Kniha má opravdu pomalý rozjezd, v podstatě do strany 190 je docela rozvláčná, a tak jsem si říkala, zda se vůbec to něco, na co se čeká a čeká, stane.
Pak se děj rozběhne a v závěru jsem zjistila, že je to to příběh o triumfu přírody.
Celé dlouhé roky mého mládí aby člověk pohledal téma LGBTQ+ komunity v literatuře a teď se mi naopak zda, že je do knihy často násilně zmáčknutá nějaká ta queer romance dost na sílu.
Tady ale ne.
Tady slouží jako katalyzátor příběhu lidí, kteří se ve většinovém okolí ztrácejí a pod tlakem jednají velmi lidsky, svými slabostmi a nedokonalostmi jsou živí a skuteční.
Čtěte také: Válečné taktiky: WWII - současnost
Je to příběh lidí, kteří prohráli a zemřeli, kteří zvítězili a stálo je to život, a kteří prohráli a žijí.
Je to kniha o naději.
O představě chladivé a čisté vody ve dnech plných vedra, prachu a nekončící dřiny.
Vody, která smyje únavu a pot a zažene žízeň, která trvala tak dlouho.
Na začátku příběhu byla přehršel postav a událostí, z nichž některé byly nepodstatné, jiné důležité a další sloužily vysloveně ke zmatení čtenáře.
Čtěte také: Recenze knihy Síla přírody
Po druhé vraždě mě to už tak nebavilo, asi proto, že mi žádná z pozůstalých postav kromě Veroniky moc k srdci nepřirostla.
Začnu klady, všechna klišé nabízející se v průběhu pátrání byla v úplném závěru vyvrácena.
Velmi dlouhý rozjezd sestávající až někam do 170. strany z popisu toho, co nesourodá dvojice pátračů (ne)vypátrala.
Pak následuje smršť akčních scén, dvě zaoceánské cesty a závěr, který si nechává pootevřená vrátka na druhý díl.
Velmi dobrá kniha nevybočující z témat typických pro autora, který jako by stále řešil tytéž otázky, kdo je člověk a co je lidství.
Čtěte také: Diamond Med Science Sila Prirody: Podrobná recenze
I v této knize je forma na prvním místě a jazyk je velmi poetický.
Čtenář už od začátku tuší, že to může skončit buď špatně nebo ještě hůř, rozhodně aspoň pro vypravěčku robotku Kláru.
Ve svých komentářích se někteří čtenáři svěřují, že plakali.
Já tentokrát kupodivu ne.
Asi mě předchozí zkušenosti s autorem varovaly.
Začnu klady: kniha je řemeslně dobře zvládnutá i redigovaná a tudíž bez otravných chyb.
Námět mě zaujal a start byl skvělý.
Přivodit čtenáři hned na začátku šok je dobrá strategie, jak ho udržet i u následujících méně dějových pasáží knihy.
Lidé jsou divná zvířátka, a tak mě neodradilo počáteční lpění na ujetých rituálech i na konci 20. století, ačkoli by líp zapadly do doby o 100 a více let starší.
A teď ta negativa: jako první mi vadila proměna a-ma ze zkostnatělé baby na chápající maminku, která náhle jedná zcela v rozporu s tradicemi a pomáhá "provinivší se" dceři.
Příhoda s tygrem je poněkud neuvěřitelná a od té chvíle už to jde s kvalitou příběhu dolů.
Bez náhody není příběh, ale příliš mnoho šťastných náhod způsobilo, že jsem se o postavy vůbec nestrachovala a jejich cestování po glóbu sem a tam jsem spíš přetrpěla.
Nakonec se podle očekávání našly hlavní hrdinky, které ještě k tomu mají super byznys, skvělé a moderní partnery zcela postrádající mužský šovinismus, a tu tajemnou zahradu k tomu.
První třetina knihy je hodně dobrá, postupně odhaluje indicie a uvedla mě do světa, jaký by mohl v nepříliš vzdálené budoucnosti klidně být.
Zajímavé je i Zakázané město, jemuž byl předlohou Kau-lung.
Pak se příběh nějak rozpliznul a eskapády Alex ani policie děj nikam neposouvaly.
A pak prásk a konec.
Kniha pro milovníky stylu Bena Aaronovitche, kratší detektivní příběh, který se o magii jen otře, je zasazený do německého Treviru, ale plno věcí je v něm jinak, než v Treviru.
To mi přišlo jako škoda nevyužit prostředí, když ve všech knihách odehrávajících se v Anglii je prostředí tak pěkné součinné s dějem.
Audiokniha.
Kratičká povídka, kterou mi ale trvalo dlouho poslechnout.
Bez doslovu by to nějak vyprchalo, děj sice gradoval, ale za mě trochu málo.
Jakmile se hlavní hrdina rozhodne k činu, děj končí tím, že "doufá, že to nějak zvládnou".
Pro mě je to málo.
To bylo nad očekávání dobré čtení, lehce sarkastické, mile dojemné, a i tu záhadu, nebo spíš tři záhady, jsem mohla řešit spolu s neortodoxními vyšetřovateli.
Knihu jsem poprvé četla před asi patnácti lety a připadala mi skvělá.
Jak jen může zpráva o konci světa být vtipná a ještě vyznít pozitivně?
Může, teď jsem knihu poslouchala a taky to bylo moc fajn a můžu obojí, čtení i poslech, jen a jen doporučit.
To bylo velmi rozvláčné a popisné čtení, sem tam vtip, ale jakmile jsem pochopila modus operandi, už mě to moc nebavilo.
Poslouchala jsem jako audio a přednes byl hodný nějaké ještě suchopárnější knihy, např. bible.
Tradičně svižná a čtivá kniha, kde se kromě obvyklého a neobvyklého krimi sokolího případu řeší porod božských dvojčat a Thomas vyhrožuje odchodem do důchodu.
Tři časové linie, hlavních postav je víc a hlavní vypravěči jsou dvě z nich.
Na základě skutečného případu se autorovi podařilo zhmotnit padesátá léta i začátek 21.století velmi realisticky.
Chvilku mi trvalo se začíst, ale asi od strany 100 jsem už četla až do konce.
Audiokniha.
Čekala jsem něco trochu jiného než (ne)souvislý tok myšlenek hlavní hrdinky.
tags: #sila #naklonnosti #aneb #triumf #prirody #obsah