Po celém světě vycházejí studenti středních škol do ulic, aby po svých vládách žádali urychlené řešení klimatické krize. Globální stávka má být dosud největší. V České republice se stávkovalo vůbec poprvé.
Vysokoškoláci, kteří v tomto týdnu v některých českých městech stávkují za klima, míní, že české vlády neřeší dostatečně klimatickou krizi a narůstání nerovností ve společnosti. Stávkující studenti to uvedli ve svém prohlášení, které k dnešnímu dni podepsalo 400 vysokoškoláků a pracovníků univerzit.
Do protestu, který iniciují studenti z hnutí Univerzity za klima, se zapojili studenti z vysokých škol v Praze, Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Plzni. "Žijeme v čase mnoha stupňujících se a vzájemně propojených krizí. Nedaleko našich hranic zuří válka, narůstají společenské nerovnosti a zvyšující se ceny energií přivádějí statisíce lidí na pokraj chudoby. Tomu všemu vévodí zhoršující se klimatická krize, která už dávno není jen dystopickým scénářem budoucnosti.
„Vážnost situace, jíž čelíme, je neobyčejná,“ vysvětlil příčiny protestů mluvčí německé odnože hnutí Linus Steinmetz. „Jsme poslední generací, která má ještě reálnou šanci zabránit klimatické katastrofě. Přestože nejsme odborníci ale studenti, tak za podstatné považujeme urychlené snížení emisí skleníkových plynů na nulu.
Studenti vládu vyzývají, aby si vytyčila řešení klimatické krize jako svou prioritu a začala urychleně snižovat emise skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. To vede k dlouhotrvajícímu suchu, častějším záplavám nebo i rozsáhlým požárům.
Čtěte také: Sepsání prohlášení o odpadech krok za krokem
Podle studentů je zásadní, aby politici přestali ignorovat prokazatelně existující problém změn klimatu a začali prosazovat aktivní opatření, která jej zmírní.
Podle účastníků stávky by vláda měla mimo jiné zřídit zvláštní ministerstvo nebo určit vládního zmocněnce, jejichž agendou bude boj s klimatickou změnou a jejími důsledky. Po univerzitách studenti požadují, aby mimo jiné přistoupily k zateplení budov, začaly snižovat spotřebu energií a začaly budovat vlastní kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Mezi problémy v ČR patří podle studentů například prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie.
V Praze se protestující sešli na Malostranském náměstí, v Brně na centrálním Náměstí Svobody, v Ostravě na Masarykově náměstí. Kromě toho proběhla stávka také v Liberci, Plzni, Mostě, Rakovníku, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Třeboni, Olomouci a Prostějově. Z dalších měst se studenti vydali na protesty v těch větších.
Namísto školy se středoškoláci v Praze vydali na Malostranské náměstí, kde zopakovali své požadavky a poté se vydali na průvod centrem metropole. Projdou kolem úřadu vlády a před polednem se vrátí zpět na náměstí. Následovat budou projevy studentů a jejich hostů z řad vědců a akademiků.
Čtěte také: Legislativa prohlášení o shodě
Na Malé Straně se shromáždění mladých lidí, tvořené zejména gymnazisty, začalo scházet po osmé hodině a před půl desátou se vydalo na pochod. Průvod se z náměstí vydal kolem stanice Malostranská k úřadu vlády, poté po Čechově mostu do Revoluční ulice, dále přes náměstí Republiky na Národní třídu, Újezd a zpět na Malou Stranu.
Akci organizátoři zahájili symbolickou minutou ticha k výročí nacistické okupace z roku 1939. Poté následovalo prohlášení, ve kterém zaznělo varování před nečinností politiků v otázce snižování emisí. Petr Doubravský za organizátory uvedl, že nápad vznikl před třemi měsíci, na začátku byli pouze tři a i tak se jim podařilo zaplnit Malostranské náměstí.
Celosvětové studentské stávky jsou inspirovány protestní akcí Grety Thunbergové, která se v srpnu loňského roku rozhodla každý den sedět před švédským Parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek.
Stávky studentů se v pátek globálně zúčastnili mladí lidé z více než stovky zemí v rámci iniciativy Fridays for Future, při níž studenti od loňského září protestují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.
Stávky v různých světových zemích podpořili také vědci, na něž se studenti odvolávají - v Británii tak několik stovek vědců učinilo již na podzim, v Německu se počty akademických pracovníků podporujících stávku čítají na tisíce.
Čtěte také: Pražské kulturní instituce a klima
Více než sto akademiček a akademiků vydalo prohlášení na podporu stávky studentů pořádané v pátek 15. března jako protest proti nedostatečné aktivitě vlády v oblasti ochrany klimatu. Klimatolog Alexander Ač shrnul rozměr výzvy, před kterou lidstvo stojí: "V průběhu 12 let je potřeba snížit celosvětové emise CO2 o téměř 60 %, jinak oteplení překročí hranici 1,5 °C a riziko rozsáhlých nevratných změn se výrazně zvýší. Svět dnes není na cestě k naplnění závazků z Paříže, které by znamenaly oteplení o víc jak 2,5 °C do konce století. Krizi změny klimatu nepřikládáme náležitý význam a dosavadní snahy o řešení jsou nedostatečné.
Poslanecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na schůzi zbývat také ochranou klimatu. Ve středu 27. března dopoledne by měla vláda informovat sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že Česko bude schopno snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030. V roce 2050 by se měly snížit o 80 procent.
tags: #prohlášení #akademiků #stávka #klimatu #co #to