Poklady přírody ve vojenských újezdech

Z hlediska stavu přírody a krajiny patří vojenské újezdy mezi nejzachovalejší v České republice, vyskytují se v nich vzácné rostlinné a živočišné druhy. To vyplývá i ze stanovisek Ministerstva životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny a množství ekologických organizací a specialistů, kteří provádějí na území újezdů monitorování rostlin a živočichů.

Armáda České republiky přijala a realizovala asanační a rekultivační opatření, jejichž cílem je zachování ekologické stability a minimalizace negativních následků činnosti cvičících vojsk v přírodě. Ve vojenských újezdech tak zůstanou zachovány cenné biotopy, zvláště chráněné druhy živočichů i vegetace.

Mnohé z dodnes užívaných vojenských prostorů vznikly již za první republiky. Nejstarší vojenský újezd (1927) - známý jako Brdy nebo též Jince - je západně od Příbrami. V téže době vznikly také Dědice (označované i jako Březina) západně od Vyškova. Během druhé světové války byly vojenské újezdy rozšířeny a využívány wehrmachtem, nově zřízen byl výcvikový prostor pro oddíly SS v oblasti Sedlčany, mezi Vltavou a Sázavou, který byl po válce zrušen. Po skončení války zájem armády o výcvikové oblasti krátkodobě opadl, nastupující komunistický režim však pro vojenské účely vyčlenil území zahrnující katastry bezmála dvou set obcí. Rozhodnutím vlády Československé republiky (1946) byl severovýchodně od Olomouce vytvořen Vojenský výcvikový prostor Libavá.

Západně od Českého Krumlova pak přibyly Boletice, východně od Mimoně Ralsko, ve Slavkovském lese Prameny, západně od Hartmanic Dobrá Voda, jižně od Kadaně Doupov (též Hradiště) a severně od Lysé nad Labem Milovice. Kromě zmíněných vznikla ještě řada vojenských prostorů malého rozsahu. Po okupaci Československa (1968) byly vojenské újezdy Libavá, Milovice a Ralsko postoupeny sovětské armádě.

Vojenské újezdy, jako zvlášť vyčleněná území pro potřeby obrany státu, byly ve stávajících hranicích zřízeny na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění pozdějších předpisů. Nejnovější právní úprava, vymezující v přílohách rovněž hranice újezdů, je stanovena zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Podle zákona náleží veškerý majetek na území vojenského újezdu, mimo majetku vneseného, státu.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Pro výcvik ozbrojených sil jsou na území újezdů zřízeny vojenské výcvikové prostory (VVP) a výcviková zařízení (VZ). Ty tvoří soubory střelnic, cvičišť, cest pro pásová a kolová vozidla, ubytovacích objektů cvičících vojsk, síť pozemních komunikací a ostatní vojenská účelová zařízení včetně vodních ploch a pozemků určených k výcviku. Každý VVP je odlišný stupněm vybudování učební a výcvikové základny a tím i svým určením.

Od roku 1991 došlo ke snížení počtu újezdů na území České republiky z původních osmi na současných pět. Byly zrušeny vojenské újezdy Ralsko, Dobrá Voda a Mladá. Tyto změny představovaly zmenšení rozlohy újezdů na území České republiky o 480 km².

Pro koordinaci vojenského a hospodářského využívání újezdu se zabezpečením státní správy na celém jeho území je nezbytná existence Újezdního úřadu vojenského újezdu vykonávajícího činnosti podle zákona č. 222/1999 Sb. Podporu a koordinaci vojenského využití újezdu, péči o výcviková zařízení a cvičiště zajišťuje Středisko obsluhy výcvikového zařízení, jehož součástí je i vojenská hasičská jednotka.

Hospodářské plochy i lesy v újezdu a jejich hospodářské využití mají v péči Vojenské lesy a statky ČR, s. p. (VLS ČR). Zabezpečují rovněž služby ve prospěch Armády České republiky, zejména zimní a letní údržbu komunikací, péči o veřejnou zeleň, hlídací a úklidové služby. Nemovitý majetek armády na celé rozloze újezdu má ve správě provozní středisko, které se stará i o elektrorozvodnou síť a skládky domovního odpadu v újezdu.

Vojenské újezdy musí zabezpečovat plnění výcvikových úkolů jednotek a útvarů AČR, záloh, žáků a posluchačů vojenských škol, ozbrojených složek ČR, plnění úkolů vývoje, výzkumu a zkušební činnosti. Mezi další povinnosti vojenských újezdů patří výcvik se soudobou technikou za použití ostré munice a s plným využitím jejich technických parametrů, provádění součinnostních taktických cvičení, manévrů při zachování bezpečnosti civilního obyvatelstva. V případě stavu ohrožení státu, budou újezdy zabezpečovat podmínky k provádění stmelovacích cvičení rozvinovaných a vytvářených útvarů AČR.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Dalším z úkolů vojenských újezdů je společný výcvik se zahraničními jednotkami v rámci cvičení NATO, jakož i jejich samostatné využívání zahraničními jednotkami. Je také nezbytné, aby v újezdech byla zabezpečena rovnováha mezi intenzitou vojenského využívání, hospodářskou činností a dodržováním zásad ochrany přírody a krajiny.

Hlavní organizací k hospodářskému využití území újezdu jsou Vojenské lesy a statky ČR, s. p. (VLS ČR), které bylo svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu ve smyslu § 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesícha o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V roce 2004 bylo dokončeno mapování území újezdů odborníky v rámci NATURA 2000. Cílem bylo vymezit biogeografické oblasti v České republice a lokality splňující kritéria směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem životního prostředí došlo k dohodě o zahájení společných prací (2005) na přípravě příslušných smluv k ochraně přírody se subjekty, které na území újezdů vykonávají vlastnická práva a povinnosti.

Dne 22. prosince 2004 byl usnesením vlády České republiky č. 1320 schválen návrh nařízení vlády, kterým se stanoví hranice biogeografických oblastí na území České republiky a vyhlašuje se národní seznam evropsky významných lokalit nacházejících se na území České republiky. V přílohách č. 1 až 883 vládního nařízení byl stanoven konkrétní seznam evropsky významných lokalit, včetně lokalit na území újezdů.

Příslušné ochranou přírody pověřené orgány jsou tak povinny (při přípravě budoucích smluv, případně vyhlašovacích předpisů, a stanovování podmínek ochrany evropsky významných lokalit) zajistit dodržování hospodářských, sociálních, kulturních a rekreačních požadavků i regionálních a místních poměrů. Působnost orgánů ochrany přírody v újezdech vykonávají Ministerstvo obrany a újezdní úřady vojenských újezdů, v souladu s § 75 až 78 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Paradoxem je, že vojenskou činností se vytvářejí vhodné životní podmínky pro některé vzácné rostliny a živočichy. Vojáci při výcviku musí dbát všech stanovených zásad k ochraně přírody. Důležitým aspektem jsou také opatření a činnosti újezdních úřadů k ochraně přírody, které spolupracují s příslušnými agenturami pro ochranu přírody a krajiny.

Ve vojenských újezdech vzniklo ve spolupráci se sousedními obcemi, cykloturistickými organizacemi, za pomoci VLS několik desítek kilometrů turistických a cyklistických tras, naučných tras, odpočinkových míst a zpřístupněné prostory, které civilní veřejnost využívá. Pro orientaci jsou v terénu vyznačeny značkami a tabulemi. Z celkové plochy všech vojenských újezdů připadá na zpřístupněné plochy 19,5 procenta.

Hlavním cílem projektu je vytvořit nové metodické nástroje, které umožní státní správě účinnější a udržitelnější péči o přírodu opuštěných vojenských cvičišť. Tyto nástroje, neboli hlavní výstupy projektu, jsou celkem tři: (1) metodika péče o bývalé vojenské prostory, (2) databáze a (3) online mapa bývalých vojenských cvičišť České republiky.

Kde dříve burácely tanky, dnes přežívají vzácné druhy. Výsledky rozsáhlého výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Environmental Management. Vědecký tým sledoval 42 lokalit po celé České republice, kde porovnával šest různých typů péče o krajinu - od tradiční pastvy a kosení až po méně běžné metody, jako je kácení náletových dřevin a právě vozidlový management. „Zjistili jsme, že právě řízené jízdy vozidel - ať už terénních, vojenských nebo motocyklů - podporují vznik otevřených, narušených ploch, které jsou klíčové pro přežití mnoha specializovaných druhů,“ říká hlavní autor studie prof. Mgr. Jiří Reif, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vedle řízeného pohybu vozidel se jako přínosné ukázaly i jiné formy managementu - například pastva pro účely ochrany přírody podporovala motýly a ptáky, zatímco kosení pro zemědělství prospívalo ohroženým rostlinám. „Pouze vozidlový management přinesl jednoznačně pozitivní efekt napříč všemi skupinami - cévnatými rostlinami, rovnokřídlými, motýly i ptáky. To z něj činí výjimečný nástroj v ochraně přírody,“ doplňuje Mgr. Výzkumný tým doporučuje využívat kombinaci více metod péče, vždy s ohledem na konkrétní biologické cíle daného území.

Vojenská činnost uchránila tyto oblasti od běžných civilizačních vlivů, proto na území VVP vznikly ostrovy zachovalé přírody s desítkami vzácných druhů flóry a fauny. Příroda vojenských výcvikových prostorů je mimořádně zachovalá a bohatá. Ve VVP Hradiště poletuje výr Bo-Bo a sovička malá, ve VVP Brdy čáp černý. Ve VVP Libavá se dobře daří bobrům, ve VVP Boletice žije vydra říční. V rybnících a potocích na území vojenských prostorů se vyskytuje perlorodka říční, mlok evropský či rak říční. Nechybí ani šelmy. Ve VVP Brdy a VVP Boletice žije rys ostrovid.

Vojenské výcvikové prostory, to je i neživá příroda a kulturní památky. Lze se setkat s mineralogickými nalezišti, zkamenělinami trilobitů, starověkými mohylami a zříceninami středověkých hradů. Důvodem ekologické rozmanitosti vojenských výcvikových prostorů je jednoznačně jejich izolace před civilizačními vlivy. Na jejich území nedochází k běžné hospodářské činnosti a zákon je chrání i před nepovolanými návštěvníky. Jakýkoliv nepovolený vstup do VVP je přestupkem, za který lze uložit pokutu až 3000 korun. Hlavně však jde o hazardování se životem. Území VVP slouží především vojenskému výcviku a tedy i ostrým střelbám. V případě zranění je navíc velmi obtížně dostupná lékařská pomoc.

Krajina VVP je charakterizována rozsáhlými lesními porosty a speciálními výcvikovými plochami (např. tankové, pěchotní a dělostřelecké střelnice, cvičiště řízení bojových vozidel, vodní a ženijní cvičiště). Lesy mají převážně funkci ochranou, aby při výcviku nedošlo k ohrožení veřejnosti, nebo slouží jako kryt vojenským zařízením podléhajícím určitému stupni utajení.

Některé lokality a jejich charakteristika:

tags: #příroda #vojenských #výcvikových #prostor #zprávy

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu
• Okolí Eindhovenu
• Alveus Niagara 60: Recenze granitového dřezu
• Informace o Úřadu životního prostředí Ivančice
• Škola v přírodě na Rejvízu