navrátil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Na loukách a pastvinách v podhůří jsou charakteristickými druhy chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a řídce pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Dominantními druhy horského bezlesí jsou linduška horská (Anthus spinoletta) a linduška luční (Anthus pratensis).

Vliv člověka na přírodu Jeseníků

Vliv člověka se projevil v minulosti vymizením reprezentativních druhů fauny, jako je medvěd hnědý (Ursus arctos), vlk obecný (Canis lupus), kočka divoká (Felis silvestris) či orel skalní (Aquila chrysaetos). Aktuálně k nim přibyl tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a tetřev hlušec (Tetrao urogallus).

CHKO zahrnuje pohoří Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Nejvyšším bodem je Praděd (1492 m n. m.), nejnižší bod leží ve výšce 339 m. jsou většinou tvořeny metamorfovanými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Téměř 80 % oblasti tvoří lesy, většinou přeměněné na smrkové monokultury.

tags: #priroda #jeseniku #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení vombati: Příčiny a důsledky
• Více o kandíku psím zubu
• Ekologické Hostěnice: Příklad pro ostatní
• Tipy pro pobyt v Karlově pod Pradědem
• Inspirace a Vzdělávání v Ekologii