Seznam vodních toků znečištěných v České republice

Doba se stále mění. Někdy úspěšněji a někdy méně. Voda v ČR na tom byla nejhůře v 70. Dnes jsme na tom s kvalitou vody podstatně lépe. European Enviroment Agenci píše, že 75 % pozemní vody v Evropě je „v dobrém chemickém stavu“. Nesmíme však usnout na vavřínech.

Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku. Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. To je dobrá zpráva, plná cizích zkratek. Co si pod nimi tedy představit? Popisují, jakou metodou se konkrétní znečištění vody zkoumá. Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala.

Zdroje znečištění vody

Co tedy znečišťuje vodu?

1. Města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod. Jedná se ale i odpad z domácností a továren.
2. Plošné znečištění. To je zejména znečištění, které pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
3. Havarijní znečištění. Havarijní znečištění je zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Protože znečištěná voda, zvláště pokud se konzumuje pravidelně, může mít velmi vážné důsledky pro naše zdraví. Pokud se i vy podílíte na snižování znečištění a provozujete domovní čistírnu odpadní vody, měli byste pravidelně dokládat její rozbor. S ním vám moc rádi pomůžeme.

Monitoring kvality vody v Praze

Mapování kvality vody v pražských potocích a nádržích je jednou z pravidelných činností správy vodních toků. Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy se věnuje problematice kvality vod již od 90. Kvalitu povrchových vod v Praze sledujeme na 16 potocích v 38 profilech a v 55 vodních nádržích. Měření provádí akreditovaná laboratoř jednou měsíčně na 5 významných profilech větších toků (Rokytka, Botič, Kunratický potok, Dalejský potok, Litovicko-Šárecký potok) a jednou za dva měsíce na zbývajících 33 profilech. Sleduje se např. Kvalitu vody negativně ovlivňují splachy ze zpevněných ploch, zimní solení silnic a zejména kontaminace odpadními a splaškovými vodami.

Čtěte také: C1 kriticky ohrožené druhy

Ty se dostávají do vodních toků prostřednictvím sítě dešťových kanalizací, do které jsou jednotliví znečišťovatelé napojeni, nebo přímým napojením na vodní tok. Nezanedbatelným zdrojem znečištění jsou také špatně fungující malé čistírny odpadních vod. Od roku 2008 jsme začali ve spolupráci s PVK a. s. systematicky zjišťovat a řešit jednotlivé zdroje znečištění. Pro potoky s velkým množstvím drobných černých výustí byly zpracovány pasporty znečištění a pracovníci PVK a. s. Znečišťovatelé jsou vyzýváni k zajištění nápravy a nedojde-li k němu do určeného termínu, je se znečišťovatelem zahájeno správní řízení.

Zlepšování kvality vody také podporují naše revitalizační projekty, jejichž součástí je mimo jiné odbahňování nádrží, rozšiřování litorálních pásem vegetace a výsadba vodních a pobřežních rostlin, které fungují jako přírodní čistírna. Součástí ochrany vod před znečištěním jsou také dešťové usazovací nádrže, které zachycují hrubé nečistoty spláchnuté do dešťové kanalizace. Do konce roku 2021 bylo objeveno celkem 150 zdrojů znečištění, a to od rodinných domků po velká nákupní centra.

Vyhodnocení výsledků monitoringu kvality vody v letech 2001‒2019 jednoznačně ukazuje, že kvalita vody v pražských potocích se zlepšuje. Tento trend byl zaznamenán na více než 65 % monitorovaných profilů. Výrazného zlepšení bylo dosaženo např. na Botiči nebo Motolském potoce.

Pesticidy a jejich vliv na povrchové vody

Práce se věnuje problematice pesticidů v povrchových vodách včetně faktorů, které výskyt pesticidů ve vodách ovlivňují, jako jsou spotřeba pesticidů a chování zejména jejich metabolitů z pohledu vyplavování z půdy do povrchových vod. Byly zpracovány výsledky sledování pesticidních látek v České republice za posledních 20 let uložené v národním informačním systému jakosti vod ARROW.

Vlastní účinné látky nejsou z pohledu znečištění povrchových vod tak problematické, dlouhodobě jsou problémem metabolity herbicidních látek, používaných zejména na ošetření řepky olejky, řepy a kukuřice. Fungicidní látky se vyskytují v povrchových vodách v menší míře, insekticidy lze ve vodách nalézt výjimečně. Problematika pesticidních látek ve vodách se s rozvojem analytických technik, a tudíž i možností stanovení širokého spektra těchto látek, stala vysoce aktuální.

Čtěte také: Seznam ekologických výrobků

Ukazuje se, že tyto látky jsou skoro všudypřítomné, využívané vodárenské zdroje nevyjímaje. Ne náhodou proběhly v ČR významné investiční akce, které mají eliminovat výskyt pesticidů, ale i ostatních cizorodých organických mikropolutantů v upravených pitných vodách. Tyto investice však řeší důsledek, a nikoliv příčinu časté přítomnosti těchto látek ve vodním prostředí. K řešení této problematiky měly přispět Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v České republice 2013-2017 a Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v České republice 2018-2022.

Pro vyhodnocení výsledků byla využita data z informačního systému ARROW z období 2003-2022 provozovaného Českým hydrometeorologickým ústavem. Tato data byla pořízena v rámci monitoringu jakosti povrchových vod Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s podniky Povodí (v letech 2003-2006 a 2009), Zemědělskou vodohospodářskou správou (v letech 2006-2010), Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M (v letech 2007-2009) a podniky Povodí (v letech 2007-2022). Celkem bylo zpracováno 4 678 540 koncentračních hodnot z 84 033 vzorků povrchových vod pro 276 látek z 1 626 profilů.

Vzhledem k tomu, že monitoring pesticidních látek v povrchových vodách v ČR dle Rámcové směrnice o vodách zajišťují podniky Povodí a každý z podniků Povodí má jinak nastaven tento monitoring, nelze považovat výsledky za homogenní z pohledu rozsahu ukazatelů, četnosti sledování ani analytických mezí stanovitelnosti. Zpracované agregované výsledky pro území celé ČR jsou tedy ovlivněny jak nastavením monitoringu podniky Povodí, tak nepoměrem počtu naměřených hodnot jednotlivými podniky Povodí.

Při zpracování údajů o spotřebách přípravků na ochranu rostlin i účinných látek byly využity údaje Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), které jsou dostupné na jeho webových stránkách [1]. V poslední době se často hovoří o tom, že spotřeby přípravků na ochranu rostlin v ČR klesají. Ano, z dat za posledních pár let je to jasně vidět; v dlouhodobém horizontu lze říci, že se v ČR z pohledu spotřeb spíše vracíme na úroveň před rokem 2006. Po roce 2006 totiž docházelo v období 2007-2017 k růstu spotřeb (až do roku 2012), popřípadě ke stagnaci zvýšených spotřeb prostředků na ochranu rostlin (POR) a účinných látek (období 2014-2017).

Herbicidy a fungicidy tvoří většinu spotřeby v ČR. Není tedy překvapením, že zejména herbicidy a v menší míře fungicidy jsou nejčastěji nalézanými pesticidy v povrchových ale i v podzemních vodách, přestože spotřeba herbicidů od roku 2008 klesla a naopak spotřeba fungicidů spíše rostla. Z pohledu ošetřovaných plodin jsou největší spotřeby evidovány na obiloviny, následované řepkou (od roku 2008 se nezveřejňuje spotřeba specificky pro řepku olejku, nýbrž tato plodina byla zahrnuta do skupiny olejnin), kukuřicí a řepou (zejména cukrovkou).

Čtěte také: Ekologie na VŠ

Z porovnání spotřeb účinných látek s výměrou plodin je jasné, že nejintenzivněji se ošetřuje řepa, kde spotřeba účinných látek je 5 % celkové spotřeby při výměře 2,5 % z celkové osevní plochy. Řepka také patří k plodinám se zvýšenými nároky na ošetřování pesticidy (od roku 2009 činí spotřeba účinných látek minimálně 20 % spotřeby účinných látek při výměře cca 15 % osevních ploch, s maximem v roce 2017, kdy spotřeba činila téměř 26 % z celkové spotřeby při výměře 16 % z celkové osevní plochy). V porovnání s řepou a řepkou jsou obiloviny s cca 45% podílem na spotřebě účinných látek při výměře okolo 52 % z celkové osevní plochy a kukuřice s 10% podílem na spotřebě při výměře 12,5 % z celkové osevní plochy méně náročné na aplikaci pesticidů.

Nejvyšší pokles ve spotřebě účinných látek byl zaznamenán u kukuřice, kdy po epizodě zvýšených spotřeb v letech 2007-2013 došlo postupně od roku 2016 ke snížení spotřeby, mírný pokles byl i u spotřeb na obiloviny (od roku 2018) i na řepu a řepku v období 2020-2021.

Je zajímavé, že pesticidní látky používané pro ošetření obilovin, které se dlouhodobě pohybují nad 50 % celkové výměry pěstovaných plodin, nikterak nedominují ani v nálezech ve vodách, ani ani ve výši koncentrací, tam jednoznačně vedou látky používané na řepku, kukuřici a řepu.

Výsledky ukazují, že účinné látky nejsou až na pár výjimek z pohledu zatížení vodních toků problematické. Problematické jsou transformační produkty účinných látek, které vznikají v půdním prostředí a z pohledu mobility a perzistence se odlišují od mateřských účinných látek.

Po zaměření monitoringu na metabolity se obrázek ilustrující stav vod v ČR z pohledu pesticidů zcela změnil. Ukázalo se totiž, že právě metabolity tvoří dominantní zátěž vodních toků. Je nutno říci, že zejména metabolity chloracetanilidových herbicidů jednoznačně dominují. V současné době je jednoznačným favoritem metazachlor, respektive jeho metabolit metazachlor ESA.

Při zpracování desetitisíců koncentračních hodnot v povrchových vodách lze pro chloracetanilidové herbicidy identifikovat typický vzorec chování: koncentrace vlastní účinné látky se zvedají bezprostředně po aplikaci a vcelku rychle zase klesají, zatímco metabolity se postupně uvolňují do toku během celého roku. Navíc je zřejmé, že díky zvýšené perzistenci těchto metabolitů dochází k jejich vymývání z půdního profilu i několik let po ukončení aplikací jejich mateřské účinné látky (u alachloru to lze pozorovat 15 let po zákazu jeho používání, u acetochloru 9 let).

Jistě není nezajímavé, že výsledky sledování těchto látek v podzemních vodách tomuto faktu odpovídají, jelikož např. alachlor ESA patří k nejčastěji nalézaným metabolitům v podzemních vodách [9]. Lze tedy v případě aktuálně používaných chloracetanilidových herbicidů hovořit o tom, že dnes si jejich používáním vytváříme do budoucna „starou“ zátěž. Herbicid choridazon prozatím vykazuje obdobné chování. Bude zajímavé sledovat, zda budou jeho metabolity do vod vyplavovány i v dalších letech a jak dlouho bude trvat, než přestanou být ve vodách přítomny.

Naproti tomu terbuthylazin jako reprezentant triazinových herbicidů vykazuje odlišné chování, kdy koncentrace účinné látky i metabolitů stoupnou po aplikaci a v období mezi aplikacemi klesají, snad s výjimkou terbuthylazinu 2-hydroxy, který je vyplavován do vodních toků po mírně delší dobu než ostatní metabolity.

Lidé se často ptají, zda se situace se znečištěním pesticidy opravdu zhoršila, odpověď by měla znít, že se spíše zlepšil stav našeho poznání. Bohuže nemáme k dispozici data, která by umožňovala srovnání v dlouhodobějším horizontu - v minulosti nebyly dostupné analytické metody, které by byly schopné stanovit látky, o kterých dnes víme, že jsou problematické.

Situaci vykresluje obr. 9, kde je zobrazena frekvence nálezů látek, pro které byla v daném roce k dispozici data nejméně z 80 profilů a daná látka v období 2003-2020 byla alespoň v jednom roce nalezena ve více než 10 % vzorků. Z obrázku je patrné, že pro nejproblematičtější látky máme k dispozici 6 až 10tileté časové řady. Nejdelší časové řady, začínající v 90. letech minulého století, jsou k dispozici pro organochlorované insekticidy (např. první data pro gama HCH jsou z roku 1990) a triazinové herbicidy (první data pro atrazin jsou z roku 1994), které se dnes, s výjimkou tebuthylazinu (první data z roku 2004), již dlouhá léta nesmí v ČR používat.

Z obr. 9 je zřejmé, že stopa atrazinu od jeho zákazu v roce 2006 pomaličku „chladne“ z 85,5 % pozitivních vzorků v roce 2003 na 8 % v roce 2022, zatímco jeho metabolit atrazin 2-hydroxy se vyskytuje stále v podstatném množství vzorků (mezi 30 a 40 %), obdobně to vypadá u terbuthylazinu (pokles ze 47 na 22 %) a jeho metabolitu terbuthylazinu 2-hydroxy (40-50 % pozitivních vzorků), což odpovídá i častým nálezům těchto metabolitů v půdách. Z organochlorovaných insekticidů se nejčastěji nalézají p,p’ DDE (metabolit DDT) a izomery HCH, i když pouze s nízkou frekvencí nálezů (do 10 %).

Jako nejproblematičtější se ukazují metabolity v současnosti používaných chloracetanilidových herbicidů, a to zejména metazachloru (ESA, OA), metolachloru (EAS, OA) a dimethachloru (ESA). Z látek již zakázaných dominují ESA metabolity alachloru a acetochloru. U některých povolených látek je patrný mírný pokles frekvence nálezů např. z 98,5 % v roce 2013 na 77 % v roce 2022 u metazachloru ESA, nebo pokles v období 2016-2022 z 60 na 40 % u dimethachloru ESA. U metolachloru ESA se mezi roky 2013-2022 frekvence nálezů ustálila na úrovni okolo 60 % pozitivních vzorků. U zakázaných látek je patrná dlouhodobá stagnace frekvence nálezů alachloru ESA, které se od roku 2013 pohybují na úrovni 50 % vzorků. U acetochloru ESA poklesla frekvence nálezů z 58 % v roce 2013 na 30 % vzorků v roce 2022.

Metabolity chloridazonu se od začátku jejich sledování v roce 2014 pohybují mezi 30 a 50 % pozitivních vzorků. Je zajímavé, že v období 2021-2022, tj. po zákazu používání chloridazonu, se procento pozitivních vzorků spíše zvedlo. Výše zmíněné látky zatěžují nejen významné vodárenské zdroje, ale i upravenou pitnou vodu. Vzhledem k širokému spektru používaných účinných látek (cca 200) nelze provádět analýzy všech účinných látek a metabolitů, což je vzhledem k jejich různým environmentálním vlastnostem, které ovlivňují konečné nálezy ve vodách, zcela zbytečné. Na základě stávajících dat ČHMÚ zveřejňuje aktualizovaný seznam látek, které jsou z pohledu jejich výskytu na území ČR relevantní. Určen je zejména pro vodohospodáře a hygieniky.

Pro rok 2022 bylo provedeno zpracování výsledků monitoringu podniků Povodí celkem z 593 profilů (celkem z 5 541 vzorků) pro 262 jednotlivých analytů. Pesticidy byly nalezeny v 562 profilech (94,7 % sledovaných profilů) celkem ve 4 688 vzorcích (84,6 % vzorků). V roce 2022 bylo v povrchových vodách nalezeno celkem 153 pesticidů a jejich metabolitů, z toho 41 látek bylo nalezeno ve více jak 5 % vzorků. Výsledky odpovídají i nastavení monitoringu těchto látek jednotlivými podniky Povodí. Tam, kde se sleduje širší spektrum látek, se pesticidy nacházejí častěji.

Nejčastěji byly nacházeny metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky, a to jak v současné době používaných (metazachlor, pethoxamid, dimethachlor, dimethenamid), tak již zakázaných (alachlor, acetochlor); pro ošetření kukuřice (používaných: metolachlor, terbuthylazin, pethoxamid, dimethenamid a zakázaných: atrazin, acetochlor), řepy (metabolity od roku 2021 zakázaného chloridazonu), popřípadě totální herbicid glyfosát a jeho metabolit AMPA. Z fungicidů se nejčastěji vyskytovala povolená látka tebukonazol.

Nejvíce látek bylo v roce 2022 nalezeno v profilech Sány - Cidlina (49 látek), Senomaty - Rakovnický potok (48 látek), Luková - Cidlina, Rajhrad - Svratka (46 látek), Ivančice - Rokytná, Kokšín - Točnický potok, Obříství - Labe (45 látek), Židlochovice - Litava (44 látek), Havlíčkův Brod - Šlapanka, Hradčany - Lubě, Lanžhot - Morava, Pod Bihankou - Želetavka, Tovačov - Blata, Ústí - Svitava (43 látek), Vlásenický Dvůr - Cerekvický potok (přítok Ž...

Seznam významných vodních toků

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 47 odst. 3 a podle § 48 odst. 5 a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí podle § 47 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. b) pobřežním pozemkem - pozemek sousedící s korytem vodního toku, ve smyslu § 49 odst.

Významné vodní toky jsou vodní toky, nebo jejich úseky, uvedené v seznamu, který je přílohou č. b) provádí nejméně jednou za 6 let u významných vodních toků a u drobných vodních toků v případě potřeby prohlídky koryta vodního toku; tím není dotčena povinnost správce vodního toku stanovená v § 83 písm. d) udržuje břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst.

Správce vodního toku provádí manipulace na vlastním vodním díle v korytě vodního toku v rámci schváleného manipulačního řádu. (5) Pro potřeby zneškodňování havárií na vodních tocích provádí správce vodního toku technická opatření podle plánu opatření, popřípadě ve spolupráci s hasičským záchranným sborem nebo též s dalšími správci vodních toků v povodí, pokud hrozí nebezpečí z prodlení a pokud správce vodního toku havárii sám zjistí nebo je mu ohlášena podle § 41 odst. Má-li při výkonu správy vodního toku dojít k použití výbušnin, podá o tom správce vodního toku písemnou zprávu 15 dnů předem uživateli rybářského revíru, v němž má k použití výbušniny dojít, a místně příslušnému obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu má k použití výbušniny dojít; to neplatí v případě nebezpečí z prodlení8).

K vyplněné žádosti podle § 12, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1. Vyhláška č. 333/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. Ing. Bendl v. Příloha č. 1 k vyhlášce č.

Následuje tabulka se seznamem významných vodních toků v České republice.

Ř.	Název toku	Číslo hydrologického pořadí	Délka toku (km)	Poznámka
58.	Prostřední náhon Loučné	101165541-03-02-050	1,7	PLa
59.	Průmyslový náhon Loučné	101062151-03-02-051	3,3	PLa
60.	Zminka	101007631-03-02-081	11,8	PLa
61.	Chrudimka	101000181-03-03-001	104,4	PLa
62.	Novohradka	101000791-03-03-040	48,5	PLaV
63.	Krounka	101002351-03-03-051	23,3	PLa
64.	Žejbro	101001701-03-03-073	23,5	0,00 - 23,50 (po zaústění potoka Raná v k.ú. Žďárec u Skutče)PLa
65.	Ležák	101001691-03-03-096	16,8	0,00 - 16,80 (po zaústění Kvíteckého p. v k.ú.
116.	Černávka	101004771-05-04-057	14,6	PLa
117.	Teplá Vltava	101000631-06-01-003	47,3	po zaústění Kvildského potokaPVl
118.	Řasnice	101003821-06-01-026	11,0	(po soutok s Hraničním potokem)PVlH
119.	Hraniční potok	101021461-06-01-025	5,7	PVlH

tags: #seznam #vodních #toků #znečištění #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Pohled do nepřístupných míst s Androidem
• Tipy na zimní výlety
• Stav ekozemědělství v EU25
• Berlínské ekologické zóny
• Stylová trička pro ochránce přírody