Ropné znečištění a jeho dopady na životní prostředí

Znečištění životního prostředí není jen velká ekologická havárie. Může jít i o nelegální nakládání s odpady, únik ropných látek, překročení emisních limitů, špatné skladování chemikálií nebo stavbu bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Pojem životní prostředí zahrnuje vodu, ovzduší, půdu, horninové prostředí, ekosystémy i volně žijící organismy. Ochrana životního prostředí je postavena na řadě zákonů - od obecného zákona o životním prostředí přes vodní zákon až po zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA zákon).

Příčiny a typy znečištění

Znečištění životního prostředí nevzniká jen úmyslně. V praxi jde velmi často o kombinaci nedbalosti, podcenění zákonných povinností a nesouladu mezi skutečným stavem a dokumentací. Může jít o překročení emisních limitů, nadměrnou prašnost, spalování nevhodných materiálů nebo provoz bez potřebného povolení.

• Znečištění vody: Patří sem únik chemických látek do řeky, havárie na vodách, vypouštění odpadních vod bez povolení nebo překročení limitů. Typicky jde o provozy s technologiemi, sklady chemikálií nebo zemědělské areály.
• Neoprávněné nakládání s odpady: To je vůbec jedna z nejčastějších oblastí problémů v praxi. Typicky se setkáváme s černými skládkami, ukládáním odpadu mimo schválená zařízení, přepravou odpadu bez splnění zákonných podmínek nebo s dovozem odpadu ze zahraničí bez potřebného povolení.
• Stavební záměry: Rizika při stavebních záměrech jsou zase typická pro developery, investory i větší podnikatele. Podobně problematické je, když jsou environmentální stanoviska formální, neaktuální nebo nedostatečně zohledněná v projektové dokumentaci.

Neoprávněné nakládání s odpady přitom nemusí skončit jen správní pokutou. V závažnějších případech, například při větším rozsahu, opakovaném jednání nebo ohrožení zdraví a životního prostředí, může být věc kvalifikována jako trestný čin.

Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA zákon) ukládá u vybraných záměrů povinnost posoudit jejich vliv na životní prostředí ještě před zahájením. Každá situace je jiná - a rozdíl mezi přestupkem a trestním stíháním může spočívat v detailu.

Čtěte také: Odstraňování kalů z ropných nádrží

Důsledky ropného znečištění

Ropa je pro nás dnes nenahraditelnou surovinou, kterou používáme na výrobu spousty produktů. Nicméně, nebezpečí ropných produktů spočívá v tom, že jsou většinou hořlavé a některé z nich mohou vytvářet se vzduchem výbušnou směs (např. benziny). Pro nás je však zásadní toxicita těchto látek, které ve větší nebo menší míře mohou negativně působit na lidi a ostatní živé organismy. Navíc jsou biologicky obtížně rozložitelné, a proto při jejich úniku vzniká nebezpečí kontaminace životního prostředí a následné bioakumulace.

Často se stává při těžbě ropy, ale také jejím převozu nebo dalším zpracování, že dojde k úniku nebo havárii. Když dojde ke kontaminaci zeminy, ropné látky pronikají do spodních vod a kontaminují je velmi dlouhou dobu. Jejich regenerace opět závisí na vlastnostech konkrétních odpadů. Nejrychleji probíhá regenerace při zasažení těkavými frakcemi - benzín, petrolej.

Kontaminaci povrchové vody ropnými látkami poznáme podle přítomnosti olejovitých filmů na hladině. Ty zabraňují přístupu kyslíku do vody a ovlivňují tak oživení vodního toku a průběh biologických samočisticích procesů. Lepkavé plovoucí vrstvy ropných látek na hladině často ulpí na křídlech vodního ptactva, které kvůli tomu uhyne.

Ropné látky se adsorbují na drobné částice splavenin, usazují se a dochází k vytváření pryskyřičných tmelů a tím utěsnění pórů stěn koryta vodního toku. Vlivem částečného rozpouštění ropných látek ve vodě může být změněno zastoupení jednotlivých organismů ve vodě.

Při úniku ropných látek a odpadů ropného charakteru mohou tyto látky pronikat do živého organismu vdechováním, požitím nebo sliznicemi či potřísněnou pokožkou. Stupeň jejich nebezpečnosti záleží na konkrétním druhu.

Čtěte také: Ropné plošiny a emise

Účinky ropných produktů závisí vždy na jejich složení. Destilací ropy vznikající těžké alkany vyvolávají zánětlivá onemocnění pokožky často spojená s tvorbou podkožních edémů. Alifatické uhlovodíky mohou vést při těžké intoxikaci až ke komatóznímu stavu s útlumem hlubokých šlachových reflexů.

Likvidace ropného znečištění

Odstraňování rozlité ropy z mořské hladiny je komplikované. Nejprve je třeba zamezit šíření ropné skvrny - k tomu se používají plovoucí bariéry. Ty jsou důležité zejména pro ochranu pobřeží před znečištěním, nejsou však příliš účinné v rozbouřeném moři, kdy se voda s rozlitou ropou přelévá přes ně. Soustředěním ropy uvnitř norných stěn se však brání většímu odpařování, které se významně podílí na odstranění ropného povlaku při rozptýlení na velké ploše.

Samo odstraňování ropných skvrn z mořské hladiny lze provádět pomocí speciálních lodí, které sbírají tenkou povrchovou vrstvu vody smíšenou s ropou. Takto sebranou ropu lze posléze využít například při výrobě asfaltů. Metoda ale vyžaduje klidnou mořskou hladinu a ani v tom případě není příliš účinná.

Ropný povlak lze odstraňovat i pomocí chemikálií. Z postřikovacích letadel se prostřednictvím chemických bomb rozptylují po ropném koberci tzv. dispergátory. Ty mají rozbít jednolitou ropnou skvrnu na malé vysrážené částečky, které pak klesnou ke dnu. Nelze však říci, že v této formě již ropné látky životnímu prostředí neškodí. Této metody nelze navíc používat při klidné hladině, neboť v tom případě se chemikálie usadí na ropném povlaku jako jemný prach a nespojí se s ním.

Zapálení rozlité ropy nemá velký smysl, neboť při něm shoří jen její lehce zápalné složky, které by se stejně postupně vypařily. Zasáhne-li ropný povlak pobřeží, zbývá jen mechanické ruční odstraňování usazeného povlaku.

Čtěte také: Dopady ropných havárií

Sankce a prevence

Za znečištění životního prostředí vám může hrozit nejen pokuta, ale i zastavení provozu, povinnost odstranit následky a uhradit náklady na sanaci - a v závažných případech také trestní stíhání.

Kontroly provádí zejména Česká inspekce životního prostředí, která porovnává skutečný stav s vydanými povoleními a dokumentací. Riziko se týká nejen podnikatelů, ale i vlastníků pozemků, na nichž vznikne černá skládka, nebo investorů, kteří podcení environmentální podklady.

Pokud inspekce zjistí porušení zákona, zahájí správní řízení. V něm už se rozhoduje o případné pokutě nebo nápravném opatření. Dostupný advokát radí: Největší chybou je snaha „rychle něco opravit“ bez toho, abyste si celý postup řádně zdokumentovali. Každý krok proto pečlivě zaznamenejte, uchovejte fotodokumentaci a komunikujte s úřady v rámci zákonných postupů.

Historické havárie v ČR (1964-1983)

Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí 1964-1983. Níže je uveden přehled vybraných havárií, které se staly na území ČR v letech 1964 až 1983.

tags: #ropné #znečištění #dopady #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace odpadu Vysočina
• Bezdotykový odpadkový koš Helpmation
• Cíle škol v přírodě
• Šachový pat a jeho úskalí
• PET lahve a zálohový systém