Hluboká žilní trombóza: Komplexní průvodce

Hluboká žilní trombóza (HŽT) je onemocnění, které se nejčastěji vyskytuje v dolních končetinách. Nejčastěji však vzniká u imobilních pacientů. V těle vzniká srážecí proces (MURALITHARAN, IAN, 2017) a zánětlivé reakce.

Etiologie a rizikové faktory

Příčinou vzniku hluboké žilní trombózy je především imobilizace. Uplatňují se zde i faktory genetické (ROZTOČIL, PIŤHA, 2017). Mezi další rizikové faktory patří:

• Věkové skupiny nad 75 let
• Antikoncepce
• Dlouhodobě zavedený centrální žilní katétr
• Obezita (vysoké BMI)
• Trombofilní stav (vrozený nebo získaný)
• Onemocnění jater, ledvin, zhoubný nádor
• Pooperační a poporodní období
• Užívání perorální hormonální antikoncepce
• Dlouhodobé cestování

Riziko vzniku hluboké žilní trombózy také zvyšuje chemoterapie (ROZTOČIL, PITHA, 2017). Riziko vzniku hluboké žilní trombózy u žen záleží na době užívání antikoncepce, věku a na hmotnosti ženy. Největší příčinou u každého pacienta je kombinace více rizikových faktorů.

Frekvence výskytu

Výskyt onemocnění je především vysoký po 60. roce života. Udává se 100-200 nemocných na 100 000 obyvatel (ČEŠKA et al., 2015, s. Častá až vzácná je HŽT u asiatů, kteří jsou postiženi méně než Evropani a Afričani (HERMAN, MUSIL, 2011).

Patofyziologie

Vznik trombózy může především pomalé proudění krve v těle. Fixovány a je zde riziko embolizace do plic člověka. Při plicní embolii se trombus utrhne a putuje do plic.

Čtěte také: Válečné taktiky: WWII - současnost

Příznaky a projevy

Mezi základní příznaky hluboké žilní trombózy patří otok končetiny a bolest. Někdy mohou být příznaky bezpříznakové a nenápadné. Symptomy se ukazují až po 14 dnech. U hluboké žilní trombózy v ileofemorální části se příznaky ukazují nápadněji, objeví se otok až do třísla na dolní končetině.

• Otok končetiny
• Bolest
• Zvýšená teplota končetiny
• Změna barvy končetiny (sytě červená nebo bledá)

Komplikace

Komplikací trombózy může vzniknout plicní embolie. Mezi závažné komplikace patří:

• Plicní embolie
• Posttrombotický syndrom
• Phlegmasia alba dolens (hrozí amputace a gangréna)
• Chronická plicní hypertenze

Chronická plicní hypertenze je komplikací pro plicní embolii. Plicní hypertenze může být i bezpříznaková, a to až několik měsíců i let. Hypertenze, která není léčená, může způsobit velmi závažný stav.

Diagnostika

Základem diagnostiky je anamnéza pacienta. Mezi základní vyšetřovací metody patří:

• Ultrazvukové vyšetření žil dolních končetin (duplexní sonografie)
• Vyšetření D-dimerů
• Flebografie (kontrastní látka podávána intravenózně)
• Magnetická rezonance (nekontrastní pro zobrazení žil pánve)

Zvýšené hladiny D-dimerů ukazují na aktivaci fibrinolýzy. Končetina teplá na dotek znamená, že je končetina teplána dotek.

Čtěte také: Recenze knihy Síla přírody

Tabulka: Wells skóre pro hlubokou žilní trombózu

Pravděpodobnost flebotrombózy (>19 %) (MUSIL, 2016 s.

Léčba

Léčba závisí na rozsahu trombózy, příznacích a celkovém stavu pacienta. Cílem léčby je zabránit rozšíření trombózy a vzniku plicní embolie.

• Antikoagulační léčba (hepariny, Warfarin, antitrombotika)
• Kompresivní terapie s elevací končetin
• Trombolýza (aktivace enzymů k odstranění trombóz)
• Chirurgická léčba (odstranění trombu katétrem)
• Zavedení filtru do dolní duté žíly (u pacientů, u kterých nelze podat antikoagulační terapii)

Antikoagulační léčba trvá minimálně 3 měsíce. Při podání Warfarinu mohou vznikat i komplikace, jako krvácení. Antitrombotika jsou podávána perorálně (Apixaban, Rivarixaban). Léčba se provádí u pacientů, u kterých nelze podat antikoagulační terapii.

Prevence

Preventivní postupy snižují výskyt hluboké žilní trombózy a plicní embolie. Mezi preventivní opatření patří:

Čtěte také: Diamond Med Science Sila Prirody: Podrobná recenze

• Bandáž dolních končetin před operací
• Hepariny
• Správná poloha a pohyb při dlouhodobém cestování
• Dostatečný pitný režim
• Pravidelné cvičení dolních končetin
• Elastické obinadlo nebo punčochy
• Včasná mobilizace po operaci

Důležité je zaujímat správnou polohu a hýbat se i při sezení. Punčochy i obinadlo zlepšují krevní oběh a snižují riziko vzniku hluboké žilní trombózy.

Ošetřovatelská péče

Základem pro každého zdravotníka je chápat pojem a definici zdraví. Sestra jako poskytovatel ošetřovatelské péče má tento pojem dobře znát. Sestra v ošetřovatelském procesu:

• Posuzuje a diagnostikuje
• Plánuje ošetřovatelskou péči
• Realizuje ošetřovatelskou péči
• Vyhodnocuje účinnost péče

Sestra se snaží sestavit diagnózy, hledá jejich řešení. Další rolí je sestra jako edukátor, mluvčí pacienta a spolupracuje s ostatními zdravotníky a rodinou pacienta. Sestra také plní ordinace lékaře. V bodě posuzování zjistit pacientovi silné stránky. Nezbytný je prozíravý přístup k pacientovi.

Ošetřovatelský proces se snaží dosáhnout určitého výsledku, uspokojit potřeby pacienta, zlepšit jeho zdravotní stav a kvalitu jeho života. Sestra sestaví individuální písemný plán ošetřovatelské péče podle priorit. Každou reakci pacienta na poskytovanou péči zapisuje do formuláře.

Důležité je uspokojit fyziologické potřeby pacienta, které jsou u nás přítomny od narození, například kyslík, který neustále potřebujeme, pravidelné vyprazdňování a výživa. Další krok, který obsahuje pyramida je pocit bezpečí a jistoty, aby pacient neměl strach a úzkost a aby neměl pocit, že je jeho zdraví nějak ohroženo.

tags: #sila #prirody #webgarden #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Květen: příroda a květiny
• Praktický pomocník v armádě i domácnosti
• Ekologické aktivistky
• Odpadkový koš do koupelny v retro stylu
• Výběr ekologického hnojiva