Schellnhuber v Praze: Obnovitelné zdroje jako klíč k záchraně klimatu

Přední světový klimatolog a zakladatel Postupimského institutu pro výzkum klimatu Hans Joachim Schellnhuber před zaplněným sálem na Akademii věd v Praze prohlásil, že do 200 let se naše planeta oteplí o osm stupňů Celsia.

Zabránit tomu můžeme změnou hospodářství.

Upozornil například na nutnost snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů.

Zakladatel a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu radí s bojem proti oteplování i německé kancléřce Angele Merkelové.

"Fosilní paliva musíme nechat v zemi. Ano i ne," vysvětlil dvěma teoriemi klimatolog a fyzik.

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Prahy

Schellnhuber ale upozornil i na známý skleníkový efekt.

"Autor myšlenky Arrhenius zjistil už na konci devatenáctého století, že se kvůli tomu zemský povrch v budoucnu ohřeje o více než 2 stupně Celsia," uvedl.

Představil animovanou mapu světa, na které se postupně červeně vybarvují místa, kde se kvůli působení člověka vypouští velké množství skleníkových plynů.

"Sledujete historii lidstva podle množícího se oxidu uhličitého," uvedl.

"Museli rozhodnout, kdo je uhlíkovou velmocí," řekl s nadsázkou.

Čtěte také: Odpad v Praze

Větší oteplení a větší množství emisí by znamenalo asi devadesátiprocentní úhyn korálových útesů a masivní tání ledovců v Arktidě i Antarktidě.

"Čím více se v oblasti pohybuji, tím větší mám obavy. Se současnou situací je potřeba něco udělat,“ apeloval pětašedesátiletý expert.

"To proto, že je to systémový problém. Svět se změní a my také," dodal.

Do budoucna budeme muset změnit celou energetiku planety.

Je proto podle něj nutné, aby byla v budoucnu solární energie levnější než fosilní paliva.

Čtěte také: Hostivařský požár: Jaké je ovzduší?

Připouští ale strategické riziko - průmysl je na fosilní zdroje silně navázaný.

"Zjistili jsme ale, že překopání energetiky by stálo pouhé dvě miliardy eur," dodal.

Podle Schellnhubera je rovněž důležité stavět energeticky pozitivní domy, které budou energii samy vytvářet a posílat ji do sítě.

A nepůjde jen o domy, klimatolog si představuje energeticky úsporná celá města.

Optimistický je i ohledně elektromobilů.

Velké energetické společnosti podle něj ztrácejí dech a budoucnost je v těch menších.

"Můžete si zvolit, zda můžete být nejenom součástí nového hospodářství, ale dokonce být jedním z tahounů," uzavřel Schellnhuber.

Hans Joachim Schellnhuber (1950) je předním světovým klimatologem, poradcem německé kancléřky Angely Merkelové, zakladatelem a ředitelem Potsdamského institutu pro výzkum změny klimatu a také dlouholetým členem Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Přestat používat fosilní paliva do roku 2050 je možné, technologicky.

Překážkou může být to, zda to společnost a politici budou chtít.

Hans Joachim Schellnhuber zmínil sedm inovací, které jsou podle něho klíčové pro to, aby globální společnost dokázala udržet oteplení planety pod 2 °C do konce století.

• Superchytré energetické sítě.
• Domy, které samy produkují obnovitelnou energii, recyklují vodu a teplo.
• Důležitá bude i elektromobilita.
• Bude potřeba přejít na uzavřené materiálové toky a omezit produkci odpadů.
• Bude potřeba holistické plánování měst a regionů, aby se zamezilo plýtvání se surovinami a energií.
• Dalším opatřením bude udržitelný management obnovitelných zdrojů energie.
• Technologie na desalinizaci vody pomocí obnovitelných zdrojů energie.

Důležité také je, aby se technologické inovace neprosazovaly do praxe moc dlouho.

„Průmyslová revoluce trvala několik století."

Všechno to jsou podle něho nástroje, jak bude možné udržet oteplení planety pod 2 °C do konce století.

„S oteplením nad 2 °C už budou škody na ekosystému Země horší a horší,“ říká Hans Joachim Schellnhuber.

I při 2 °C dojde k proměně světa.

Je velmi pravděpodobné, že kvůli oteplení dojde k vymření korálů, zaniknou alpské ledovce, zmizí velká část ledového pokryvu Grónska a ubude ledu v Arktidě.

Na otázku z pléna, jaká je role vědců ve společnosti a zda se mají klimatologové více angažovat, odpověděl: „Pokud jako klimatolog zjistíte něco pro společnost důležitého, nestačí to jen publikovat v časopise Nature.

Politici zpravidla nečtou Nature. Je potřeba, abyste své poznání zprostředkoval společnosti. Což je samozřejmě velká odpovědnost.“

Situace v Česku je taková, že čeští klimatologové se zpravidla omezují na svůj vědní obor a nijak výrazně se neangažují.

Schellnhuber uvedl příklad uznávaného vědce, který se angažoval.

„Albert Einstein je bezpochyby velký věděc, ale zároveň se velmi politicky exponoval.“

Otázku na věčné klimaskeptiky glosoval tím, že vždycky budou lidé, kteří budou tvrdit, že Země je placatá, protože to prostě tak vidí.

„Můžete je vzít na čtyřicet tisíc kilometrů dlouhý výlet a dojít znovu na místo, odkud jste vyšli, ale je to dost náročné.“

A co se týče politiků, pak u nich je největší trest, když je lidé znovu nezvolí.

Uhlí a jaderná energetika jsou podle něho velmi riskantní zdroje energie.

„A nemyslím to kvůli bezpečnosti, ale kvůli tomu, že se nevyplatí ekonomicky. Žádný společenský projekt se dlouhodobě neudrží, pokud je k někomu zjevně nespravedlivý.

Vladimír Špidla zmínil, že komplexnost úkolu vypořádat se s klimatickými změnami je veliká.

Při přeměně energetiky na nefosilní bude vznikat spousta nových pracovních míst a spousta jich bude zanikat.

Německá Energiewende je podle něho skvělý projekt, ale sám o sobě nic neřeší.

„Klíčové bude, co udělá Evropská unie coby kontinentální uskupení“.

Velkou otázkou k vyřešení je podle Špidly tzv. Global governance a koncept spravedlnosti.

„Změny budou různou měrou dopadat na různé lidi. Žádný společenský projekt se dlouhodobě neudrží, pokud je k někomu zjevně nespravedlivý.

„V neposlední řadě bude potřeba do nějaké míry zrušit intelektuální vlastnictví, alespoň v některých oblastech.

Klára Sutlovičová z Glopolis navázala na Špidlu s tím, že téma intelektuálního vlastnictví je velmi frustrující.

V připravované globální smlouvě, která se má projednat na přelomu listopadu a prosince v Paříži, se toto téma vůbec neobjevuje, podobně jako otázka financování.

tags: #Schellnhuber #Praha #obnovitelné #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Co je ekologická nika?
• Dobříš a Systém MESOH
• Sardinie: Příroda a ostrov
• O časopisu Věstník
• Informace o odpadech