Skládka odpadu Uhy: Typy a řešení

Předmětem sporu je, zda v souvislosti se sanací skládky sudů se styreny v Nelahozevsi došlo k havárii a zda měli žalovaní k odstranění následků havárie (závadného stavu) zahájit řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42 odst. 1 vodního zákona, a pokud tak neučinily, zda jejich nečinnost představuje nezákonný zásah do práv žalobců. Soud dospěl k závěru, že ano. Byť je skládka sudů se styreny tzv. starou ekologickou zátěží, není vyloučeno, aby i na takové skládce došlo k havárii ve smyslu vodního zákona, jejíž následky je třeba řešit. Soud správním orgánům nepřikázal, jak konkrétně mají v řízení postupovat, případně jaká konkrétní opatření k nápravě mají přijmout. To je jejich úkolem.

Žalobci uvádí, že jsou vlastníky domovních studní na pozemcích p. č. st. XA (žalobkyně) a p. č. st. XB (žalobce) v katastrálním území X (v tomto katastrálním území se nacházejí i ostatní pozemky uváděné v tomto rozsudku), v nichž v důsledku zvýšení koncentrace škodlivých látek v objektu skládky sudů se styreny na pozemku p. č. 288/2 ve vlastnictví společnosti ORLEN Unipetrol a.s. Původ znečištění je ve staré ekologické zátěži (únik škodlivých látek ze skládky). Obec Nelahozeves vyzvala Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) a Českou inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“), aby havarijní situaci řešily podle § 42 odst. 1 vodního zákona. Nikdo ze žalovaných ale žádosti nevyhověl. Žalobci jsou přesvědčeni, že žalovaní jsou nezákonně nečiní, což považují za nezákonných zásah podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), který dosud trvá.

Historie a charakteristika skládky

Skládka je vzdálena asi 600 m západně od okraje zástavby obce Nelahozeves a asi 700 m jihovýchodně od skládky komunálního odpadu Uhy/Nelahozeves. První chemické odpady byly na skládku navezeny v 60. letech dvacátého století, na konci 80. let byl prostor původní skládky zaplněn (bylo zde umístěno asi 8 500 sudů se styrenovou smolou). Tato část byla následně zahrnuta pískem za účelem vytvoření nového prostoru pro navazující skladování sudů s odpadem (byla vytvořena nová skládka). Na ní bylo ve čtyřech vrstvách uloženo přibližně 15 000 sudů.

Na konci 90. let byly provedeny sanační práce spočívající v navezení zeminy na těleso skládky a její překrytí těsnicí fólií a geotextilií. Od roku 1992 v lokalitě skládky probíhají dílčí průzkumné práce včetně pozorovacích vrtů. Rozhodnutím ze dne 18. 9. 2003 inspekce uložila opatření k nápravě spočívající v „odstranění závadného stavu spočívajícího v existenci skládky chemických odpadů na pozemku pana M. L. v k. ú. X ve smyslu § 112 a § 42 zákona o vodách. (…) Odstraněním celé skládky budou potenciální rizika plynoucí z existence tekutých odpadů v sudech (a v důsledku toho i potenciální ohrožení podzemních vod) zcela eliminována“. Termín dokončení byl stanoven do dne 31. 12. 2010.

Problémy a komplikace při sanaci

Proto následně (dne 25. 8. 2016) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) uzavřelo se společností bez právní subjektivity AQT&RUMPOLD Nelahozeves [jejím hlavním společníkem je AQUATEST a.s. (dále jen „Aquatest“) a dalším společníkem RUMPOLD s.r.o. (dále jen „Rumpold“)] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vymístění skládky. Realizaci zakázky však provázely problémy (odstoupení od smlouvy společnosti, která měla přebírat odpad, prodlevy, vyčerpání rozpočtu z důvodu nečekaného rozsahu díla), ministerstvo proto mělo nejpozději v roce 2020 realizovat kroky potřebné k urychlenému řešení celé situace, neudělalo však nic. V červnu 2020 byly práce opětovně přerušeny kvůli nedostatečné kapacitě zařízení, na které měl být odpad odvezen. Poté již technické práce na skládce nebyly obnoveny. Zhotovitel ponechal skládku nezabezpečenou, čímž došlo k promývání otevřené stavební jámy dešťovou vodou, a tím k šíření kontaminace. Tím zhotovitel zapříčinil vznik havárie.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Obsah sudů a rizika

Sudy na skládce obsahují koncentrát styrenů a jejich směsí nejasného a různorodého chemického složení, který IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) klasifikuje ve skupině 2A - pravděpodobně karcinogenní pro člověka již ve velmi nízkých koncentracích a který je obecně značně škodlivý pro člověka a životní prostředí. Žalobci jsou proto přesvědčeni, že přestože je skládka vedena a rekultivována (resp. aktuálně rekultivována není) v režimu staré ekologické zátěže, došlo při její rekultivaci ke vzniku havárie, kterou žalovaní adekvátně neřeší, ač je to jejich povinnost.

Aktuální stav a monitoring

Obec Nelahozeves podala krajskému úřadu (5. 5. 2023) a inspekci (15. 5. 2023) podněty k řešení havarijního stavu ohrožujícího zdraví obyvatel, který byl způsoben opuštěním a nezajištěním skládky proti působení vnějších vlivů (zejména deště), přístupu zvěře či nepovolaných osob. Ponecháním skládky nezajištěné po dobu přibližně 3 let se na jejím dně shromáždily srážkové vody, které proudí do podzemních vod, a vytvořily se dvě velké laguny s koncentracemi nebezpečných látek, které mnohonásobně překračují limity koncentrace pro povrchovou vodu. Hladina vody v lagunách přitom odpovídá hladině podzemní vody (jde o vystavenou hladinu podzemní vody kvartérního kolektoru). Nejsou to tedy izolované vodní plochy. Riziko kontaminace podzemních vod v Nelahozevsi je nepřiměřeně vysoké.

Na podporu svých tvrzení obec k podnětům předložila zprávu z monitoringu povrchových a podzemních vod v okolí skládky (dále jen „zpráva z monitoringu“) a zprávu z plošného monitoringu podzemních vod (dále jen „zpráva z plošného monitoringu“) v části ulic Pod Strání a Zagarolská (dvě studny z monitorovaných objektů patří žalobcům - ve zprávě jsou označeny PSX a PSY) zpracované Mgr. P. D. Ze zprávy z plošného monitoringu plyne, že ve třech domovních studnách byly v březnu 2023 zjištěny koncentrace ropných látek, které více než pětkrát překračují dříve platný limit pro pitnou vodu. Celkově se znečištění ropnými látkami nachází v šesti domovních studnách. Některé hodnoty narostly oproti minulosti až dvojnásobně, což svědčí o zvýšeném vymývaní znečištění ze skládky do podzemních vod. Z monitoringu dále plyne, že v 18 studních [mj. ve studni žalobce b)] byly zjištěny nadlimitní hodnoty chloridů (a to až sedmkrát překračující limity pro pitnou vodu). V jedné studni byly zjištěny zvýšené koncentrace naftalenu.

Po zahájení odtěžby skládky (v letech 2020-2022) byl prokázán mimořádný nárůst kontaminujících látek v podzemních vodách (až o 200 000 %), současně byl prokázán dvojnásobný nárůst koncentrací ropných látek v domovních studnách pod skládkou. Uvedený nárůst se týká i Korytnického potoka, který vytéká pod patou hráze v údolí pod skládkou. Podle žalobců je tedy zřejmé, že současný stav lze považovat za havárii, neboť v letech 2020-2022 prokazatelně došlo k náhlému zhoršení podzemních vod. Nelze souhlasit s krajským úřadem, že znečištění podzemních vod je na dlouhodobé úrovni. Dosah této havárie se neustále zvětšuje a není vyloučeno, že se znečištění bude nadále rozšiřovat do nižších partií obce, mimo její území a dále do Vltavy.

Znalecký posudek a stav sudů

Obec k podnětům přiložila také znalecký posudek č. 016446/2023 „Posouzení stavu otevřeného staveniště částečně rozebrané skládky sudů se styreny Nelahozeves a projektové dokumentace opětovného zavezení jámy a zakrytí díla izolací“ zpracovaný Ing. M. J. dne 20. 4. 2023 (dále jen „znalecký posudek“). Ten potvrzuje shora uvedené a dále to, že u odhalených sudů na svazích opuštěné stavební jámy jednoznačně sudy ztratily těsnící funkci. Některé změny lze sledovat každodenně (vytékání smoly do vody). Podle znaleckého posudku jsou původní obaly na odpady (sudy) poškozené, za svou životností a nejsou schopny plnit svou funkci. Aktuální stav představuje přímý výtok odpadů do okolního prostředí. Stav převážné části sudů zakrytých v tělese skládky (mimo odtěženou plochu) není vidět. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze ale předpokládat obdobný havarijní stav, při kterém může vlivem koroze selhat těsnící funkce sudů (ocelové sudy jsou na skládce uloženy už asi 40 až 60 let). Ztuhlé výtoky černé smoly jsou i na místech, kde zatím nejsou odhalené sudy vidět. Znalec proto aktuální stav sudů hodnotil jako havárii.

Čtěte také: Humpolecká skládka

Reakce úřadů a petice občanů

Obec proto dne 15. 6. 2023 poslala inspekci vyjádření k její odpovědi, v němž vyjádřila nesouhlas s odmítavým postojem inspekce a opětovně požadovala řešení havarijní situace. Ředitelství inspekce setrvalo v dopise ze dne 30. 6. Přístup žalovaných považují žalobci za naprosto alarmující. Žádný správní orgán nebyl schopen dostatečně zjistit skutkový stav, který je velmi vážný. Závažnosti situace neodpovídá řešení spočívající v jakémsi „dočasném“ zakrytí skládky.

Žalobci prostřednictvím petice, kterou podepsalo 600 občanů Nelahozevsi, vyzvali kompetentní správní orgány k okamžitému řešení situace, kterou označují jako „ekologická havárie“. Petiční výbor zaslal text petice ministerstvu, Ministerstvu životního prostředí, inspekci a výborům životního prostředí obou komor Parlamentu. Obec, jakožto zástupce dotčených občanů, vyzvala žalované k řešení nastalé situace za použití § 42 vodního zákona. Krajský úřad i inspekce se vyjádřily tak, že situace nenaplňuje definici havárie. Krajský úřad tedy nezahájil řízení a inspekce v tomto směru nevyvinula žádnou součinnost.

Soudní rozhodnutí

Určuje se, že se Česká inspekce životního prostředí a Krajský úřad Středočeského kraje nezahájením řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu spočívajícího v ohrožení vod v důsledku nedokončené sanace skládky sudů se styreny na pozemku parcelní číslo 288/2 v katastrálním území Nelahozeves podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. dopustily nezákonného zásahu.

České inspekci životního prostředí a Krajskému úřadu Středočeského kraje se přikazuje do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zahájit řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu spočívajícího v ohrožení vod v důsledku nedokončené sanace skládky sudů se styreny na pozemku parcelní číslo 288/2 v katastrálním území Nelahozeves podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb.

Česká inspekce životního prostředí a Krajský úřad Středočeského kraje jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 59 159,06 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupkyně JUDr. Městský úřad Kralupy nad Vltavou a osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Čtěte také: Informace o svozu odpadu Votice

tags: #skládka #odpadu #uhy #typy

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Vyškov - ovzduší
• Odvoz komunálního odpadu
• Měření kvality ovzduší v Třinci
• Odpadkový koš pro tříděný odpad TORO