Příroda je život: Co to znamená žít v souladu s přírodou

Žít přirozeně znamená žít prostě a minimalisticky, aby náš způsob života byl dlouhodobě udržitelný. Takový život umožňuje pečovat o přírodu, o sebe sama i o druhé. Stará se a přijímá zodpovědnost. Prostý způsob života neznamená život bez výzev.

Jak se přiblížit k přírodě

Během posledních let jsem se snažila směřovat svůj život blíž k přírodě. Pokračuji pomalu, ale jistě. Ano, změna je možná! Nestala se přes noc a nebyla vždy snadná, ale naučila jsem se následovat svůj instinkt a hodnoty. Dávala jsem si například pozor na toxiny v kosmetice (minerální oleje, sloučeniny PEG, formaldehyd, parabeny), začala jsem se vyhýbat toxické stravě jako je fast food, čistícím prostředkům obsahujícím toxické látky, ale také tzv. rychlé módě.

Mohu vám říci, že za prvé: “Pomalu ale jistě” je výborný způsob, jak se vydat za jakýmkoli cílem. Za druhé: Nezůstaňte jenom u slov. To už jste někdy slyšeli, že? Ale to je právě ta část cesty, která je pro nás těžká. Tyto body slouží k inspiraci, nejsou žádným oficiálním seznamem. Každý bod tvoří jednu část mozaiky, o které můžete přemýšlet. Řiďte se ve spotřebě podle zásad tzv. Tento seznam určitě není úplný, je to jen můj seznam, můj osobní kompas.

Biodiverzita a její význam

Jsme přímými svědky procesu, kdy život na Zemi s nebývalou rychlostí ztrácí svoji pestrost - navždy mizí různé druhy rostlin, živočichů i hub a kvapem ubývá mnoha dalších. Tempo tohoto vymírání je přitom o jeden až dva řády rychlejší než v posledních deseti milionech let.

Biodiverzity na Zemi v současné době rychle ubývá. Nejde však jen o vymírání jednotlivých druhů (vyhynul například pták dronte mauricijský, známý též jako dodo), snižuje se také celková druhová pestrost v přírodě a dochází ke stírání rozdílů mezi různými místy naší planety. To jsou tři různé aspekty ubývání biodiverzity, které se dějí na mnoha úrovních - od té globální až po rozměry v řádu čtverečních metrů. Ve všech případech jsou nicméně důsledky stejné: živý svět se postupně stává chudším, monotónnějším a často i zranitelnějším vůči náhlým změnám podmínek.

Čtěte také: Zdraví z přírody

Proces ubývání biodiverzity je dobře pozorovatelný, zejména pak v menším měřítku: například v určitém regionu, v jednom údolí v horách, ve vodách jezera nebo třeba na kousku louky. Zatím bylo na světě objeveno asi 1,5 milionu druhů živočichů, rostlin nebo hub a je pravděpodobné, že několikrát tolik druhů dosud neznáme. Každý rok se také najdou tisíce nových druhů (většinu z toho tvoří hmyz). Různé druhy též odjakživa vznikají a mizí. Vědci však odhadují, že současné tempo vymírání je o jeden nebo dva řády rychlejší, než kolik činil průměr v minulých 10 milionech let. Mizí především specializovanější nebo náročnější druhy. Krajině více a více dominují přizpůsobiví generalisté, kteří dovedou žít ledaskde.

Biotop označuje prostředí, které k životu potřebuje určitý konkrétní druh (například biotopem konipasa horského jsou rychle plynoucí vodní toky). Všechny živé organismy jsou závislé na prostředí, kde žijí, a zároveň jej spoluutvářejí - proto když uvažujeme o biodiverzitě, je třeba dívat se na celek, ne pouze izolovaně na jednotlivé druhy. Ty totiž nemohou přežít bez vhodných podmínek neživé přírody a jemného přediva vztahů s jinými druhy. Jestliže zanikne biotop, velká část druhů přijde o místo, které potřebuje ke svému životu. Ztráta jednoho či několika druhů ještě nemusí být pro biotop katastrofou, nicméně často znamená jeho významnou proměnu či ohrožení, a to zejména pokud jde o druh z hlediska biotopu klíčový, jakou jsou třeba mangrovníky v mangrovových pobřežních lesích. V našich podmínkách může být příkladem buk lesní, který je zásadním druhem pro biotop bučin (velká část těchto biotopů byla u nás v 19. a 20.

Příčiny úbytku biodiverzity

Na celosvětové úrovni bývá hlavní příčinou ubývání biotopů zabírání půdy ve prospěch polí a plantáží - typickou ukázkou je mizení tropických pralesů kvůli pěstování palmy olejné v Indonésii. Když vědci zkoumali 8688 druhů (převážně obratlovců), které se ocitly na světovém Červeném seznamu IUCN,6 zjistili, že zemědělství je spojeno s vymíráním u 5407 z nich a těžba dříví u 4049 druhů. Nejrapidněji ze všech biotopů přitom mizí často právě ty, které jsou druhově nejpestřejší.8 Na souši je úbytek nejrychlejší hlavně u stepí, savan a některých typů lesů v tropech, subtropech či v mírném pásmu. Většinou si ji spojujeme s pytlačením slonů či nosorožců nebo s pašováním papoušků a korálů. Problém se ale týká především ryb.

Toxicitu prostředí zvyšují především různé přípravky používané proti škůdcům a plevelům, jako jsou insekticidy a herbicidy. Ty se v zemědělství používají stále ve velkém množství. Problém se týká například řepky a kukuřice, u nichž zejména při opakovaném pěstování na stejném místě počet škůdců významně narůstá a je regulovatelný jen obtížně.10 Některé škodlivé látky se v půdě časem rozkládají, jiné v ní však zůstávají navždy.

Vážným problémem se pro biodiverzitu stává také šíření nepůvodních druhů, které v různých částech světa vytlačují domácí faunu a flóru. Již zmíněný populární pták dronte mauricijský vyhynul nejen proto, že jej ve velkém konzumovali námořníci, ale také kvůli potkanům, prasatům a opicím, které jejich lodě přivezly - vyžírali totiž jeho vejce. Z globálního hlediska sice změny klimatu zatím hlavní příčinou ubývání biodiverzity nejsou, na lokální úrovni ale může leckdy být jejich dopad na konkrétní biotop významný - uvést lze třeba biotopy pramenišť a rašelinišť, které jsou ohrožené vysycháním a nedostatkem srážek.

Čtěte také: Šumava: Příroda a historie v jednom

Důležitou roli bude nepochybně hrát další nárůst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře - a jak velkých rozměrů změny klimatu v příštích dekádách dosáhnou. Kromě toho však bude (lokálně) záležet také na kombinaci tří dalších faktorů: schopnosti konkrétních druhů se na nové klimatické podmínky adaptovat, přesouvat se jinam a také na tom, jestli mají kam (a kudy) se přesunout. Patrně nejvíce ohrožená je fauna a flóra izolovaných biotopů v neobvyklých klimatických podmínkách.

Dobrým příkladem jsou tropické hory - relativně chladnomilné druhy zde žijí v izolaci, obklopeny podstatně teplejší krajinou. Migrace jinam pro ně nepřichází v úvahu a při přesunu do vyšších poloh přirozeně dříve či později musí narazit na vrcholky hor (nebo na skálu). K jak velkým ztrátám biodiverzity vlivem klimatických změn nakonec dojde, dokážeme zatím odhadnout jen přibližně pomocí teoretických modelů. Reakce organismů na tyto změny je totiž složitější: důvodem k migraci často nemusí být přímo nárůst průměrné teploty, nýbrž i další důsledky oteplení, například vlhkost půdy v určitém ročním období.

Ve střední Evropě se přírodní biotopy v zemědělskou půdu či produkční lesy z velké části změnily už před stovkami let. I v člověkem utvářené krajině nicméně po staletí zůstávalo množství míst, které sloužily jako útočiště pro svéráznou faunu a flóru. Oproti jiným částem světa nebudou mít v nejbližších desetiletích na biodiverzitu v Česku zásadní dopad klimatické změny - patrně nejvíce budou oteplováním zasaženy druhy (a biotopy) extrémně studených podmínek, které se nemají kam přesunout: především horská tundra Krkonoš nebo Jeseníků. Jak již bylo uvedeno výše: největší hrozbou pro přírodu u nás jsme my sami - respektive způsob, jak zacházíme s krajinou, kde žijeme.

Projekty a programy na podporu životního prostředí

Projekt „ Příroda je život“ podpořen s.p. Při rekonstrukci naší mateřské školy byla zastřešena venkovní terasa a vznikl prostor pro využití našimi dětmi. Přemýšleli jsme, k jakému účelu ji vybavíme. A protože se v současné době klade důraz na polytechnické vzdělávání, které zahrnuje získávání pracovních návyků a dovedností, ale také přírodovědné bádání, učení se kladnému vztahu k přírodě, ekologii, rozhodli jsme se, že z nové místnosti uděláme pro děti polytechnickou učebnu. Jistě si dovedete představit, že její zařízení a vybavení není nic levného. Letos jsme vypracovali projekt „Příroda je život“, který byl podpořen státním podnikem Lesy České republiky, s. p. Touto cestou děkuji Krajskému ředitelství Lesů České republiky, s. p. za finanční dar. Mgr.

Program Prostředí pro život 2 (PPŽ2)

Program na podporu aplikovaného výzkumu a inovací v oblasti životního prostředí, ochrany klimatu a udržitelného rozvoje - Prostředí pro život 2 (dále „program“) byl schválen usnesením vlády ČR č. 890 ze dne 22. listopadu 2023. Poskytovatelem podpory je Technologická agentura ČR, gestorem obsahu je Ministerstvo životního prostředí.

Čtěte také: Komplexní pohled na Krkonoše

Hlavním cílem programu je prostřednictvím VaVaI přinést nové poznatky a nová řešení, která přispějí k zajištění zdravého, bezpečného a resilientního životního prostředí pro dobrý život lidí a udržitelný rozvoj společnosti (včetně související nutné socioekonomické transformace), dále k efektivnímu využívání přírodních zdrojů (včetně rozvoje oběhového hospodářství) a minimalizaci rizik plynoucích z lidské činnosti pro životní prostředí a klima a konečně ke zlepšení ochrany přírody a krajiny ČR.

Celkové výdaje na program se předpokládají ve výši 12,66 mld. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu budou činit 11,15 mld. Kč.

Trvání programu je nastaveno na období 10 let od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2033, čerpání prostředků z něj až od 1. 1. 2025.

Program je rozvržen do tří podprogramů:

• Podprogram 1 (PP1) je zaměřen na podporu projektů ve veřejném zájmu, a to jak v oblasti výzkumu a vývoje, tak v oblasti inovací ve veřejném sektoru, zejména ve veřejné správě. Cílem je zjednodušit, zkvalitnit a zefektivnit veřejnou správu v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu, vytvářet prostředí pro prosazování principů oběhového hospodářství a udržitelného rozvoje ve veřejném sektoru. Projekty můžou trvat 1 až 3 roky. Projekty budou realizovány nejčastěji výzkumnými organizacemi, případně dalšími fyzickými a právnickými osobami, územními samosprávnými celky vč. samosprávou zřizovanými organizacemi nebo malými podniky. Vyhlašování veřejných soutěží v PP1 je plánováno kařdoročně.
• Podprogram 2 (PP2) je zaměřen na nové postupy, technologie, služby a obecně nová "technologická" řešení s vysokým potenciálem pro rychlé uplatnění ve společenské, ekonomické a environmentální praxi včetně ochrany klimatu. Předpokládají se tříleté, maximálně čtyřleté projekty, které budou realizovány všemi typy subjektů povolenými v programu (tj. podniky, organizace pro výzkum a šíření znalostí, organizační složky státu, územně samosprávné celky vč. samosprávou zřizovaných organizací a další fyzické a právnické osoby). Vyhlašování veřejných soutěží v PP2 je plánováno ob rok počínaje rokem 2024.
• Podprogram 3 (PP3) je orientován na podporu časově a znalostně náročnějších řešení založených na dlouhodobějším sledování společenských, klimatických, environmentálních, přírodních a dalších změn a trendů. Výsledky podpořeného výzkumu budou sloužit mj. pro formulování politik v oblasti udržitelného rozvoje, ochrany klimatu a životního prostředí. Vzhledem k relativně dlouhodobějším projektům a tím k možnosti získávat znalosti v ranějších stádiích aplikovaného výzkumu, resp. orientovaného výzkumu, bude v rámci PP3 vítána zejména spolupráce akademických institucí, vysokých škol a dalších výzkumných organizací. Předpokládaná délka řešení projektů je sedm let, vypsání veřejných soutěží je předběžně plánováno v letech 2025 nebo 2026.

Seznam soutěží

• První veřejná soutěž (podprogramy 1 a 2) byla vyhlášena 24. 4. 2024 a její výsledky 20. 12. 2024. Dne 6. 2. 2025 byl zveřejněn aktualizovaný seznam podpořených projektů z důvodu dodatečného podpoření dalších 16 projektů (více o 1. VS zde)
• Druhá veřejná soutěž (podprogram 1) - byla vyhlášena 28. 5. 2025, nyní je ve fázi hodnocení (více o 2. VS zde)
• Třetí veřejná soutěž (podprogram 3) - byla vyhlášena 17. 12. 2025 (více o 3. VS zde)

Druhá veřejná soutěž (podprogram 1)V současné době probíhá hodnocení návrhů projektů podaných do druhé veřejné soutěže, a to pro podprogram 1 - Operativní výzkum ve veřejném zájmu.

Výsledky soutěže budou vyhlášeny nejpozději 28. února 2026 na webu TA ČR.

Třetí veřejná soutěž (podprogram 3)V současné době běží lhůta pro podání návrhů projektů (18. 12. 2025-4. 3. 2026) do třetí veřejné soutěže, a to pro podprogram 3 - Environmentální a klimatické výzvy v dlouhodobé perspektivě.

Výsledky soutěže budou vyhlášeny nejpozději 30. října 2026 na webu TA ČR.

Nejbližší termíny:

• 28. 2. 2026 - vyhlášení výsledků 2. veřejné soutěže
• do 4. 3. 2026 - lhůta pro podání návrhů projektů do 3.

Program Prostředí pro život (PPŽ)

Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí - Prostředí pro život (dále jenom „program“) byl schválen usnesením vlády ČR č. 204 ze dne 25. března 2019. Poskytovatelem podpory je Technologická agentura ČR, gestorem obsahu je Ministerstvo životního prostředí.

Cílem programu je přinést nová řešení v oblasti životního prostředí, stabilizovat a rozšířit znalostní základnu, která výrazně přispěje k zajištění zdravého a kvalitního životního prostředí v České republice a k udržitelnému využívání jejích zdrojů, minimalizuje negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí včetně dopadů přesahujících hranice státu a přispěje tak ke zlepšování kvality života v Evropě i v globálním kontextu.

Prioritní oblasti programu:

• klima - opatření k ochraně klimatu, mitigace a adaptace na zvýšenou extremitu srážek i teplot, a to v sídlech i ve volné krajině,
• ochrana ovzduší,
• odpadové a oběhové hospodářství,
• ochrana vody, půdy, horninového prostředí a dalších přírodních zdrojů,
• biodiverzita, ochrana přírody a krajiny,
• environmentálně příznivá společnost, bezpečné a resilientní prostředí,
• specifické nástroje ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje.

Celkové výdaje na program se předpokládají ve výši 4,46 mld. Kč, z toho výdaje státního rozpočtu budou činit 3,8 mld. Kč. Nejméně 50 % tohoto objemu je určeno na výzkum týkající se sucha a dalších důsledků a souvislostí klimatické změny.

Trvání programu (tj. čerpání prostředků z něj) je nastaveno na období 7 let od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2026. Od roku 2024 již nejsou plánovány nové soutěže, nadále probíhá realizace projektů z již vyhlášených soutěží (poslední byla 7. VS).

Program je rozvržen do tří podprogramů:

• Podprogram 1 (PP1) je určen k podpoře operativního výzkumu ve veřejném zájmu. Výsledky budou převážně nekomercializovatelné. Projekty můžou trvat 1 až 3 roky. Hlavním uchazečem může být výzkumná organizace, podnik nebo organizační složky státu a jimi zřízené příspěvkové organizace.
• Podprogram 2 (PP2) se zaměřuje na technologické inovace s komercializovatelnými výsledky. Délka projektů může být v rozmezí 2 až 4 let. Hlavním uchazečem může být výzkumná organizace nebo podnik.
• Podprogram 3 (PP3) je zaměřen na orientovaný výzkum, který vyžaduje stabilní prostředí výzkumných týmů, vesměs mezinárodních. Pro PP3 byla plánovaná jediná soutěž s vyhlášením na podzim 2019 (2. VS). V jednom ze sedmi témat však nebyl doporučen k podpoře žádný z návrhů projektů, proto byla vypsána ještě jedna soutěž v září 2020 (4. VS) a to pouze pro téma 7.

Níže je uveden přehled sedmi vítězných projektů (konsorcií) včetně odkazů na webové stránky jednotlivých projektů, na nichž naleznete podrobnější informace o projektech:

• Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku (PERUN)
• Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda)
• Integrovaný systém výzkumu, hodnocení a kontroly kvality ovzduší (ARAMIS)
• Centrum environmentálního výzkumu: Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost (CEVOOH)
• Centrum pro krajinu a biodiverzitu (DivLand)
• Horninové prostředí a suroviny (RENS)
• Centrum socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik (SEEPIA)

Seznam soutěží

• První veřejná soutěž (podprogramy 1 a 2) byla vyhlášena 12. 6. 2019 a její výsledky 28. 2. 2020 (více o 1. VS zde)
• Druhá veřejná soutěž (podprogram 3) byla vyhlášena 26. 11. 2019 a její výsledky 19. 6. 2020 (více o 2. VS zde)
• Třetí veřejná soutěž (podprogram 1) byla vyhlášena 20. května 2020 a její výsledky 21. 12. 2020 (více o 3. VS zde)
• Čtvrtá veřejná soutěž (podprogram 3 - Dlouhodobé environmentální a klimatické perspektivy, téma č. 7 - Socioekonomický výzkum v oblasti ŽP) byla vyhlášena dne 9. září 2020 a její výsledky 29. 1. 2021 (více o 4. VS zde)
• Pátá veřejná soutěž (podprogram 1) byla vyhlášena 28. 4. 2021 a její výsledky 21. 12. 2021 (více o 5. VS zde)
• Šestá veřejná soutěž (podprogramy 1 a 2) byla vyhlášena 29. 6. 2022 a její výsledky 28. 3. 2023 (více o 6. VS zde)
• Sedmá veřejná soutěž (podprogramy 1 a 2) byla vyhlášena 12. července 2023 a její výsledky 28. 3. 2024 (více o 7.

tags: #priroda #pro #zivot #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry odpadkových košů
• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Dopady na životní prostředí
• Tapety Příroda
• Lidové tradice na Rochusu