Roztomilá Mláďata Ohrožených Druhů v Českých Zoo

České zoologické zahrady se v posledních letech mohou pyšnit mnoha úspěchy v chovu ohrožených druhů zvířat. Rok 2023 se stal v mnoha zoologických zahradách rokem, kdy přišla na svět dlouho očekávaná mláďata. Bohatými přírůstky se mohly chlubit samice kopytníků, ale prázdno nebylo ani v příbytcích šelem.

Mláďata Levhartů Cejlonských v Zoo Ostrava

Dvě mláďata levhartů cejlonských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava přišla na svět v listopadu 2024. Mláďata levhartů cejlonských, která se v Zoo Ostrava narodila v listopadu 2024, prospívají a mají se čile k světu. Chovatelé už vědí, že se jedná o samičky. Jejich matka o ně příkladně pečuje.

„Jejich matkou je desetiletá samice, která před dvěma lety v Ostravě úspěšně odchovala svá první mláďata - samce a samici. Chovná samice vzorně pečuje i o své druhorozené potomky. Chovatelé mohou vše sledovat pomocí kamerových záznamů, ale do odchovu nijak nezasahují, aby nenarušili přirozený odchov mláďat, vše nechávají na matce. Proběhly pouze dvě krátké veterinární kontroly, při kterých byl zkontrolován zdravotní stav mláďat, mláďata byla naočkována, preventivně odčervena a byl jim aplikován identifikační čip. Mláďata levhartů se rodí slepá a zcela závislá na matce.

Doposud pobývala s potomky mimo zraky návštěvníků, teď už se malí levharti vydávají na průzkum do expoziční části. Návštěvníci ale mají možnost pozorovat je v zázemí prostřednictvím kamer. Doposud se matka s mláďaty zdržovala v zázemí pavilonu. Malým samičkám budou brzy tři měsíce. Za tuto dobu již notně povyrostly a postupně se pouštějí do objevování dalších prostor. Dokonce se už odvažují i do expoziční části pavilonu, kde je mohou zahlédnout i návštěvníci, byť zatím jen na krátkou chvíli, a to zejména v dopoledních hodinách. Samičky jsou ještě hodně plaché a obezřetné.

Zoo Ostrava chová levharty cejlonské od roku 1977. Kromě Zoo Colombo na Srí Lance je to nejdelší nepřerušený chov těchto velkých koček na světě. Už dřívějších letech zoo odchovala 15 mláďat. Levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya) obývá pouze ostrov Srí Lanka (dříve Cejlon). Je to největší zdejší šelma a stojí tak na vrcholu potravního řetězce. Od 90. let minulého století byl v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) veden v kategorii „Endangered“ (ohrožený). V roce 2019 se jeho stavy ve volné přírodě mírně zlepšily a levhart cejlonský byl přeřazen do kategorie „Vulnerable“ (zranitelný).

Čtěte také: Zdravý chov morčete

Dvojčata Outloňů Malých v Zoo Jihlava

Zoo Jihlava je sice nyní uzavřená, ale mláďata se v ní rodí stále! Jedněmi z mláďat, která se narodila v období nouzového stavu a zavřené zoo, jsou dvojčata outloňů malých (Nycticebus pygmaeus). Ta se narodila minulou neděli 28. března v chovatelském zázemí zoo.

Malí outloni se narodili zkušené samici, která porodila vždy po dvou mláďatech i v loňském a předloňském roce a všechna i zdárně odchovala. Ouloni malí jsou poloopice, pocházející z pralesů Laosu, Kambodži a Vietnamu v jihovýchodní Asii. Žijí na stromech a keřích, aktivní jsou v noci a živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Samice je březí kolem 180 dnů a rodí většinou jedno mládě, vzácněji i dvojčata. Outloni malí i další druhy outloňů mají kvůli nočnímu způsobu života veliké oči a vypadají značně roztomile. Proto jsou velice často pytlačeni, odchytáváni a prodáváni na tržnicích v jihovýchodní Asii jako domácí mazlíčci, nebo nabízeni turistům jako roztomilá zvířátka, s nimiž si mohou udělat fotku na památku.

Tito outloni po čase hynou, protože mají vytrhané zuby a jsou dlouhodobě stresovaní špatnou péčí a tak jsou v přírodě chytáni další a další. Proto přímo v Indonésii působí česká ochranářská organizace The Kukang Rescue Program, která se snaží o osvětu mezi místními obyvateli, přímou ochranu outloňů i rekonvalescenci a případný návrat upytlačených a zabavených zvířat zpět do přírody. A díky Vám, našim návštěvníkům a podporovatelům, můžeme tuto organizaci podporovat i my - Zoo Jihlava!

Další Roztomilá Mláďata v Českých Zoo

Jaká roztomilá mláďata je možné spatřit v českých zoologických zahradách? Prvním letošním přírůstkem v olomoucké zoo je samice pakoně běloocasého. V Ohradě se zase vykutálela na svět dvě medvíďata, informoval Ekolist. V safari parku se na začátku ledna s odstupem deseti dnů narodila dvě mláďata kriticky ohrožené žirafy Rothschildovy.

Prvním mládětem tohoto roku v Safari Parku Dvůr Králové je sameček. Narodil se 2. ledna ráno. Jeho matkou je ve Dvoře Králové narozená samice Ella, otcem samec Bořek. V celkovém úhrnu se jedná o 176. Narození malého samce předcházel porod další samice ve stádě. Ta porodila loni 23. prosince samici. Mláďata i s matkami zůstávají v zázemí. Žirafy Rothschildovy návštěvníci znovu uvidí zhruba v dubnu, kdy osídlí velký letní výběh. Tato zvířata jsou v přírodě kriticky ohrožená, přičemž populace v lidské péči je početná.

Čtěte také: Sběr odpadu Březno – informace pro občany

Prvním mládětem letošního roku se v olomoucké zoologické zahradě stal pakůň běloocasý. Zvědavá samička vykoukla na svět v sobotu 7. ledna. Porod proběhl v pořádku bez komplikací, matka se o mládě dobře stará. Čerstvý přírůstek dostal jméno Kameba. „Den po Třech králích jsem o jménu přemýšlel. Jelikož je Kameba téměř Tříkrálová a přejeme jí štěstí, zdraví i dlouhá léta, vzešlo její jméno ze spojení prvních slabik Tří králů-Kašpara, Melichara a Baltazara,“ uvedl vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.

„Tato impozantní zvířata mohou návštěvníci vidět nově v letošní sezóně. Zoologická zahrada Olomouc chová tento druh od roku 1992, kdy v rámci výměny zvířat získali první 4 jedince ze Zoo Bratislava. Tato zvířata byla přímými potomky pakoňů běloocasých pocházejících z importů z Afriky do zoo ve Dvoře Králové a do ostatních českých a slovenských zahrad, které proběhly v 70. letech 20. století. Pakoně chová v současné době 27 zahrad v Evropě.

V zoologické zahradě Ohrada v Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se ve středu 4. ledna narodila dvě mláďata medvěda plavého. Jedná se o značný úspěch, jelikož jde teprve o druhý odchov tohoto druhu v zoo a zároveň i v České republice.

„Medvěd plavý je vzácný poddruh medvěda hnědého z hor Střední Asie. Ve většině zemí svého výskytu je zařazen do červeného seznamu ohrožených druhů. Dohoda o ochraně druhů před obchodováním ho řadí do přílohy I., tedy s nejpřísnější ochranou. O jejich početnosti v přírodě existuje velmi málo informací. Z dostupných údajů lze populaci odhadovat na přibližně 3 000 jedinců. Pro špatnou dostupnost území a jeho nepřehlednost je ale spolehlivost odhadů v jednotlivých regionech velmi nízká a bude spíše nadsazená. V zoologických zahradách je medvěd plavý chován velmi málo - a to jen v zoologických zahradách Euroasijské regionální asociace zoo a akvárií (EARAZA), zde převážně v zoo Střední Asie a Ruské federace.

Úspěchy Českých Zahrad v Chovu Ohrožených Druhů

České zahrady také díky péči a novým mláďatům pomohly rozšířit řady ohrožených druhů zvířat z mnoha kontinentů. Mezi nejvzácnější přírůstky patří mládě nosorožce dvourohého/černého, které přišlo na svět v Safari Parku Dvůr Králové.

Čtěte také: Rodičovská péče v divočině

„Porod proběhl poměrně rychle a mládě záhy začalo pít. Během kontroly jsme zjistili, že jde o samce a váží 36 kilo,“ popsal březnové narození zoolog Jiří Hrubý. Populace nosorožců černých patří ke kriticky ohroženým druhům a právě na toto místo zamířilo už několik odchovanců z východočeské zoo, která tak pomáhá obnovit africkou populaci těchto zvířat.

K ohoženým zvířatům patří také kůň Převalského. I v tomto případě přispívá Česká republika k rozšíření jeho volně žijící populace, skrze projekty Zoo Praha. „Po úspěšné reintrodukci na západ Mongolska připravujeme rozšíření našeho projektu na východ země. Ještě před tím ale proběhne návrat koní Převalského do Kazachstánu. V letošním roce se v zoo na pražských Dívčích hradech narodila kobylka Barunka.

Barunka ale nebyla jediným mládětem pražské zoo, které patří k ohroženým druhům. Velkým chovatelským úspěchem bylo i narození samičky luskouna Šišky. Narodila se matce Run Hou Tang a jedná se o první odchované mládě luskouna v Evropě. Luskouni jsou hmyzožravý řád savců s výskytem v Asii nebo Africe. Na těchto kontinentech jsou ale ohrožení černým obchodem a nelegálním lovem.

„Pokrmy z nich se považují za pochoutku a luskouni a jejich šupiny se využívají v tradičním čínském lékařství, ale i v jiných asijských a afrických státech. Z těchto důvodů z dřívějších početných afrických a asijských populací luskounů zůstaly dnes jen zbytky.

Další ohrožené druhy

Na takzvaném červeném seznamu ohrožených druhů figuruje také pes pralesní. Vzhledem psovitou šelmu vzdáleně připomínají i hyeny žíhané. Živočišné druhy, které mají lidově řečeno „na kahánku“ ale není nutné hledat jen v exotických končinách Země. „Českou populaci kriticky ohrožených sov se stále nedaří výrazně navýšit a hrozí, že sýček úplně vymizí. Hlavním důvodem úbytku je intenzivní zemědělství vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit,“ upozornil Martin Šálek z České společnosti ornitologické.

Oblíbené Kočkovité Šelmy

Počtům a druhům letošních mláďat kralovali kopytníci - různé druhy turů, jelenů, koní, žiraf, muflonů. Zvláštní oblibě se ale u návštěvníků těší především kočkovité šelmy. A ani o ty nebyla nouze. Například v ústecké zoo se narodila čtyři mláďata gepardů štíhlých. Pro instituci to byla velká radost. „Náš chovný pár gepardů je mladý, v letošním roce jsme se je pokoušeli spojit od jara. Správný okamžik nastal až v červnu, kdy se podařilo vystihnout vrchol říje,“ vysvětlila chovatelka Věra Malířová.

Kočkovitou šelmu přivítali i v brněnské zoo, po pěti letech se tu narodilo mládě margaye. Mezi šelmy se řadí i panda červená.

Význam Ohrožených Druhů v Ekosystému

Jeden živočich čistí vodu, druhý je životně důležitým zdrojem potravy pro tři další druhy. Když se zeptáte badatele National Geographic Joela Sartoreho na téměř 700 ohrožených a ohrožených druhů, které průběžně zachycoval na svých fotografiích, a okamžitě se rozpovídá o sladkovodních mlžích, kteří jsou jedním z nejohroženějších druhů na Zemi: 75 procent jich ve Spojených státech chrání federální zákon, který je letos v platnosti už 50 let.

Níže uvádí některé z méně známých, ale zásadních druhů, které jsou ve Spojených státech ohroženy, a síť dalších živočichů, kteří by byli ohroženi, pokud by ti první vyhynuli: závislost podobné jedné kostičce domina padající na druhou.

Mušle druhu Cyprogenia stegaria mají zásadní význam pro udržení zdravých vodních toků, v nichž se daří vodním živočichům. Ve Spojených státech však stále patří mezi ohrožené živočichy. Sartore zachytil jejich žlutou a zelenou schránku na snímku mušle z řeky Clinch v Tennessee. Přežití sladkovodní škeble druhu Cyprogenia stegaria je závislé na malých okounovitých rybkách (Darter fish). Larvy mlžů se na těchto rybkách na několik týdnů přichytí, přijímají od nich důležité živiny a dále se vyvíjejí. Jediný dospělý sladkovodní mlž dokáže za den vyčistit až 60 litrů vody, čímž udržuje vodní toky čisté pro všechny tvory, kteří v nich žijí. Znečištění vody a fragmentace biotopů však přivedly mnoho těchto sladkovodních mlžů na pokraj vyhynutí - dnes jsou nejohroženější skupinou živočichů ve Spojených státech.

Poté, co nesyt americký přišel o své životní prostředí, je od roku 1984 chráněn podle zákona o ohrožených druzích. O několik let později byl však z tohoto seznamu vyřazen aligátor severoamerický, který je stálicí floridského parku Everglades jako příklad úspěšné obnovy. Mezi oběma druhy existuje symbiotický vztah: Aligátoři hlídkují v zaplavených lesích, kde hnízdí nesyti, a svojí přítomností odrazují predátory jako mývaly od útoků na snesená vejce. Jako daň za to aligátoři příležitostně uloví slabá nesytí mláďata.

Téměř devět měsíců v roce hledá pouštní želva až v desetimetrových tunelech ve vyprahlé půdě Mohavské pouště úkryt před počasím. Tito dlouhověcí plazi, kteří jsou od roku 1990 v seznamu ohrožených druhů, nežijí sami, ale mohou si vyhrabat až 25 nor ročně, o něž se dělí s dalšími tvory - od gekončíků po králíky pouštní. Populace pouštních želv čelí stále většímu tlaku postupující urbanizace a v posledních letech klesla ze stovek dospělých jedinců na zhruba 2,5 kilometru čtverečního (čtvereční míle) na pár kusů.

Ochrana křečíka znamená zachovat důležitý zdroje potravy pro sovy, hady, kraby a další původní druhy.

Koncem 19. století lidé v rámci federálních opatření vymýtili psouna prériového, kterého považovali za zemědělského škůdce, a to až z 96 procent jeho historického areálu výskytu. Jeho vymýcení pak vyvolalo řetězovou reakci: Bez psounů prériových, kteří by hrabali nory, zůstaly sýčci, axolotlové a mnoho dalších živočichů bez spolehlivého úkrytu. Tchoři černonozí přišli o svůj hlavní zdroj potravy a téměř jim hrozilo vyhubení. Díky zařazení do seznamu ESA v roce 1967 a díky úspěšnému programu chovu v zajetí se však tchoře podařilo zachránit.

tags: #roztomile #mlade #ohrozeny #druh #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Recenze kotlů na hnědé brikety
• Kdy navštívit Káhiru?
• OBI dvojité koše: Průvodce
• Příroda v Létě
• Česká Republika: Ohrožení Ježků