Podzimní stromy v České republice

Při příležitosti Dne stromů, který připadá na 20. října, je skvělý nápad vyrazit do lesa a pokochat se barvami podzimní přírody. Právě na podzim jsou stromy nejhezčí. Pokud to vládní opatření dovolí, vyčistěte si hlavu alespoň v blízkém parku, zahradě, lese.

Idea Dne stromů se zrodila v polovině devatenáctého století v americké Nebrasce. Hlavní myšlenkou tohoto svátku je sázení nových stromů. Z toho důvodu se po celém světě slaví v různé dny, v závislosti na tom, kdy je na sázení stromů v daných klimatických podmínkách vhodná doba.

Na území České republiky se Den stromů poprvé slavil na začátku století dvacátého, konkrétně v roce 1906. Tradici přerušila válka a komunistický režim, který si s kvalitou životního prostředí moc hlavu nelámal, obnovena pak byla až v roce 2000.

Na barevné podzimní stromy je radost pohledět, ovšem přínosů samotných stromů je mnohem víc: čistí vzduch, snižují hluk, zlepšují kvalitu vody, brání erozi, poskytují stavební materiál, vytvářejí stín…

Oslavte symbolicky výletem do přírody Den stromů, každoročně připadá na 20. října. Víte, že… první organizovaný den stromů se u nás uskutečnil už v roce 1906? Znovuobnovena byla jeho tradice roku 2000. Načerpejte klid, který stromy poskytují. Zadívejte se do jejich korun a nechte se unášet… Stačí se rozhlédnout kolem sebe.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Kam se vydat za podzimní krásou?

1. Kolem zámku ve Vlašimi, v Kraji blanických rytířů, se rozprostírá jeden z nejkrásnějších parků v Čechách. Přírodně-krajinářský park je nejen plný stromů, které na podzim vytvářejí nádherné scenérie, ale také drobných staveb, propojených naučnou stezkou. Část expozice zdejšího Muzea Podblanicka, které v zámku sídlí, seznamuje návštěvníky právě s vývojem parku.
2. Preferujete divokou přírodu? Pak se vám bude líbit na Kokořínsku. Je plné skalních útvarů obklopených hustými lesy. Vydejte se na některou z mnoha stezek romantickým krajem a užijte si podmanivý šarm místní přírody. Hrad spojovaný s loupeživými rytíři byl postaven na skalnatém ostrohu uprostřed smíšených lesů. Právě ty Kokořínsku na podzim přidávají na kráse. Podzimní barvy krásně projasňují těsná skalní bludiště a jsou balzámem pro oči. Na Kokořínsku si navíc na své přijdou jak turisté vyhledávající kratší trasy, tak i ti, kterým by 30 km bylo málo.
3. Co mají společného královna Johanka a Jakub Jan Ryba? Královna Johanka, druhá žena krále Jiřího z Poděbrad, pocházela z malebného městečka Rožmitál pod Třemšínem. Dnes je tu po ní pojmenovaná podmanivá alej tvořená olšemi a jasany, která po staletí tvoří nejkratší spojnici mezi městem a Starým Rožmitálem a jeho farním kostelem. Je oblíbeným cílem procházek pro všechny, kteří chtějí načerpat energii ze vzrostlých stromů. V Rožmitále si prohlédněte zámek, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, i Podbrdské muzeum plné zajímavých expozic. A co výšlap na samotný Třemšín? Račte stoupat. Cestou potkáte nepřeberné množství dechberoucích stromů i kapličku známou z pohádky Lotrando a Zubejda.
4. Na další výlet inspirovaný stromy se vydejte ke slapské přehradě. Připravte se na výšlap do kopců - to abyste si stromy (a řeku Vltavu) prohlédly pěkně z ptačí perspektivy. Nejlepším průvodcem vám bude značená naučná stezka Drbákov - Albertovy skály, která začíná a končí na parkovišti U Křížku poblíž Nalžovického Podhájí. Postupně vás dovede na deset vyhlídek, kde oči přecházejí a dech se možná trochu zastaví. Obdivovat budete jižní část slapské přehrady, divoké skály i husté lesy.
5. Na dohled od bájné hory Blaník leží zámek Ratměřice, obklopený anglickým krajinářským parkem. Nechal ho založit Otta Ferdinand Chotek. Přes 160 let staré vzrostlé stromy jsou díky své výšce přes 42 metrů nejvyššími v Česku. Výrazně převyšují ostatní stromy v parku a jsou výborným orientačním bodem. Velikáni v ratměřickém parku nejsou sami, v okolním desetihektarovém zámeckém parku byly vysázeny desítky dalších jehličnanů i listnáčů.

Památné stromy České republiky

Na území Jablunkovska najdete celkem 19 stromů, které jsou buď samostatně, nebo ve skupině označovány jako PAMÁTNÉ, a tímto jsou také státem chráněné. Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit ty dřeviny, které vynikají svým vzrůstem, věkem, jsou významné krajinné dominanty, zvláště cenné nepůvodní dřeviny, nebo třeba jen připomínají historické události, nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje.

Kromě výše uvedených hledisek je však třeba brát v úvahu i jejich zdravotní stav, životaschopnost, nebo ohroženost v daných podmínkách. Pokud návrh projde správním řízením, jsou tyto vyhlášené památné stromy zaevidovány v ústředním seznamu, uloženém v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR v Praze.

Mezi stromy měly odjakživa výsadní postavení lípa a dub. Není se ani příliš čemu divit - stačí se podívat na jejich mohutné kmeny a sklonit se před věkem, kterého oba stromy mohou dosáhnout.

Dub byl se svým tvrdým dřevem odedávna typickým ztělesněním mužského principu a stal se již symbolem indoevropských národů, Germánů a Keltů. Zato světlá graciézní lípa s měkkým dřevem byla představitelkou principu ženského a zřejmě právě spíše ji uctívali původní Slované.

Dějinné události tomu chtěly, aby pak lípa v našich zemích začala být chápána jako protiklad germánskému dubu a v roce 1848 se stala národním symbolem porobených slovanských národů, jako symbol postavený proti germánské rozpínavosti, velkoněmeckým snahám a velkoněmeckému dubu.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Bez ohledu na symboliku byla však u nás lípa již od středověku tradičním středem života ve vsi. Lidé se v jejím stínu setkávali, konali se pod ní venkovské slavnosti a nejrůznější shromáždění. Také její lékařské využití sahá v Evropě velmi hluboko, zejména pro její schopnost uvolňovat napětí a podrážděnost.

Na Jablunkovsku to je celkem 8 lip malolistých a dvě lípy velkolisté. První putování za památnými stromy tedy povede za dvěmi z nich. Památné lípy malolisté na Vitališově chrání kapličku sv. Antonína z Padovy. Důvodem vyhlášení byl krajinotvorný a historický význam stromů, jako součást sakrální stavby.

Další putování za památnými lípami malolistými nás povede do tří okolních obcí. Tu nejmohutnější v celém regionu můžete spatřit v Hrádku. Její kmen ve výšce přibližně 1,5m měří v obvodu neuvěřitelných 680 cm! Pěknou procházku si můžete udělat do Návsí, kde najdete přibližně 130tiletou lípu, která roste jako solitéra ve volné krajině na zemědělském pozemku u domu s číslem popisným 62. Lípa je chráněna pro svůj krajinotvorný význam.

Kapličky a jiné drobné sakrální stavby vůbec patří k naší krajině a často jsou doprovázeny stromy. Použitá zeleň vychází zpravidla z jejich charakteru a velikosti a má za cíl zdůraznit jejich dominantnost v krajině. Nejinak je tomu u kapličky na Lazech.

Poslední památné lípy našeho putování máte možnost shlédnout v Mostech - Šancích. Tentokrát se však nejedná o lípy malolisté, nýbrž o lípy velkolisté, které jsou stejně jako ty předchozí, původním druhem v České republice.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Dub je početný rod zahrnující více než 450 druhů! Na Jablunkovsku jsou za památné vyhlášeny dva duby červené a jeden dub letní. Dub letní neboli křemelák je evropský, a tedy i náš domácí druh.

Památný dub letní v našem regionu naleznete na Hrčavě. Vypráví se, že zde byl vysazen prvními osadníky obce kolem roku 1750. Další památné duby najdete v Mostech u Jablunkova na Šancích. Jedná se o skupinu stromů, respektive dva duby červené, které zde rostou na zahradě u hospodářské budovy (č. p. 28).

Poblíž najdete i poslední památný strom v Mostech u Jablunkova - javor klen. Jedná se o statný solitérní exemplář s velmi krásnou pravidelnou korunou. K ochraně byl vyhlášen právě pro svůj krajinotvorný význam a zahlédnete ho na kopci uprostřed polí, jako by střežil obydlenou krajinu pod ním. Jeho stáří se odhaduje na 150 let a je to jeden ze dvou památných javorů klenů našeho regionu.

V dnešním povídání se budeme zabývat dalším evropským druhem stromu, který dal dokonce název dvěma obcím našeho regionu. Tipujete jistě správně, jedná se o buk lesní a obce Bukovec a Hrčava. Na Hrčavě najdeme 2 památné buky lesní. Buk roste na okraji pole a nápadné na něm je i ošetření na kmeni u země. Jedná se asi o stotřicetiletý statný exemplář s nádhernou hustou korunou a krajinotvornou hodnotou.

Prozatím jediným památným jilmem na Jablunkovsku je jilm drsný (horský) v Bukovci. Jedná se o obrovský solitérní strom, jehož stáří se odhaduje na neuvěřitelných 360 let. Údajně se jedná také o největší jilm v celé České republice s výškou 40 metrů a šířkou koruny 30 metrů.

V poslední části rubriky Památné stromy na Jablunkovsku se podíváme do Písku. Zde najdete památnou skupinu stromů - Lípu malolistou a jasan ztepilý. Stromy rostou v lokalitě zvané "Starý Folvark" jako doprovod starší rozptýlené zástavby.

Vy můžete tento svátek oslavit třeba s trojicí památných stromů na Hrčavě za bývalým požárním skladištěm, kousek od starobylé hospody „U Sikory“. Pohromadě zde roste a krásnou dominantu obce tvoří lípa malolistá, buk lesní a javor klen.

Znepokojivý jev - falešný podzim

Svědky znepokojivého jevu jsou v uplynulých dnech obyvatelé Velké Británie. Tamní stromy se „převlékly“ do podzimních barev a začaly ve velkém shazovat listí. Ačkoli je podle kalendáře léto v plném proudu, křupající listí pod nohama budí dojem, že letošní podzim nastal už v srpnu. Nejedná se o skutečnou změnu ročního období, ale o takzvaný falešný podzim.

V menší míře mohou nástup falešného podzimu pozorovat lidé i v České republice.

tags: #priroda #podzim #stromy #Ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• Programy na FŽP ČZU
• Počasí v Řecku
• Normy znečištění vod
• Rozdíly v ekosystémech
• Čističe odpadů do myčky z Lidlu – recenze