Radiolokační Stanoviště Kopec Praha: Historie a Současnost

21.03.2026

Kopec Praha je významné radiolokační stanoviště s bohatou historií. Původní název tohoto místa je "Kopec Praha, radiolokační stanoviště".

Založení a Umístění

Stanoviště bylo založeno 16. června 1947 a nachází se ve vojenském újezdu Brdy - Jince. Od 1. ledna 2016 se Kopec Praha nachází v katastru obce Nepomuk.

Velitelé

V průběhu let se ve vedení stanoviště vystřídali různí velitelé:

16.06.1947 - DD.MM.RRRR: Kapitán František Argaláš
15.02.1950 - DD.MM.RRRR: Nadporučík Vladimír Štěrba
15.06.1955 - DD.MM.RRRR: Nadporučík Příhoda

Dislokované Jednotky

Na stanovišti byly dislokovány následující jednotky:

Radiolokační ústředna I. řádu Praha 863 (DD.MM.RRRR-15.12.1950)
1. radarová ústředna (15.12.1950-DD.MM.RRRR)
Hlavní radarová (radiolokační) ústředna (15.06.1955-01.10.1958)
Plukovní škola 155. radiotechnického pluku (01.10.1958-01.09.1961)
Poddůstojnická škola 157 radiotechnického pluku (DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR)

Druhá Světová Válka

V období druhé světové války se zde nacházel německý výcvikový prostor Truppenübungsplatz Kammwald. Stála zde radiolokační stanice německé Luftwaffe Pegasus Y, vybavená pěti až sedmi komplety Y pro goniometrické zaměřování. Postupně byla doplněna třemi až čtyřmi radiolokátory typu Freya EGON. Pozůstatek ovládacího stanoviště je možné najít zhruba 250 m severně od věže.

Čtěte také: Radiolokacní Stanoviště a jejich Funkce

Komplet Y

Jeden komplet Y se skládal ze dvou zařízení:

Měřič vzdálenosti Hans E-Mess Gerät
Goniometrický zaměřovač Heinrich Peiler

Z údajů o směru a vzdálenosti bylo možné určit pozici letounu s dosahem signálu přibližně 300 km. Nadšencům z brdy.org se podařilo v terénu nalézt 5 základen věží pro Heinrich, tvořených betonovými patkami se dvěma šrouby. Tyto základny tvoří souvislou linii podél vrstevnice 850 m n.m., dodržující minimální vzdálenost 250 m.

Poválečné Využití

Po válce se československá armáda pokoušela uvést poškozené kořistní zařízení zpět do provozu, avšak marně. Později využívala aspoň infrastrukturu základny. Na západním svahu Prahy stála kasárna pro 120 vojáků a 42 spojovatelek. Dnes na tomto místě najdeme pouze suterénní část budovy, která je využívána jako sklad sazenic stromků.

Současnost

Dnes stojí v téže lokalitě šedesátimetrová železobetonová věž meteorologického radaru ČHMÚ. Stavba současné věže meteorologického radiolokátoru trvala rok (jaro 1999 - jaro 2000) a byla financována Ministerstvem obrany a Ministerstvem životního prostředí. Na nové věži funguje televizní vysílač ČT2 (ve správě Českých Radiokomunikací), pasivní přijímače pro letecký provoz, distance-odpovídač pro letadla, UHF převaděč Hradní stráže a další vojenská zařízení. Na staré věži fungoval naposledy převaděč OK0BR, převaděč Správy vojenských lesů, příbramských hasičů a policie ČR.

Čtěte také: Hůrky: radiotechnika

Čtěte také: Vývoj radiolokace: Pištín

tags: #radiolokační #stanoviště #okr. #Kolín #informace