Vosy jsou často přehlíženými, ba dokonce neoblíbenými obyvateli našich zahrad a parků. Přesto mají v přírodě velmi důležitou roli, kterou bychom neměli podceňovat. Pojďme se podívat na jejich význam a pochopit, proč se lidé často staví proti přírodě.
Vosy hrají v ekosystému klíčovou roli:
V tomto ročním období se v ČR setkáme pouze se dvěma druhy vos: vosa obecná a vosa útočná. Vosa obecná je velmi mírumilovná vosa, je mírnější povahy než včela, neútočí ani když vložíte klidně ruku přímo do jejího hnízda, lidem se vyhýbá. Lidé ji ale bohužel aktivně hubí, protože mají jen znalosti o vose útočné - bojí se pak zbytečně všech vos, natož jejich hnízd. Vosa obecná z přírody mizí - zabíjíme ji a také nemá dostatek potravy.
Vosa obecná je typicky lesní druh, predátor, který plní funkci zdravotní policie - v zahraničí probíhají studie nasazení vosy obecné zpět do lesa kvůli redukci kůrovce. Jediné hnízdo totiž spořádá za hodinu 20.000 - 50.000ks otravného hmyzu - mouchy, mochničky, komáry, klíšťata, atd.
Rozložit lehátko, namazat se krémem a začít se opalovat trvá zhruba pět minut. Rozložit gauč je otázka dvou minut. Rozložit někoho skvělým vtipem můžeme během vteřiny. Pokud ale přejdeme k době rozkladu odpadu v přírodě, pak tím výčet veselého rozkládání končí. Rozklad volně pohozeného odpadu v přírodě totiž trvá podstatně déle. Jen pro představu tu hovoříme o rozmezí od 14 dnů po více než tisíce let!
Čtěte také: Zahradní potřeby šetrné k přírodě
V první řadě je třeba si uvědomit, že když dva dělají totéž, není to totéž. To platí i pro rozklad všech možných druhů, kdy se bude jinak rozkládat totožný odpad ve vlhkém tmavém lese a jinak tomu bude v suché vyprahlé poušti na přímém slunci.
Každý z nás pravděpodobně narazil někdy při túře v přírodě nebo při výletu na vodě, při houbaření nebo při sběru borůvek v lese na nepěknou změť odpadků (nebo hůř - na černou skládku), kde jsme si mohli všimnout různých stadií rozkladu volně pohozených odpadků.
Odpadky v přírodě a na horách jsou nejenom estetickým problémem, ale mohou mít také závažné dopady na životní prostředí a zdraví lidí. V dnešní době se bohužel stále setkáváme s tím, že jsou někteří lidé lhostejní k tomu, kde a jakým způsobem svůj odpad likvidují. Kéž by byli odhaleni a po zásluze odměněni! Ať už je to v lese, na pláži, na horách nebo jinde, nezodpovědné chování může způsobit velké škody a mít negativní dopad na přírodu a celou společnost. Proto je důležité si uvědomit, že každý z nás má zodpovědnost za to, jak se chováme k našemu okolí.
Začněme tedy s dobou rozkladu odpadků. Určitě vás čas některých překvapí. Taková slupka od banánu nebo papírový kapesník například potřebují více času, než si hodně turistů myslí. Nejvíce pak udiví trvání rozkladu vlhčených ubrousků. Jejich složení je podobné plastu a rozkládají se podobně dlouho.
Z tabulky níže je jasné, že bychom v přírodě neměli nechávat žádné odpadky včetně přírodních. Jak by to vypadalo, kdyby na Sněžce každý nechal ohryzek? I 14 dní rozkladu je dlouhá doba. Základem je vzít si s sebou na výlet něco na uskladnění odpadků a ty s sebou vzít zpátky do civilizace, kde odpadky poctivě vyhodíme. Nejjednodušší je igelitka, která zaručí, že se vám od odpadků nezašpiní ostatní výbava do hor.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k odpadu
Chcete přispět k čistotě naší krajiny? Můžete pomoci na každém výletu. Stačí, když v přírodě nějaký odpadek uvidíte a vezmete jej tam, kam patří. Další možností je zúčastnit se každoročních úklidových akcí, u kterých můžete pomoci nejen přírodě, ale i své peněžence. Například u nejvyšší hory Liberecka se můžete zúčastnit akce Zelený Ještěd, která má za cíl úklid Ještědu a okolí.
Nejvíce odpadků bývá ne nejfrekventovanějších místech. Rozklad odpadu v přírodě může trvat „jen“ pouhé týdny, pokud je organického původu, ale jinému druhu odpadu to může trvat stovky i tisíce let. Proto se vždy vyplatí zamyslet nad tím, co a kam vyhazujete. Také nezapomínejte odpad třídit.
Na druhou stranu některé materiály organického původu až tolik nevadí, nebo mohou být dokonce prospěšné. Další ovšem životnímu prostředí rozhodně neprospívají. Nejenže příroda plná odpadků nevypadá dobře z estetického hlediska, ale do půdy se často v průběhu jejich rozkladu mohou uvolňovat toxické látky. Rozhodně je tedy lepší odpad třídit a vyhazovat.
Voskované ubrousky a voskované pytlíky jsou hitem udržitelné kuchyně: nahrazují alobal, plastové sáčky a fólii, vydrží 1-2 roky a jsou 100 % přírodní. Ale co když se opotřebují? Vyhodit je by byla škoda - vždyť jsou vyrobené z látky, včelího vosku a jojobového oleje.
Možnosti recyklace voskovaných ubrousků:
Čtěte také: Rozklad organické hmoty bakteriemi
Voskované pytlíky umožňují potravinám dýchat, což je klíčové pro prodloužení čerstvosti ovoce a zeleniny. Pokud hledáte ekologicky šetrnou a udržitelnou možnost, voskované pytlíky jsou jasnou volbou.
Polychlorované bifenyly (PCB) jsou syntetické, organické sloučeniny vyráběné a masivně používané mezi 30. a 70. lety minulého století. Do prostředí se PCB dostávaly během výroby a používání, dnes je rizikové především nevhodné zacházení s nebezpečným odpadem a staré ekologické zátěže.
PCB jsou odolné látky s výraznou schopností bioakumulace v potravních řetězcích. Člověk může být PCB vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Akutní otravy nejsou příliš časté a projevují se např. únavou, bolestí hlavy, ztrátou vlasů, nebo bronchitidou. Chronické otravy jsou daleko nebezpečnější. U zvířat bylo zaznamenáno poškození jater, krevního oběhu a problémy s reprodukčním cyklem i s hormonálním a imunitním systémem.
V bývalém Československu však došlo ke zcela jinému vývoji. Nehledě na alarmující a obecně dostupné informace o nebezpečnosti PCBs zde po roce 1972 jejich výroba začala narůstat a dosáhla vrcholu kolem roku 1980, aniž by jejich používání bylo kontrolováno z hlediska ohrožení zdraví a životního prostředí. Teprve poté, co byly prokazovány masivní kontaminace např. hovězího masa, mléka, másla a ryb, byla výroba PCB v roce 1984 ukončena i v Československu. PCB vyráběla v letech 1959 - 84 chemička Chemko Strážské (na východním Slovensku).
Limity pro PCB:
Česká republika a Slovensko patří k zemím s největší zátěží PCB v Evropě v důsledku širokého použití těchto látek a lokalizaci výroby PCB na východní Slovensko.
| Druh odpadu | Doba rozkladu |
|---|---|
| Zbytky jídla (ohryzek jablka, slupka od banánu) | Několik týdnů až měsíců |
| Slupka od pomeranče | Až 1 rok |
| Papírový kapesník, noviny, časopisy | Několik měsíců |
| Žvýkačka | 50 let |
| Cigaretové filtry | 15 let a více |
| Plechovky a konzervy | Desítky let |
| Baterie, autobaterie | 200-500 let |
| Pneumatiky | Stovky let |
| Plastové výrobky | Desítky až stovky let (polystyren až 10 000 let) |
| Sklo | Odhadem 1000 let a více |
tags: #rozklad #vosku #v #přírodě