Škola v přírodě: Historie školství ve Velkých Pavlovicích

18.04.2026

Počátky velkopavlovického školství sahají do doby po Bílé hoře. První dochovaná zmínka z roku 1691 hovoří o tom, že vrchnost půjčila obci místo, ze kterého obec o sv. Jiří a sv. Václavovi platila 18 krejcarů. Jako první kantor je uváděn Martin Theodor Rech. Jaké měl předpoklady pro výkon povolání se neví, rozhodující bylo umět hrát na varhany nebo jiný hudební nástroj. Obecně byli učitelé většinou písmáci, samouci a vysloužilí vojáci, kteří se na vojně naučili číst, psát a hrát na hudební nástroj. Učilo se v pastouškách, hostincích po domech, prostě tam, kde byla dobrá vůle, pochopení. Počty žáků přesahovaly 100.

Tereziánské reformy a nová školní budova

Vše změnily tereziánské reformy. Školní řád z roku 1774 nařídil zřizovat triviální školy (čtení, psaní, počítání), stanovil povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let, rodiče zavázal děti do školy posílat a zakotvil odborné nároky na učitele. Ti měli své oprávnění prokázat absolutoriem přípravek pro vzdělávání učitelů, z nichž se později vyvinuly učitelské ústavy. Řád stanovil také požadavky na školní budovy a zřídil úřad komisařů, kteří měli na dodržování školního řádu dohlížet. Řád platil i pro Velké Pavlovice.

Škola dostala novou budovu - r. 1793 ji dala postavit vrchnost, jež měla nad školou patronát a obec zabezpečila potažní a ruční práce. Škola měla jednu učebnu, (v ní 12 lavic, 1 stůl se židlí, kříž a tabuli), a byt pro učitele. Do učebny se vešlo v roce 1804 neuvěřitelných 128 dětí z Velkých Pavlovic a 48 dětí z Bořetic. Počet dětí školou povinných se zvyšoval - do učebny se muselo vejít již 334 dětí. Roku 1884/85 navštěvovalo školu 420 žáků. Škola byla čtyřtřídní, a vyučovali v ní nadučitel, dva podučitelé a učitelky ručních prací. Velký počet dětí neumožňoval kvalitní výuku a tak tehdejší starosta obce T.Domanský prosadil postavení nové jednoposchoďové budovy. Stála téměř 55 000 zl. a byla chloubou obce. V přízemí byly dvě učebny, tělocvična, byt pro nadučitele a kancelář obecního úřadu.

Školství v období světových válek a vznik měšťanské školy

Doba I.světové války poznamenala život školy, jejich učitelů i žáků. Nová republika se se všemi problémy musela vypořádat a důraz na vzdělání vyjádřila novými zákony - např. V Pavlovicích byl opět největším problémem nedostatek místa. Byla povolena a zapsána měšťanská škola a tak stávající budova musela pojmout v r. V r. Když bylo jasné, že jednání o výstavbě nové měšťanské školy bude neúspěšné, přišel A.V.Horňanský s návrhem, aby stávající budova školy byla školou měšťanskou a pro obecnou školu se postavila budova nová. 24.8.1930 byla slavnostně otevřena a vysvěcena. Kancelář prezidenta republiky svolila, aby nová obecná škola nesla jméno T.G.Masaryka. Od měšťanské školy ji oddělovala zahrádka. Na přání obecního zastupitelstva byla škola také jednoposchoďová. V I. poschodí měla pět učeben, ředitelnu a kabinet, v přízemí byly čtyři učebny, ve dvou místnostech úřadoval obecní úřad a v zasedací místnosti se scházelo zastupitelstvo.

V suterénu byl byt pro řídícího učitele, který měl dva pokoje a kuchyň s příslušenstvím a dva jednopokojové byty pro učitele. Po čtyřicetiletém působení ve škole odešel A.V.Horňanský do důchodu. Učitelský sbor se skládal z řídícího učitele, osmi učitelů a tří vyučujících náboženství (katolickému, evangelickému a českobratrskému). Škola se těšila dobré pověsti - svědčí o tom kladné hodnocení inspektora: "Vnitřní život školy je svěží, poměr dětí k učitelům srdečný". Také druhá světová válka poznamenala život školy. Ke konci války byl ve školní budově umístěn vojenský lazaret. Po osvobození vedl obecnou školu Antonín Zoubek.

Čtěte také: Školy v přírodě a aktivity

Vznik měšťanské školy ve Velkých Pavlovicích byl dramatický. První snahy o vyšší vzdělání se objevují na sklonku 19. století. Neúspěšně, protože tehdejší místní školní rada byla zásadně proti. V počáteční euforii vzniku nové republiky byla myšlenka na zřízení měšťanské školy přijata dokonce všemi občany na schůzi konané v hostinci "U Korčáků" dne 6.1.1919. Zřízení školy bylo povoleno Zemskou školní radou i Moravským zemským výborem a byl vypsán konkurz na ředitele. Vyučování bylo zahájeno 1.9.1923. Bylo zapsáno 126 žáků a žákyň. Ředitelem se stal Alois Rohlík.

Pro měšťanskou školu bylo získáno pokusné pole pro praktické vyučování, tělocvična byla vybavena nářadím a pro dívky se tělesná výchova stala povinným předmětem. Nově byla zavedena občanská nauka. Problém s nedostatkem prostor měla vyřešit stavba nové budovy, která byla podmínkou okresní školní rady k povolení dalšího ročníku. Část místní školní rady si měšťanku nepřála a své stanovisko vyjádřila slovy: "byla nám vnucena, občané musí se přičinit, aby ji dostali z Velkých Pavlovic pryč." Život školy, o jejíž existenci se vedla intenzivní jednání zatím běžel dál. Byly dokupovány pomůcky, pořádány slavnosti.

V kuchyni bytu ředitele obecné školy byla zřízena školní kuchyně. Když byly v r. 1925 otevřeny další tři třídy, musela být dívčí třída umístěna v dílně, kabinety byly v ředitelně, nebo úplně chyběly, stejně jako kreslírna a dílna pro chlapce. Škola pořádala stromkové slavnosti a velké výstavy ručních prací, pomůcek, výkresů. Toto všechno mělo přesvědčit občany Velkých Pavlovic o smyslu dalšího vzdělávání a změnit názor těch, co si to nepřáli. Zájem o školu stále stoupal - v r.1925/26 ji navštěvovalo 244 žáků z Velkých Pavlovic, Bořetic, Horních Bojanovic, Brumovic, Čejče, Kobylí, Němčiček, Staroviček, Vrbice, Zaječí a Nových Mlýnů. Boj o školu pokračoval. Zlom nastal, když o povolení zřídit měšťanskou školu zažádaly Bořetice. Okresní hejtman pohrozil, že když si Velké Pavlovice nepospíší, bude povolena měšťanská škola v Bořeticích. Ve školním roce 1930/31 začala měšťanská škola výuku ve vlastní budově, když obecná škola dostala novou budovu, jak je popsáno výše.

Období okupace a poválečný rozvoj

Ve šk. roce 1936/37 byla škola uznána obvodovou a od 1.9. Vývoj školy byl přerušen událostmi konce 30. let. Počet žáků se zvýšil o děti uprchlíků ze zabraného území. Záborem Hustopečí a Břeclavi zanikly české měšťanské školy a gymnázia v těchto městech a proto byl zřízen jednoroční učební kurz ve Velkých Pavlovicích, který navštěvovalo 30 žáků. Okupace se citelně dotkla i měšťanské školy. Byly odstraněny české nápisy, české učebnice a pak byli zatčeni V. Klíma a A. Ptáčník, J. Michálek byl v Kounicových kolejích popraven a A. V 60. letech zaznamenával mimořádný úspěch mičurinský kroužek vedený F. Lacinou - jeho práce udávala tón celé republice v oblasti pěstitelské a chovatelské a škola se stala cílem exkurzí pedagogů z celé republiky i ze zahraničí, ohlas měla v rozhlase, tisku, byl natočen film.

Členové kroužku dělali pokusy, jejichž výsledky využívalo JZD (proti degeneraci brambor), nebo vinaři, kteří podle kroužku zaváděli vysoké vedení révy vinné. Od r. 1959 měli žáci svůj hektar kukuřice, který rozdělený po řádcích obdělávaly jednotlivé třídy. Vzorová školní zahrada měla bazén, včelín a vybavenou meteorologickou stanici. Žáci obdělávali vinici s 25 odrůdami vína, měli lesní školku, vedli signalizační službu pro zahrádkáře o výskytu škůdců a chorob, zabývali se včelařstvím a pěstováním pravokořenných stromků. Obnovili park před školou a pečovali o květinové záhony.

Čtěte také: Příroda Libá a ubytování

Modernizace a současnost

Další léta byla ve znamení postupných rekonstrukcí obou budov. Bylo zavedeno stravování pro děti zaměstnaných matek, postupně vznikla školní jídelna, byla upravena dílna pro polytechnické vyučování, zavedeno ústřední topení, bylo zmodernizováno sociální zařízení, vybudovány šatny. Roku 1980 byla zahájena přístavba školy - jednopatrová budova napojená na starší budovu. V r. 1983 se začala stavět nová tělocvična v prostoru mezi školou a kinem. Listopad 1989 přinesl změny i do škol. Uvolnily se osnovy, zvýšil se důraz na jazykovou a informační výuku.

1925 - 1934 - Alois V.Horňanský, krátce správou pověřena M. 1934 - 1938 - Antonín Reiter, od 1.2.1938 správou pověřena M.

Čtěte také: Školy v přírodě a očkování dětí

tags: #škola #v #přírodě #1 #až #2