Přírodovědné a ekologické náměty pro mateřské školy

Vedení k úctě a ohleduplnosti k přírodě je jedním z úkolů současné mateřské školy. Vztah k přírodě ale zejména městské děti nezískávají úplně snadno. V přírodě děti mohou zakusit spoustu smyslových vjemů - vidět odstíny barev, tvary, slyšet zvuky, cítit vůně, osahat si, ochutnat.

Rádi bychom představili projekt, který jsme realizovali v průběhu celého roku v Mateřské škole Březová. V rámci projektu měly děti možnost v přirozených situacích, ale i zprostředkovaně, poznávat okolí mateřské školy, sledovat rozmanitost přírody, prostřednictvím různých činností poznávat a pojmenovávat svět kolem nás. Při realizaci jsme aktivně spolupracovali s rodiči dětí. Celým projektem děti provázel Krteček. Jejich nový kamarád je postupně seznamoval s vlastnostmi půdy - k čemu slouží, jak vzniká, kteří živočichové v ní žijí. Seznámil děti s tříděním odpadu, k čemu je dobré, na jaké druhy odpad třídit a kam ho ukládat.

Praktické aktivity a náměty

Pozorování a experimentování

Na podzim jsme do země na zahradě zakopali "poklad" - vložili jsme různé předměty (plastovou láhev, víčko, slupky od brambor, kaštan, žalud, skleničku od přesnídávky, šišku, mrkev, skořápky od ořechů, papír, květ karafiátu). Na papír jsme napsali seznam všech předmětů. Na jaře jsme "poklad" společně s dětmi vykopali a prozkoumali jeho obsah. Děti zjistily, které předměty ze seznamu jsou v ponožce zachovány v neporušeném stavu a naopak.

Viděly, že se v zemi zachovaly plastová láhev, víčko, sklenička, ztratily se slupky od brambor, mrkev, květ karafiátu, papír a naopak se objevilo něco nového - naklíčený kaštan, žalud (děti je zasadily).

Děti měly na zahradě svůj záhonek. Na jaře vysévaly semena afrikánů, fazolí, ředkviček a máku. Na záhonu měly také několik trsů jahod. Na navlhčenou vatu do misky jsme položili semínka, ale i kamínky podobného tvaru. Děti se o semena připravená ke klíčení staraly. Každý den jim dolévaly vodu a snažily se misku pokládat na slunné místo, protože semena k životu potřebují vlhko a teplo. Děti pozorovaly průběh klíčení semene. Naklíčená semínka jsme zasadili do země. Děti o rostliny pečovaly, sledovaly, jak rostou, kvetou, staraly se o ně, zalévaly je a vytrhávaly plevel. Naučily se rostliny pojmenovat. Poznaly, že kořínky rostlin směřují většinou směrem dolů, rostliny získávají živiny z půdy, z vody, cizopasné rostliny od ostatních rostlin. Sklízeli jsme úrodu, pochutnávali si na ní.

Čtěte také: Analýza obnovitelných a neobnovitelných zdrojů

Děti dostaly lupy, kterými pozorovaly drobná semínka, žilky listů pokojových rostlin a listů nalezených venku v přírodě. Děti vyhledávaly listy různých tvarů - oválné a na horním okraji zubaté, elipsovité, laločné, dlanitě laločné, lichozpeřené listy složené z lístků. Sestavovaly z nich různé obrazce. Na podzim jsme listy vyzdobili třídu. Vypěstované dýně, makovice, kukuřice a fazole nám sloužily k dalším činnostem.

Tvoření a hry s přírodninami

Vytvořili jsme na zahradě sousoší z kamenů, březových polen a písku. Děti jej celý rok pozorovaly. Sledovaly, kteří živočichové v uměle vytvořeném sousoší našli svůj domov (mravenci, brouci, slimáci, ve skulině čmelák). Na podzim proběhla na školní zahradě brigáda, kde jsme společně s rodiči a dětmi sklidili úrodu a uklidili zahradu. Z nastřádaných přírodnin jsme společně vyráběli strašidýlka a nové pohádkové bytosti.

S dětmi jsme vysadili stromky, smrčky jako část živého plotu. Děti poznaly, že jehlice smrku píchají. Všímaly si, že jehlice na podzim neopadávají. Na zahradě jsme vysadili listnaté stromky a keře do labyrintu. Děti hledaly správnou cestu k cíli, rozvíjely svoji orientaci v prostoru, hledaly správné řešení nebo více variant, pracovaly s chybou. Pozorovaly změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích, např. na podzim opadává listí, příroda se připravuje k zimnímu spánku.

Děti navlékaly přírodní korále ze sušených hub, šípků, nakrájených jablíček, paní učitelky jim je pomohly rozvěsit po zahradě na stromy.

Strom jako kamarád

Důležité místo v průběhu školního roku mají naše obřady u letitého dubu který stojí v koutku zahrady. Děti strom pozorovaly během čtyř ročních období a jeho podobu průběžně zaznamenávaly. Naučily se pojmenovat části stromu: kmen, větve, kořeny, kůra, listy, pupeny, plody - žaludy. Listy vylisovaly, obkreslily voskovým pastelem, pozorovaly jejich tvar, barvu, povrch, velikost. Přes papír frotážovaly kůru stromu (list papíru položily na kmen a plochou voskovkou několikrát po papíře přejely), pozorovaly strukturu kůry. Kůra strom chrání tak, jako naše tělo chrání kůže, proto kůru neničíme.

Čtěte také: Příroda kolem nás: ekosystém rybníka

Zkoušeli jsme, kolik dětí společně strom obejme, když se drží za ruce a vytváří tak řetěz. Děti dubu dotvořily oči, nos, pusu (z moduritu a přírodnin), a tak daly stromu podobu, život. Dub sloužil také jako zpovědnice dětí. Děti se přitiskly ke stromu, objaly ho a pošeptaly mu svá přání a tajemství. Ve třídě jsme si nakreslili kouzelné stromy, které měly místo listů základní geometrické tvary. Děti pracovaly s těmito tvary, které byly vystřiženy z barevného papíru, postupně k nim hledaly shodné geometrické tvary, které byly umístěny na stromě. Starší děti připravily stromy s listy různých tvarů s určitým počtem puntíků od jednoho do pěti.

Třídění odpadu a Den Země

Děti jsme vedli ke třídění odpadu do čtyř kategorií (je jich více) - plast, sklo, papír, zbytky z kuchyně. Odpad jsem odnášeli do příslušných kontejnerů nebo na kompost, zbylý tvrdý chléb zase slepicím a ovcím v blízkém okolí. Semínka z máku, kukuřice jsme sesbírali a v zimě je sypali do krmítek rozestavěných po zahradě. Krmítka jsme vytvořili z krabic od mléka a plastových lahví. Ze semen, jáhel, burských oříšků, vloček, obilovin a rozehřátého loje jsme utvořili hmotu a naplnili jí šišky, květináče, síťovky, které jsme rozvěsili na stromy. Na krmítka pro ptáky jsme dobře viděli z oken třídy MŠ. Nezapomínali jsme ani na straky, kterých je na naší zahradě dost. Těm jsme připravili neosolenou vařenou rýži.

Ve svátek Dne Země (22. dubna) jsme se sousední mateřskou školou z velkého množství PET lahví slepili a sestavili dlouhou stonožku, která provokovala k zamyšlení, kolik takových lahví je kolem nás. Celý průběh aktivit ke svátku Dne Země jsme zdokumentovali a získané materiály vystavili ve vestibulu Městského úřadu Březová.

Zajímal nás pohled občanů na naše aktivity zabývající se tříděním odpadu. Reakce byly jak kladného, tak i záporného charakteru. Někteří návštěvníci kroutili nevěřícně hlavou a nechápali, proč pracujeme s odpadovým materiálem. Jakoby zavírali oči před problémem, co s odpadem. Nejdříve nechtěli přijmout fakt, že odpad je tady a je to problém nás všech. Jedna babička se ptala, co má tedy s odpadem udělat? Děti jí rády poradily. Také jsme společně roznesli letáčky s informacemi, na koho se mohou v otázkách třídění odpadu obrátit.

Motivační úvodní příběh pro téma: Jednoho dne se planeta Země probudila smutná. Její lesy už nebyly tak zelené jako dřív, řeky byly plné odpadků a vzduch byl špinavý. „Co se to se mnou děje?“ povzdechla si smutně. Rozhlédla se kolem sebe a viděla děti, které si hrály venku. Rozhodla se jim říct, co ji trápí. „Děti, potřebuji vaši pomoc!“ ozvala se jemným hlasem. „Lidé zapomněli, jak se o mě starat. Moje stromy jsou káceny, moji obyvatelé - zvířátka - ztrácejí své domovy a moje vody jsou plné odpadků.

Čtěte také: Listy pro 4. třídu k ekosystému lesa

Diskuse: Co je odpad? - Co je odpad? Kde se bere? Kam ho vyhazujeme? - Kam odváží popeláři všechen odpad? (na skládku, ničí příroda, proto je nutné i třídit, protože z papíru udělá nový papír, ze skla nové sklo a z platu třeba lavičky) .

Výroba masek z odpadového materiálu

K výrobě masek jsme opět použili odpadový materiál (kartony, krabice, noviny, staré látky, zbytky vlny, pytle, igelitové tašky). Vytvořili jsme zajímavé modely a pak jim společně vymýšleli jména (Papírák Igelites, Hadrák Pudrák apod.). Děti nás seznámily se všemi funkcemi vyrobených modelů. Byly rozvíjeny literární, výtvarné vlohy, ale i zručnost a fantazie. Všechny modely jsme vystavili v prostorách MÚ v Březové.

Hry a aktivity zaměřené na třídění odpadu:

Děti si vyrobily skafandry z kartonů, novin, drátů a oblékly si je. Nasedly do zhotovené rakety z plastů a různého odpadového materiálu a vydaly se zachraňovat planetu. S sebou si vzaly do misek hlínu, vodu, vzduch v láhvi, semínka rostlin, drobné živočichy (z umělé hmoty a na obrázcích). Po příletu předaly tyto dary zástupcům obyvatel Zelené planety (mohou sehrát paní učitelky), poradily jim, jak třídit odpad a jak jej dál zpracovávat. Smeťáky pomohly pochytat a začala náročná práce - zorat půdu, pohnojit, zasít atd.

"Smeťáci" rozhazovali po zahradě naší mateřské školy nepořádek. Děti tento příběh dlouho prožívaly a vymýšlely, jak Smeťáky pochytat. Zhotovily různé typy raket. Zabývaly se tím i doma a nosily je do školky. Přinášely i knihy a obrázky s tematikou vesmíru. Smeťáci rozhazovali nepořádek po zahradě a dětem nezbývalo nic jiného, než vše uklidit. Ale ne jen tak obyčejně. Odpadky roztřídily a společně je odnesly do nedalekých kontejnerů na tříděný odpad. A co se Smeťáky? Děti je chytily, svázaly a oni jim slíbili, že už nepořádek dělat nebudou. A že budeme po sobě uklízet, to jsme si s nimi slíbili i my.

Další náměty a inspirace

PH: Sběr tříděného odpadu - obdoba hry: Rybičky, rybáři jedou- zvolíme 3 děti představující KONTEJNERY (sklo, papír, plast)- ostatní děti (=TŘÍDĚNÝ ODPAD) stojí proti nim na druhé straně herny- učitelka vypráví příběh, jakmile v něm použije slovo: KONTEJNERY, vyrazí děti s tímto označením na druhou stranu a snaží se posbírat (chytit) co nejvíce tříděného odpadu- pochytané děti si sednou na stranu mimo hrací plochu- hra pokračuje do sebrání (pochytání) všeho tříděného odpadu.

SH (hmat): PAPÍR, PLAST, SKLO- navazuje na činnost - PH: Záchrana Země- padák necháme rozložený, děti sedí kolem něj- učitelka pošle po kruhu 1 odpad (např. papír), děti si ho osahají, uč.

DH: Společné třídění skutečného odpadu - připravíme obrázky kontejnerů, objasnění - společné třídění odpadků k obrázkům - odpadky: igelitový pytlík, kelímek od jogurtu, sklenice, noviny, toaletní rulička, bublinková folie, plastový obal např.

DH: Kam patřím?- pomůcky: obrázky A4 s barevnými kontejnery - učitelka rozmístí na koberec barevné kontejnery (papír, plast, sklo, bioodpad). následně určuje pohyb dětí v prostoru třídy pomocí zadání (např. Jste papír, kam patříte?

DH: Odpadky ala padák- pomůcky: padák- každá barva na padáku symbolizuje druh kontejneruí: (modrá =papír, zelená = sklo, žlutá = plast, červená = elektro)- děti chodí pomalu okolo padáku položeném na zemi a učitelka říká: Kam vyhodíte noviny?

DH: Do plastu, papíru nebo skla? - pomůcky: 3 barevné kartičky pro každého, které odpovídají i barevně kontejnerům - (modrý - papír, žlutý - plast, zelený - sklo)- každý žák obdrží sadu kartiček- učitel jmenuje různé odpady a děti zvedají nad hlavu správnou kartičku.

DH: Co je z čeho vyrobeno?

DH: Uklízíme les nanečisto- motivace pohádkou: Jak se zvířátkům podařilo uklidit les (Pohádková knížka Třídilka) - na koberec postavíme strom, děti se sednou na čáru- po koberci učitelka rozháže jak věci, které tam patří ( klacíky kaštany, listy, oříšky..) a odpadky (papírky, plastové lahve, sklenice, brčka…)- učitelka si volá dvojice, kdy každý chytne ucho tašky a jdou do lesa sbírat odpadky- každé dítě najde 1 věc a dá ji do tašky- tašku předávají další dvojici- posléze: třídíme nasbíraný odpad ke správnému kontejneru (obrázky)- Kde je odpadu nejvíce /nejméně?

Barevná PET víčka do popelnice- pomůcky: Obrázky barevných kontejnerů zalaminovaných (lze i více barev, pokud máme i více barevných plastových víček (tzn.

S igelitem neplýtvej, (stoj, ruce i hlava ukazují „NE“)radši svoji tašku měj.

Rozhodovačka

Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.

Ekologie (vztahy v přírodě)

Úvod do ekologie

• Živá a neživá příroda, ekosystémy lehké
• Vztahy s neživou přírodou, Podmínky života: neživá přírodalehké
• Koloběhy látek a potravní vztahy, Potravní řetězce a vztahy lehké
• Rozkladači střední

Přesouvání

Přesouvání kartiček na správné místo. Naše programy jsou založené na principech zážitkové a přírodní pedagogiky a jsou interaktivní. Vycházejí z praxe a reagují na současné problémy. Řešíme například následující témata: předcházení vzniku odpadu, bioodpad, kompostování, kvalitu půdy a nedostatek vody.

Většina programů je vymyšlená tak, aby mohla probíhat přednostně venku, některé se naopak odehrávají pouze v interiéru a část programů kombinuje interiér s venkovním prostředím. Díky dlouholetým zkušenostem z lesní školky a z kroužků Malého průzkumníka přírody víme, jak s dětmi různého věku smysluplně trávit čas a zároveň tak naplňovat RVP. Jsou uzpůsobené věku dětí (MŠ, I. stupeň ZŠ, II. Pouze v případě (extrémně) nepříznivého počasí probíhá program vevnitř. Proto doporučujeme upozornit před programem děti (a jejich rodiče), aby jim nechybělo vhodné vybavení: v podzimních a zimních měsících teplé nepromokavé oblečení, v teplém jarním a letním období vhodná ochrana před sluncem.

„Všechny programy z dílny Ekodomova jsme si vždy užili naplno. Bavilo nás dozvědět se o přírodě kolem nás tolik zajímavých informací. Všechny programy pro nás byly přínosné, zapojily naše smysly, nastartovaly mozkové závity, donutily nás přemýšlet a dávat si informace o přírodě a světě kolem nás do souvislostí. A to všechno jsme mohli zažít venku a navíc v bezprostředním okolí naší školy. Děkujeme a těšíme se na další spolupráci s Vámi.“- Mgr.

Období: září, říjen, listopad
Na podzim nás zaujmou stromy a jejich barevné listí padající na zem nebo naopak stálezelené jehličí. Všude se to hemží různými plody a semeny, na která se podíváme pěkně zblízka.

Období: celoročně
Víte, jak funguje vermikompostér? Je to malá žížalí farma, kterou můžete mít přímo ve třídě! Během programu ji spolu s dětmi prozkoumáme, abyste na vlastní oči viděli, jak žížaly vytříděný bioodpad kompostují.

Období: březen, duben
Příroda se na jaře probouzí z období klidu a my budeme u toho! Prozkoumáme, jaké posly jara najdeme právě dnes a právě u vás. Budeme vyhlížet pupeny na stromech i semínka pro budoucí květiny. Nahlédneme do života žab, které jsou nejvíce viditelné právě na jaře, kdy se hromadně rozmnožují a kladou svá vajíčka do vody.

Ekologické výukové programy, MŠ, ZŠ I., přírodní blízké okolí školy, březen, duben: Cítíme jaro!

Období: březen, duben
Příroda se na jaře probouzí z období klidu a my budeme u toho! Prozkoumáme, jaké posly jara najdeme právě dnes a právě u vás. Budeme vyhlížet pupeny na stromech a zkoumat podobnosti i rozdíly. Nahlédneme do života žab, které jsou nejvíce viditelné právě na jaře. Zahrajeme si simulační hru „Žabí život“, která nám ukáže, kolik budoucích žab dokáže překonat přirozené i člověkem vytvořené překážky.

Období: duben, květen, červen
Na louce je nepřehlédneme. Ale jak to vypadá v jejich hnízdě? Jak přečkají zimu? A proč je třeba je chránit a podporovat? Zblízka se podíváme na bohatství tvarů, barev a superschopností v čmeláčí říši.

Období: březen, duben, květen
Vypěstujte si s dětmi vlastní bylinky, zeleninu nebo drobné ovoce! Každý si může sám vybrat, jestli si na svůj čtvereček zaseje brokolici, špenát nebo ředkvičky. Sami si vyzkoušíte, co všechno rostlina potřebuje k životu.

Období: březen, duben, květen
Vypěstujte si s dětmi zeleninu, bylinky či ovoce! Malý začátek komunitního záhonu. Každý si může sám zvolit, jestli si svůj čtvereček osadí brokolicí, špenátem nebo ředkvičkami. Protože se rostliny vzájemně ovlivňují ve svém růstu a potřebách, je třeba se umět domluvit a najít společné řešení.

Období: květen, červen
Zatímco se děti těší na prázdniny, v přírodě v létě nastává mazec! Růst, kvetení i plození jsou v plném proudu a všude to bzučí a cvrliká! Prozkoumáme fascinující soužití rostlin a hmyzu a zamyslíme se nad soužitím člověka s přírodou.

Období: duben, květen, červen
Naše příroda je plná úžasného hmyzu, který se podílí na opylování. Díky jejich činnosti se urodí řada plodů, které jsou důležité pro řadu živočichů, včetně člověka. Pojďme se podívat na jejich životní potřeby, a jak můžeme my lidé jejich rozmanitost podpořit.

Období: celoročně
Rozhodli jste se zatočit s bioodpadem? Během analýzy obsahu školních odpadkových košů se podíváme, jaké odpady by se ještě daly zrecyklovat či jinak využít. Seznámíme vás s udržitelným zacházením a s důsledky skládkování či spalování této cenné suroviny.

Období: celoročně
Plasty patří do žlutého kontejneru, papír do modré popelnice. Ale jak rozeznat kov od stříbrného plastu a kam s obalem kombinovaným či znečištěným? A jaký další osud bude mít námi pečlivě vytříděný odpad? Lze jej ještě znovu využít?

Období: celoročně
Věděli jste, že existuje živá a neživá půda? Nás bude zajímat živá složka půdy, kterou v rámci programu zevrubně prozkoumáme. Víte, co je to kompost a k čemu je dobrý? Kde se v něm vzala hlína? Kdo v kompostu žije a jak vypadá?

Období: září, říjen, duben, květen, červen
Vydejte se s námi na cestu do města, které je vstřícné k lidem i k přírodě a které je připraveno na podmínky, jež přináší klimatická změna. Jak můžeme připravit města na oteplování a pomoci jim stát se odolnějšími?

Období: celoročně
Krajina je systém provázaných vztahů a zákonitostí, který je vystaven projevům klimatické změny. Dochází zde ke změnám fungování. Ukážeme žákům, že problémy krajiny mají systémovou povahu a že vyžadují spolupráci mnoha aktérů. Žáci se stanou experty, kteří přijeli do obce Plundrov, aby pomohli starostce vyšetřit tři neblahé události, tři průšvihy, které v současnosti rozdělují obyvatele obce.

Období: celoročně
Kompostování je geniální způsob recyklace, díky němuž dokážete ve své domácnosti či škole eliminovat 20-40 % směsného odpadu, který by jinak skončil na skládce nebo ve spalovně, a proměnit ho ve vynikající hnojivo. Zjistíte, že kompostovat se dá téměř kdekoliv.

tags: #přírodověda #ekologie #školka #náměty

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky předčasného ukončení emise dluhopisů
• Význam přírodních vzorů v tetování
• Ochrana přírody a udržitelnost
• Anticena pro Babiše za kritiku ekologie
• Podmínky jednorázového odvozu odpadu