S Jakubem V přírodě: Cesta za dobrodružstvím a ochranou přírody

Jakub Vágner, známý rybář a dobrodruh, se stal tváří kampaně ČSOB, která se zaměřuje na zajištěné fondy. Jeho strhující dobrodružství při lovu gigantických sladkovodních ryb, za nimiž se vypravil už na všechny kontinenty světa, vysílal globálně působící National Geographic Channel, ale i stanice Discovery. Pro Českou televizi připravoval nejprve rybářský magazín Jak na to, potom týdeník S Jakubem na rybách. V současné době probíhají jednání o pokračování tohoto pořadu v roce 2007.

Jakub Vágner a jeho filozofie rybolovu

Jakub Vágner (24 let) patří k nejlepším rybářům nejen u nás, ale na celém světě.

Pracoval jako rybářský průvodce například ve Španělsku nebo v Austrálii, rybářské výpravy podniká do všech světadílů s výjimkou Antarktidy, do níž expedici teprve plánuje.

Rybám dal přednost i před konzervatoří, na které studoval kontrabas a piano.

Ryby zásadně nejí - je přesvědčen, že jsou inteligentní a že by po ulovení měly být vráceny zpátky vodě.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Když jsem ve dvanácti prohlásil, že chci být profesionálním rybářem, všichni si ťukali na čelo. Ve středu Evropy, bez moře, to přece nejde!

Snažím se to změnit. Když jsem přišel do České televize s nápadem na rybářský pořad, úplně jsem to na těch lidech viděl: „No jo, vy tam budete sedět pod Karlovým mostem na pramičce a ani vám to neťukne.“ Snažil jsem se jim vysvětlit, že to tak není. Že rybařina je velmi aktivní sport, že to může být adrenalin.

Ale také nepohodlí. Člověk se nesmí mít moc rád. Jinak bych nemohl dělat, co dělám. Když jedu do Amazonie nebo do vzdálených částí Ruska, prostě nemůžu počítat s tím, že mi tam bude dobře. V televizi to vypadá, že všechno jde jako po másle, ryby se vám samy nabízejí. Upřímně řečeno se mi to snad ještě nestalo. Ale připravovat jeden díl pořadu S Jakubem na rybách týdně byla přesto pro celý štáb neuvěřitelná dřina. Kameramani, střihač, zvukař, produkce..., to jsou lidé, kteří před kamerou nejsou vidět, ale jejich práce vidět je. A hodně. V televizi to jednoduše jenom vypadá.

Vracet ryby vodě

Ryby vracíte zpátky do vody a tento přístup poměrně intenzivně propagujete.

Neodsuzuji, když si někdo ulovenou rybu vezme. Nenarodili jsme se tak, abychom jedli travičku a občas si utrhli i nějaký ten lísteček. Člověk je všežravec, a pokud bych hlásal, že všechny ryby se mají vrátit vodě, šel bych proti přírodě. Ale příroda zároveň nikdy nechtěla, aby lidé zabili každou rybu, kterou uloví. Vody by byly za chvíli prázdné, protože lidí je mnoho.

Čtěte také: Jakub a příroda

Rybář, který jde chytat s tím, že si rybu prostě odnést musí, nemá u vody co dělat. Když přijdu někam na návštěvu a dají mi na talíř rybí prsty, tak je sním. Nejsem si jistý, jestli v rybích prstech vůbec nějaká ryba je. To je fakt, možná to rybu vidělo maximálně z letadla. Ryby nejím, protože je nechci jíst. Nevím, proč bych je měl jíst, když je pouštím.

Arapaima velká (Arapaima gigas), žijící v povodí Amazonky, je pravděpodobně největší sladkovodní ryba světa. Podle indiánských legend dosahuje délky až 5 m a váhy 1000 kg.

Czech boy in Australia

V osmnácti jste dělal rybářského průvodce v Austrálii. Průvodce jsem dělal různě po světě, ale v Austrálii osm měsíců. Pracoval jsem na lodi Rexe Hunta, který má rybářskou show na Discovery Channel. Dělal jsem průvodce při big-game fishing, což je lov mečounů, žraloků nebo tuňáků z velkých lodí daleko od pobřeží. Zažil jsem nádherné i šílené věci. Několikametrové vlny, zelený byl i kapitán, a já jsem hlídal moře připoutaný ke stožáru devět metrů nad hladinou. Na té lodi jsem dospěl.

Byl jsem asi hodně drzý, neměl jsem co ztratit. Přišel jsem na rybářské výstavě k člověku, kterému se obdivovala celá Austrálie, a říkám: „Já jsem Jakub z Čech a chci u vás dělat.“ On to chudák vůbec nemohl pochopit, koukal na mě jako na blázna. Rozdával tam tisíce podpisů a najednou za ním přišel osmnáctiletý frajírek, angličtina tehdy ještě nic moc... Asi po třiceti vteřinách hrobového ticha vytáhl vizitku a řekl: „Zítra mi zavolej.“ Zavolal jsem a bylo to tam.

Já vím, že to kluci neradi slyší, ale moje velká rada pro všechny čtenáře ábíčka je: Učte se jazyky, a hlavně angličtinu! Je to důležitější než matika, fyzika nebo chemie. Dneska je bez angličtiny člověk doopravdy ztracený. Před pár lety, když jste na Němce promluvili anglicky, odpověděl vám: „Was?“ (německy Co?) Byli jste za hlupáky, že nemluvíte německy. Dneska se situace změnila. Když promluvíte na Němce anglicky a on vám anglicky neodpoví, je za hlupáka on.

Čtěte také: Jakub Vágner a príroda

Klimatické změny a projekty

Sucho🥀, vlny veder⛱️ i přírodní požáry🔥 představují pro státy střední Evropy stále větší výzvu. 🗝️ Klíčem k efektivnímu rozhodování je sdílení dat, společné postupy a moderní předpovědní nástroje. 👍 To vše se snaží obsáhnout projekt Clim4Cast, který nabízí monitoring a předpověď aktuálního výskytu těchto negativních jevů na jednom místě pro daný evropský region. Posiluje tak schopnost střední Evropy lépe se připravit na rizika, která se s klimatickou změnou stále častěji objevují, a adekvátně na ně reagovat.🤝

Unikátní web Clim4Cast dokáže předpovídat extrémní projevy sucha, veder a požárů v sedmi zemích a umožňuje tak úřadům, záchranářům i veřejnosti připravit se na nebezpečí dříve, než nastane, představila Monika Hlavsová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nový nástroj včasného varování před klimatickými riziky.

Globální oteplování a zimy

Současné mrazivé počasí ani sněžení neznamenají, že by skončilo globální oteplování nebo že by letošní zima byla výjimečná. Podle odborníků, které oslovila ČTK, jde o běžnou klimatickou variabilitu, která bude existovat i v oteplujícím se klimatu. Zimy v posledních letech jsou podle nich mírnější než tomu bylo deset let zpátky.

Letošní rok se podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe mohl zdát někomu chladnější, opak je však pravdou. Na brněnské měřicí stanici patří k nejteplejším za 226 let a podle aktuálních odhadů bude jedenáctý nejteplejší.

Lesní požáry

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě.

Jako zásadní zlom označil Forkel na odborné konferenci projektu Interreg CE Clim4Cast v Praze požár v roce 2022 v národním parku České a Saské Švýcarsko, který byl podle něj takzvaným budíčkem pro celý region.

Zadržování vody v krajině

Půda v Povodí Dyje se téměř každý rok potýká s výrazným nedostatkem vody, přičemž klimatická změna a s ní související růst teplot bude tento problém prohlubovat. Vědci proto společně se zemědělci a vodohospodáři hledají řešení, která by v krajině zadržela více vody.

tags: #s #jakubem #v #prirode #sezona #2

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce košem na tříděný odpad Joseph Joseph
• Druhy akvarijních rostlin
• Vše o nadzemních nádržích na odpad
• Léto bez odpadu
• Tipy pro dokonalý odpočinek na chalupě