Pobyt a hraní v přírodě optimálně naplňuje potřebu dětské zvídavosti. Příroda je pro dítě nejpřirozenějším prostředím, poskytuje mu množství podnětů, zlepšuje jeho pohybové dovednosti, rozvíjí vnímání i myšlení. V hrách se rozvíjí dovednost dětí komunikovat, spolupracovat, pomáhat si. Při citlivém vedení děti poznávají zákonitosti přírody a vytvářejí si k ní pozitivní vztah.
Přírodním prostředím nemusí být jen rozkvetlá louka nebo les, dostatek podnětů může stejně tak poskytnout městský park, školní zahrada nebo i jen starý dub nedaleko mateřské školy. Někdy stačí jen zvednout kámen a pozorovat, kolik živočichů zde bydlí, u potoka najdeme nespočet různých rostlinek a uvidíme několik odstínů zelené barvy. Umožněme dětem přírodu poznávat a cítit všemi smysly, naučme je vidět odstíny barev, slyšet zvuky života kolem nás, cítit vůně, vnímat tvary, ochutnat... Ponechme dětem venku volnost k prožívání všeho, co příroda může nabídnout.
Pojďte načerpat inspiraci v oblasti vhodných aktivit pro předškolní děti, které je nejen baví, ale rozvíjí jejich vztah k přírodě.
Pokud je venku čerstvá sněhová nadílka, neseďme ve třídě, pojďme s dětmi na vycházku! Můžeme si přitom zkusit následující aktivitu:
Během procházky nabereme do kelímků vzorky sněhu z různých lokalit - u silnice, v lese, na zahradě (sníh kolem silnic bude jistě špinavý už na první pohled, kdežto na louce nebo u lesa nám bude připadat čistý). Jednotlivé vzorky si označíme - děti mohou třeba nakreslit obrázky, odkud jsme je nabrali. Označíme si množství sněhu v kelímku. Necháme sníh rozpustit a přes piják nebo na filtrační papír necháme překapat vodu z něj. Po uschnutí uvidíme na pijáku nečistoty. Porovnáváme jejich množství z různých lokalit. O výsledku si s dětmi popovídáme - proč je někde sníh čistší a někde hodně špinavý? Co všechno sníh znečišťuje? Kam se voda ze sněhu dostává?
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Stromy v zimě přímo vybízejí k pozorování ptáků. Na procházce si s dětmi prohlížíme koruny stromů a všímáme si, jací ptáci u nás v zimě přebývají. Povídáme si s dětmi, co asi ptáci během zimy jedí a jak si svou potravu obstarávají. A jak můžeme ptákům pomoci my? Vyrobíme jim krmítka ze smrkových nebo borovicových šišek, které si z procházky přineseme.
Borovicové nebo smrkové šišky můžeme sbírat již v průběhu podzimu. Necháme je na dobře viditelném místě, aby mohly děti pozorovat, co se s šiškami děje, když jsou v teple. Jsou-li šišky rozevřené, můžeme začít s výrobou krmítek.
Na špičku šišky uvážeme provázek z přírodního materiálu, abychom vytvořili poutko. Mladším dětem pomůžeme, starší děti mohou zkusit zavázat provázek samy, popř. pomoci mladším kamarádům. Děti potom šišku obalují nejprve ve změklém a nesoleném sádle a pak v různých semínkách, například slunečnicových, konopných, lněných. Lze také použít mák nebo proso. Takto obalené šišky necháme v chladu, aby sádlo ztuhlo. Na další zimní vycházce krmítka rozvěsíme na stromy, kde jsme pozorovali ptáky.
Tato aktivita se dá provozovat v průběhu celého roku. Na vycházce (pokud to není možné, tak i ve třídě) děti seznámíme s různými pobytovými znameními, tj. podle čeho poznáme, že zde zvířata jsou nebo že zde byla. Může to být třeba stopa, hlas ptáka, pach, trus, peří, hnízdo, vajíčka a jejich skořápky, kus shozeného paroží, zbytek vosího nebo včelího hnízda, ohlodaná kost, rozrytá zem, ohlodaná větvička, vyloupaná šiška atd. Je vhodné přizvat si na výpravu třeba myslivce nebo hajného, který může děti zavést na vhodná místa, nebo alespoň přinést názorné ukázky a dětem vysvětlit, kde je našel a od kterého zvířete jsou. Na dalších procházkách pak můžeme s dětmi obdobná znamení hledat a pozorovat, případně můžeme připravit stezku, po které se děti vydají. O zážitcích si nakonec popovídáme, případně děti namalují, co našly, viděly, zažily…
Vezmeme děti na místo, kde můžeme něco pěkného pozorovat. Čtyři děti vytvoří rámeček pomocí stuhy dlouhé cca 5m. V průhledu rámečku tak ostatním dětem ukáží zajímavé místo, strom, výhled apod. Pokud tuto aktivitu pravidelně opakujeme v průběhu roku na stejných místech, děti zaznamenají změny prostředí kolem sebe. Vnímají, že okolí se mění, vyvíjí se… Pozorování můžeme zaznamenat výtvarně - kresbou či malbou, vytvořit ji z hlíny nebo z přírodnin.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Příroda nám přináší mnoho pozitivního, ale jsou i určité momenty, které bychom během pobytu dětí v přírodě neměli podcenit.
„Neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečené dítě.“ Dětem chceme umožnit volný pohyb, možnost experimentovat, zkoumat různé přírodní materiály, a to za každého počasí.
Během aktivit v přírodě se děti setkají s různými přírodními materiály. V dnešní době jsou alergie bohužel časté a běžné. Proto bychom měli mít u všech dětí předem zmapovaný jejich zdravotní stav a všechny alergie zaznamenané na evidenčním listu, před pobytem venku se s nimi seznámit. Důležité jsou zejména pylové alergie (trávy, bříza, pelyněk, obilí), či alergie na některé potraviny (třeba i lesní jahody).
Zvláštní opatrnost si zaslouží především bodavý hmyz - včely, vosy a sršně. I zde se u některých dětí může objevit alergie. Nepříjemné může být kousnutí od mravence, setkat se můžeme i se zmijí. Proto bychom měli děti na všechny tyto možnosti upozornit a vysvětlit jim, jak se v přírodě bezpečně chovat. Při pobytu venku je třeba používat repelenty pro ochranu proti klíšťatům.
Někdy se stává, že děti nejdříve jednají a až poté přemýšlejí. Proto je nutné jim opakovaně připomínat zásady bezpečného chování v přírodě ještě dřív, než se ji vydáme zkoumat a objevovat. Přesto by měla učitelka volit terén a hry vždy s ohledem na možná rizika. Např. u lezení na stromy stačí jen dvě základní pravidla, aby tato činnost byla bezpečná: 1. lez jen tam, kam si sám troufneš; 2. na jednom stromě může být jen jedno dítě. 3. Nikdy ničím neházíme, pokud k tomu není vydán přesný pokyn a také nikdy nešermujeme klacíky před obličejem, abychom nechtěně neublížili.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
V přírodě se často setkáme s různými plody a ne všechny mohou být jedlé nebo alespoň ne jedovaté. Základním pravidlem by proto mělo být, že nikdy neochutnáváme nic, co bezpečně neznáme.
Při každém pobytu v přírodě bychom měli dbát na její ochranu. Děti by měly vědět, že do přírody chodíme na návštěvu a podle toho se tam také chováme. A nerozlišujeme, jestli se jedná o les, louku či „pouze" městský park. Musíme si uvědomit, že každým delším pobytem v přírodě, každou větší hrou působíme v přírodě rušivě, proto se snažíme negativní dopady co nejvíce omezit.
Na většinu aktivit stačí pouze sbírat přírodniny na zem spadlé (listí, kůra, větvičky, šišky, kamínky atd.), není třeba nic trhat. Občas se může stát, že potřebujeme utrhnout nějakou rostlinku, např. kvůli malování. Děti by se měly ujistit, že to není rostlinka chráněná, a měly by být poučeny, že pokud už něco trháme, tak pouze v minimálním množství, které nám bude k dané činnosti stačit.
Dalším důležitým pravidlem je vyvarování se nadměrnému hluku, který by mohl rušit např. hnízdící ptáky. V hustých porostech se ukrývá zvěř a především na jaře v období hnízdění a vyvádění mláďat bychom se měli těmto místům raději vyhýbat. Zvláštní pozornost také zaslouží nově zalesněné plochy, osetá pole a nepokosené louky, na těch se mohou vyskytovat chráněné druhy rostlin a živočichů.
Samozřejmostí je pak úklid veškerých odpadků nebo i pomůcek použitých při našich hrách a činnostech. Také nepoužíváme žádné sprejové barvy na stromy, a pokud už potřebujeme např. připevnit na stromy nebo jinam nějaké značení, děláme to vždy tak, abychom nic nepoškodili a značení šlo bez problémů sundat a odnést.
Ekologická výchova je v současné době nezbytnou součástí vzdělávacího procesu, protože naše planeta čelí vážným ekologickým problémům, které mají dlouhodobé dopady na všechny oblasti života. Změny klimatu, znečištění ovzduší, vody a půdy, vyčerpávání přírodních zdrojů jsou jen některé z výzev, které si vyžadují pozornost.
Vzhledem k těmto výzvám je klíčové začít s výchovou k ekologii již v raném věku, kdy si děti vytvářejí své první hodnoty a postoj k přírodě. Tato výchova by měla nejen rozvíjet porozumění ekologickým problémům, ale také posilovat osobní odpovědnost a schopnost jednat udržitelně. U dětí již od předškolního věku je klíčové budovat povědomí o ochraně přírody a učit je základním ekologickým principům. Pozitivní zkušenosti s přírodou a ekologickým chováním pomáhají dětem rozvíjet zájem o přírodu a její ochranu.
Jedním z nejefektivnějších způsobů, jak děti zapojit do ekologické výchovy, je nabídnout jim příležitost se aktivně podílet na péči o přírodu. Mít školní nebo školkovou zahradu, kde děti mohou pěstovat rostliny, učí je nejen zodpovědnosti, ale i respektu k živým organismům. Například můžete společně zasít semínka a pravidelně kontrolovat jejich růst. Děti se mohou podílet na zalévání, pletí plevele nebo sklízení plodů.
Třídění odpadu je jedním z nejjednodušších a nejúčinnějších způsobů, jak dětem ukázat, jak mohou přispět k ochraně přírody. Učitelé mohou dětem vysvětlit, co se děje s odpadem, který nevyhazují do správného koše. K tomu je ideální zapojit různé hry, jako například „třídící závody“, kde děti závodí v rozpoznávání správného odpadu.
Další výborný způsob, jak hravou formou přiblížit děti k ekologickým tématům, je využití pohádek a příběhů. Například příběhy o zvířatech, která se učí chránit svůj domov, nebo o hrdinech, kteří vysazují stromy, mohou sloužit jako skvělý výchozí bod pro diskusi o ochraně přírody.
Nejlepší způsob, jak děti motivovat k lásce k přírodě, je vzít je ven. Výlety do lesa, na louky nebo k jezeru umožní dětem zažít přírodu na vlastní oči a uši. Děti si mohou například vytvořit vlastní „ekologický deník“, kam budou zapisovat a kreslit své pozorování a zážitky z přírody.
Kompostování je skvělý způsob, jak dětem ukázat, jak mohou snížit množství odpadu, který končí na skládkách, a zároveň zlepšit kvalitu půdy. Můžete vytvořit kompostovací koutek na zahradě školy nebo školky, kde děti budou sbírat organický odpad, jako jsou slupky z ovoce a zeleniny, čajové sáčky nebo zbytky listí. Děti se naučí, jak správně třídit odpad a jak proces kompostování funguje.
Děti se mohou naučit, jak si připravit domácí čisticí prostředky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Můžete je zapojit do přípravy jednoduchých a účinných prostředků, jako jsou čisticí prostředky z octa, sody a citronu.
Recyklace oblečení je skvělým způsobem, jak dětem ukázat, že je možné opětovně využívat věci, které už někdo jiný nevyužívá. Učitelé mohou zorganizovat tzv. „swap party“, kde si děti vymění oblečení, knihy nebo hračky, které už nepotřebují.
Zelený den je skvělá výzva, která dětem ukáže, jak minimalizovat produkci odpadu v každodenním životě. Můžete uspořádat den, kdy budou děti a učitelé nosit své vlastní opakovaně použitelné lahve, svačiny v ekologických obalech a sníží používání plastu.
Děti mohou vytvořit projekt, ve kterém se zaměří na ochranu místní fauny. Mohou například vytvořit informační plakáty o zvířatech, která žijí v jejich okolí, nebo organizovat sbírku pro záchranu ohrožených druhů.
Učit děti, jak zachytávat dešťovou vodu a používat ji pro zavlažování zahrady, je praktický způsob, jak jim ukázat šetrnost k přírodním zdrojům. Instalace dešťových sudů na zahradě školy nebo školky může být skvělým projektem, do kterého se mohou zapojit děti i jejich rodiče.
Děti mohou vytvářet umělecká díla z recyklovaných materiálů - starých novin, plastových lahví, kartónů a dalších předmětů, které by normálně skončily v koši. Tento workshop může zahrnovat výrobu soch, plakátů nebo dokonce módních doplňků.
Po realizaci ekologických aktivit můžete organizovat výstavu, kde děti představí výsledky své práce - například jejich komposty, umělecké výtvory z přírodních materiálů, nebo výpisky a kresby z pozorování přírody.
Na začátku těchto společných cest ven, je zásadní role „průvodce“. Tím je dospělý či náctiletý (pra/rodič, učitel, vychovatel, oddílový vedoucí, strýc, starší kamarád). Výzkumy ukázaly, jak silný vliv má ten, kdo nás jako malé „vodí“ do přírody a jaké emoce, zážitky, společné chvíle tu zažijete. Pro intimní pobyt v přírodě je důležitá samota. Jak jen toho jsou děti schopné, nechme je v přírodě co nejvíce o samotě. Každý vnímá přírodu jinak, jiným tempem, někdo raději hledí do koruny stromu, jiný se vrtá v blátě nebo pozoruje mravence.
A největší vliv na náš vztah k přírodě má divočina, rozlehlé bukové pralesy, přírodně se klikatící řeky a skalnatá pohoří. Bohužel opravdová divočina je stále dál od našich domovů. Pro pravý pocit z divočiny vyrážejte alespoň na Slovensko.
Někdy stačí jen slyšet, vidět, cítit.
tags: #priroda #se #meni #tema #v #ms