Severské filmy: Krása přírody a zajímavé příběhy

Skandinávie je plná nejen dechberoucí přírody, ale také zajímavých příběhů, které vás rychle vtáhnou do děje. Ať už jde o seriály či filmy, skandinávská tvorba je známá svou autenticitou, napětím a jedinečným pohledem na lidské příběhy. Skandinávské filmy se vyznačují jedinečnou atmosférou, která dokonale vystihuje severský svět plný kontrastů mezi krásou přírody a temnými lidskými příběhy.

Pokud máte rádi příběhy plné tajemství a zvratů, kde nic není takové, jak se na první pohled zdá, budou skandinávské filmy a seriály pro vás tou pravou volbou.

Severský filmový klub

Severský filmový klub přináší tradiční přehlídku severské filmové kinematografie již po sedmé. Diváci se mohou těšit na peprný humor seveřanů, mrazivé kriminální příběhy, absurdní dramata, historické snímky natočené podle skutečných událostí a ničím nepřikrášlené lidské osudy na stříbrném plátně. Filmové zážitky dokreslí svérázná hudba i krása skandinávské přírody.

Uvedeny budou filmové novinky, méně známe snímky staršího data výroby a na přání diváků i vybrané úspěšné tituly z minulých ročníků. Festival bude slavnostně zahájen ve spolupráci s Asociací českých filmových klubů 11. listopadu v pražské Lucerně českou premiérou snímku Muž jménem Ove. Dojemná tragikomedie o nečekaném přátelství je natočená na motivy stejnojmenné knihy Fredrika Backmana.

Mezi očekávané filmové hity z dánské dílny patří drama Idealista, film o utajované kapitole dánských dějin 20. století s přesahem do nejvyšších politických kruhů Dánska i USA. Romantický příběh Rosita vypráví o životě v malém rybářském městečku, samotě a milostném trojúhelníku. Švédský Hotel se po úspěchu na Febiofestu zaslouženě vrací na festivalovou scénu a skupinová psychoterapie dostává nevšední rozměr. Komediální drama Podzim sleduje bouřlivý vztah inspicientky Národního divadla a populárního herce.

Čtěte také: Příroda Skandinávie v knihách

Za zmínku stojí dva snímky talentovaného norského režiséra Jana Vardøena. Srdce lehkosti odkazuje na divadelní hru Henrika Ibsena Paní z moře, čímž nabízí skutečně nevšední kulturní zážitek. Novinkou letošního ročníku je zařazení úspěšného debutu režiséra Ignase Jonynase Hráč. Nabídne divákům propojení světa záchranné zdravotní služby a gamblerství. Zařazení islandské filmové tvorby se stává festivalovou tradicí. Do půvabného prostředí Bolungarvíku a na horu Bolafjall v Západních fjordech zavítá komedie Albatros.

Severský filmový podzim přináší také 2 oceňované dokumenty. Filmový počin Kola versus auta popisuje globální krizi, města přeplněná auty a stále se zvyšující dopravní chaos. Nechybí ani pohled aktivistů, kteří odmítají přestat jezdit na kole i přes zvyšující se počet smrtelných dopravních nehod. Expedice Švédsko vypráví o třech přátelích, kteří se chystají pokořit Kungsleden, 450 km dlouhou stezku Švédských hor. Příznivci hororu ocení duchařský film z 2. světové války Dům.

Festival se dlouhodobě snaží vyjít vstříc i divákům se sluchovým postižením. Všechny filmy jsou opatřeny barevně upravenými titulky. Každá důležitá postava má svou barvu titulků. Nechybí ani informace o hlucích a všech dějích, které jsou mimo záběr nebo nejsou neslyšícímu divákovi dostupné a přitom jsou nezbytné pro pochopení příběhu. Podle ohlasů barevné titulky vítají i slyšící diváci, kterým usnadňují orientaci ve složitějších dialozích.

Místa konání:

• Praha, Kino Lucerna, 11. - 16. 11.
• Brno, Kino Art, 28. 11. - 2. 12.
• Jablonec nad Nisou, Kino Junior, 14. 11. - 8. 12.
• Jeseník, Ennea Caffé, 10. 11. - 28. 11.
• Jičín, Biograf Český ráj, 15. 11. - 6. 12.
• Hodonín, Kino Svět, 22. 11. - 30. 11.
• Kutná Hora, Gask, 16. - 31. 11.
• Ostrava, Minikino, 15. - 20. 11. 2016, Stará Aréna, 6. 12.
• Veselí nad Moravou, Kino Morava, 24. 11. - 27. 11.
• Teplice, Dům kultury Teplice, 6. - 7. 12.
• Zlín, Golden Apple Cinema, 24. 11. - 27. 11.
• Železný Újezd, Místní knihovna, 18. - 26. 11.

Filmové adaptace literárních děl

Dominantou letošního ročníku přehlídky Scandi jsou filmové adaptace literárních děl. Rozhodně nejde o náhodu - jen málokdo z nás v poslední dekádě nepřečetl nějakou detektivku pocházející z chladné a stinné Skandinávie. „Kinematografie adaptuje nejraději to, co se masově čte, avšak na druhé straně filmové a televizní adaptace ovlivňují četbu diváků,“ napsala polská filmová teoretička a historička Alicja Helman a ukázala, že popularita knih a filmů je neodmyslitelně spjatá.

Čtěte také: Seznam Attenboroughových dokumentů

„Filmové adaptace je možné pojímat jako svědectví recepce literárních děl, a to recepce specificky zprostředkované a podmíněné filmem,“ doplnila historička. Připomněla, že snaha převést literární díla na stříbrné plátno je stará jako samotný film, ovšem přístup ke zdrojovému materiálu se v průběhu času samozřejmě výrazně lišil.

Těžko můžeme srovnávat jednoduché živé obrazy z počátku 20. století, jež se snažily rozpohybovat nejslavnější scény románových klasik, s postmoderními perziflážemi, které si vůči předloze zachovávají ironický odstup. Když využijeme názvosloví teoretika Geoffreyho Wagnera, můžeme rozlišit adaptace jako transpozici, komentář či analogii. Transpozice je co nejvěrnějším přenesením psaného textu do filmového média, komentář dává filmovým tvůrcům prostor pro trochu odlišnou interpretaci či dekonstrukci původního díla a analogie se nebojí originálu zcela vzdálit, využít jej jen jako základ pro vznik zcela nového tvaru.

A konečně úspěšnou adaptací literární předlohy to nemusí vždy končit. Množství severských filmových hitů (ať už vzniklých na základě knihy či originálního scénáře) se totiž dočkalo hollywoodské adaptace, což často přitáhlo pozornost i k původnímu dílu. Zmínit můžeme thrillerovou Insomnii (2002; původně Norsko, 1997), kriminálku Muži, kteří nenávidí ženy (2011, koprodukční originál je z roku 2009), hororovou romanci Ať vejde ten pravý (2010; původně Švédsko, 2008), Bergmanovu drásavou vztahovku Scény z manželského života z roku 1973 adaptovanou roku 2021 do pětidílné minisérie anebo do našich kin mířící komedii Muž jménem Otto s Tomem Hanksem, která vychází ze švédského originálu Muž jménem Ove (2015).

Zlatý věk švédské kinematografie

Zlatý věk švédské kinematografie přišel na přelomu 10. a 20. let minulého století, a to především díky dílům Victora Sjöströma a Mauritze Stillera. Ještě předtím, než oba filmaři během 20. let odešli natáčet za oceán, vytvořili několik dodnes legendárních snímků, které svou nápaditou prací s tehdy dostupnými možnostmi vyprávění či trikových efektů fascinují dodnes. Patří sem především Vozka smrti (1921), Poklad pana Arna (1919) a Gösta Berling (1924), všechny podle románových předloh Selmy Lagerlöf, první nositelky Nobelovy ceny za literaturu. Pouze středometrážní, avšak z hlediska filmových dějin rovněž podstatnou je i Sjöströmova adaptace básně Henrika Ibsena Terje Vigen (1917).

Ani Norové nezapomněli zfilmovat úspěšné knihy svých nobelistů. Týká se to především Sigrid Undset a Knuta Hamsuna, jejichž historické romány Kristina Vavřincova a Blouznivci se podařilo přetavit buď v rozmáchlou, tříhodinovou fresku ze středověkého Norska (v případě Kristiny Vavřincove z roku 1995), nebo v sexuálně odvázané melodrama o třídních rozdílech (Telegrafista, 1993). Příznivce Hamsuna potěšilo i tíživé psychologické drama Hlad z roku 1966.

Čtěte také: Sopky: Hrozba pro lidstvo

Scandi noir

Během 90. let se začal globálním trendem stávat tzv. scandi noir (či také nordic noir). Temná vyšetřování založená na rozporu mezi zdánlivě spořádanou, poklidnou společností a násilnými touhami dřímajícími pod povrchem nabídla oproti angloamerickým detektivkám hutnější, nepřehlednější a realističtější atmosféru. Nor Jo Nesbø, Švédi Stieg Larsson a Henning Mankell či Dán Jussi Adler-Olsen se zařadili mezi celosvětové literární hvězdy. Filmové a televizní adaptace na sebe nenechaly dlouho čekat.

U zrodu subžánru stál Mankell, velké obliby se dočkala jeho série o policejním inspektorovi Kurtu Wallanderovi, podle níž se natočily hned dva seriály. Podle Nesba vznikla zdařilá kriminálka Lovci hlav (2011) či mnohem méně povedený thriller Sněhulák (2017), který nespasila ani přítomnost Michaela Fassbendera. Série Milénium předčasně zesnulého Larssona nakonec čítala pouze tři knihy, všechny se však dočkaly filmové adaptace - konkrétně jde o díla Muži, kteří nenávidí ženy (2009), Dívka, která si hrála s ohněm (2009) a Dívka, která kopla do vosího hnízda (2009).

Adler-Olsen se zase proslavil sérií knih o Oddělení Q věnujícím se odloženým a dlouho zapomenutým případům. Zatím se dočkalo zfilmování pět jeho románů - Žena v kleci (2013), Zabijáci (2014), Vzkaz v láhvi (2016), Složka 64 (2018) a Marco (2021). Poněkud stranou od této linie stojí špionážní tvorba Švéda Jana Guilloua, jenž se proslavil především sérií knih o nesmlouvavém agentovi Hamiltonovi.

Ve snímku z roku 1998 si hlavní roli stylově zahrál Peter Stormare, později došlo k adaptování dalších příběhů do filmové i seriálové podoby. Guillou je podepsaný rovněž pod strhující studií šikany mezi mladistvými, jejíž zfilmování si v roce 2003 pod názvem Zlo mezi námi vysloužilo nominaci na Oscara.

Finská specifika

Pozornost k jinak trochu přehlížené finské kinematografii přitáhl Neznámý voják z roku 2017, nejdražší finský film všech dob. Rozmáchlé válečné drama bylo už třetí adaptací bestselleru Väinö Linny, který při jeho psaní čerpal z vlastních zkušeností z bitev druhé světové války. Starší verze tohoto příběhu z roku 1955 bývá ve Finsku promítaná 6. prosince, kdy se slaví Den nezávislosti, připomínající vyvázání země ze závislosti na Rusku v roce 1917. O bolestných válečných okamžicích vypráví i monumentální, více než tříhodinová Zimní válka z roku 1989, natočená podle románu Anttiho Tuuriho.

Finským specifikem jsou i filmy zaměřené na říční přepravu dřevěných kmenů a větví. Tomuto subžánru se ve finštině říká „tukkilaiselokuva“ a největší popularitě se těšil od 30. do 50. let. Opakovaným motivem je nenaplněná láska a konflikty mezi postavami plynoucí z odlišných názorů na zpracování dřeva, melodramatické snímky též hodně spoléhaly na opojné záběry finské přírody. Opakovaných filmových adaptací se dočkaly především takto laděný román Píseň o červeném květu od Johannese Linnankoskiho a divadelní hra Tukkijoella od Teuva Pakkaly.

A konečně zmiňme i svéráznou adaptaci Bohémský život od jedné z největších ikon finské kinematografie Akiho Kaurismäkiho. Rodák z Orimattily si obvykle vystačil s vlastními náměty, v tomto případě však úspěšně využil román francouzského spisovatele Henriho Murgera. Vzniklo tak výrazně autorské, nadžánrové melodrama mapující pařížskou uměleckou sféru 19. století.

Komedie, děti i historické ságy

Úspěch zaznamenaly i komedie, často využívající skandinávskou zálibu v černém humoru. To platí třeba pro švédskou variaci na Forresta Gumpa s názvem Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (2013, podle předlohy Jonase Jonassona) či pro norskou kultovní řachandu Elling o dvou psychiatrických pacientech (2001, podle románu Ingvara Ambjørnsena).

Zapomenout bychom neměli ani na legendu dětské literatury Astrid Lindgren, podle jejíchž knih vznikly desítky filmů i televizních seriálů. Tuzemské publikum si zřejmě nejsnáze vzpomene na adaptace Dětí z Bullerbynu, Pippi Dlouhé punčochy a Ronji, dcery loupežníka.

Pro Švédy je podstatná též čtyřdílná románová sága Vilhelma Moberga pojednávající o odchodu švédské rodiny na neobydlená území USA v polovině 19. století. Moberg dlouho nechtěl knihu nechat adaptovat, nakonec však svolil a těsně před jeho smrtí vznikla dvojice historických dramat Jana Troella s názvem Vystěhovalci (1971) a Nová země (1972). Tentýž příběh zpracoval i Erik Poppe v epickém snímku Emigranti, který zahájil letošní ročník přehlídky Scandi.

Vedle Emigrantů lze v programu letošního ročníku Scandi narazit i na nihilistické drama o dospívání Nic (podle bestselleru Janne Teller), vesnickou dramedii Letní světlo, a pak přijde noc (podle knihy Jóna Kalmana Stefánssona), survival drama 438 dní podle autobiografie novinářů Martina Schibbyeho a Johana Perssona a historické melodrama Všechny mé dopisy spal, vzniklé na základě románu Alexe Schulmanna. Pět z devíti novinek letošního Scandi tedy vychází z knižních předloh, proto není pochyb o tom, že kinematografie severských zemí ze své bohaté literární tradice dokáže těžit dodnes.

Tipy na severské filmy a seriály

Znáte ten pocit, když se posadíte do křesla, uvaříte si svařené víno nebo punč a pustíte dobrý film? Cítíte úlevu od všech starostí, klid a pohodu. Udělejte si čas pro sebe a své blízké u sledování nového filmu. Inspirujte se skandinávským stylem, nejen u vás doma.

• Hon (2012): Dánsko-švédské drama se odehrává v malém dánském maloměstě. Čtyřicetiletému, čerstvě rozvedenému Lucasovi v podání Madse Mikkelsena se obrátí život naruby díky jedné lži. Obyvatelé městečka jsou agresivní a nedůvěřiví. Lucas se však nevzdává a snaží se prosadit svoji pravdu.
• Kaštánek (2021): Šestidílný seriál byl natočen v Dánsku. Děj pojednává o pátrání po vrahovi brutální vraždy, na které byl nalezen důkaz v podobě figurky z kaštanů. Hlavní vyšetřovatelé Thulinová a Hess vás provedou napínavým dějstvím. Sociální drama je vhodné pro děti od 16 let.
• Amalia (2018): Hlavní hrdinka Amalia v podání herečky Lisi Teige, je milovnicí tance a hudby. Problémy jejího otce však otočí i její život vzhůru nohama. Norské drama plné tance režírovala v roce 2018 Katarina Launing. Severský film s romantickými chvilkami je vhodný pro děti od 13 let.
• Sorjonen (2016-2019): Finské drama je rozděleno na 3 řady po 10 epizodách. Napínavý a tajemný seriál od tvůrce Miikko Oikkonen vás vtáhne do neokoukaného severského prostředí. Detektiv přijme novou práci ve skandinávském venkově a brzy se zaplete do vyšetřování sériových vražd.
• Vánoce u našich (2019-2020): TV seriál je norská romantická komedie s prvky dramatu. Dvě série po 6 epizodách byly natočeny v letech 2019 a 2020. Hlavní hrdinku Johanne už nebaví dotěrné otázky rodičů na partnerství a vztahy.
• V pasti (2015): Do islandského městečka dorazí silná sněhová bouře. Celá oblast zůstává odříznutá od další civilizace. Ve chvíli největších bouří a zimy objeví tělo, které se stalo obětí vraždy. Islandské drama z roku 2015 vás bude bavit několik hodin. Seriál je rozdělený na 2 řady o 10 epizodách, určený je však od 16 let.
• Pohnutí: Romantická komedie pro odlehčené podzimní večery se sklenkou dobrého vína. 95 min dlouhá komedie pojednává o ženě ve středním věku, která se rozhodne odejít od manžela, opustit svoje jistoty a život na vysoké noze. Její muž jí dlouho zahýbá a ona potřebuje změnu, které se možná dočká mezi obyčejnými lidmi.
• Šťastně až do smrti (2022): Téměř dvouhodinové dánské drama natočené podle knižní předlohy od režisérky Barbara Topsøe-Rothenborg vás ohromí. Jedná se o mimořádný dánský thriller o milostném trojúhelníku. Existuje tenká hranice mezi láskou a nenávistí. Žena rozplétá nejen manželovu nevěru, ale také daleko větší a zajímavější mysterium.

Další tipy na filmy

• Muži, kteří nenávidí ženy: Jedná se švédský thriller podle knihy Stiega Larssona. Hackerka Lisbeth Salanderová a novinář Mikael Blomkvist vyšetřují záhadné zmizení dcery vlivného průmyslníka před několika desítkami let. Film je plný zvratů, nápětí a temných tajemství, která postupně odhalují.
• Boj sněžného pluhu s mafií: Norský film, který kombinuje krimi s černým humorem, vypráví příběh řidiče sněžného pluhu v malém norském městečku. Když jeho syn zemře na předávkování drogami, zjistí, že jeho smrt není náhoda, a rozhodne se pomstít.
• Srdce na dlani: Tento dánský film se zaměřuje na příběh dvou žen, které se snaží vyrovnat s náročnými životními okolnostmi. Mladá matka se rozhodne změnit svůj život a poskytuje azyl své dávné přítelkyni, která zase čelí svým problémům. Film se dotýká přátelství, ztráty a obnovy naděje v těžkých dobách.
• Hon: Tento dánský film sleduje příběh muže, který se stane obětí pomluvy, která mu úplně promění život. Všichni kolem něj té lži uvěří, což rozpohybuje osudovou spirálu.

tags: #severské #filmy #příroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Dopady na zdraví v Třinci a Jablunkovsku
• Svoz komunálního odpadu a inovace
• Teorie zmrzlé plasticity: Ekologické a makroevoluční dopady
• Přírodní krásy Mostecka
• Srovnání výroby energie z obnovitelných zdrojů: Jak si stojí Česko?