Odměňování obnovitelných paliv v České republice

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal nové cenové výměry pro rok 2026 k teplárenství a k podpoře obnovitelných zdrojů energie (POZE). Finanční a ekonomické informace (faei.cz) o tom informoval tiskový mluvčí úřadu Jan Hamrník.

Nové cenové výměry pro teplárenství

Ceny tepelné energie ze soustav centrálního zásobování jsou regulované na základě věcného usměrnění, uvedl úřad. Dodavatelé celkovou cenu za vytápění a dodávku teplé vody kalkulují podle pravidel daných příslušným cenovým výměrem ERÚ. Neobsahují tedy složku regulovanou a neregulovanou, jak je tomu u plynu a elektřiny.

„Novým cenovým výměrem dodavatele ještě více motivujeme k investicím, které jsou nezbytné pro přechod na nízkoemisní paliva a celkovou modernizaci teplárenských soustav, včetně většího zapojení dotací. V praxi to mj. To je bude více motivovat k investicím a rovněž jim to dá větší volnost v tvorbě cenové politiky včetně možnosti přizpůsobit ji odběratelům.

Zatímco v minulosti byla podpora pro POZE stanovená jediným cenovým rozhodnutím, pro příští rok přichází změna v podobě čtyř samostatných cenových výměrů: Pro nepalivové zdroje (fotovoltaické, malé vodní a větrné elektrárny, pozn. „K rozdělení cenových výměrů jsme přistoupili především proto, abychom celý systém pro příjemce provozních podpor zpřehlednili.

Úprava zároveň respektuje odlišné zákonné principy pro stanovení jednotlivých podpor a lépe kopíruje schválená schémata podpory u Evropské komise v tzv. Pro nové výrobny jsou podpory stanovené v souladu s aktivačním nařízením vlády, u těch stávajících pak ERÚ uplatňuje v souladu se zákonem tzv. Poslední cenový výměr se týká ceny za činnost povinně vykupujícího a cen spojených se zárukami původu.

Čtěte také: Regulace CO2 a obnovitelná paliva

Pro rok 2026 se proto u dvou povinně vykupujících obchodníků snižuje cena za jejich činnost až do záporných hodnot. Struktura cen spojených se zárukami původu energie byla v průběhu letošního roku upravena energetickým zákonem, ERÚ tak již pro rok 2026 nestanovuje „tržní“ ceny záruk původu.

Podpora biomasy

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podpoří české firmy, které chtějí vyrábět energii z biomasy. V rámci aktivity OZE - biomasa MPO vyhlásilo I. výzvu z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Program s alokací 500 milionů korun vznikl ve spolupráci s CZ Biom - sdružením pro energii biomasy a podpora se samozřejmě týká i zemědělských podniků.

„Základ budoucnosti české energetiky vidíme v jádru a rozvoji obnovitelných zdrojů. Proto se zaměřujeme i na podporu přechodu českých firem od fosilních paliv. Mezi podporované aktivity aktuální výzvy patří výstavba zdrojů tepla z biomasy, včetně kombinované výroby elektřiny a tepla, a vyvedení tepla do místa spotřeby. Díky tomu mohou být energeticky soběstačnější, sníží své náklady na provoz a zároveň přispějí k ochraně životního prostředí,“ komentoval vyhlášení I. výzvy z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Program OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Míra podpory bude poskytována podle velikosti podniku a typu způsobilých výdajů od 30 % do 65 %. Celkové způsobilé výdaje na projekt musí být minimálně ve výši osm milionů korun a maximálně 300 milionů korun. Podporu samozřejmě mohou na základě žádosti získat i zemědělské podniky jakožto výrobci elektřiny a tepla z pevné biomasy.

„Celý energetický sektor v Česku se dočkal nové příležitosti pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Výzva představuje nejen významný krok směrem k podpoře udržitelné energetiky, ale také impuls pro modernizaci technologické základny výroby energie z pevné zemědělské biomasy. Oceňujeme i příkladnou spolupráci s MPO, která umožnila program přizpůsobit potřebám celého sektoru výrobců energie, včetně sektoru zemědělství,“ řekl Vojtěch Pospíšil, vedoucí sekce výroby tepla a elektřiny z pevné biomasy ve sdružení CZ Biom, které dlouhodobě podporuje rozvoj biomasy, bioplynu a biometanu v České republice.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Pevná biomasa zůstává i do budoucna klasickým obnovitelným zdrojem, který má z hlediska dopadu na emise skleníkových plynů neutrální bilanci. Za svůj životní cyklus rostliny akumulují oxid uhličitý z atmosféry a fixují jej do své biomasy. Následným energetickým využitím této biomasy dochází k uvolnění ekvivalentního množství uhlíku do atmosféry, které bylo rostlinou pohlceno.

Pro výrobu tepla a elektřiny jsou využívány zejména těžební zbytky ze zpracování lesních porostů. Významným zdrojem pevné biomasy pro energetiku je také zemědělství. Přednostně se bude využívat zejména odpadní a zbytková biomasa z rostlinné výroby, například sláma a seno a travní hmota z trvalých travních porostů nebo víceletých pícnin a některé nepotravinářské a speciální plodiny (například meziplodiny v rostlinném výrobě).

Regulace námořní dopravy

Na mezinárodní scéně opomíjená emisní problematika jsou emise produkované námořní dopravou. Celkově námořní doprava vypouští v průměru přibližně 1 miliardu tun CO2 ročně (Čtvrtá studie IMO o skleníkových plynech 2020).

Regulace se vztahuje na námořní dopravu v rámci EU, a to bez ohledu na to, pod jakou vlajkou plavidla plují. Nařízení se v případě námořní dopravy z jednoho přístavu členského státu EU do druhé přístavu členského státu EU vztahuje na veškerou energii spotřebovanou lodí během plavby a na energii spotřebovanou v přístavech těchto členských státech. V případě dopravy z nebo do přístavu mimo jurisdikci EU se nařízení vztahuje na polovinu energie spotřebované lodí během plavby a na energii spotřebovanou (pouze) v přístavech členských státech EU.

Lodě nad 5 000 GT sice představují pouze přibližně 55 % všech lodí připlouvajících do přístavů, produkují ale přibližně 90 % emisí CO2 v námořní dopravě. Intenzita skleníkových plynů z energie (mezní hodnoty) se musí postupně snižovat oproti průměrné intenzitě v roce 2020.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Zároveň se stanovuje zvláštní režim pobídek na podporu využívání tzv. paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) s vysokým potenciálem dekarbonizace - pro RFNBO je použit multiplikátor k odměňování využití RFNBO pro výpočet intenzity. Od roku 2025 do roku 2033 je multiplikátor 2(krát). Stanovuje se také povinnost osobních a kontejnerových lodí využívat od roku 2030 pro pokrytí všech potřeb elektřiny při kotvení nad 2 hodiny ve velkých přístavech EU dodávky elektřiny z pevniny s cílem zmírnit znečištění ovzduší v přístavech, které se často nacházejí v blízkosti hustě obydlených oblastí. Od roku 2035 pak povinnost platí pro všechna nábřeží i mimo velké přístavy EU. Tím je napomoženo plnění požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR).

Tabulka: Snižování intenzity skleníkových plynů z energie

Evropská komise vybrala 85 inovativních projektů s nulovými emisemi, které obdrží granty ve výši 4,8 miliardy eur z Inovačního fondu, a pomohla tak uvést do praxe špičkové čisté technologie v celé Evropě. Projekty přispějí ke snížení emisí v odvětví mobility, přičemž největší přínos z nich bude mít námořní doprava.

tags: #odměňování #obnovitelných #paliv

Oblíbené příspěvky:

• Sociální dávky v ČR
• Profesionální barva: Ekologická recenze
• Jak vybrat dětský šampon?
• Fotografie Paula Stranda
• Odpadkový koš válcového tvaru