Romantismus a preromantismus: Příroda a charakteristika

Romantismus se rozvinul v období mezi dvěma revolučními roky 1789 a 1848. Termín romantismus pochází od slova román. Už v 17. století se přívlastkem romantický označovala prozaická díla, v nichž se odehrávaly „románové“ - neskutečné děje.

Preromantismus jako předzvěst romantismu

Na pomezí klasicismu a romantismu se od poloviny 18. století začal rozvíjet nový směr - preromantismus. Nazýval se někde také sentimentalismus nebo dokonce plačtivá literatura. Oproti klasicismu opět zaměřil pozornost k citům, odmítnutí konvencí a požadoval tvůrčí svobodu i svobodu ducha. Vzorem u přitom byl obyčejný, často venkovský člověk nezkažený společností.

Filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau byl přesvědčením, že člověk je od přírody dobrý a civilizace ho jen kazí. Jeho touhou byl návrat k přírodě.

Romantismus a jeho specifika

V 19. století, kdy se romantismus šíří intenzivně především v šlechtických kruzích, nastupuje nostalgické zbožňování starých dávných dob a to především středověku - období největší moci šlechty (románská doba a gotika). Romantismus byl protikladem chladného klasicismu a rozumářského empíru. Dalším důvodem vzniku je proti-napoleonský odboj, se kterým souviselo národní uvědomění.

Je to poprvé v dějinách, kdy se vedle sebe objevují dva rozličné slohy. Neexistuje jediný hlavní objednavatel umění, církev a šlechta již nemá bývalé ústřední postavení, nastupující měšťanstvo nemá potřebné umělecké vzdělání - objevuje se kýč. Romantismus je směr zahleděný do minulosti, dal podnět k novému zájmu o historickou architekturu a exotiku. Svým obsahem a novými náměty znamenal mnoho pro budoucnost- citovost, duševně postižení lidé, výjimečnost.

Čtěte také: Romantický návrat k přírodě

Stavějí se pagody, minarety, gotické pavilonky nebo i umělé zříceniny a hrady. Používají se tvary čínské, japonské, románské a gotické architektury. Po konstrukční stránce nepřináší nic nového. S romantickým pojetím se setkáváme hlavně na zámcích v pavilonech a chrámech. Například přestavba zámku Hluboká, přestavba zámku v Lednici + pavilony, dostavba chrámu sv. Víta.

Některé znaky romantismu:

• Důraz na cit a fantazii.
• Protiklady snů a skutečnosti, jedince a společnosti (individualismus).
• Pocity osamění a odcizení.
• Obdiv k minulosti, mystice, lidové slovesnosti, přírodě a exotice.
• Únik do vlastního nitra - individuální.
• Ústřední hrdina splývá s autorem - je výjimečný neschopností a nezájmem se přizpůsobit (vyvrženec společnosti, vrah, loupežník, kat, cikán) - tajemná minulost.

Romantismus ve světové a české literatuře

V literatuře odstranil romantismus přehrady básnických druhů, zbořil předpisy spoutávající umění, dal volnost versi, rymu i proze a obohatil jazyk lidovou mluvou i archaismy. Nejrozšířenějším žánrem se stává v dobe romantismu poezie. Take romantická proza vyslovovala predevsim autorovy subjektivni postoje. Méně vyznamnym literarnim druhem bylo drama.

Alexandr Sergejevič Puškin zbavil ruskou literaturu neplodného preromantismu a barvitě zobrazuje ruskou společnost první poloviny 19. století. Specifika romantismu v české literatuře: Romantismus jako umělecký směr přichází se svými základními atributy ve 30. letech 19. století. Již 2. fáze NO splývala s preromantismem. Ve 30. letech se rozvíjí národní obrození.

Karel Hynek Mácha začínal psát německy, jeho první pokusy byly vydány jako Versuche des Ignaz Macha. Jeho lyrickoepická básnická skladba Máj se skládá ze 4 zpěvů a 2 intermezz.

Příklady děl a autorů:

• Johann Wolfgang Goethe: Utrpení mladého Werthera, Faust
• Victor Hugo: Chrám Matky Boží v Paříži, Ubožáci
• Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin, Cikáni
• Karel Hynek Mácha: Máj, Cikáni, Křivoklad
• Karel Jaromír Erben: Kytice
• Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná svár

Romantismus v malířství

Uvolnění malířství a sochařství ze závislosti na architektuře, důležitou úlohu hraje opět barva, odpouštějí se formální chyby, nezáleží na kresebné dokonalosti, ale na celkovém působení obrazu. Na rozdíl od klasicistů se malíři obracejí k exotice a středověku, věnují se také životu venkovských lidí, zdůrazňuje se hrdinství a tragické příběhy.

Čtěte také: Specifika romantické lásky k přírodě

Zvýšená citlivost vedla ke snahám obnovit náboženské umění - středověké a raně renesanční u Nazarénů, počátkem 19. století se soustřeďovali v římském klášteře sv. Isidoro okolo německého malíře J. F. Overbecka. Eugène Delacroix byl největším malířem romantismu. Ve svém díle spojil rubensovskou živost a benátskou barevnost.

Preromantismus (sentimentalismus)

Preromantismus (sentimentalismus) je umělecký proud, který vzniká jako reakce na klasicismus a osvícenství. Vytváří ho především měšťanstvo jako nastupující třída a důraz na citové hodnoty prostého, „nezkaženého“ člověka. V literatuře mělo toto hnutí vedle názvu preromantismus i název sentimentalismus. Preromantismus chápe umění jako prostředek k přeměně světa. Zdůrazňuje cit i vášeň, za silný inspirační zdroj je považována lidová poezie, rozvíjí se vztah k přírodě, k fantazii, dávnověku. Častými motivy jsou jezera, hřbitovy.

Významní představitelé preromantismu

• Jean Jacques Rousseau: Vycházel z toho, že lidská povaha je dobrá, není-li nakažena civilizací. Žádal proto návrat k přírodě.
• Jan Kollár: Stal se básnickým představitelem myšlenky slovanské vzájemnosti.
• František Ladislav Čelakovský: Se zařadil do proudu obrozenské poezie, která vyslovovala myšlenku slovanské vzájemnosti, byl předním reprezentantem literatury, která sbližovala poezii s lidovou slovesností.
• Johann Gottfried Herder: Průkopníkem nové preromantické estetiky v Německu je Johann Gottfried Herder, který se zamýšlel nad otázkami národní individuality, národní kultury a vztahu k lidstvu.
• Fridrich Schiller: Druhým významným básníkem generace Sturm und Drang.

Čtěte také: Znaky romantické lásky k přírodě

tags: #romantismus #a #preromantismus #příroda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Zpětná klapka Ptáček: Ochrana proti odpadu
• Problémy s emisemi?
• LCA v kostce
• Zábavné pexeso pro děti
• Environmentální postih