Azbestocementové krytiny se vyskytují zcela běžně na našich rodinných domech. Potrubí v bytových domech je někdy tvořeno z azbestu. Fasádní a stěnové panely byly složené z vrstev obsahujících azbest. Byl dříve používaný, protože se o riziku, které představuje, nevědělo. Jako materiál se zdál být pro tyto účely ideální - lehký, nehořlavý, trvanlivý. Dokud na stavbě zůstává a nijak s ním nemanipulujeme, nepředstavuje závažnější problém. Ale co když chceme vyměnit střechu nebo potrubí? Kam s azbestem?
Azbest je název pro skupinu přirozeně se vyskytujících minerálů tvořících dlouhá, oddělená a tenká vlákna (amosit, chrysotil, krokydolit, tremolit, aktinolit a anthofylit). Jeho dobré vlastnosti (pevnost, pružnost, tepelná odolnost) byly využity tím, že se přidával do různých stavebních materiálů. V ČR se vyráběly tyto produkty již od roku 1912 (Eternit). Největší spotřeba azbestu byla v letech 1975 až 1990.
Zodpovídá: Ing. Azbest se i v současné době nachází v celé řadě objektů v České republice, a to jako součást dříve používaných stavebních materiálů jako jsou azbesto-cementové komínové vložky, střešní šablony Eternit, izolační desky, sendvičové desky či nástřiková hmota Pyrotherm. Jedná se o přírodní, přirozeně se vyskytující minerál, který tvořící dlouhá, oddělená a tenká vlákna. Hlavními vlastnostmi azbestu jsou dobrá tepelná odolnost, pružnost a pevnost. Díky těmto vlastnostem byl ve stavebnictví hojně využíván a to až do roku 1996 kdy byla jeho výroba ukončena.
Azbest představuje závažné riziko pro zdraví člověka. Asbestová vlákna mechanicky poškozují dýchací cesty. Způsobit mohou podráždění, fibrózu i rakovinu plic. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) není možné stanovit bezpečnou koncentraci azbestových vláken ve vzduchu. V České republice pro pracovní prostředí platí limit 1000 vláken na 1 metr kubický. Pracovní podmínky pro práci v prostorách s výskytem azbestu blíže specifikuje Nařízení vlády č.
Účinky dlouhodobého působení azbestu na lidské zdraví jsou dobře zdokumentovány. Azbestová vlákna se snadno vdechují a následně se přenášejí do dolních oblastí plic, kde mohou způsobit různá plicní onemocnění, která mohou vést ke snížení respiračních funkcí a případné smrti. Azbest je tedy i dnes příčinou úmrtí tisíců pracovníků a může být přítomen v jakékoli budově postavené nebo renovované před rokem 2000. Pokud jsou materiály obsahující azbest narušeny nebo poškozeny, vlákna se uvolňují do vzduchu a následně mohou být vdechována. Dlouhodobé vdechování azbestových vláken také zvyšuje riziko rakoviny plic a mezoteliomu. Nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří jsou vystavení vysokým koncentracím azbestu a dále lidé, kteří jsou v kontaktu s azbestem často a nebo po delší dobu. Nemoci způsobené azbestem vznikají s latencí od začátku vystavení působení azbestu, jsou často diagnostikovány až v důchodovém věku a riziko progrese onemocnění zůstává i po ukončení expozice.
Čtěte také: Nebezpečný odpad azbest
Vdechování všech typů azbestových vláken je příčinně spojeno se třemi hlavními zdravotními obtížemi: azbestózou, rakovinou plic a mesotheliomem. Zdravotní riziko závisí na technologickém procesu; stejný typ vlákna může být spojen s různým rizikem v různých průmyslových odvětvích. Pouze vlákna užší než 3 μm, která mají aerodynamický průměr okolo 10 μm, mohou prostoupit do dýchacích cest a způsobit tak dýchací obtíže.
Azbestové materiály představují riziko pouze v případě, že se s nimi manipuluje. Azbestová vlákna ze stavebních materiálů uvolňují pouze v případě, že tyto materiály řežeme, brousíme, do těchto materiálů vrtáme či jinak na ně mechanicky či chemicky působíme. Proto výrobky s azbestem není nutné odstranit ihned. Představují ale potenciální riziko. Je dobré vědět, zda se ve Vašem bytě či domě tyto materiály vyskytují. Předejdete tak možnému zamoření prostorů, tak jako se to stalo v nedávné minulosti v případě rekonstrukcí poměrně vysokého počtu škol[2] nebo bytových domů na Praze 3 [3]. Není-li jasné, zda Vámi zkoumaný materiál obsahuje azbest či ne, lze si nechat udělat jeho rozbor.
Česká republika zařadila azbest mezi prokázané karcinogeny pro člověka v r. 1984 (Směrnice MZ ČR - hlavního hygienika č. 64/1984 Sb.). Používání azbestových (i pouze chrysotilových) výrobků bylo omezeno pouze na případy, kdy nelze užít jiných materiálů. Od r. V roce 1999 vstoupil v platnost zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů. Součástí tohoto zákona byla příloha č. 2, která definovala látky, jejichž dovoz, výroba a distribuce jsou v ČR zakázány. Dnem vstupu ČR do Evropské unie platí zákon č. Vyhláška MŽP č. V příloze č. 1 této vyhlášky je uveden Seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno. V příloze č. 2 je uveden Seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Zde je mimo jiné uvedeno, že uvádění na trh, do oběhu nebo používání vláken (krocidolitu, amositu, antofylitu, aktinolitu a tremolitu) a výrobků, do nichž jsou tato vlákna záměrně přidávána, je zakázáno. Tato vlákna (chrysotilu) je však možno používat do 1. ledna 2008 pro membrány stávajících zařízení pro elektrolýzu do ukončení jejich životnosti, nebo dokud nebude k dispozici vhodná náhrada neobsahující tato vlákna. Výrobky obsahující azbestová vlákna krocidolit, amosit, antofylit, aktinolit, tremolit a chrysotil v stávajících zařízeních je možno používat až do doby jejich odstranění nebo ukončení jejich životnosti. V květnu 2004 nabyla účinnosti vyhláška MPO č. 232/2004 Sb. (novelizovaná vyhláškou MPO č. 369/2005 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. č. 8 k této vyhlášce se zabývá označováním výrobků obsahujících azbest. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb. a zákona č. 106/2005 Sb. Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty.
Podle stavebního zákona je nutno všechny práce, při kterých bude odstraňován materiál obsahující azbest, ohlásit na stavební úřad (viz stavební zákon č. 183/2006 Sb., §128 [4]). Většinu prací lze objednat u odborné firmy [5] [6]. Moderní postup odstraňování střešních tašek z eternitu je, že se před demontáží stříkají speciálním fixačním přípravkem, který zabraňuje unikání vláken a hned po demontáži se balí. Odpady s obsahem azbestu je možné odstranit pouze na skládce, která smí přijímat odpad katalogové číslo 17 06 05 (stavební materiály obsahující azbest). Obvykle musí být na skládku dopraven v zabaleném stavu. Na skládce pak musí být ihned po uložení zahrnut inertním materiálem. Menší množství materiálu s obsahem azbestu lze obvykle také odevzdat ve sběrném dvoře. Materiál opět musí být zabalen a označen.
Zcela stěžejním dokumentem při odstraňování azbestu je Metodický návod pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi, který vydalo Ministerstvo životního prostředí
Čtěte také: Odborná likvidace azbestu v Pardubickém kraji
Čtěte také: Bezpečná likvidace azbestu
tags: #skládka #azbest #informace