Příroda jako nejlepší lék: Studie a důkazy o pozitivním vlivu přírody na zdraví

V dnešní době plné stresu, sezení u počítačů a umělého osvětlení zapomínáme na jeden z nejúčinnějších léků - pohyb na čerstvém vzduchu. Příroda nám nabízí zdarma to, co si v lékárnách kupujeme za velké peníze: vitamín D, silnou imunitu, psychickou pohodu a přirozené posílení těla.

Proč je pohyb v terénu lepší než fitko?

• Rozmanitost terénu (kořeny, kameny, nerovnosti v lese, parku) nutí tělo zapojovat svaly, které při pohybu po betonu „spí“.
• Zvyšuje tvorbu endorfinů (pocit štěstí po výkonu).
• Zlepšuje kreativitu a soustředění (tzv. „forest bathing“ - relaxace v lese, kdy vypnete mobil a jen nasloucháte zvukům přírody).

Příroda je komplexní terapie pro tělo i mysl.

Vědecké důkazy o vlivu přírody na stárnutí a zdraví

Na konci minulého roku zveřejnil proslulý vědecký časopis Nature studii, která u více než pěti tisíc lidí porovnávala rychlost jejich stárnutí. Vědci ze Stanfordu a několika dalších amerických univerzit v rámci výzkumu hodnotili obsah skoro 5 tisíc proteinů (bílkovin) obsažených v krevní plazmě. Zároveň mapovali výskyt RNA, což je forma dědičné informace, která má v organismu celou řadu důležitých funkcí, zejména slouží jako jakýsi pomyslný překladatel přepisující informace uložené v buňkách ve formě DNA do podoby bílkovin.

Z výsledků je patrné, že skoro každý pátý testovaný člověk vykazoval změny plazmatických bílkovin, které signalizují velmi zrychlené stárnutí některého ze sledovaných orgánů. U každého padesátého člověka šlo dokonce minimálně o dvojici orgánů.

Včasné informace? Cesta k delšímu a zdravějšímu životu

Pokud člověku rychle stárne srdce, má podle výzkumu o 250 % vyšší riziko srdečního selhání než lidé, jejichž srdce takové signály nevydává. Bílkoviny signalizující zrychlené stárnutí mozku vykazovaly stejně dobrou schopnost předvídat rozvoj Alzheimerovy choroby jako dnes zatím nejlepší marker užívaný lékaři (pTau 181). Tyto proteiny umožňují identifikovat u člověka časné změny v mozku.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Samotní autoři studie doufají, že jejich výsledky umožní do budoucna využít testů specifických bílkovin v plazmě ke včasné diagnóze nebo dokonce k prevenci konkrétních onemocnění u konkrétních lidí.

"Příroda na předpis" jako součást péče o duševní zdraví

Doporučení od praktického lékaře nebo sociálního pracovníka na aktivity v přírodě je jednou z cest, jak zmírnit úzkostné stavy a zlepšit duševní zdraví populace. Trávit čas venku v přírodě, a to na základě doporučení odborníků, by se mohlo stát součástí péče o duševní zdraví u lidí, kteří potřebují v této oblasti podporu. Je to způsob, jak prokazatelně zlepšit jejich stav, a to s relativně nízkými náklady v poměru k výsledkům.

Pilotní projekt, jenž lze velmi zjednodušeně označit jako „příroda na předpis“ (Green Social Precription), potvrdil, že konkrétní aktivity v přírodě, které cíleně doporučí praktický lékař či sociální pracovník, mají pozitivní efekt také na duševní zdraví. Tento způsob terapie již systém Národní zdravotnické služby (NHS) oficiálně doporučuje jako součást intervencí s cílem zlepšit fyzický i psychický stav pacientů a také zmírnit tlak, kterému čelí jak zdravotní, tak sociální systém v zemi.

„Naše zjištění jsou významná, protože poskytují důkazy, že toto je účinný způsob podpory duševního zdraví,“ uvedla ve zprávě profesorka Ruth Garsideová z University of Exeter, která se na studii podílela. Podle ní je však nezbytné, aby došlo k dalšímu rozvoji těchto projektů, a to napříč zdravotnickým i sociálním systémem za větší podpory vlády.

Zmiňovaná studie sledovala celkem 8 339 lidí na sedmi různých místech Anglie. Zahrnovala jak děti a mladé lidi, tak zástupce etnických menšin či lidi ze sociálně-ekonomicky znevýhodněného prostředí. Následně jim byly cíleně na základě doporučení odborného personálu, například praktického lékaře, sociálního pracovníka nebo členů týmu z center duševního zdraví, doporučeny různé aktivity spojené s pobytem v přírodě.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Například zahradničení, úprava městské zeleně, činnosti spojené s ochranou přírody, sportování venku či možnost terapeutického rozhovoru v přírodě. Výsledky byly napříč zkoumanými skupinami příznivé. Došlo ke zlepšení celkové životní pohody, pocitu štěstí i životní spokojenosti na úroveň národního průměru.

Průměrné náklady na tento způsob terapie byly 507 liber na člověka, tedy asi 15 tisíc korun, což při srovnání s jinými intervencemi, například kognitivně behaviorální terapií, behaviorální aktivací či včasnými zásahy při psychózách nebo kombinovanými přístupy při léčbě deprese, je podle autorského týmu nákladově efektivní.

„Už existuje řada důkazů, které potvrzují pozitivní vliv pobytu v přírodě a outdoorových aktivit na psychické i fyzické zdraví. Pozitivně vnímá výsledky studie také Marion Steinerová, praktická lékařka, která se zapojila do projektu v Bristolu. „Spojení s přírodou je celoživotní zdroj benefitů pro duševní a tělesné zdraví. Může pomoci přerušit negativní generační dopady životních událostí. Ale mnoho z pacientů, které léčím, nemá přístup k přírodě kvůli řadě osobních, sociálních či kulturních bariér. Proto je tento projekt tak důležitý,“ vysvětlila Steinerová. Podle ní má tento způsob cílených intervencí potenciál snížit náklady na farmakoterapii a další léčbu ze strany NHS.

Lesní mysl: Koncept propojující energii lesa s naší psychikou

Procházka lesem je příjemná pro každého. Lesní mysl však umí energii lesa propojit i s naší psychikou. Koncept, který se zrodil ve Finsku, ukazuje, že les může účinně pomáhat nejen našemu fyzickému zdraví, ale právě i psychice.

Lesní mysl je koncept, který vznikl před 20 lety ve Finsku - v zemi, která je zajímavá tím, že z její rozlohy připadá 85 procent na lesy. U zrodu Lesní mysli stála Sirpa Arvonen. Michal Hubert Zrůst je lektorem Lesní mysli, facilitátor, lesník.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

„Podobné koncepty můžeme najít na mnoha místech světa. Nejznámější je asi ten z Japonska, kde už je dlouho známý pojem Shinrin-yoku neboli Lesní lázeň. Tam už to funguje desítky, možná stovky let."

Jak funguje Lesní mysl?

• Stačí deset minut v přírodě a sníží se vám krevní tlak.
• Když se projdete na 20 minut, zlepší se vám prokazatelně nálada.
• Po hodině už dojde k výrazně větší koncentraci.

Lesní mysl je koncept sebepéče a osobního rozvoje. Vychází z posledních výzkumů přírody a jejího vlivu na zdraví a psychiku člověka. Je tedy dobrým nástrojem péče o zdraví fyzické, emoční i duševní. Zároveň umožňuje trénink odolnosti a je prevencí syndromu vyhoření. Workshopy Lesní mysli se dělají pro celé rodiny, zaměstnance, firemní klientelu, ale například i pro klienty nejrůznějších sociálních zařízení.

Lesní mysl je založená na krátkých jednoduchých cvičeních nefyzického charakteru zaměřených na trénování dovedností jako například schopnost se ztišit, odpočinout si, dočerpat sílu, zbystřit smysly, více a plněji vnímat sebe, svoje tělo i vše okolo. Rozvíjí také umění hledat a nacházet v sobě i mimo to dobré, dovednost nadhledu a odvahu klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Vychází z předpokladu, že člověk svým vlastním přičiněním a každodenní snahou může proměňovat a utvářet sebe a svůj život.

Zelená preskripce: Bude les ordinován na předpis?

V některých zemích je znám pojem Green Prescription. Cesta k úhradám tohoto typu terapie zdravotními pojišťovnami bude dle mého názoru velmi dlouhá. Osobně bych to ale považoval za skvělou věc. Lesní mysl by se tak mohla zařadit po bok již finančně podporovaným aktivitám, jako je například plavání, fitness či nordic walking.

Není třeba čekat na lékařský předpis. Prostě jděte do lesa. Ale nebude to fungovat, když půjdete do lesa jednou. Když budete potřebovat posílit fyzičku, budete chodit pravidelně běhat nebo cvičit a potrvá to mnoho měsíců. A tak je to i s psychikou, abyste se dostali do pohody, budete na to potřebovat nějaký čas.

Jak se zapojit do programů Lesní mysli?

Na začátku vám to musí někdo ukázat. Nejlepší je, když se přihlásíte na nějaký workshop, procházku, kterou síť instruktorů organizuje. Můžete se přihlásit sám, s rodinou nebo jako firma. Samotné vycházky nejsou dlouhé. Během hodiny a půl či dvou můžeme ukázat základy a ukázky toho, co Lesní mysl přináší. Ukážeme vám, jak s tím pracovat. Průvodcem vám poté může být i skvělá kniha Lesní mysl. Co je Lesní mysl (Forest Mind).

V Česku se Lesní mysli věnuje okolo pětatřiceti lidí, a to po celé republice od Karlových Varů až po Ostravu. Kontakty najdete na webové stránce, která je Lesní mysli věnována. Tam jsou všichni instruktoři, kteří prošli výcvikem.

Lesní mysl pro všechny věkové kategorie

Když máte seniora, který je imobilní a vezmete ho do lesa, nemůžete s ním dělat fyzická cvičení. Ale nefyzická cvičení, která obsahuje Lesní mysl, s ním můžete dělat. A to je velká výhoda Lesní mysli - je opravdu pro všechny, můžete ji dělat s malými dětmi i se seniory. Na jedné straně ji využijí lesní školky a na druhé třeba i sociální pracovníci, kteří se starají o lidi, což je velmi vyčerpávající.

Lesní mysl a firmy

Do lesa si člověk může jít i něco „odpracovat“. Odnést si nějaké akční kroky. A zde vám může být nápomocen instruktor Lesní mysli, který vás jako kouč procesem provede. Prostě les jako koučovací prostor. Společnosti chtějí někdy ochutnávku programu, někdy rovnou koučink svých lidí. Ale i ta ochutnávka zaujme často tak, že mi firmy posílají poté týmy pravidelně, protože vidí, že to funguje. Jde o obchodníky, IT, HR i management společností.

Kolik času je potřeba věnovat Lesní mysli?

Když jste na workshopu, tak ten by neměl trvat více než dvě a půl hodiny. Je to skutečně dopolední procházka.

Jaký les je pro koncept Lesní mysli nejlepší?

Lesní mysl můžete praktikovat stejně dobře v lese smíšeném nebo jehličnatém. V parku či na zahradě. Jde o to, že se tam cítíte dobře. Já říkám, že je důležitá zeleň.

Kde je tedy zakleté „kouzlo“ Lesní mysli?

Nejdůležitější jsou vjemy a schopnost je přijímat. Každý vjem v přírodě je úžasný. Já hovořím o vjemu nádechu. Každý vjem je jako nádech do plných plic. A pak je tady nekonečná rozmanitost lesa. Ráno zjistíte, jak je les krásný, v poledne bude jiný a večer zažijete zcela něco odlišného. Je to v tom, že je les úžasný nejen každou roční dobu, ale i každou denní hodinu. Dokonce i v každém počasí. Ono se říká, že neexistuje špatné počasí, ale jen špatné oblečení a já jako lesník to mohu potvrdit. Takže doporučuji překonat lenost a vyrazit prostě do lesa vždy. A vy skrze ty vjemy můžete říci, jaké máte pocity a dostávat se blíže k sobě samému.

Les jako zásobárna borůvek a hub a něco navíc

Myslím si, že spousta lidí, kteří les brali jen jako zásobárnu borůvek a hub, teď přichází díky Lesní mysli do lesa a začíná se tam chovat trochu jiným způsobem. Udělají pár cvičení a zjistí, že jim les pomáhá. A pak oni začnou pomáhat lesu.

Divočina jako nedílná součást zelené infrastruktury

Svět dnes slaví Mezinárodní den lesů. Ovšem ne každý, ať už u nás či za našimi hranicemi, má ve svém okolí přístup k přírodě a lesům. Celá řada studií zaměřených na lidské zdraví ukazují silnou vazbu mezi nedostatečným přístupem do přírody a přírodních oblastí a špatnými výsledky, které zkoumané osoby vykazovaly ve zdravotních testech. I proto je důležité, aby na části z 2,6 milionů hektarů lesů v České republice mohli lidé prožívat bezprostřední kontakt s divokou přírodou.

Ochrana a obnova přírodních lokalit, dostupnost městské zeleně i volně přístupné přírody, pobyty v přírodě jako zdravotní prevence mohou být klíčem k řešení některých problémů moderní společnosti.

Divočina je nedílnou součástí zelené infrastruktury propojující zeleň ve městech i okolo nich, lesy i zvláště chráněná území.

Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divokou přírodu výhledově zdesetinásobilo ze současných 0,3 % na 3 % rozlohy Česka. Místa, kde hrají přirozené procesy hlavní roli, jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci.

Místa s divokou přírodou nemusíme hledat jen v tropických pralesích či za polárním kruhem a dokonce ani v jádrových územích národních parků. Kousek divočiny se nachází v každém okrese. Lidé ji mohou najít všude tam, kde příroda měla a má dlouhodobě možnost se svobodně vyvíjet a kde je člověk jen vnímavým, tichým hostem.

Tipy, kde načerpat mentální a fyzické zdraví z přírody v blízkosti vytipovaných míst divočiny, jsou v průvodci Hnutí DUHA s názvem „Poznáváme ostrovy české divočiny“. Obsahuje dvanáct konkrétních tipů na výlety a je nabitý zajímavostmi i fotografiemi. Všechna místa, kde mohou lidé obdivovat fascinující divadlo neustálých proměn přírody, jsou navíc nedaleko větších měst a dobře dostupná veřejnou dopravou. Kromě čistě přírodovědných informací průvodce obsahuje i historické zajímavosti nebo tipy na pozoruhodné památky v okolí rezervací.

Robbie Blake, expert na ochranu přírody, Friends of the Earth Europe řekl:„Je čím dál více odborných poznatků o tom, že lidem a celým komunitám se daří pouze tehdy, pokud mají přístup k přírodě. Všichni v našem životě potřebujeme přírodu. Ta nám dává svobodu a pomáhá nám žít zdravě.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:„Mezinárodní den lesů je příležitostí k zamyšlení, jak přistupujeme k přírodě a zvláště k lesům. Je důležité propojovat jednotlivé prvky zelené infrastruktury tak, aby byly pro člověka dostupné. Mimo jiné je důležité, aby byly vymezeny velké oblasti lesů, které budou ponechány samovolnému vývoji jako prostředek pro načerpání energie a prožitků z přírody.

tags: #priroda #nejlepsi #lekar #studie

Oblíbené příspěvky:

• Definice změny osídlení
• Skládka Dolní Branná v plamenech
• Informace o Lučkovicích JZS
• Jaké jsou výhody obnovitelných zdrojů?
• Projekt Spatne Ovzdusi