Ekologické trendy v maloobchodě a příklady udržitelného podnikání

12.03.2026

Udržitelnost získává na intenzitě. Spotřebitelé se čím dál více zaobírají udržitelností a tento trend nadále získává na intenzitě. I podle výzkumů od firem zákazníci mnohem více vyžadují, aby se firmy snažily snižovat svou ekologickou stopu.

Moderní technologie a snižování ekologické stopy

U většiny retailerů se ve větší či menší míře objevují moderní technologie, jako jsou například samoobslužné systémy, solární elektrárny či úsporné technologie, které mají za cíl snížení nákladů i uhlíkové stopy. Podle letošní studie Global Trends Report výzkumné agentury Ipsos, jež byla realizována na 29 trzích světa, se většina spotřebitelů napříč trhy domnívá, že je potřeba urychleně změnit naše dosavadní návyky, jinak budeme čelit environmentální katastrofě. Od roku 2013 podíl takto smýšlejících v populaci narostl.

Příklady dobré praxe v českém maloobchodě

Bezobalový prodej a stáčená drogerie

Obchodní řetězec Albert postupně rozšiřuje bezobalový prodej suchých potravin a drogerie ve spolupráci se společností Miwa. Po testování na prodejně v pražské Galerii Butovice je od loňského října k dostání také v prodejně na pražském Chodově. Zákazníci mohou na Chodově vybírat z více než 80 položek, které nakoupí buď do vlastních nádob, nebo do speciálních zálohovaných opakovaně plnitelných nádob vybavených chytrou technologií. Společnost Miwa dodala Albertu technologii násypníků, jejichž ekologická stopa je o 71 % nižší než u klasické distribuce v jednorázových obalech. Podobně stáčenou drogerii nabízí obchodní řetězec Dm drogerie markt. O loňského roku na 16 prodejnách má minimálně jednu prodejnu v každém kraji, která je vybavena plnicími stanicemi. Poptávka po stáčené certifikované ekodrogerii značky Tierra Verde roste. V roce 2022 si navíc řetězec připomíná 30 let na tuzemském trhu. U této příležitosti chce prostřednictvím společensky odpovědné iniciativy {Společně} podpořit třicítku projektů, které se věnují trvalé udržitelnosti.

Podpora udržitelných projektů

Se svým nápadem se o podporu může ucházet kdokoliv, od jednotlivců přes neziskové organizace až po velké firmy. Nezáleží na rozsahu ani nákladnosti, podmínkou však je, aby se přihlášený projekt zabýval tématem trvalé udržitelnosti, zejména v oblasti životního prostředí. Zároveň by se mělo jednat o projekt nový, není tedy možné přihlásit takový, který již byl realizován v minulosti. TOP 30 vítězných projektů vybere odborná porota v průběhu března 2022.

Udržitelné budovy a nákupní centra

Nákupní centrum Westfield Chodov získalo na konci ledna letošního roku získalo už počtvrté mezinárodní certifikaci udržitelných budov Breeam In-Use, která potvrzuje šetrný provoz, odpovědnou správu budovy, využití inovativních technologií a celkový pozitivní dopad centra na jeho okolí. Chodov praktikuje řadu různých opatření. Ve velké míře například využívá solární energii, a to například pro ohřev vody. Na jeho střeše se nacházejí malé větrné elektrárny, které produkují vlastní energii. Celkově se centru třídí na 18 druhů odpadu a se zpracováním odpadu pomáhají i chytré solární koše, které zvládnou slisovat až 6krát více odpadu oproti standardním odpadkovým košům tohoto typu. V budově je instalováno na 13 tisíc čidel pro monitoring a řízení energetické náročnosti budovy. Restaurace ve Westfield Chodov využívají porcelánové nádobí, jejichž mytí zajišťuje pro nájemce centrálně. Snaží se tím minimalizovat využívání jednorázových plastů a nadbytečných obalových materiálů.

Čtěte také: Tipy pro udržitelnou domácnost

Komunitní zahrady a podpora výsadby stromů

Obchodní řetězec Kaufland má letos v plánu rozšířit svůj projekt komunitních zahrad ve spolupráci s Nadací Via a vyhlašuje grantový program na podporu nových, ale i existujících komunitních zahrad. „Zájem o zahrady je ale tak velký, že jsme se rozhodli tento projekt dále rozšířit do dalších míst, kde působíme. Základní myšlenkou komunitních zahrad je aktivní využití opuštěných ploch, které si lidé společně upraví a následně si pak pěstují zeleninu, bylinky nebo třeba květiny. O podporu v projektu „Už to roste, už to klíčí" mohou žádat existující komunitní zahrady, ale i začínající nadšenci, kteří chtějí založit zcela novou zahradu. O příspěvek až do výše 100 tisíc Kč se mohou zájemci hlásit až do 15. Hobbymarket Bauhaus se loni v rámci svého CSR projektu zavázal vysadit v České republice 100 tisíc stromů ve spolupráci s organizací PEFC. Díky pomoci zákazníků pak zajistil ještě do konce roku 2021 výsadbu dalších více než 56 tisíc stromů. Kromě finanční podpory tohoto projektu Nadace Partnerství se zavázalo jen letos podpořit výsadbu minimálně 400 nových stromů. „Záleží nám na budoucnosti i na prostředí, ve kterém žijeme. Podobně obchodní řetězec Penny se na jaře loňského roku roku stalo partnerem grantového programu Sázíme budoucnost.

Ekologické paletové řešení a recyklace papírových tašek

Síť drogerií Rossmann ve spolupráci se společnostmi Nutricia a CHEP využívá ekologicky prospěšné paletové řešení. Pronájmem sdílených modrých palet nejen zefektivňuje výrobní proces, ale zejména měřitelně přispívá k udržitelnosti celého dodavatelského systému. Online supermarket Košík.cz začal od prosince ve spolupráci s finskou společností Huhtamaki své papírové tašky spolu s ostatním odpadem ze skladu ekologicky přetvářet pomocí technologie rozvláknění, která neničí papírové vlákno. Desítky tun papírového odpadu z přijatého zboží zároveň produkuje sklad e-shopu. Online supermarket proto přichází s projektem papírových „Cirkutašek“. Podobně Rohlík.cz od podzimu dal na trh vratné nákupní tašky. Mají mít až o 80 % nižší dopad na životní prostředí, než je tomu u papírové tašky. Používáním vratných tašek místo papírových může zákazník Rohlíku ušetřit 300 tašek za rok. Na výrobu se používá odolný materiál, má vydrží až 25 použití.

Sběr baterií

Obchodní řetězec Billa se v loňském roce po devatenácté zapojil do sběru použitých baterií ve spolupráci s neziskovou organizací ECOBAT a pomohli tak vybrat celkem 8359 kg baterií.

Dopad koronaviru na životní prostředí

Ač o sociálních a ekonomických dopadech nedávné pandemie koronaviru slýcháme často ze zpráv i sociálních sítí, věděli jste, jaký dopad má současná situace na životní prostředí? Možná jste zahlédli fotografie delfínů, kteří se údajně navrátili do Benátek (což, mimochodem, není pravda), ale přemýšleli jste, jak se změnilo znečištění vzduchu, či situace s plastovým odpadem? Než ale začneme, chtěli bychom vás ujistit, že víme, že koronavirus má mnoho vážných následků, které se životním prostředí nemají moc společného. Uhlíková stopa nás všech se v pandemii výrazně snížila. Nelétáme, rušíme výlety a dovolené a zůstáváme zavřeni doma. Voda v řekách i kanálech je čistší, nad velkými městy mizí smog a v uzavřených městech se volně procházejí zvířata. Jen v Číně se na začátku roku emise snížily až o 25%! Jak se opatření v Česku i po světe pomalu uvolňují, musíme ale být opatrní.

Naše spotřeba plastu se v době pandemie drasticky zvyšuje. Ať se jedná o nutné ochranné materiály, nebo obaly jídla objednaného online. Bohužel se zdá, že v některých případech jde o volbu mezi životním prostředím a vlastním zdravím. S redukcí množství plastu jsme byli na dobré cestě, než se přihnal koronavirus. Kromě plastového odpadu, další dopad koronaviru na životní prostředí představuje množství nespotřebovaného jídla. Ať už se jedná o jídlo ze zavřených restaurací, nebo čerstvé jídlo v supermarketech, které se neprodalo, jelikož si volíme trvanlivé alternativy - množství vyplýtvaného jídla se v době koronaviru drasticky zhoršilo. Na druhou stranu, mnozí z nás jsou opatrnější s jídlem, které si přineseme domu, využíváme ho ekonomicky. Důsledkem většího množství vyplýtvaného jídla jsou nejen vyplýtvané prostředky jako voda, obilniny, nebo samotná pole na kterých bylo jídlo vypěstováno, ale také zvýšení emisí metanu. Většina tohoto jídla totiž končí na skládkách, kde nemá ideální podmínky k rozkladu, které by mělo na kompostu.

Čtěte také: Tipy pro bezodpadovou domácnost

Tipy pro omezení plastového odpadu

Plast zaplavuje naše oceány. Na světě už není jediné místo, kam se plastový odpad ještě nedostal. Dokonce i lidmi neobydlená místa jsou jím zanesena. Plast byl nalezen ve většině pitné vody na světě, v dešti, v nejhlubších místech oceánu, v polárních oblastech i v soli. Plast ale z naší planety nezmizí - s časem se pouze rozloží na menší a menší částečky, které ale budou zatěžovat naši planetu nadále. Jednoduchým způsobem, jak omezit množství plastu v oceánu způsobené syntetickými látkami, je se jim při nákupu oblečení vyhýbat. Pokud ale už nějaké takové kousky ve vašem šatníku máte, nevyhazujte je, jelikož i po vyhození například na skládku by se z nich mikroplasty dále uvolňovaly. Dle jedné studie je až 70% mikroplastů nalezených u hladiny oceánu důsledkem průmyslového rybaření. Tyto milióny tun rybářského náčiní, které se momentálně nacházejí v oceánu, nejsou pouze znečišťovatelem, ale i nebezpečím pro mořské živočichy. Až 100.000 mořských živočichů přijde ročně o život v důsledku zamotání do opuštěného rybářského vybavení. Pokud tedy chcete přidat ruku k dílu v boji za čistší oceány, zvažte, co je na vašem talíři. Nepodporujte výrobce, kteří jsou zodpovědní za ničení naší planety.

Třpytky a kosmetika

Třpytky jsou vyráběny z plastu, a tak všemožná kosmetika, která je obsahuje, znečišťuje oceány. Mnohé třpytky jsou totiž moc jemné na to, aby je čističky vod vychytaly, podobně jako v případě mikrovláken. Pokud se naleznete v situaci, kdy se bez třpytivého make-upu prostě neobejdete, vyzkoušejte rozložitelné třpytky. Malé částice plastu totiž můžete naleznout i v zubních pastách, pleťovém peelingu či dalších produktech.

Pneumatiky

Věděli jste, že pneumatiky jsou jedním z nejběžnějších zdrojů plastového znečištění na světě? Dle nizozemské studie z roku 2017 jsou pneumatiky zodpovědné za 10% mikroplastů v oceánu, ale další zdroje uvádí až 28%. Jak se tedy mikroplasty z pneumatik uvolňují? Při jízdě, když se pneumatiky opotřebovávají, mikroplasty zůstávají na silnici, odkud jsou pak deštěm spláchnuty do řeky, odkud putují do oceánu. To, jestli mikroplasty z pneumatik skončí v moři, záleží na několika faktorech, především počasí a poloze silnice. Tyto částice pneumatik mají negativní dopady na mořské živočichy, jednímž z nich je ucpání trávicího traktu a následné chronické potíže po zbytek života. Nejjednodušším způsobem, jak omezit tento zdroj znečištění, je dobře zvážit každou cestu autem. Nemůžete se raději dopravit pěšky či hromadnou dopravou?

Dostupnost a cena ekologických produktů

Nová studie, kterou zveřejnily Evropská spotřebitelská organizace (BEUC) a Evropský úřad pro životní prostředí (EEB), podrobně mapuje významné rozdíly v dostupnosti, ceně a kvalitě produktů s ekologickou značkou v supermarketech třinácti evropských zemí. Výzkum odhalil, že produkty s ekologickou značkou jsou v průměru o 9 až 27 % levnější než nekvalifikované alternativy, což lze přičíst nižším distribučním nákladům a rostoucí efektivitě výroby certifikovaných produktů. Například v Dánsku jsou ekologické produkty o 15 % levnější než běžné varianty, ve Švédsku je rozdíl ještě patrnější, pohybující se kolem 18 %. Dostupnost těchto výrobků je však značně nerovnoměrná. Zatímco Dánsko nabízí ekologické produkty v přibližně 80 % případů v supermarketech, na Kypru a v Řecku tvoří ekologické produkty jen asi 2 % sortimentu. V ostatních skandinávských zemích, jako jsou Švédsko a Finsko, je podíl ekologických produktů mezi 65 a 75 %, což je nadprůměrná hodnota pro Evropu.

Další zajímavý aspekt studie ukazuje, že v zemích s lepší dostupností ekologických produktů je vyšší i počet kategorizovaných a certifikovaných produktů, což vede k širšímu výběru a různé diverzitě produktů pro různé spotřebitelské potřeby. Ačkoliv celkem tři čtvrtiny výrobků v EU nesou některou formu zeleného označení, více než polovina z nich je podle studie BEUC a EEB obsahem zavádějících nebo nepodložených environmentálních tvrzení. Současné evropské zákonodárství se intenzivně připravuje na revizi směrnice o environmentálních tvrzeních (tzv. Podle nejnovější verze návrhu směrnice publikované v lednu 2025 Evropskou komisí musí výrobci doložit svá environmentální tvrzení všeobecně přijímanými, vědecky podloženými daty. Evropská komise odhaduje, že tyto kroky povedou během pěti let k omezení počtu klamavých zelených tvrzení o 65 % a zároveň zvýší důvěru spotřebitelů o 30 %. Segment ekologického oblečení v Evropě zaznamenal v roce 2024 meziroční růst o 12 %. Ochota spotřebitelů platit více za eko produkty se výrazně liší podle země.

Čtěte také: Důležitost místního šetření v ekologii

Greenwashing a jeho příklady

Greenwashing není jen otázkou nevědomých marketingových chyb, ale často zcela úmyslnou strategií firem, která má především zvýšit prodej za cenu zkreslení skutečné environmentální hodnoty produktu. Jedním z méně známých fenoménů greenwashingu je tzv. „halo efekt,” kdy jedna malá ekologická charakteristika produktu (například certifikát na obal) je využívána k vytvoření obecně pozitivního ekologického dojmu, i když jiné části produktu či jeho výroby nemají žádný pozitivní dopad na životní prostředí.

Kombinace těchto praktik s nejasnou legislativou, která teprve čeká na zpřísnění podmínek, vytváří trh, kde se spotřebitelé musí orientovat v moři neúplných a někdy záměrně zavádějících informací. Jedním z klasických příkladů je společnost BP (British Petroleum), která je známá používáním zelených barev a symbolu slunečnice v kampaních, čímž vytváří dojem ekologické zodpovědnosti. V automobilovém průmyslu patří k příkladům greenwashingu například BMW a Škoda Auto, které propagují „zelené“ modely či technologie, jako například elektrická vozidla nebo motory s označením „green line“. Přitom však stále masivně prodávají vozidla se spalovacími motory, která výrazně zvyšují emise. V oblasti obalů se často setkáváme s takzvaným „lakováním na zeleno“, kdy výrobek má papírový obal s ekologicky působícím designem, ale uvnitř je klasická plastová lahev či vícevrstvý obal, který výrazně komplikuje recyklaci. Tento trik zneužívá omezenou environmentální gramotnost spotřebitelů. Dalším příkladem greenwashingu je využívání offsetů, tedy náhradních opatření, jako je sázení stromů za produkované emise. I když se jedná o pozitivní aktivity, často jsou přehnaně vyhodnocovány a vykazují dlouhodobou neefektivitu, protože není možné ihned kompenzovat škody způsobené emisemi. Kriticky sledované jsou také klimatické závazky mnoha korporací.

Studie New Climate Institute a Carbon Market Watch ukázala, že ze 25 předních světových firem pouze 13 předložilo konkrétní a reálný plán ke splnění svých cílů uhlíkové neutrality, přičemž jejich snahy často vedou ke snížení emisí pouze o 40 % namísto slibovaných 100 %. Některé firmy přitom plánují snížení emisí pouze o méně než 20 %, ačkoli veřejně deklarují uhlíkovou neutralitu. Velké skandály jako „dieselgate“ Volkswagenu jsou dalším příkladem, kdy firma lhala o emisích škodlivých látek, což vedlo k pokutám za desítky miliard eur a ztrátě důvěry zákazníků.

E-commerce a životní prostředí

Rostoucí význam e-commerce přináší otázky o jeho environmentálním dopadu. Tento souhrnný článek ve formě předběžné studie spojil výsledky z osmi studií a provedených výzkumů. Výsledný výpočet v závěru článku pro spotřebitele znamená, že spotřebitelé volbou online nakupování místo nákupů v kamenných obchodech aktivně významně přispívají k ochraně životního prostředí. Tento pozitivní dopad se při doručení do výdajového boxu ještě o dalších 10% zvýší. Komplexní studie z Massachusetts Institute of Technology (MIT) z roku 2023 jako i další studie a výzkumy prokázaly, že online nakupování je významně šetrnější k životnímu prostředí, než je to u nakupování v kamenných obchodech.

Sustainable Packaging Initiative odhalila další překvapivý fakt. E-commerce jako celek v mnoha případech využívá méně obalového materiálu než tradiční maloobchod, když jsou zohledněny i obaly, které využívali zákazníci při transportu zboží z kamenných prodejen domů. V současné době, kdy se globální společnost potýká s naléhavou potřebou snížit environmentální dopady lidské činnosti, se stále častěji objevují diskuze o skutečném dopadu různých forem nakupování na životní prostředí. Tradiční představa, že kamenné obchody mohou být ekologičtější než e-commerce, se ukázala jako jednoznačně mylná. Komplexní studie z Massachusetts Institute of Technology i další stude přinesly jasné zjištění, které vyvrací mnoho zaběhlých mýtů o environmentálních dopadech online nakupování.

Výzkumníci z MIT analyzovali celý životní cyklus produktů od jejich uskladnění až po doručení koncovému zákazníkovi, přičemž zohlednili všechny relevantní faktory včetně spotřeby energie, dopravních emisí a nakládání s obalovým materiálem. Jejich zjištění jsou podpořena rozsáhlým datovým souborem zahrnujícím více než 100 000 transakcí napříč různými typy maloobchodního prodeje. Tato data byla sbírána po dobu dvou let a zahrnovala různé sezónní výkyvy i geografické rozdíly, což zajistilo vysokou relevanci a spolehlivost výsledků.

Výsledky byly zjišťovány na základě vědeckých metod, zároveň se jedná o výsledky předběžné studie, u které bylo provedeno pouze základní oponentní posouzení. Na hlubší analýze dat bude Technologická platforma IT People dále spolupracovat s výzkumnými ústavy, zejména s Českou zemědělskou univerzitou a také s experty v oboru.

Kvantifikace emisí CO2

Srovnání emisí na jeden nákup:

E-commerce: 0,31-0,35 kg CO2 na produkt
Kamenné obchody: 0,48-0,69 kg CO2 na produkt

To představuje průměrnou úsporu 36% emisí CO2 ve prospěch online nakupování. Do výpočtu byly zahrnuty faktory jako energetická náročnost skladování, transport zboží, poslední míle doručení a v případě kamenných obchodů také energie spotřebovaná na provoz prodejní plochy včetně vytápění, chlazení a osvětlení. Studie také odhalila, že rozdíl v emisích se ještě zvýrazňuje v případě specializovaného zboží, kde je pravděpodobnost, že zákazník navštíví více obchodů pro nalezení požadovaného produktu. V těchto případech může být rozdíl v emisích až dvojnásobný ve prospěch e-commerce.

Průměrná cesta autem do nákupního centra: 14,7 km (tam a zpět). Emise CO2 na jednu cestu osobním automobilem: 2,3 kg CO2. Roční emise způsobené dojížděním do nákupních center v EU: 98 milionů tun CO2. Roční emise 98 milionů tun CO2 v EU způsobené dojížděním do nákupních center představují ekvivalent ročních emisí celého Portugalska.

Konkrétní environmentální výhody e-commerce

Efektivní logistika: Jedna dodávka e-shopu obslouží průměrně 50-120 zákazníků denně. Optimalizované trasy snižují emise o 45% oproti individuálním cestám zákazníků. Konsolidované dodávky šetří až 2,8 tuny CO2 ročně na jedno doručovací vozidlo.
Energetická účinnost skladování: Skladovací centrum e-commerce: 28,5 kWh/m²/rok. Kamenná prodejna: 158 kWh/m²/rok. Rozdíl představuje 82% úsporu energie ve prospěch e-commerce.
Redukce obalového materiálu: E-commerce balení: 0,15 kg obalového materiálu na produkt. Maloobchodní balení: 0,23 kg obalového materiálu na produkt (včetně sekundárních obalů pro transport do prodejen).

Kvantifikace úspor v reálných číslech:

Průměrná úspora na 1000 objednávek: 12,7 tun CO2
Roční úspora při přechodu 20% nákupů do online prostředí: 1,2 milionu tun CO2 v rámci EU
Roční úspora energie na 1000 m² prodejní plochy: 129,5 MWh
Finanční úspora: približně 25,900 EUR ročně
Redukce emisí CO2: 52,3 tuny ročně

Inovace zlepšují ekologickou bilanci

Snížení emisí o dalších 67% oproti konvenčním dodávkám
ROI elektrifikace vozového parku: 3,2 roku
Potenciální úspora: 4,5 tuny CO2 ročně na vozidlo

Redukce emisí o 82% oproti doručení na adresu
Konsolidace zásilek: až 200 balíků na jeden box denně
Eliminace neúspěšných doručení: úspora 0,5 kg CO2 na zásilku

Budoucí trendy a potenciál

Očekávaná další redukce emisí o 25% do roku 2025 díky:

Rozšíření sítě elektrických dodávek
Implementaci AI pro optimalizaci tras
Využití obnovitelných zdrojů energie ve skladech
Vývoji nových ekologických obalových materiálů

Udržitelné podnikání: 5 jednoduchých tipů

Udržitelnost je téma, které přitahuje pozornost široké veřejnosti. Čím dál více zákazníků se zajímá o to, co kupují a dávají přednost šetrně vyrobeným produktům. Velký důraz je kladen na omezení nadbytečných obalových materiálů nebo jejich výměnu za varianty ohleduplné k přírodě. Pod pojmem udržitelné podnikání si představte moderní způsob strategického řízení, který vychází ze zásad dlouhodobého udržitelného rozvoje. V praxi to znamená podnikat šetrně a s ohledem na ekologická a etická hlediska. Jedná se tedy o dlouhodobý koncept, nikoliv moderní trend, který za pár týdnů vyprchá. Ekologie je celospolečenské téma, které se prolíná i do podnikání. Každý může ve své restauraci nebo prodejně postupně zavádět jednoduché kroky, které povedou k dlouhodobé udržitelnosti. Kromě výrazného dopadu na životní prostředí vám ekologické podnikání sníží některé náklady a pomůže vám oslovit další skupinu zákazníků, která na toto téma slyší.

Vyměňte plastové obaly za papírové: Jsou 100% recyklovatelné a v souladu s platnou odpadovou legislativou. V restauraci nebo kavárně využijete zejména papírové menu boxy, misky na polévku, nápojové kelímky, tácky, talíře či příbory.
Vratné nápojové kelímky: Jsou vyrobené v několika velikostech, z kvalitního zdravotně nezávadného polypropylenu. Jsou recyklovatelné a tudíž opakovaně použitelné. Jelikož jsou zálohované, lidé je nevyhazují do koše a jejich opakovaným používáním se ušetří obrovské množství energie, pohonných hmot, stromů, pitné vody a jiných přírodních zdrojů.
Ekologická brčka: Můžete sáhnout po brčkách z bambusu, pokud ale hledáte variantu, kterou je možné používat do nekonečna, zvolte skleněná nebo nerezová brčka. Jsou k dostání v různých tvarech a barvách, včetně praktického kartáčku na čištění a můžete je vložit i do myčky na nádobí.
Ekologický termopapír: Pokud už ji musíte tisknout, pak zvolte zkrácenou verzi, tzv. mini účtenku a používejte ekologický termopapír do tiskárny. Ten se vyrábí z recyklovaného papíru, jeho používáním tudíž ušetříte mnoho stromů.
Třídění odpadu a zero waste: Třídění odpadu by mělo být v dnešní době již samozřejmostí. Přesto stále hodně lidí nemá jasno v tom, co do kterého kontejneru patří a co ne. Zero waste neboli nulový odpad je zajímavý koncept, který v posledních letech nabírá na popularitě. Jeho cílem je snížení nadbytečných obalových materiálů u prodávaných produktů a využívají ho především bezobalové provozovny, které se u zákazníků těší čím dál větší oblibě.