Skutková podstata trestného činu ohrožení výchovy mládeže

Ochrana rodiny a dětí je zaručena řadou mezinárodních závazných dokumentů, dokládajících jejich význam a nutnost její ochrany. Její ochrana je zaručena rovněž ústavněprávními předpisy, a to v článku 32 Listiny základních práv a svobod. Listina základních práv a svobod vyhlášená usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb.

Rodina je tradičním základním prvkem lidské společnosti, který zajišťuje její kontinuitu a budoucí perspektivu a z tohoto důvodu jsou trestné činy proti rodině a dětem zařazeny podle významu těchto chráněných zájmů do hlavy IV. zvláštní části trestního zákoníku, hned za trestněprávní ochranu lidského života, zdraví, tělesné integrity, osobních svobod, nedotknutelnosti a důstojnosti.

Dítětem se podle ustanovení § 126 TZ rozumí osoba mladší osmnácti let, pokud trestní zákoník nestanoví jinak. Odlišně vymezuje pojem „dítě“ zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který v rámci pojmu „mládež“ rozeznává děti mladší patnácti let a mladistvé jako osoby ve věku od patnácti do osmnácti let.

Pachatelem trestných činů podle § 200 až § 204 může být kdokoliv. Pachatelem trestných činů podle § 195 až § 198 a § 201 odst. 1 písm. d) může být jen ten, kdo má zvláštní povinnost podle rodinného práva (například povinnost výchovy dítěte na základě rodičovské odpovědnosti, výživy dítěte atd.

Objektem této skupiny trestných činů je zájem společnosti na uplatnění institutu monogamie (§ 194 TZ) a dále zájem na řádné výchově, výživě, tělesném a duševním vývoji dítěte.

Čtěte také: Obecné ohrožení – skutková podstata

Z hlediska subjektivní stránky převažují v hlavě IV trestné činy s úmyslným zaviněním. Zavinění z nedbalosti postačí u trestných činů zanedbání povinné výživy podle § 196 odst.1 TZ a ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1, 2 TZ („byť i z nedbalosti“).

Přečin ohrožování výchovy dítěte (§ 201 tr. zákoníku)

Přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 tr. zákoníku má povahu konkrétního ohrožovacího deliktu, jehož následek spočívá v ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje dítěte. Není třeba, aby fakticky došlo k poruše v rozumovém, citovém či mravním vývoji dítěte.

Přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že ho svádí k zahálčivému nebo nemravnému životu, podle odstavce 3 písm. a) je spáchá ze zavrženíhodné pohnutky a podle odstavce 3 písm. b) pokračuje v jeho páchání pod delší dobu. Tato skutková podstata, proti níž obviněný dovolání zaměřil, předpokládá jednak ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje dítěte, k němuž dojde tím, že pachatel dítě k takové mu životu svádí.

Pro posouzení správnosti právní kvalifikace posuzovaného jednání obviněného je třeba poukázat na obecné vymezení základních pojmů. Nemravným se rozumí život, který je veden v rozporu se základními morálními pravidly, mimo rámec slušnosti, spořádaného života, řádných rodinných a sexuálních vztahů. Jde o různé vnější projevy a návyky, které se dostávají do rozporu se zájmy chráněnými nejen trestními předpisy (prostituce, alkoholismus, narkomanie apod.). Jednáním spočívajícím ve "svádění" musí dojít k tomu, že pachatel dítě vydal v nebezpečí takového zahálčivému anebo nemravnému, tj.

Ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje spočívá v tom, že si dítě osvojuje v důsledku jednání pachatele škodlivé návyky, povahové rysy, popř. získává sklony a zájmy, které zpravidla vedou (aniž musí vést v daném případě) k jeho morálnímu úpadku a k neschopnosti usměrňovat způsob svého života v souladu s obecnými morálními zásadami občanské společnosti. Trestní odpovědnost pachatele je proto nutná tam, kde v důsledku pachatelova působení vzniklo reálně nebezpečí, že dítě zpravidla po delší dobu bylo vystaveno svádění k nemravnému životu.

Čtěte také: Řízení pod vlivem

Tak tomu může podle stávající judikatury být např., když "pachatel souložil v období téměř dvou let se svou nezletilou dcerou a po téměř šest měsíců s další nezletilou dcerou". Musí jít o trestné jednání trvající po delší dobu, během níž pachatel vedl poškozenou k pohlavní nevázanosti, resp. k návyku na ni, a tím také k nemravnému životu. Ze způsobu takového jednání obviněného by mělo být zřejmé, že jednal s vědomím, že jeho počínání je způsobilé ovlivnit poškozené k vedení závadného způsobu života. Rozhodné je tedy to, aby již ze samé podstaty trestného jednání obviněného bylo zřejmé, že takové jednání bylo způsobilé k tomu, aby si poškozená osvojovala návyky, které zpravidla vedou k způsobu života, který je v rozporu s pravidly morálky.

V jiných případech za takové jednání byly považovány činy, v nichž pachatel např. "po dobu tří měsíců lákal do svého bytu pod záminkou, že je vedoucím fotokroužku, třináctiletá a čtrnáctiletá děvčata a ukazoval jim pornografické fotografie a svůj ztopořený pohlavní úd; nebo po delší dobu umožňoval osobám mladším než osmnáct let vdechovat toluen; či udržoval homosexuální styky s nezletilými chlapci staršími než patnáct let za peněžité odměny; který se po dlouhou dobu pohlavně stýkal se svou dcerou mladší než patnáct let; pachatelka, která žádala po své nezletilé dceři, aby souložila s různými muži", čímž byl vyjádřen znak ohrožení v podobě závažného nebo intenzivního ohrožení.

Takové závažné nebo intenzivní ohrožení může nastat i v případě ojedinělého, avšak intenzivního ohrožení spočívajícího v tom, že dítě propadne alkoholu nebo drogám, pokud návyk na jejich požívání vede k hlubším poruchám lidské psychiky a osobnosti dítěte. Z hlediska obviněným vytýkaných vad má též význam, že u tohoto přečinu, jenž má povahu ohrožovacího deliktu, následek spočívá v ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje, a tudíž nemusí fakticky dojít k tomu, že dítě takovému konkrétnímu nemravnému životu propadne (např. propadlo drogám, propadlo alkoholu, začalo prostituovat, apod.), ale zásadně postačí, jestliže nastal následek spoč...

Závěry Nejvyššího soudu a státního zastupitelství

Nejvyšší soud správnost obviněným vytýkané právní kvalifikace posuzoval na podkladě skutkového stavu, jenž byl zjištěn soudem prvního stupně, a dodává, že jimi učiněná skutková zjištění zásadně nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak ani v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Zkoumal proto z tohoto hlediska, zda skutečnosti, které jsou uvedeny v popsaných skutkových okolnostech v bodech 1. a 2. rozsudku soudu prvního stupně, dopadají na všechny znaky § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr.

Podle výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně Nejvyšší soud shledal, že čin, jímž byl obviněný uznán vinným v bodech 1. a 2., obsahuje popis sexuálních aktivit, jimiž obviněný na nezletilých dívkách realizoval své sexuální praktiky za účelem vlastního uspokojení a ukojení sexuálního pudu, jakož i jejich zapojení do této aktivity, např. při masturbaci jeho pohlavního údu, vymezena je doba, která představovala několik let u AAAAA a období jednoho roku u nezletilé BBBBB. Podle tzv. právní věty soud shledal přečin podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr.

Čtěte také: Článek o podstatě člověka

Nejvyšší státní zastupitelství v písemném vyjádření uvedlo, že dovolání obviněného nelze vyhovět. K právnímu posouzení skutku jako přečinu podle § 201 tr. zákoníku státní zástupce odkázal na body 78. a 80. rozsudku nalézacího soudu, podle nichž dovolatel sváděl poškozené "k nemravnému životu", a soud nemravnost shledal v tom, že poškozené předčasnými pohlavními styky vedl "k pohlavní nevázanosti".

Judikatura a historický kontext

Obviněný poukázal na rozhodnutí č. 64/1978 Sb. rozh. tr., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.2.1979, sp. zn. 3 Tz 5/1979, podle nichž je možný souběh trestných činů podle § 187 a § 201 tr. zákoníku, avšak soudy v tomto směru své úvahy neuvedly a bez dalšího jen automaticky uzavřely, že byly naplněny znaky i tohoto přečinu. Pokud opřely své závěry o uvedená rozhodnutí, ta vycházejí ze socialistické morálky založené na systému, který v České republice již třicet let neexistuje, což vyžadovalo, aby soudy v dostatečné míře odůvodnily aplikovatelnost těchto rozhodnutí na posuzovaný případ.

Poukázal i na rozhodnutí č. 26/2010 Sb. rozh. tr., podle něhož musí být skutkově prokázány takové okolnosti, které svědčí o tom, že pachatel jedním činem naplnil skutkové podstaty obou uvažovaných trestných činů.

Ke kritickému postoji k rozhodnutí č. 26/2010 Sb. rozh. tr. státní zástupce uvedl, že se jedná o věc podstatně odlišnou, nikoliv o "velice podobný případ", jak uváděl obviněný. Mimořádnost judikované věci byla dána tím, že měl být jako "svádění" posouzen jeden jediný útok pachatele a dovolací soud shledal, že se tak může stát za přísných podmínek, jestliže mimořádně závažné jednání skutečně zapůsobilo na morálku poškozeného, kdežto obviněný O. K.

Odpovědnost mládeže za protiprávní jednání

Projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustily děti mladší patnácti let, mladiství a mladí dospělí, se sleduje, aby se na toho, kdo se takového činu dopustil, užilo opatření, které účinně přispěje k tomu, aby se nadále páchání protiprávního činu zdržel, a našel si společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému vývoji a podle svých sil a schopností přispěl k odčinění újmy vzniklé jeho protiprávním činem; řízení musí být vedeno tak, aby přispívalo k předcházení a zamezování páchání protiprávních činů.

Problematika trestní odpovědnosti, trestání a trestního stíhání mladistvých je v současné platné právní úpravě řešena v zákoně č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. V těchto ustanoveních je vyjádřena zvýšená péče, kterou je nutno v celospolečenském zájmu mládeži věnovat.

Statistické údaje a sankční politika

Oficiální statistické údaje nasvědčují tomu, že dosavadní způsob trestněprávní reakce na delikvenci mládeže nevede, přes určitý posun, k ukládání trestů nespojených s bezprostředním výkonem trestu odnětí svobody, k dostatečně pozitivním výsledkům, zejména z hlediska recidivy mladistvých a jejich další kriminální kariéry již v rámci kategorie dospělých.

Trestní soudy ukládaly v uvedeném období mladistvým nejčastěji podmíněné odsouzení. V průběhu devadesátých let každoročně více než v 70 % případů, čímž lze tuto sankci považovat z trestně politického hlediska za klíčovou. Soudy dosud náležitě nevyužívají ani možnosti kombinovat podmíněné odsouzení s dohledem.

Nepodmíněný trest odnětí svobody byl ukládán 14 - 11 % odsouzených mladistvých, což představuje proti období osmdesátých let výrazný posun trestní politiky ve prospěch sankcí nespojených s odnětím svobody. Co do frekvence využití různých možností, jak reagovat na kriminalitu mladistvých, volily soudy v devadesátých letech relativně často i možnost upustit u mladistvých od potrestání.

Poznatky z provedené analýzy lze shrnout v konstatování, že v průběhu 90. let došlo v oblasti sankční politiky uplatňované vůči mladistvým k posunu ve prospěch opatření nespojených s odnětím svobody. Recidiva pak mohla být u těchto mladistvých naprosto logickým důsledkem absence jakéhokoliv výchovného vedení, tj. kontroly, dohledu a pomoci po vynesení odsuzujícího rozsudku.

Stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z roku 1971

Ze stanoviska Nejvyššího soudu ČSR ze 17. března 1971 č. Č. 63/1971 sb. K výkladu skutkové podstaty trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 tr. zák. Podle § 217 tr. zák.

Z rozhodovací praxe soudů vyplývá, že pod pojmem zpustnutí ve smyslu § 217 tr. zák. je třeba rozumět osvojování si takových povahových vlastností, zájmů a návyků jednotlivcem, které se v jeho životě projevují způsobem odporujícím základním principům soužití platným v socialistické společnosti.

Osoba mladší 18 let je z hlediska ustanovení § 217 tr. zák. vydávána v nebezpečí zpustnutí takovým jednáním pachatele, které je podle své povahy a intenzity i podle zkušeností společenské praxe způsobilé vzbudit a upevnit v takové osobě návyky, zájmy a povahové vlastnosti projevující se nakonec v některé ze shora uvedených forem závadného způsobu života.

Ze znaku „nebezpečí zpustnutí“ plyne, že zpustnutí nemusí nastat, stačí, jestliže tento stav hrozí. Zahálčivý život je způsob života charakterizovaný příživnickými rysy. Nemravný život je takový způsob života, který je v příkrém rozporu se socialistickou morálkou. Mezi oběma způsoby bývá souvislost. Páchání trestné činnosti je nemravným životem a současně může být projevem zahálčivého života, zejména slouží-li trestná činnost k získání prostředků obživy.

Umožnění vést zahálčivý nebo nemravný život je takové jednání pachatele, které vytváří pro osobu mladší 18 let prostředí nebo podmínky, v nichž si taková osoba navyká vést zahálčivý nebo nemravný život. Zpravidla tu půjde o déle trvající působení na výchovu takové osoby. Po subjektivní stránce stačí zavinění z nedbalosti.

Svádění k zahálčivému nebo nemravnému životu znamená takové působení pachatele na osobu mladší 18 let, které je svou povahou a intenzitou způsobilé ovlivnit tuto osobu k tomu, aby vedla zahálčivý nebo nemravný způsob života. Přitom půjde zpravidla o působení trvající delší dobu, případně o působení projevující se opakovaným jednáním; může však jít i o jednorázové nebo krátkodobé působení, které svou intenzitou a ovlivněním sváděné osoby má stejný účinek jako působení trvající delší dobu, případně jako působení opakovaným jednáním. Z pojmu „svádění“ vyplývá, že jednání, jímž se má docílit závadného výsledku u osoby mladší 18 let, musí být úmyslné, i když v návětě § 217 tr. zák. se připouští, že k vydání nebezpečí zpustnutí stačí nedbalost. Přitom k naplnění svádění stačí i úmysl eventuální.

Pokud jde o rodiče, zákon o rodině v § 32 odst. 2 přímo jim ukládá povinnost, aby byli osobním životem, chováním a vztahem ke společnosti příkladem svým dětem. U svádění bývá formou zavinění zpravidla nepřímý úmysl. Přitom nezáleží na tom, zda osoba mladší 18 let v době jednání pachatele již následkem jiných vlivů vedla zahálčivý či nemravný život. V tomto případě má jednání pachatele charakter utvrzování takové osoby v nemravném nebo zahálčivém způsobu života.

tags: #skutkova #podstata #trestného #činu #ohrožení #výchovy

Oblíbené příspěvky:

• Sympetrum fonscolombii v ČR
• Změny skupenství v přírodě
• Výpočet ekologické daně
• Lokace Mission Impossible
• Ideální podmínky pro Sasanku Japonskou