Zajímavosti z Přírody Semilska a Liberecka

Krkonošský národní park není jen symbolem krásné horské přírody, ale také místem s bohatou historií, silnými lidskými příběhy a dlouhodobými spory o jeho podobu. Přednáška přiblíží vznik a vývoj nejstaršího národního parku v Česku, jeho jedinečné ekosystémy i proměny krajiny v posledních desetiletích.

Dotkne se také známých kauz a témat, která Krkonoše pravidelně přivádějí do médií - od masového turismu a developerských tlaků po střety ochranářů, obcí a návštěvníků.

Liberecká Zoo slaví 115 let

Liberecká zoologická zahrada je ještě starší, než se dosud uvádělo. Zoo, která měla letos oslavit 100 let od svého vzniku, existuje ve skutečnosti už 115 let.

Podle dohledaných informací se založení zoologické zahrady datuje k 8. srpnu 1904,“ vysvětluje Julius Jankovič, člen spolku badatelů RODOKMEN.BIZ, který se shromažďováním historických dokumentů o liberecké zoo zabýval téměř dva roky. O založení zahrady - tehdy Tiergarten Reichenberg na městských pozemcích požádal Ornitologický spolek v čele s Antonem Ferdinandem Müllerem. Městští radní a starosta Franz Bayer souhlasili.

A jaká byla první zvířata při otevření liberecké zoo v září roku 1904? „Srnčí zvěř, která se postupně navýšila na šest kusů. A začal se i budovat vodní svět pro vodní ptactvo,“ říká Martin Šulc. Zahrada tehdy začínala u dnešního jezera s pelikány a zasahovala až za současnou budovu cukrárny Čapí hnízdo.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

V roce 1909 se v zoo platilo už dvacet haléřů vstupného a zájem o ni byl podle Julia Jankoviče velký: „V roce 1909 měla zoo na tu dobu úžasnou návštěvnost - dvacet tisíc platících návštěvníků.“ Už o čtyři roky později mohli návštěvníci zahrady vidět 110 druhů domácích i cizokrajných ptáků a víc než 130 druhů zvířat. „V roce 1916 se dokonce podařilo odchovat první medvídě, což na tehdejší dobu nebylo obvyklé.“

Ředitel Sluwa a "přepsané dějiny"

Podle badatelů bylo důvodem mylného datování vzniku zoo záměrné zkreslování nejstarší historie nejprve správcem a v roce 1929 už ředitelem Erichem Sluwou. Ten považoval zahradu, kterou vedl, za novou.

Sám o ní psal texty do brožurek a informace o Ornitologickém spolku v nich postupně potlačil. „Popisuje to, že byla vytvořená jakási nová zoo a už se nezmiňuje o tom, že existovala jiná zoo.

Pro současného ředitele zoo Davida Nejedla bylo nově zjištěné datum vzniku zahrady velkým překvapením. „Upřímně, říkali jsme si, no nazdar, to bude starostí,“ přiznává Nejedlo a pokračuje: „Ani ne tak ta číslovka, ale spíš ty informace, které jsme se dozvěděli o historii před rokem 1919…nemůžeme nad tím zavřít oči.“

115 let historie zoologické zahrady přehledně shrne připravovaná kniha - na pěti stech stranách nabídne veškeré informace o jejím vzniku včetně historických fotografií, pohlednic a dokumentů, ale i příběhů lidí a zvířat.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Nová atrakce v Zoo Liberec: Ptačí orloj

Liberecká Zoo si pro návštěvníky připravila novou atrakci - Ptačí orloj. Ten je umístěný v nejstarším domku v areálu Zoo, v cukrárně U čápa ve spodní části Zoo.

Novinka se návštěvníkům poprvé představila již začátkem října v rámci oslav Světového dne zvířat, ale až nyní byl zahájen jeho pravidelný provoz. Ptačí orloj připomíná ohrožené druhy zpěvných ptáků z oblasti jihovýchodní Asie, které se ocitají na pokraji vyhynutí.

Návštěvníci se mohou seznámit se zpěvem majny Rothschildovy, loskutáka velkého, sojkovce dvoubarvého, bulbula korunkatého, šámy bělořité a krasky krátkoocasé jávské. Cílem orloje je nejenom zatraktivnit pobyt návštěvníkům Zoo, ale především upozornit na problém vymírání těchto ne příliš známých ohrožených druhů.

Kampaň si klade za cíl upozornit na současný masivní úbytek a vymírání ptačích druhů v tropických deštných lesích v jihovýchodní Asii. To je vedle ztráty přirozeného prostředí způsobeno především jejich nadměrným lovem.

K nápadu s orlojem se Zoo Liberec inspirovala v Kryštofově údolí, kde byl v roce 2008 vybudován orloj v bývalém objektu trafostanice. Na vzniku ptačích hodin v liberecké zoo se podíleli i samotní autoři stroje v Kryštofově údolí. Rozsáhlou projektovou dokumentaci připravili mechatronici z Technické univerzity v Liberci, samotná mechanika pak vznikala v modelárně Milana Jelínka v Machníně u Chrastavy. „Celá práce na orloji trvala více než rok.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #příroda #semily #nejedlo #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Spolupráce Greenpeace s českými osobnostmi
• Třídění odpadu ve školách
• Stáhněte si tapety na mobil s přírodou
• Emise Rousínov
• Třídění odpadu: Černá popelnice