Podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR a EU: Aktuální trendy a výzvy

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v EU zaznamenal výrazný nárůst. Mezi lety 2004 a 2024 se podíl OZE téměř ztrojnásobil a v roce 2024 dosáhl 25,2 %. Tato data zveřejnil statistický úřad EU Eurostat.

V elektřině se EU blíží 50% podílu, zatímco v dopravě se stále drží kolem 10 %. V roce 2024 vzrostl podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie meziročně o 0,7 procentního bodu na 25,2 %.

Využití obnovitelných zdrojů energie má mnoho potenciálních benefitů včetně snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikace energetických zdrojů a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy (zejména na ropě a plynu).

Růst obnovitelných zdrojů může také stimulovat zaměstnanost v EU díky vytvoření pracovních míst v oblasti nových "zelených" technologií, které představují jeden z pilířů Energetické unie a Dohody o čistém průmyslu.

Podíl OZE v Evropské unii

Nejvyššího podílu dosáhlo tradičně Švédsko, a to 62,8 % (meziročně o 3,6 p.b. méně). Nejnižšího naopak Belgie se 14,3 % (meziročně o 0,3 p.b. méně).

Čtěte také: Tkadlec: Populační ekologie

V elektřině dosáhl podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2024 hodnoty 47,5 %, což představuje meziroční nárůst o více než 2 p.b. a nárůst na trojnásobek ve srovnání s rokem 2004.

Více než 75% podíl vykázaly Rakousko (90,1 %), Švédsko (88,1 %) a Dánsko (79,7 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Malta (10,7 %), Česká republika (17,9 %) a Lucembursko (20,5 %).

Elektřina z větrných a vodních elektráren tvořila téměř dvě třetiny celkové výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (38,0 %, respektive 26,4 %). Zbylá třetina připadá na solární elektrárny (23,4 %), pevná biopaliva (5,8 %) a další obnovitelné zdroje energie (6,1 %). Solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím zdrojem. V roce 2008 vyrobily pouze 7,4 TWh, v roce 2024 to bylo už 304 TWh.

Ve vytápění a chlazení měly v EU obnovitelné zdroje v roce 2024 téměř 27% podíl, což představuje nárůst o 15 p.b. ve srovnání s rokem 2004. Nejvyšší podíl vykázaly tradičně severské státy v čele se Švédskem (67,8 %). Mezi nejhorší patřily tradičně Irsko (7,9 %), Nizozemsko (11,3 %) a Belgie (také 11,3 %). K růstu přispěl rozvoj v průmyslovém sektoru, službách i domácnostech. Do statistiky je započítáno také teplo okolí využité v tepelných čerpadlech.

Průměrný podíl OZE v dopravě v zemích EU vzrostl mezi lety 2004 a 2024 z pouhých 1,4 % na 11,2 %. To sice představuje nárůst na osminásobek, avšak je stále daleko od cíle pro rok 2030, který činí 29 %. Členské státy EU mohou namísto splnění 29% cíle zvolit alternativu v podobě snížení emisní intenzity paliv využívaných v dopravě o 14,5 % do roku 2030.

Čtěte také: Pohled na ekologii

Mezi země s největším podílem OZE v dopravě patří tradičně Švédsko (26,4 %) a Finsko (20,3 %). Na uvedené země se začalo v roce 2024 dotahovat Nizozemsko, které vykázalo 19,8% podíl, což představuje meziroční nárůst o více než 6 p.b.

Situace v České republice

Česká republika měla v roce 2024 podíl OZE na hrubé konečné spotřebě ve výši 19,2 %, a patřila tak tradičně mezi země s nižším podílem. Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě v České republice dosáhl v roce 2024 úrovně 19,21 %.

Nová data MPO, založená na metodice EUROSTAT - SHARES, ukazují, že na spotřebě elektřiny se OZE v roce 2024 podílely 17,93 %, na vytápění a chlazení 29,06 % a v dopravě 5,74 %. Celková konečná spotřeba energie z OZE dosáhla 198 034 TJ.

Česká republika patří s podílem ve výši 5,7 % mezi trojici nejhorších zemí v EU. Průměrný podílobnovitelných zdrojů energie v unijní sedmadvacítce v roce 2023 činil 24,53 procenta, Česko v tom roce dosahovalo 18,59 procenta.

Dosavadní tempo rozvoje OZE v Česku, kdy podíl na elektřině tvoří necelých 18 %, zaostává za ambicemi sousedních zemí. Přitom rozvoj čisté energetiky představuje obrovskou příležitost pro český průmysl.

Čtěte také: Klimatické změny a vegetace

Aliance pro bezemisní budoucnost, Hnutí DUHA, Svaz moderní energetiky, Solární asociace a Centrum pro dopravu a moderní energetiku proto ve společném dopise vyzvaly ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby ministerstvo podpořilo navýšení českého cíle pro podíl OZE na spotřebě na 33 procent v roce 2030. Původní návrh NKEP počítal s tím, že růst podílu obnovitelných zdrojů by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. Plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033.

Kritika a výzvy

Energetický expert Ivan Noveský tvrdí, že likvidace uhelných dolů je zločin a zavírání uhelných elektráren podstatně zdraží elektřinu a teplo. Nahrazení stabilních ekologizovaných uhelných elektráren občasnými, tzv. obnovitelnými, zdroji je nereálné, právě kvůli jejich občasné výrobě, závislé pouze na rozmarech počasí. Občasné, tzv. obnovitelné, zdroje v českých podmínkách proto ve skutečnosti patří mezi ty nejdražší zdroje vůbec a bez dotací prostě nefungují.

Klíč k ekonomice - Zavedení provozní podpory formou aukčního systému CfD (Contract for Difference) pro velké solární parky, což umožní stabilní financování a rychlejší výstavbu.

Realizace větrných elektráren se, zejména kvůli delšímu povolování a samotné přípravě projektů, postupně rozbíhá nebo se připravují nové projekty. Dosavadní aukce na provozní podporu zajistily 163 megawatt nových kapacit, které se uvedou do provozu do roku 2028.

Nabídka dat o podílu OZE v EU v roce 2024:

Země	Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie (%)	Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny (%)	Podíl OZE ve vytápění a chlazení (%)	Podíl OZE v dopravě (%)
Švédsko	62,8	88,1	67,8	26,4
Rakousko	-	90,1	-	-
Dánsko	-	79,7	-	-
Finsko	-	-	-	20,3
Nizozemsko	-	-	-	19,8
Česká republika	19,2	17,9	29,1	5,7
Belgie	14,3	-	11,3	-
Irsko	-	-	7,9	-
Malta	-	10,7	-	-
Lucembursko	-	20,5	-	-

tags: #rust #podilu #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• PET lahve a zálohový systém
• Slohová cvičení ze školy v přírodě
• Globální zpravodajství
• Recyklace stavebního odpadu
• Zdravější život s filtry na vodu