Profesionální focení lidí v přírodě: Tipy a triky

Jedním z nejtrvalejších suvenýrů z dovolené jsou kvalitní fotografie. Ne vždy se bohužel podaří, aby naše snímky zachytily právě to, co si přejeme. Martin Šístek se zaměřuje na fotografování nejzajímavějších míst nejen v České republice, ale i po světě. Snaží se, aby výsledkem toulek byly snímky, které udělají na pozorovatele dojem svou autentičností, nespoutaností či originalitou. Tento článek sepsal s cílem podělit se s čtenáři Travel Bible o své nejoblíbenější tipy, jak na cestovní fotografii. V posledních letech se právě fotografování stalo jeho vášní a cestování už si nedovede představit jinak než v doprovodu fotoaparátu.

V první řadě je třeba si uvědomit, že fotografování je umění jako každé jiné. Vyžaduje proto nejen dostatek úsilí a času, ale rovněž bohaté zkušenosti. Pořídit dobré fotky se navíc neobejde bez kvalitního (nejlépe profesionálního) vybavení. Jste-li ve fotografování teprve nováčkem, počítejte s tím, že než budete se svými výtvory skutečně spokojeni, bude to nějakou dobu trvat. Budete nejprve muset vytvořit tisíce, ne-li desítky tisíc snímků. Většina z nich skončí v koši, ale čím větší výdrž budete mít, tím bude přibývat těch povedenějších, až nakonec začnou převažovat a přinášet vám o to větší radost. Nebojte, že by vás takové množství snad mohlo odradit - jakmile totiž začnete, fotografování už vás nepustí. Najednou se kolem sebe budete rozhlížet úplně jinýma očima. Ve všem, co vás obklopuje, uvidíte potenciální fotografickou kompozici, budete přemýšlet, z jakého úhlu je nejvhodnější ji nasvítit, začnete uvažovat nad tím, čím ji ozvláštnit, aby vynikla ještě lépe. Zní to krásně, co myslíte?

Máte-li dojem, že tohle všechno byste také rádi zažívali, nechce se vám však investovat desetitisícové částky do vybavení, můžete to zkusit i bez toho. Pro začátek tedy můžete zkusit pořizovat fotografie svým smartphonem. Kvalitní fotografii zvládne zrcadlovka, kompakt i zmíněný smartphone. Záleží na úhlu pohledu - fotografie je dílo fotografa, nikoliv přístroje za statisíce. Samozřejmě že čím kvalitnější vybavení použijete, tím pravděpodobnější je povedený výsledek. Nemusí to však být vždy pravidlem. Mimochodem, dnes si můžete vyrobit fotoaparát i z krabičky od sirek. Získejte praxi, bedlivě pozorujte své okolí, vneste do fotografie příběh. Naučte se základy kompozice, nasajte a využijte atmosféru místa a hlavně pracujte se světlem - to je z mého pohledu nejdůležitější faktor, který ovlivní výslednou fotografii.

Klíčové aspekty pro dokonalé fotografie v přírodě

Světlo je klíčovým faktorem pro zdařilý výsledek. Rčení o tom, že ranní ptáče dál doskáče, platí v oblasti cestovní fotografie víc než kdekoliv jinde. Právě ranní světlo dokáže díky svým vlastnostem (je pozoruhodně měkké a teplé) vykouzlit neopakovatelnou atmosféru. Je takřka jisté, že potkáte mnohem méně turistů nebo dalších fotografů, ale především získáte úchvatné snímky slavných míst či dechberoucích výhledů, které budete mít na chvíli jen pro sebe. Východ a západ slunce patří mezi fotografy k nejoblíbenější denní době. Hodina po východu (nebo krátce před západem) je díky svým měkkým a teplým tónům označovaná jako „zlatá hodina“.

Ještě než vyrazíte na lov perfektních fotek, důkladně se seznamte se svou cílovou destinací. Dále stojí za to pročíst si internetové články, blogové příspěvky nebo diskusní fóra, kde se dají najít ověřené informace od těch, kdo už vaše vytipované místo navštívili. Neméně dobrým zdrojem informací jsou místní fotografové - kontaktujte je, určitě vás rádi ochotně nasměrují, nebo se i přidají a provedou vás. Na internetu funguje celá řada specializovaných serverů. Bohužel to pro řadu fotografů představuje velmi obtížný úkol. Komunikace s domorodci může totiž být poměrně náročná. Nejtěžší bývá vůbec je oslovit - je třeba překonat obavy z jejich neporozumění, odmítnutí, nebo dokonce hněvu. Nestyďte se požádat je o svolení. K cizincům přistupujte s vřelostí a otevřeností. Při fotografování měst nebo památek vždy respektujte pravidla, která v dané oblasti platí.

Čtěte také: Zimní boty do přírody – test

Důležitost stativu a kreativity

Stativ je vynikající pomůckou, kterou se rozhodně vyplatí nepodcenit. Umožní totiž nejen nastavit ideální pozici fotoaparátu, ale především ji udržet. Díky takto upevněnému přístroji máte šanci dovést celou kompozici k dokonalosti, více se věnovat nastavení expozice či zaostřovacích bodů a využívat pokročilejších technik (HDR, time lapse, dlouhé expozice, focus stacking, panorama). Že jsou stativy pro fotografování klíčové, to si uvědomuje i čím dál víc amatérských fotografů, proto se v posledních letech skokově zvýšila obliba tzv. Stativ dále umožňuje fotografovat při delších expozičních časech, aniž by docházelo k rozmazání fotografie následkem dlouhého otevření závěrky. Toho využijete například při fotografování vodopádů, kde tak lze docílit efektu „mléčné“ vody. Stativ je nezastupitelný při fotografování hvězd a při slabém osvětlení. Při použití stativu se nebojte naplno těžit ze své kreativity. Pohrajte si s manuálním nastavením fotoaparátu a experimentujte.

Zároveň však neplatí, že „bez stativu to nejde“. Ani já ho nenosím všude s sebou, a přesto je možné vytvořit skvostné snímky. Vím, o čem mluvím. Pospíchat při cestování se nevyplatí - na výsledné fotografii to poznáte nejenom vy, ale především diváci. Snažíte-li se pořídit co nejvíc pěkných snímků z co možná nejvyššího počtu míst, výsledkem bude chaotická směs záběrů, z nichž ani jeden nebude použitelný. Touto metodou možná docílíte úspěšného zachycení místa, ale to je asi tak všechno. Vytvoříte další z řady tisíců nudných a nezajímavých snímků, které nevynikají žádnou přidanou hodnotou.

Lidský element a kompozice

Pro úspěšnou fotografii je nezbytné zakomponovat do ní něco navíc - prvek, který diváka na první pohled zaujme, vyvolá emoce a přitáhne jeho pozornost. Je-li vaším cílem přivézt si z dovolené kromě zážitků také úchvatné snímky, budete muset obětovat značné množství času. S fotografováním tedy počítejte ve svých cestovních plánech již dopředu a vyhraďte si dostatek prostoru na pořizování dokonalých záběrů. Pokud vás na toulkách doprovází netrpělivá společnost, která není přestávkám na fotografování zrovna nakloněna, raději se předem domluvte, že se vždy na nějakou dobu vzdálíte a pak sejdete na stanoveném místě. Fotografie je o rozpoznání kouzla okamžiku. Zpomalte, zastavte, vnímejte na chvíli své okolí a přemýšlejte o tom, co vidíte a cítíte. Ptejte se sami sebe: už nastala ta pravá chvíle, nebo teprve přijde? Bude západ slunce o něco kouzelnější, když ještě vyčkám? Chce to neustále zkoušet, předvídat a nebát se trochu riskovat. Jinak se vám stane, že propásnete skvělou příležitost, která už se podruhé nenaskytne. Buďte trpěliví.

Lidé rádi komponují do snímků další lidi. Fotografii to přinese víc emocí a do osoby na snímku se divák může snadněji vcítit, což mu pomůže lépe si představit, že se nachází na jejím místě. Fotografované osobě není vidět do tváře, čímž se stává anonymní. Pozorovateli to umožňuje lepší vcítění. Sám se na podobné typy snímků v poslední době zaměřuji čím dál víc, lze s nimi totiž velmi dobře pracovat. Lidský element (osoba na fotografii) také usnadňuje vnímání prostoru a umožňuje představovat si zobrazené prvky v reálných rozměrech. Pokud vedle dvacetimetrového vodopádu postavíte kamaráda a vyfotografujete ho z dostatečné vzdálenosti, bude se jeho postava na výsledném snímku jevit jako nepatrná tečka. Snadno tak vynikne impozantnost valící se vodní masy.

Psát o kompozici je jako nosit dříví do lesa, vždyť o tomto tématu byla popsána spousta stránek. Stačí zeptat se Googlu, prolistovat fotografické příručky (zkuste například tuto knihu), zaměřit se na fotografické blogy… Dlouho jsem proto uvažoval, jak se k tomu mám postavit. Nakonec jsem přišel na jednu věc: pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Ano, je to tak. Jde o to začít experimentovat. Odvázat se, pustit uzdu fantazii a nebát se vyzkoušet něco nového. Téměř vždycky totiž přijdete na to, jak původní nápad ještě o něco vylepšit. Samozřejmě - pravděpodobně začnete klasickým způsobem. Na tom není nic špatného, dokonce je to dobře, neboť si osvojíte základní postupy.

Čtěte také: Tipy pro focení přírody od profíků

Experimentování a pravidlo třetin

Takže s fotoaparátem v ruce budete nejprve stát, ale vzápětí už si zkusíte třeba lehnout. Okamžitě se vám odkryjí nové perspektivy a získáte dosud netušené možnosti, jak využít různé úhly a náhledy. Můžete pracovat se vzdáleností, osvětlením i nejrůznějšími detaily, které se náhle naučíte vnímat. Uvidíte, že to půjde velmi rychle a hlavně velmi snadno. Pravidlo tří třetin patří k nejzákladnějším zásadám ve světě fotografie. Budete-li se jej držet, docílíte zajímavější a vyváženější kompozice. Princip spočívá v tom, že si každý potenciální snímek rozdělíte horizontálními a vertikálními liniemi na třetiny. Cílem je umístit důležité prvky na fotografii do blízkosti jedné z těchto linií, což celý obraz „orámuje“, a výsledkem bude, že se fotografie stane pro oko pozorovatele mnohem zajímavější. Pokud fotíte například osobu, umístěte ji raději podél levé linie než doprostřed snímku. Rovněž je důležité, aby se osoba dívala směrem do středu snímku, nebo do protější oblasti fotografie. Pokud se dotyčný dívá ven/pryč z fotografie, snímek nepůsobí dobře a vyvolá „nežádoucí“ otázky: Proč se dívá pryč z fotky? Co bylo tak zajímavého tím směrem?

Pravidlo tří linií se také velmi dobře uplatní při fotografování horizontu. Jeho obrys by se měl nacházet optimálně v blízkosti spodní, nebo horní vodorovné čáry, nikoliv ve středu snímku. Realizovat pravidlo třetin v praxi je díky technologickým možnostem současných fotoaparátů velmi snadné. Horizontální i vertikální linie můžete na svém přístroji zobrazit (nezáleží, zda v hledáčku, nebo na displeji) pouhým zmáčknutím jednoho tlačítka. Jaké jsou klíčové prvky (body a objekty) pro daný snímek? Důraz kladený právě na tyto detaily výrazně pomůže vylepšit vzhled výsledných fotografií. Při fotografování je naším cílem, aby divák zřetelně rozpoznal hlavní objekt. Docílit toho můžeme různými postupy, jedním z nich jsou tzv. vodicí linky. Princip spočívá ve využití přirozených geografických prvků, na které se oči pozorovatele automaticky zaměří. Ty pak povedou jeho zrak směrem, kde ho chceme mít - tedy k ústřednímu bodu snímku. Jako příklad lze uvést motiv cesty, který je velmi typický pro krajinářskou fotografii. I malá cesta vás dovede do cíle. Co vidíte na fotografii pod tímto odstavcem? Jistě, je to hora. Ale proč vás zaujala právě ona? Klíčem je cesta, která se vine po jejím svahu. Oko pozorovatele po ní totiž přirozeným způsobem klouže až na vrchol a vnímá zobrazené prvky jako harmonický celek.

Popředí, pozadí a ohraničení

Jako fotograf jste přítomen na místě a intenzivně vnímáte panující atmosféru, sílu přírody či impozantnost historické památky. Něco jiného však je přenést kouzlo tohoto okamžiku prostřednictvím fotografie i těm, kteří tam s vámi osobně nebyli. Většina fotografií tuto schopnost bohužel ztratila a původní pompéznost, majestátnost a veškerý dechberoucí dojem se do nich nepodařilo přenést. Dvourozměrné fotografii chybí smysl pro třetí rozměr, postrádá dynamiku reálného prostředí a možnost vnímat své okolí všemi smysly. Při fotografování - zejména v případě krajinářské fotografie - proto pečlivě přemýšlejte o celkové kompozici, tedy rozmístění prvků v popředí, ve středu záběru a v pozadí. Jako vodicí prvek jsem na tomto snímku využil klády vyplavené z moře. V porovnání s ostatními objekty vrženými na břeh je zde kláda dominantním prvkem, který přirozeně vede oko diváka nejprve do středu obrazu.

Všude, kde u sebe máte fotoaparát, se rozhlížejte kolem sebe a hledejte prvky vhodné pro záběr, třeba tyčící se horský masiv. Jakmile vás něco zaujme, nejprve zvažte, zda by se ke snímku nehodilo nějaké zajímavé popředí nebo jiné ozvláštnění. Například na tomto snímku hory Ben Nevis jsem měl dvě možnosti: nechat v záběru silnici, nebo fotku vytvořit až za ní. Potom by však dvourozměrná fotografie ztratila dynamiku prostoru. Proto jsem zvolil první variantu. Každý fotograf čelí výzvě, jak mezi tisíci konkurenčními snímky zaujmout divákovu pozornost právě tím svým. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je využití metody cíleného ohraničení neboli rámování. Výsledná kompozice pak získá zcela nový náboj. Chcete-li zdůraznit adrenalinový přechod horského hřebenu, jako ohraničující prvky se dají použít okolní lanka jištěné cesty. Ohraničující prvky mohou být nejrůznější. Při fotografování se dá použít v podstatě úplně všechno, stačí zapojit svou kreativitu a dobrodružného ducha. Základem je rozhlédnout se a ještě před stisknutím spouště si rámující objekt zvolit. V krajině to může být třeba most, ve městě například okno budovy.

S rámováním se dá experimentovat dle vlastní libosti. Rámečkem není nezbytně nutné obklopit fotografovaný objekt ze všech čtyř stran. Často dobře zapůsobí i vhodně zvolené rámování pouze po stranách, případě svrchu, zdola, nebo jen z jedné strany (použít lze opět příklad s větvemi stromů, které mohou do záběru zasahovat třeba jen na horním okraji). Jeden z nejdůležitějších pojmů, se kterými se jako fotograf setkáte. Pokud to s focením myslíte vážně, pak právě s tímto termínem doporučuji dobře se seznámit co možná nejdříve. Hloubku ostrosti ovlivňuje clon...

Čtěte také: Ekologické čisticí prostředky Hilso – recenze

Tipy pro fotografování divoké zvěře

Seznamte se se svým objektem: Může se vám hodit, pokud se naučíte, jak se zvířata ve volné přírodě pohybují, jak jednají a jak se chovají, abyste mohli přijít na nejlepší způsob, jak je fotografovat. Udržujte ho stabilní: V mnoha scénářích fotografování divoké přírody nebudete mít na nastavení stativu čas. Záchrana přichází v podobě stabilizace obrazu, která zajišťuje trvale ostré snímky z ruky, a to i s dlouhými teleobjektivy a makroobjektivy. Nebuďte hluční: Chcete-li zachytit zvířata při přirozeném chování, buďte co nejtišší a přibližujte se k nim klikatě, namísto abyste šli přímo k nim. Ujistěte se, že vám vane vítr do tváře, když se přibližujete, aby se váš pach od zvířat vzdaloval.

Fotografie z hor a úprava fotografií

Na horách nejde jen o tělesnou výdrž. Lidi ale fotím v přírodě rád také. Nejen kamarády a rodinu na výletech, ale třeba i při svatbách. Chcete-li fotky na horách bez lidí, zkuste vstát brzy a ideálně se vyhnout létu a víkendům. Mně se například podařilo nafotit většinu nejvyšších hor 16 českých pohoří prakticky bez lidí, a to jen díky plánování - na podzim a mimo víkendy. Úprava RAW formátu naopak umožní dostat z fotografie přesně to, co jsem v daný okamžik viděl. Nechceme my dnes jako konzumenti fotografie (i díky technice, možnostem zpracování…) po fotkách, aby byly hezčí než skutečnost? Je dnes fotografie věrně zachycující skutečnost ještě vůbec žádaná? To si úplně nemyslím. Naopak mi přijde, že se dnes čím dál tím víc chce, aby se na fotkách ukazovalo to, jak situace opravdu vypadá.

Základní výbava a nastavení fotoaparátu

1. Vybavení: Začátečníci mohou klidně začít fotit s mobilním telefonem, protože ten nabízí velmi dobrý základ pro pořizování slušných fotografií z přírody. Více možností vám ale samozřejmě nabídne zrcadlovka nebo systémový fotoaparát s výměnnými objektivy. K základní výbavě pro fotografování přírody patří také kvalitní stativ, ale i bez něj můžete pořídit spoustu kvalitních záběrů. Stativ je však nezbytný pro dlouhé expoziční časy. Chcete-li chránit fotoaparát před vnějšími vlivy, doporučujeme používat vodotěsnou brašnu a řemínek na fotoaparát.
2. Objektivy: Fotoaparát DSLR nebo systémový fotoaparát - bezzrcadlovka můžete vybavit různými objektivy, abyste byli připraveni na jakékoliv fotografické situace. Díky své krátké ohniskové vzdálenosti jsou širokoúhlé objektivy zvláště vhodné pro fotografování krajiny. Pro objekty, které nejsou snadno dostupné, například divoká zvířata, potřebujete teleobjektiv s velmi dlouhou ohniskovou vzdáleností. Ve svém repertoáru byste měli mít makroobjektiv pro detaily, jako jsou rostliny nebo hmyz.
3. Světlo a kompozice: Stejně jako v jiných žánrech fotografie má dostupné světlo silný vliv na to, jak bude vaše fotografie působit. Při fotografování krajiny je obecně důležité vyvarovat se fotografování v poledne. Období po východu slunce nebo před západem slunce se z dobrého důvodu nazývá „zlatá hodina“. To je přesně to, kdy nízké slunce vrhá dlouhé stíny a obklopuje okolí měkkým, dokonce romantickým světlem. Další výhodou časné nebo pozdní denní doby je, že obvykle potkáte méně lidí. U fotografií zvířat a makro fotografií musíte také zvážit, kdy jsou vaše „modely“ aktivní.
4. Pravidlo třetin a kreativita: Základním pravidlem ve fotografování přírody je pravidlo třetin. Zde je fotografie rozdělena vodorovně nebo svisle na stejně velké třetiny. Vaše kreativita je potřeba i ve fotografování přírody. Nemiřte fotoaparátem pouze dopředu na předmět, ale experimentujte se zajímavými a neobvyklými pohledy. Pohled z ptačího perspektivy dává vašim fotkám úplně jiný efekt a dynamiku. Houbové klobouky mohou podle úhlu záběru vypadat jako deštníky. Můžete také například vyfotografovat hustý les zdola nahoru, aby stromy vypadaly jako obři. Fantazii se meze nekladou.
5. Makrofotografie a trpělivost: Nyní přecházíme od fotografií krajin k makro fotografii. Celá zábava makro fotografie spočívá v zachycení drobných detailů a objektů, které si sotva všimneme pouhým okem, tak aby vypadaly jako objekty normální velikosti. Květiny, rostliny a houby jsou velmi vděčným motivem pro představení makrofotografie přírody. Je také populární fotit malé kapky vody na pavučinách, listí nebo hmyzu - zvláště když je po dešti. Buďte trpěliví, zejména při fotografování malých zvířat.
6. Dlouhodobé expozice: Dlouhodobé expozice jsou atraktivnější, ale také komplikovanější z hlediska focení - tekoucí voda vodopádu je zobrazena jako sametová, stoupající moře je měkčí a měkčí, s dobami expozice 10 a více sekund, až to působí snově. Na fotografii vypadají obzvláště dobře i klidné vody. Když je na hladině vody krásný odraz, například při východu nebo západu slunce. Zde byste se měli co nejvíce krčit, abyste byli blízko odrazu.

10 tipů pro skvělé snímky divoké přírody

1. Seznamte se se svým objektem: Naučte se, jak se zvířata chovají a pohybují ve volné přírodě.
2. Vyberte správnou sadu fotoaparátu: Spárujte objektiv se zoomem s bezzrcadlovým fotoaparátem se snímačem APS-C.
3. Vyberte si správný objektiv: Použijte superteleobjektiv pro fotografování ptáků.
4. Nastavení fotoaparátu: Mějte stále zaostřeno: Použijte automatické zaostřování s detekcí očí zvířat.
5. Nastavení fotoaparátu: Udržujte ho stabilní: Aktivujte stabilizaci obrazu.
6. Nastavení fotoaparátu: Zvyšte rychlost závěrky: Použijte rychlost závěrky alespoň 1/2 000 s.
7. Nastavení fotoaparátu: Ovládejte hloubku ostrosti: Použijte teleobjektiv k rozmazání pozadí.
8. Kompozice a světlo: Foťte během „zlaté hodiny“ a použijte pravidlo třetin.
9. Dejte pozor, abyste zvířata nevyplašili: Přibližujte se tiše a klikatě.
10. Extrémní přiblížení: Pro fotografování hmyzu použijte makroobjektiv.

Portréty v přírodě - Důležité aspekty

• Clona: Používejte co nejnižší clonu (např. f/2.8) pro rozostření pozadí.
• Ohnisko: Používejte vyšší ohniska (cca 100 mm a vyšší) pro těsné portréty.
• Úhel: Dostaňte se do úrovně pasu pro ideální záběry celé postavy.
• Kompozice: Umístěte modelku do zlatého řezu nebo doprostřed snímku.
• Zaostření: Zaostřete na obličej, nejlépe na oko, před úpravou kompozice.
• Popředí: Zahrňte rozostřené objekty v popředí pro ozvláštnění snímku.
• Pózy: Modelky by se měly o něco opírat nebo dotýkat pro přirozenější vzhled.
• Detail: Nebojte se detailních záběrů, ale dejte pozor na nešťastné oříznutí.
• Prostředí: Foťte skrz stromy pro zahrnutí přírodních krás.
• Sezóna: Ani v zimě se nemusíte vyhýbat interakci modelky s prostředím.

tags: #profesionální #focení #lidí #v #přírodě #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Studie o vlivu přírody
• Protesty studentů za klima v ČR
• Role hrocha obojživelného v ekosystému
• Otevírací doba muzeí Olomouc
• Recenze apartmánu v přírodě