Řízené skládkování a jeho fáze

Řízená skládka představuje prostředí, které se opírá o příslušné zákony, směrnice, normy a jiné závazné předpisy, a je zaměřeno na odstraňování odpadů a kontrolu jejich vlivu na životní prostředí. Tímto způsobem se v současné době v České republice odstraňuje převážná část odpadů. Svoz odpadů na danou skládku se nazývá svozovou oblastí. Zakládání skládky je možno rozložit na větší objemy odstraňovaného materiálu, přičemž je důležité udržovat co nejmenší povrch, aby se minimalizoval dopad na životní prostředí okolí skládky.

Typy skládek

Skládky se dělí na několik typů:

• Skládky s přerušenou či ukončenou činností.
• Skládky skupiny S-OO a S-NO odpovídajícím způsobem těsněny.
• Skládky mohou být odtěžované.
• Kombinované skládky (se základem pod úrovní terénu a převýšením nad jeho úroveň).
• Skládky s vytvořené dutiny pod povrchem země.

Technické zabezpečení skládek

Pro zajištění bezpečnosti a minimalizaci dopadů na životní prostředí se používají různé technické prvky:

• Bariéra, která je většinou kombinovaná.
• Minerální těsnění s koeficientem filtrace menším než 1.10-9 m.s-1.
• Nepropustné podloží, které zabraňuje průniku škodlivin do podzemních vod.
• Fólie z PVC nebo polyethylenu či jejich kombinací.
• Odstranění smykových ploch zdrsněná.

Vznik průsakových vod

Výluhové vody vznikají v tělese skládky několika způsoby. Jedná se o vodu srážkovou, která proniká do tělesa skládky, a také o vodu vzniklou biologicko-chemickými procesy při konsolidaci odpadů. Průsakové vody mohou obsahovat syntetické organické sloučeniny, sloučeniny dusíku (např. amoniak, dusitany, dusičnany) a další škodliviny. Důležitá je kontrola a odpady mohou být i jednotlivě přemisťovány.

Skládkový plyn

Skládkový plyn vzniká v tělese skládky, kde se nachází větší množství biologicky rozložitelných látek. Tvorba plynu je ovlivněna mnoha faktory, jako jsou:

Čtěte také: Více o řízeném znečištění

• Dostatek substrátů.
• Nepřítomnost kyslíku.
• Dostatečná teplota.
• pH 6,5-8.
• Vlhkost vyšší než 20-30%.

Proces tvorby plynu je podobný jako u anaerobních reaktorů a je nutná pro všechny procesy enzymatické hydrolýzy a pro fermentativní pochody. Skládka by neměla vysychat, aby byla podpořena tvorba bioplynu. Při dlouhodobém přístupu kyslíku nemůže vznikat methan. Všechny drenáže proto musí být plynotěsně uzavřeny, aby se zabránilo samovolnému unikání plynu do okolí. Skládkový plyn se skládá převážně z methanu a oxidu uhličitého, přičemž obsah dusíku je 1 až 3%.

Fáze rozkladu odpadu

V tělese skládky probíhá několik fází rozkladu odpadu:

• Anaerobní stadium methanogenní nestabilizované - samovolně zahájena kyselinotvorná fáze (převládá kyselina propionová, hodnota pH pod 6,5). Primárně zahříváno probíhajícími exothermními procesy.
• Anaerobní stadium methanogenní stabilizované - ustáleného stavu methanogeneze - vzniku methanu.

Na průběh procesu biomethanizace lze usuzovat na základě mikrobiálních procesů. Optimální prostředí pro methanogeny vyžaduje pH 6,8-7,8 a přítomnost iontů Ca-Mg-Na-K-NH4. Důležitým životním parametrem je vlhkost substrátu a pokles teploty pod 30°C má negativní vliv na populaci methanogenů.

Využití skládkového plynu

Skládkový plyn lze využít jako zemní plyn (SNG - subst. natur. gas). K těmto účelům je třeba plyn odvodnit, což se provádí automaticky zchlazením po odčerpání ze skládky.

Rekultivace skládek

Rekultivace je proces úpravy uzavřené skládky s cílem jejího využití ke zvláštním účelům, např. vytvoření podmínek pro její zemědělské nebo lesnické využití. Nejjednodušší a nejvýhodnější je účelová rekultivace. Pro zemědělské využití je vhodné použít různé druhy travin, případně pěstovat okopaniny na rekultivované skládky silnější vrstvou ornice (až 1 m). Na nadúrovňových skládkách a po delší době, kdy přestane silný vývin bioplynu, je vhodné vysazovat dřeviny (60-100 cm), jako jsou olše černá, bříza, akát, jasan, topol, lípa, jeřáb, vrby, javor atd.

Čtěte také: Jak fungují skládky odpadu?

Kontaminace zeminy

Kontaminace zeminy je nejčastějším důsledkem antropogenního působení. Kontaminanty mohou být anorganického i organického původu, tekuté, dusíkaté nebo jejich směsí a vlastnosti půdního komplexu. Dlouhodobá kontaminace zeminy může vést k poškození krystalografické a prostorové struktury minerálních součástí půdy, která se stává nepoužitelná pro pěstování rostlin a znečišťování podzemních vod. Proto se mu v maximální možné míře vyhnout. Půda má schopnost zadržovat a imobilizovat chemické látky. Změny, jako je zemědělské obdělávání, mohou vyvolat pokles zadržovací kapacity a uvolnění chemikálií. Předvídat takové změny je obtížné.

Metody dekontaminace zeminy

Existuje několik metod dekontaminace zeminy:

• Fyzikální procesy (metody separační, izolační a koncentrační).
• Chemické procesy (neutralizace, srážení, dechloraci, hydrolýzu, polymeraci atd.).
• Biologické procesy (on-site, off-site a v bioreaktorech).

Legislativa

Provoz skládek a nakládání s odpady se řídí řadou zákonů a vyhlášek, například:

• Zákony č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA).
• Zákony č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečišťování (tzv. IPPC).
• Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.

Tyto předpisy stanovují požadavky na provozní řády skládek, monitorování, úpravu odpadů před uložením, a další aspekty nakládání s odpady.

Požadavky na ukládání odpadů

Před uložením odpadů na skládku musí být zvolen takový způsob úpravy, který zajistí nejnižší možný dopad uložených odpadů na životní prostředí a lidské zdraví. Úprava odpadů musí být v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. V případě nebezpečných odpadů musí být odstraněny jejich nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné. Odpady se na skládky ukládají s ohledem na jejich vzájemnou mísitelnost podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Čtěte také: Co je řízená bioremediace?

V souladu s plánem odpadového hospodářství kraje a provozním řádem skládky je možné odpady uvedené v příloze č. 8, nevhodné k jejich materiálovému využití, za podmínek uvedených v příloze č. 8 využít k technickému zabezpečení skládky.

Skládka S-OO Šlapanice

Rekultivace řízené skládky S-OO (skládka - ostatní odpad) a S-NO (skládka - nebezpečný odpad) Šlapanice je novou stavbou, která má za cíl navrácení území do krajiny. Staveniště se nachází v oploceném prostoru stávající řízené skládky, která byla vybudována v místě vytěženého zemníku cihelny Šlapanice u ulice Zemědělská, na severovýchodním okraji katastrálního území, mimo souvislou zástavbu obce. Nejbližší obytná zástavba se nachází jižním a jihovýchodním směrem ve vzdálenosti cca 350 m.

Dokud nedojde k vyčerpání zdrojů přítoku a stabilizaci hladiny vody ve skládce na bezpečné úrovni, bude nutné vodu ze skládky odstraňovat.

tags: #řízené #skládkování #fáze

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný rozvoj kosmetiky Maika
• Jak se města adaptují na změny klimatu?
• Projekt Zelený Kampus
• Helpmation Oval 40 l: Podrobná recenze
• Památky a příroda v březnu