Program Výzkumu Ekologického Povědomí

Sladkovodní ekosystémy jsou silně ovlivňovány lidskou činností a klimatickou změnou. Celkově, přinejmenším 37% evropských sladkovodních ryb je ohroženo v kontinentálním měřítku a 39% v měřítku EU. To je jedno z nejvyšších úrovní ohrožení ve smyslu hlavních taxonomických tříd vyšších organismů.

Lidská činnost v krajině s sebou přináší propad diverzity, který lze demonstrovat i na dříve naprosto běžných druzích organismů. Sladkovodní ekosystémy čelí v současné době změnám souvisejícím s klimatickou změnou, invazními druhy či ztrátě původního habitatu.

Rybí společenstva budou hodnocena na základě dat z evidence úlovků z rybářských revírů, monitoringu povrchových vod a ichtyologických průzkumů, a to se zaměřením na reofilní a generalistické druhy.

Nově, v Praze byla otevřena vzdělávací instituce pro výuku ekologického zemědělství. Jedná se o milník v této oblasti. Zájem o studium je veliký. Na začátku září byl zahájen nový vzdělávací program Farmářská škola, který je zaměřený na vzdělávání v ekologickém zemědělství.

Farmářská škola - Historický Milník v Ekologickém Zemědělství

Vznik tohoto programu lze označit za historický milník ekologického zemědělství v Česku, protože po více jak třiceti letech fungování ekologického zemědělství se u nás díky Farmářské škole cíleně tvoří další generace poučených ekologických zemědělců a zemědělkyň. Farmářská škola je prvním vzdělávacím programem v Česku zaměřeným výhradně na ekologické a biodynamické zemědělství.

Čtěte také: Deset let programu Blíž přírodě od NET4GAS

Studium je tříleté a model vzdělávání je zcela odlišný od současného vzdělávání na středních a vysokých školách nebo univerzitách. Je totiž postaven na získávání znalostí a zkušeností skrze celoroční praxi na ekologických farmách, kde studenti i žijí. Praxe tvoří osmdesát procent náplně studia, teorie dvacet procent.

Aktuálně je do programu zapojeno přes čtyřicet ekofarem v Česku a na Slovensku, každá s odlišným zaměřením, ať už na ekologickou či biodynamickou produkci a zpracování zeleniny, ovoce, chovu zvířat a polařiny, tedy produkce obilovin a dalších polních plodin. Exkurze míří také do švýcarského FiBLu.

Tamější Výzkumný institut byl založen v roce 1973 a je tedy nejstarším výzkumným a poradenským centrem pro ekologické zemědělství, kde se v raných devadesátých letech školili také čeští průkopníci. Zde se realizují dlouhodobé srovnávací pokusy ekologického, biodynamického a konvenčního zemědělství.

Dalším unikem Farmářské školy je výuka teorie, která je zajišťována předními experty a expertkami z praxe, akademické sféry, státní správy a výzkumných institucí České republiky, Rakouska, Německa a Švýcarska a reflektuje nejnovější poznání v pedologii, ochraně a výživě rostlin, zpracování půdy nebo osevních postupech. Model vzdělávání ekologického a biodynamického zemědělství postavený na praxi v Německu zažil osobně jako student a později jako lektor také Jiří Prachař, který se po osmi letech vrátil z Německa do Česka, aby se před čtyřmi lety díky zázemí a podpoře Asociace místních potravinových iniciativ (AMPI) poprvé pokusil o českou variantu tohoto vzdělávání.

Na otázku, proč se rozhodl pro studium ekologického zemědělství v Německu a proč se rozhodl nabytou zkušenost přenést do Česka, odpovídá: „Před patnácti lety jsem byl v podobné situaci, jako jsou dneska mladí lidé. Chtěl jsem jít do ekologického a biodynamického zemědělství, ale prakticky tady neexistovala cesta, žádné adekvátní vzdělání, vlastně nic, kam by člověk mohl jít, na univerzitách bylo strašně málo praxe. Takže se tak člověk trošku toulal po farmách, ale to nebylo to pravý ořechový, a tak jsem odešel do Německa. Když jsem se vrátil, tak jsem si myslel, že Farmářská škola bude pro mě taková bokovka, ale se vším zamíchal karty covid a nečekaně se ten projekt tak rozjel, že jsme vlastně hned první ročník naplnili a já jsem viděl, že to opravdu funguje.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

Před spuštěním akreditovaného studia v září 2023 stihly vzniknout tři ročníky v rámci neformálního vzdělávání, kde je aktuálně kolem stovky studentů. V roce 2024 tak vyjde první skupina asi dvaceti absolventů pilotního, ještě neakreditovaného programu. Do akreditované verze bylo přijato padesát studentů.

Faktem však je, že nejen v Česku, ale v celé Evropě ubývají v krajině zemědělci a zemědělská populace stárne. Třetina (32 procent) vedoucích pracovníků na farmách v EU je starší 65 let. Pouze 11 procent vedoucích farmářů v EU tvořili mladí zemědělci ve věku do 40 let. Stará generace zemědělců často nemá komu předat zavedené hospodaření, a tak farmy získají velké zavedené společnosti, čímž dochází ke zvětšování ploch. To má důsledky jak na menší zaměstnanost na venkově, tak ztrátu biodiverzity (větší plocha pro monokultury), a nižší diverzitu plodin, které jsou k dispozici pro společnost. Pokud chceme v krajině, a zejména té zemědělské, obnovit biodiverzitu a stabilizovat degradovanou a zerodovanou půdu (V ČR je ohroženo erozí přes 50 procent zemědělských půd), neobejde se to bez obnovení zemědělské populace. Jinými slovy, je nutné zvýšit počet a diverzitu ekologicky hospodařících zemědělců různých velikostí a zaměření.

Zajímavé a možná trochu nečekané je, že zájemci o studium a praxi ekologického zemědělství se většinou rekrutují z jiného než zemědělského prostředí. Mezi studenty a studentkami Farmářské školy je například dnes již bývalý advokátní koncipient, absolventka Akademie výtvarných umění v Praze, absolventka Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, mladý pár absolventů Přírodovědecké fakulty UK. Ředitel Jiří Prachař k tomu dodává: „V prvních třech letech, kdy běžela neakreditovaná verze, jsem potkal neuvěřitelné mladé lidi, kteří chtějí jít do zemědělství, kteří se opravdu práce nebojí a kteří chtějí dělat takové zemědělství, které je udržitelné a v souladu s přírodou a chtějí vstupovat právě do ekologického zemědělství.

Mezi studentkami prvního ročníku akreditované verze Farmářské školy je například osmadvacetiletá Anna Hubáčková, která studovala magisterský obor sociální pedagogika a poradenství na Masarykově univerzitě v Brně a působí jako lektorka, koordinátorka a metodička vzdělávacích programů. Jde tak o studentku bez předchozího zemědělského vzdělání. Na otázku, proč se rozhodla vstoupit právě do vzdělávacího programu Farmářské školy odpověděla: „V současné době vnímám péči o krajinu a o půdu jako jednu z nejsmysluplnějších činností, jak přispět snaze o širší transformaci. To, jak se vztahujeme k půdě, obnova přirozených funkcí krajiny a znovu spojení narušeného koloběhu živin, je myslím klíčové pro vývoj změny klimatu příznivějším směrem. Proč dala přednost Farmářské škole před univerzitním programem? „Mám za sebou studium na osmiletém gymnáziu i na univerzitě a vždy mi v rámci něho chybělo propojení s reálným světem. Často jsem měla pocit, že formální vzdělávání je odtrženo od toho, co se odehrává ve světě mimo školu, což vnímám jako velký problém. Zvláště pokud chceme, aby vzdělávání připravovalo na výzvy současné i budoucí, které si možná ani neumíme představit, jak budou vypadat. Co od studia očekává? „Těším se, že potkám další mladé lidi, kteří vnímají důležitost péče o krajinu a o půdu a chtějí se zasazovat o to, aby se v českém kontextu stalo udržitelné hospodaření normou. A zároveň Farmářskou školu vnímám jako příležitost učit se od lidí, kteří mají s udržitelným hospodařením zkušenosti, a nemusím se tak vydávat stejnými slepými uličkami.“ A čemu by se chtěla po absolvování Farmářské školy věnovat? „V budoucnu bych ráda vytvořila místo, kde se bude setkávat péče o krajinu s péčí o duši a vzděláváním. Místo, které bude odolné změnám klimatu a lidé, kteří na něm žijí, budou spolu schopní čelit jejím dopadům. Ve Farmářské škole bych se ráda naučila pěstovat zeleninu a pečovat o ovocné stromy tak, abych v budoucnu zvládla rozjet nějakou místní KPZku (komunitou podporované zemědělství pozn. Zcela odlišný je příběh studenta Martina Tlačbaby, kterému je třicet šest let a hospodaří konvenčně na 150 hektarech rodinného statku. Původně vystudoval provozně ekonomickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.

Jaká byla jeho motivace vstoupit do studia? „Dosavadní zemědělská praxe, ve které působím, mně ukázala, že je potřeba k tomu přistoupit jinak. Jsme rodinná farma, už dvanáct let to dělám sám na sebe. Teď jsme došli do bodu, kdy jsme si řekli, že je potřeba to změnit přírodě blízkým způsobem. Hledal jsem něco, kde se dostanu do provozu a do praxe.“ Na otázku, proč zvolil právě VOŠ Farmářská škola odpověděl: „Upřímně řečeno jsem ani nehledal na univerzitách, protože jsem nehledal titul ani teorii. Zároveň ale sám reflektuje „dopad našeho hospodaření na krajinu, potažmo na celou společnost. Já jsem se k tomu dostal přes půdu. Snažil jsem se v konvenci k půdě chovat ohleduplně, ale dostal jsem se na limit, kdy se půda přestala zlepšovat. Mám na mysli stav půdy, odolnost proti erozi, pestrost, degradaci.“ A co od studia očekává? „Už jenom to, že se potkám s lidmi a studenty, kteří smýšlí podobně. To mi v běžné praxi chybí. Není okolo mě nikdo, kdo by to viděl podobně a s kým bych to mohl diskutovat.“ Je si prý takřka jistý tím, že právě ekologické zemědělství představuje cestu k obnově půdy a biodiverzity. Na otázku, zda chce začít produkovat i biopotraviny, odpovídá: „Máme mlékárnu a uvažujeme i o tom. Přestože studenti pocházejí z různých profesí a různých věkových skupin, spojuje je kritický pohled na výzvy dnešní doby, jako je negativní dopad velkoplošného, monokulturního zemědělství na zdraví lidí a životní prostředí, a touha svým dílem přispět ke změně. Protože studijní program není omezen věkem, přihlásili se nejen mladí, ale i čtyřicátníci. Někteří již půdu vlastní, hospodaří a mají rodiny. Chtějí „pouze“ prohloubit své znalosti a nabrat nové zkušenosti. Jiní studenti a studentky naopak aktivně hledají pozemek, na kterém by mohli nově začít hospodařit.

Čtěte také: Příklady environmentálních programů

Je nutné zdůraznit, že přístup k půdě se ve výzkumech a analýzách objevuje jako hlavní bariéra pro začátek hospodaření. Půda se stala předmětem investic a spekulací a její cena vzrostla natolik, že již často nemá ekonomicky smysl ji pořizovat pro zemědělské účely, pachtovné také roste. Další zmiňovanou bariérou je nedostatečný přístup k financím potřebným k založení farmy a rozvinutí faremní infrastruktury. V neposlední řadě je to bariéra přístupu ke znalostem a vzdělání. Tuto „poslední“ bariéru snad alespoň částečně odstraňuje právě Farmářská škola.

Farmářská škola se spojila s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v.v.i. v Praze- Ruzyni, který poskytl zázemí a škola zde tedy čerstvě sídlí. Na slavnostním zahájení VOŠ ekologického zemědělství Farmářská škola letos 1. září vystoupila řada významných osobností ekologického zemědělství. Zakladatel a ředitel Farmářské školy Jiří Prachař na úvod veřejné události, které se zúčastnili dosavadní i nový studenti, zástupci médií, někteří průkopníci ekologického zemědělství a podporovatelé vysvětlil, proč vůbec vznikla akreditace pro tento vzdělávací obor: „Hned když jsme o sobě dali vědět, natočili první video a poslali ho do světa, začaly se nám na sociálních sítích množit komentáře, že taková škola je naprosto zbytečná, protože mladí lidé do zemědělství nechtějí, že se mladým lidem nechce pracovat a že jsou to jen vyhozené peníze. I přes tuto hloubkovou expertizu jsme si dovolili začít a hned prvním ročníkem jsme naplnili kapacitu, která byla na začátku dvacet pět studentů. V druhém a třetím roce jsme museli zájemce o studium odmítat, protože by překročili kapacitu. Během prvních dvou let přibylo třicet farem, kam mohli studenti chodit na praxi a kurz se začal rozrůstat. Kmotr Farmářské školy a ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby v.v.i. Mikuláš Madaras popřál studentům sílu a odvahu a uvítal je „ve výzkumném ústavu rostlinné výroby, u nás, a ode dneška je to i u nás na Farmářské škole. Jsme poctěni, že zde můžeme mít sídlo Farmářské školy. Vrací se nám do auly vzdělávání. Historicky resortní výzkumné ústavy byly vzdělávacími institucemi pro doktorandské studium, a to už není, jsou to už jen vysoké školy a akademie věd. A teď s vyšší odbornou školou se nám do této budovy vrací nový duch a začínáme opět možná více plnit své poslání směrem ke vzdělávání. Myslím, že ta spolupráce bude oboustranná. Tak jako naši vědci budou učit ve Farmářské škole, tak i my díky této spolupráci získáváme přístup k ekologickým farmám. A to bylo i smyslem založení společného Centra pro vzdělávání a výzkum ekologického zemědělství, které tímto dnem rovněž vzniká a bude sídlit na VÚRV. Za tu možnost moc děkuji, protože my vědci potřebujeme náš zemědělský výzkum dělat na farmách, in situ, sbírat data, realizovat pokusy, testovat hypotézy. Ředitel Asociace místních potravinových iniciativ Jan Valeška, který stál u zrodu Farmářské školy a podílí se na jejím provozu, na zahájení poděkoval farmářům, kteří se od devadesátých let věnují ekologii, a dodal: „My jsme si v AMPI před pěti lety říkali, že promujeme místní jídlo a teď kdo ho vlastně bude z Matky Země vydobývat, vždyť tady nejsou lidé. A farmáři Martin a Jana Rosenbaumovi se iniciativně zhostili toho, že je budou na jejich farmě učit. Milan Hluchý, zakladatel společnosti Biocont Laboratory, zaměřené na biologickou ochranu rostlin, upozornil, že je to právě zemědělství, konkrétně aplikace tzv. přípravků na ochranu rostlin, tedy pesticidů a jedů, které ničí biodiverzitu a hmyz. Vyzdvihl, že za třicet pět let se podařilo převést 80 procent českého vinohradnictví do režimu integrované produkce a certifikovaného ekologického zemědělství. „Nedávno jsem si uvědomil, že je to pouhých šest desetin zemědělské plochy v tomto státě, což je smutné. Přemýšlel jsem, jak to posunout a v tom momentě začala spolupráce s Farmářskou školou a domluvili jsme se na trvalé spolupráci,“ prohlásil k tomu Hluchý. Na akreditaci se podílel i průkopník ekologického zemědělství prof. Jan Moudrý z Jihočeské univerzity, v roli kmotra se objevil také zpěvák a herec Tomáš Klus.

Proč podporovat ekologické zemědělství?

Proč má vlastně smysl podporovat další rozšíření ekologického zemědělství, a to jak o nové plochy, tak i lidskou kapacitu? Možná ještě není rozšířené povědomí o tom, že zrod ekologického zemědělství sahá k počátkům 20. století a že tyto metody ve světě hluboce zakořenily. V Československu po druhé světové válce ekologický proud v zemědělství nerezonoval, přesto se v Česku počal rozvíjet již na konci osmdesátých let 20. A co to vlastně je to ekologické zemědělství? Podle jedné z definic se jedná o „moderní formu obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Podle studií je v půdě ekologických farem oproti konvenčním farmám více žížal, nachází se na nich více ptáků a hmyzu. Ekologické farmy uplatňují pestřejší osevní postupy, v potravinách se nenacházejí rezidua pesticidů a výčet by mohl pokračovat.

Achillovou patou českého potravinového systému obecně je přidávání hodnoty prvovýrobě. To samé platí pro ekologické zemědělství. Počet ekologických zemědělců sice pomalu, ale stabilně roste, ke konci roku 2022 působilo v ČR 5 050 ekologických zemědělců a 990 výrobců biopotravin. Podíl ekologicky obhospodařované půdy je 16,2 procent, čímž se ČR řadí mezi země EU s vysokou mírou zastoupení ekologického zemědělství. Výzva a specifikum ČR spočívá ale v tom, že 85 procent této plochy tvoří trvalé travní porosty a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl pouhých 1,6 procent. Na to se zaměřuje jak Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství, který stanovuje navýšení plochy ekologického zemědělství na 22 procent do roku 2027. Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě ze čtyř procent. Evropská komise v rámci strategie Farm to Fork (Z farmy na vidličku) navrhuje zvýšit rozlohu ekologických ploch na 25 procent.

Evropská Ocenění Ekologického Zemědělství a Iniciativy

Nejlepší evropský ekofarmář a ekofarmářka budou vyhlášeni už 23. září v Bruselu. Kdo je mezi nominovanými? Dozvíte se v tomto Infoservisu, který je věnován také novým metodám detekce geneticky modifikovaných plodin v rámci projektu DARWIN, na němž se podílí IFOAM OE. V neposlední řadě se věnujeme také tématu generační obměny v zemědělství, k čemuž mají co říct mladí lidé sdružení v koalici Organic Europe Youth Network, kterou koordinuje rovněž IFOAM.

EU Organic Awards: nominované osobnosti

Blíží se vyhlášení cen EU Organic Awards 2025, které proběhne 23. září v Bruselu. Tyto ceny každoročně oceňují inspirativní osobnosti a projekty, jež posouvají ekologické zemědělství kupředu. Kromě kategorií, jako je nejlepší bio region, město či prodejce, budou vyhlášeni také nejlepší ekofarmář a ekofarmářka. Porotu zaujala například francouzská Finka Kaisa Rautakannel, vedoucí nejstarší ekologické drůbeží farmy ve Finsku. Albina Yasinskaya vede první albánskou farmu s certifikací environmentální, sociální a správní odpovědnosti (ESG) a plně uzavřeným výrobním cyklem. Z mužů jmenujme třeba Stefana Romstorfera z Rakouska, jehož podnik Neuland.bio je první farmou v Evropě, kde se pěstují bio arašídy na volných polích. Belgičan Lieven Devreese vede komunitou podporovanou ekofarmu, která zvládá zásobovat biopotravinami řadu rodin i místní nemocnici. Zvláštní důraz klade na pěstování společenských vazeb díky spravedlivým mzdám, péči o duševní zdraví zaměstnanců a přímým vztahům se spotřebiteli.

Projekt DARWIN: nové metody detekce genově editovaných plodin

Projekt DARWIN (Horizon Europe, 2024-2027) pracuje na vývoji nové generace metod pro detekci rostlin upravených pomocí tzv. nových genomických technik (NGT). Cílem je zajistit transparentnost, sledovatelnost a svobodu volby pro zemědělce i spotřebitele v EU. Nedávno publikovaná studie partnerů projektu v časopise Food Research International ukazuje, že je možné vytvořit jedinečný „genetický otisk“, který umožní spolehlivě odlišit konkrétní genově editovanou plodinu od všech ostatních. Tento koncept potvrzuje, že i nejnovější produkty NGT lze detekovat, pokud je k dispozici detailní genomová informace a databáze odrůd.

Organic Europe Youth Network

Organic Europe Youth Network je koalice mladých lídrů a organizací z celé Evropy, jejímž cílem je posílit hlas mladých lidí zapojených do ekologického zemědělství a udržitelných potravinových systémů. Ve svém stanovisku ke Strategii generační obměny přicházejí mladí lidé s konkrétními doporučeními v několika klíčových oblastech. Ekologický způsob hospodaření je pro generační obnovu nezbytný, protože vytváří odolnější zemědělské systémy a současně nabízí životaschopnou kariérní dráhu pro mladé lidi, kteří mají stále větší zájem o udržitelnost.

Důležité Termíny a Události v Ekologickém Zemědělství

• 23. 9. Evropský den ekologického zemědělství - Den, kdy si připomínáme důležitou roli ekologického zemědělství pro přírodu, spotřebitele i zemědělce. Tento den byl oficiálně vyhlášen v roce 2021 Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU. Evropské hnutí za ekologické zemědělství tento den každoročně využívá k šíření povědomí o přínosech EZ a biopotravin.
• 3.-5. 11. Organic Innovation Days - Každoroční událost zaměřená na výzkum a inovace v oblasti ekologického zemědělství. V rámci akce bude oficiálně představen nový Strategický program výzkumu a inovací (SRIA) pro ekologické zemědělství a agroekologii. Proběhne také závěrečná konference projektu OrganicTargets4EU a slavnostní předání cen OrganicAdviceNetwork.
• 18.-19. 11. Organic Summit 2025 - Mottem akce je „Jak dosáhnout 25 % ekologické produkce a spotřeby v EU do roku 2030“. Summit se koná v Kodani v rámci dánského předsednictví EU, v úzké spolupráci s dánskou vládou.
• 19.-20. 11. Nordic Organic Expo 2025 - Veletrh bio a přírodních produktů, který se každoročně koná v Malmö. Akce propojuje profesionály, výrobce a tvůrce inovací v oblasti biopotravin, kosmetiky, zdraví i domácnosti.
• 25.-27. 11. BioExpo Varšava 2025 - Největší polský veletrh zaměřený na biopotraviny a další udržitelné produkty, který každoročně propojuje výrobce, distributory a odborníky z celé Evropy. Návštěvníci se mohou těšit na širokou nabídku biopotravin potravin, přírodní kosmetiky, ekologických textilií a udržitelných řešení pro domácnost.
• 27. 11. Organic Food Forum - Tato celodenní prezenční akce v kanceláři IFOAM Organics Europe spojí firmy, které v ekologickém sektoru již působí nebo o vstupu do něj uvažují.
• 30. 11.-2. 12. Natexpo 2025 - V areálu Paris Expo Porte de Versailles se koná mezinárodní veletrh, jež přivítá účastníky z celého dodavatelského řetězce a zaměří se na zdraví, etiku a udržitelnost. Program nabídne například mezinárodní pavilony, cílenou podporu exportu a silný důraz na inovace a spolupráci.

Další Projekty a Iniciativy

• Projekt, který si klade si za cíl bojovat proti kombinovanému dopadu různých rušivých faktorů, které vytvářejí neustálý tlak na stav ekosystému jezera a usnadňují hromadění vznikajících, neregulovaných, chemických kontaminantů a obohacování živinami.
• Projekt, který navrhne a demonstruje proveditelnost integrovaných na přírodě založených vznikajících přístupů pro společnou ochranu a obnovu evropských přírodních jezer (ENL) a jejich biologické rozmanitosti s ohledem na scénáře, které implikují přítomnost různých tlaků, které ovlivňují stav vodních ekosystémů.
• Projekt, jehož cílem je získat přesné poznatky na základě moderních a šetrných metod monitoringu. Na základě těchto údajů vypracovat společné dokumenty k nastolení koordinované koncepce ochrany přirozených populací indikačního druhu pstruha obecného ve volných vodách. Tímto dojde k posílení odolnosti populací vůči klimatickým změnám, zajištění zachování fungujících ekosystémů pro další generace a naplnění dlouhodobých cílů a koncepce programových oblastí.
• Projekt, jehož cílem je optimalizace produkce a vysazování candátů obecných do volných vod za účelem dosažení co nejvyššího přežití a dobrého růstu tohoto hospodářsky i ekologicky velmi cenného druhu.
• Projekt v řešitelském konsorciu Itálie - Portugalsko - Česká republika je zaměřen na sledování šíření a prevenci dalších zavlečení invazivního sumce velkého (Silurus glanis) v jezerech a nádržích jižní Evropy v souladu s naplňováním EU IAS (Invasive Alien Species - invazivní nepůvodní druhy) nařízení č. 1143/2014.
• Projekt zaměřený na poznání a pochopení mechanismů způsobujících nárůst koncentrací živin, především fosforu (P) a dusíku (N), ale také rozpuštěného organického uhlíku (DOC) v povrchových vodách přírodních, člověkem přímo neovlivněných horských oblastí.
• Projekt, jehož cílem je začlenění min. 60% z 840 účastníků projektu U-CARE do českého socio-kulturního prostředí na území hl.m. Prahy.

tags: #program #výzkumu #ekologického #povědomí

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro focení v zimě
• Platba poplatku za odpad Zlín
• Více o ochraně skorce vodního
• STK Kyjov
• Sedátko pro děti s ohledem na přírodu