Původce znečištění ovzduší tepelných elektráren v České republice

Kvalita ovzduší na severu Čech se za posledních patnáct let výrazně zlepšila. Vzduch v Ústeckém a Moravskoslezském kraji ale stále patří mezi nejvíce znečišťované v celém Česku.

Žebříčky největších znečišťovatelů ovzduší v Česku každý rok sestavuje ekologické sdružení Arnika. Továrny na severu Čech loni vypustily do ovzduší více rakovinotvorných látek a skleníkových plynů než v roce 2006. Ekologické sdružení Arnika sestavilo žebříček firem, které v kraji ovzduší nejvíce škodily.

První místo v krajské tabulce znečišťovatelů totiž pravidelně obsazují elektrárny společnosti ČEZ v Prunéřově. Stejně tomu bylo i loni. Prunéřovské elektrárny za rok 2007 vypustily do ovzduší, vody či půdy nejvíce rakovinotvorných látek, ale také nejvíce skleníkových plynů nebo plynů způsobujících kyselé srážky. Kromě elektráren se na severu Čech „činí“ také chemické závody a podniky vyrábějící plasty, stavební hmoty nebo izolaci.

Obecně se dá říci, že největší krajští znečišťovatelé meziročně zvýšili úniky skleníkových plynů a rakovinotvorných látek. Vyplývá to z údajů, které jsou shromážděny v databázi, jejíž název tvoří možná trochu tajemná zkratka IRZ.

Integrovaný registr znečišťování (IRZ)

„Písmena IRZ jsou zkratkou pro Integrovaný registr znečišťování. Je to databáze úniků a přenosů toxických látek z průmyslových provozů z celé republiky. Příslušné údaje sem zasílají sami znečišťovatelé, protože jim to ukládá zákon.

Čtěte také: Ekologické povinnosti původců odpadu

Samotný Integrovaný registr znečištění (IRZ) slaví letos 20 let své existence. Arnika k tomuto výročí vydala brožuru, která shrnuje historii tohoto zásadního nástroje pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí.

V posledním roce také zesílily aktivity na zavádění registrů znečišťování v dalších zemích i mimo evropský prostor, které Arnika podpořila vydáním globálního průvodce pro občanský sektor “Pollutant Release and Transfer Register and Civil Society” a spolu s místní organizací Nexus3 také organizováním konference v Indonésii počátkem června 2024.

Integrovaný registr znečišťování přinesl s daty za rok 2023 dobrou zprávu: Až na výjimky množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí oproti předchozímu roku kleslo.

Na znečištění se v roce 2023 podle dat v IRZ daleko výrazněji podílely chemičky nebo provozy vyrábějící plasty, přesto lze i za tento rok za největší znečišťovatele označit uhelné elektrárny.

Z celkového poklesu látek ohlášených průmyslovými provozy do IRZ jsou však výjimky, a to v případě emisí potenciálně rakovinotvorného styrenu, dioxinů předávaných v odpadech a látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Čtěte také: Původ komunálního odpadu

„Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy můžeme letos opravdu jásat. Nicméně je nutné mít na paměti, že řadu toxických látek průmysl do IRZ nemusí ohlašovat. Ve světle dat ohlášených chemičkami rovněž roste důležitost omezování plastů, protože mezi největší znečišťovatele se derou hlavně výrobci surovin pro ně jako například chemičky v Litvínově anebo v Kralupech nad Vltavou,“ shrnul Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2023 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Za nejvýznamnějšího znečišťovatele lze vedle Spolany Neratovice označit elektrárny Počerady a Chvaletice.

“Emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. Nestalo se to ale kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu. Elektřinu z uhlí totiž stále více v evropském energetickém mixu nahrazovaly obnovitelné zdroje energie, které po ruském vpádu na Ukrajinu zažívají boom. Ukazuje se tak v praxi to, co říkáme dlouhodobě: když Česko omezí výrobu a export své špinavé elektřiny z uhlí, bude to mít pozitivní vliv na klima i na kvalitu ovzduší.

Omezování pálení uhlí zlepšuje životní prostředí. Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice v majetku podnikatele Pavla Tykače jsou však stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Ilustrativní je srovnání s elektrárnou Tušimice, která v roce 2020 vypouštěla stejné množství rtuti jako Počerady, ale dnes je díky plnění limitů na pětině.

Politici a političky by měli odmítnout dotování uhelných elektráren, bez jejichž elektřiny se dle modelování energetiky obejdeme. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy některých nebezpečných látek samy.

Čtěte také: Komplexní pohled na znečištění ovzduší

Osm z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny (na 1.-8. místě). Na prvním místě jsou elektrárna Počerady následovaná elektrárnou Chvaletice a elektrárnami Prunéřov a Ledvice.

Elektrárna Chvaletice roční objem emisí rtuti meziročně výrazně snížila, a to o zhruba 200 kg/rok, důvodem ovšem byla nižší výroba elektřiny, ne dodržování limitů.

Celkové množství dioxinů v hlášeních do IRZ meziročně narostlo ze 107 na 111 gramů TEQ/rok především díky zvýšení v přerovské teplárně a u některých spaloven odpadů, konkrétně spaloven komunálních odpadů v Praze - Malešicích a v Brně. Také Třinecké železárny množství dioxinů v odpadech meziročně zvýšily. V žebříčku tak zůstaly na prvním místě.

K nebezpečným praktikám spaloven odpadů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů.

Emise styrenu ohlášené do IRZ meziročně narostly o více jak 5 tun/rok na téměř 103 tuny. Oproti roku 2015 jde však o 50 tun/rok nižší množství. Na nárůstu emisí styrenu se nejvíce podílely dvě firmy, a to Synthos Kralupy a.s. a výrobce hudebních nástrojů C. Bechstein Europe v Hradci Králové. Oba tyto provozy svoje roční emise styrenu oproti předchozímu roku v podstatě zdvojnásobily.

Jsou však i provozy, které emise styrenu meziročně snížily. Zatímco emise styrenu byly v roce 2023 na vzestupu, zaznamenaly emise formaldehydu výrazný pokles na svoje historické minimum, což přispělo k výraznému poklesu emisí rakovinotvorných látek.

Například Rockwool Ostrava snížil svoje emise o více jak 4,5 tuny/rok a Dřevozpracující družstvo Lukavec ještě o více, tedy o téměř 5 tun/rok. Nejvíce je však snížil provoz Saint-Gobain Adfors CZ s. r. o. v Litomyšli (o více jak 7 tun). Celkově bylo do IRZ za rok 2023 ohlášeno zhruba 8,5 tuny emisí formaldehydu, což odpovídá cca jejich objemu ze jeden jediný provoz za rok předchozí. Tím byl již zmíněný Saint-Gobain Adfors CZ s. r. o.

Za rok 2023 ohlásily naše průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu. Ze zdrojů skleníkových plynů v první desítce jejich emise zvýšily meziročně jen elektrárny Tušimice. Ostatní elektrárny oznámily jejich výrazný pokles. Mimo elektrárny jsou v první desítce také chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí. Zcela z ní vypadla huť Liberty Ostrava a.

Emise prachu v ČR setrvale klesají. V roce 2023 byly nižší o téměř 300 tun za rok. Po dlouhé době sesadila z prvního místa v této kategorii huť Liberty Ostrava a. s. elektrárna Počerady, a to i přesto, že svoje emise meziročně snížila. Emise prachu z Liberty Ostrava a. s. meziročně klesly o více jak polovinu, tedy o více jak 170 tun/rok.

Spolana Neratovice, která se drží na nechvalném prvním místě tohoto žebříčku, snížila meziročně emise vinylchloridu, a to o téměř 4 tuny/rok. Razantní snížení emisí formaldehydu o více jak sedm tun/rok sesadilo provoz Saint-Gobain Adfors CZ s. r. o. v Litomyšli ze druhého na osmé místo v tomto žebříčku.

Podle Petrlíka by uveřejněné žebříčky neměly mezi lidmi působit paniku. IRZ navíc jednoznačně neříká, že se množství určitých vypuštěných škodlivin zvětšilo. IRZ také není nastaven tak, aby zjišťoval překračování norem a limitů pro jednotlivé škodliviny.

Zvyšování koncentrací škodlivin je podle ekologů v Ústeckém kraji zarážející a zajímat by mělo hlavně krajský úřad, který smí průmyslovým podnikům udělovat takzvaná integrovaná povolení. V jeho pravomoci je například stanovení ročního emisního stropu nebo přísnějších limitů pro jednotlivé podniky.

Příkladem může být ústecký Spolek pro chemickou a hutní výrobu -podle ekologů největší původce takzvaných perzistentních organických látek v Česku. Tyto látky jsou pro lidské zdraví nebezpečné.

Další sledovanou látkou, která má negativní vliv na lidské zdraví -ovlivňuje nervovou soustavu, vyvolává bolesti hlavy, únavu či zvracení - je styren. Nejvyšší emise této látky v kraji hlásí společnost BV plast z Klášterce nad Ohří.

„Lidé si tu již delší dobu stěžují na zápach z laminátovny. Podle našich informací se tu momentálně buduje zařízení na dopalování styrenu, což by mělo zápachu zamezit.

Částečně pozitivní zprávy

Analýza Arniky však přináší i pozitivní zprávy - některé severočeské průmyslové provozy se oproti loňsku polepšily. „O polovinu nižší emise formaldehydu oproti roku 2006 ohlásila továrna Knauf Insulation v Krupce. O více jak polovinu se také meziročně snížily úniky látek poškozujících vodní organismy z Lovochemie,“ uvádí příklady Petrlík. I tak je ale Knauf na 2. místě v žebříčku producentů formaldehydu v kraji. Jedničkou je společnost Union Lesní brána z Dubí, která stejně jako Knauf vyrábí izolační materiál.

O škodliviny by se měl zajímat krajský úřad

Níže jsou uvedeny příklady látek a plynů, které jsou sledovány v souvislosti se znečišťováním ovzduší:

• Rakovinotvorné látky: Jedná se o arzen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Proti první skupině sem navíc patří například polychlorované bifenyly, naftalen, nikl, olovo či rtuť.
• Perzistentní organické látky: Patří sem například hexylchlorcyklohexan, benzen, toluen a xenyly. V Ústeckém kraji se nejčastěji jedná o rtuť, kadmium a arzen.
• Skleníkové plyny: Jedná se o plyny, které mohou přispívat ke vzniku skleníkového efektu. Jedná se o oxid uhličitý, oxid dusný a metan.
• Látky způsobující kyselé srážky: Patří sem amoniak, fluorovodík, chlorovodík a oxidy síry a dusíku.
• Kovy: Například arzen, chrom, kadmium, nikl či olovo. Rtuť je pro lidské zdraví velmi nebezpečná, patří mezi jedy.

tags: #původce #znečištění #ovzduší #tepelných #elektráren

Oblíbené příspěvky:

• Kempování v chorvatské přírodě
• Ohrožené druhy zvířat v Česku
• Ochrana přírody v Kuřimi
• Účinné čističe odpadů: Recenze
• Problémy a řešení v intenzivním zemědělství