Protesty proti zhoršování klimatu: Důvody a souvislosti

Klimatické změny a jejich dopady jsou stále palčivějším problémem, který vyvolává celosvětové protesty a snahu o aktivní řešení situace. Lidé po celém světě vyjadřují své znepokojení nad nečinností vlád a korporací v boji proti klimatické krizi.

Environmentální migrace: Důsledek klimatických změn

Zhoršující se stav životního prostředí a nenadálé přírodní katastrofy vedou k environmentální migraci, kdy jsou lidé nuceni opouštět své domovy. Ačkoli se nejedná o nový jev, v posledních letech rozsah environmentální migrace a zájem o ni postupně narůstá.

Podle údajů Světové organizace pro migraci (IOM) bylo na konci roku 2020 ve světě více než 60 milionů nedobrovolných migrantů. Tato kategorie zahrnuje, vedle lidí prchajících z oblastí válečných konfliktů, také rostoucí počet osob, pro něž se postupně vžilo označení environmentální migranti (environmental migrants).

Environmentální migranti se dělí do dvou kategorií:

• Přesídlení v důsledku katastrofy: Osoby dočasně či trvale migrující v důsledku přírodních katastrof (povodní, tsunami, zemětřesení).
• Klimatická migrace: Osoby migrující v důsledku dlouhodobých změn životního prostředí (globální oteplování, vzestup hladiny oceánů, vysychání oblastí).

Postoj České republiky k environmentální migraci

Česká republika nemůže jev environmentální migrace ignorovat. Má s ním již ostatně vlastní zkušenosti (znečištění některých regionů, situace po povodních), kterých bude do budoucna nejspíše dále přibývat. Vzhledem k obecně skeptickému postoji ČR k migraci a zčásti k ochraně životního prostředí nelze očekávat, že by se naše země stala tahounem v této oblasti.

Čtěte také: Ekologické Protesty: Reflexe

Mezinárodní úsilí o řešení klimatické krize

Generální tajemník OSN António Guterres svolal klimatický summit v New Yorku, kde zdůraznil naléhavost řešení klimatické krize. Mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová zkritizovala světové vůdce za nečinnost a vyzvala k okamžitým opatřením.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Téměř 200 zemí schválilo dohodu jednomyslně. Dohoda zahajuje dobrovolnou iniciativu na urychlení klimatických opatření, která mají pomoci zemím splnit jejich stávající závazky ke snížení emisí.

Evropská unie usilovala o to, aby se do oficiální dohody dostala formulace o odklonu od fosilních paliv. Prezident COP30 do Lago uvedl, že otázky fosilních paliv a ochrany lesů nebudou zařazeny do oficiální dohody.

Kriminalizace ekocidy

Fidži, Samoa a Vanuatu oficiálně požádaly Mezinárodní trestní soud, aby se ničení ekosystémů stalo „pátým mezinárodním zločinem“. Ekocida se stává trestným činem také na národní úrovni. V Belgii začal místní trestní zákoník letos postihovat „úmyslné jednání způsobující rozsáhlé a dlouhodobé poškození životního prostředí“.

Jojo Mehtaová je přesvědčena, že mezinárodní kriminalizace ekocidy přinutí průmysl k opuštění ekologicky škodlivých činností. Charlotte O'Learyová volá po větší „ekologické spravedlnosti“ a požaduje zavedení postihů na investice škodlivé pro životní prostředí a naopak odměňování investic upřednostňujících udržitelnost.

Čtěte také: České klimatické hnutí

Dopady klimatických změn na lidská práva

Klimatické změny mají již teď dopad na lidská práva. Zhoršující se stav životního prostředí ohrožuje bezpečnost a dostupnost pitné vody, bydlení a živobytí. Extrémní povětrnostní jevy (bouře, povodně, lesní požáry) ohrožují lidské životy.

Klimatické změny vyžadují okamžité řešení. Je nezbytné postavit lidská práva do centra diskusí o klimatických změnách a vyvinout tlak na vlády a korporace, které brání pokroku.

Čtěte také: Hradec Králové: Studentské protesty

tags: #protest #proti #zhoršování #klimatu #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická zahrada a kompost
• Základy biologie a ekologie
• Monitoring kvality vody v Česku
• Bajkal a klima
• Tipy na ubytování Choceň