Slovensko a Obnovitelné Zdroje Energie: Cesta k Nízkouhlíkové Ekonomice

Slovensko se v souvislosti s postupným přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku začíná stále více orientovat především na slunce a vítr, ale i na geotermální prameny. Ačkoli země nepatří k velkým podporovatelům takzvaných nových typů obnovitelných zdrojů energie (OZE) kvůli vysokým vstupním nákladům a obavám z jejich efektivnosti, plánuje významný rozvoj větrných i fotovoltaických elektráren a využití geotermální energie.

Zrušení Stop-Stavu a Nové Možnosti pro OZE

Významným krokem, který by měl přispět ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů do slovenského energetického mixu, je zrušení tzv. stop-stavu, tedy konce omezení jak pro připojování nových zdrojů na výrobu elektrické energie, tak i pro zvyšování výkonu již existujících zařízení. Ministerstvo hospodářství SR oznámilo, že do slovenské energetické soustavy bude nyní možné připojit celkový instalovaný výkon v objemu 1 837 MW, z toho 407 MW z fotovoltaických a větrných elektráren.

Fotovoltaika a Projekt Solárního Parku

V rámci rozšiřování fotovoltaických elektráren se pro české firmy nabízí příležitost podílet se na státem plánovaném projektu výstavby velkého solárního parku v oblasti jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Projekt solárního parku má být jistou dočasnou náhradou, respektive využitím území plánovaného pro výstavbu nové jaderné elektrárny. V symbióze s projektem solárního parku se připravuje rovněž projekt výroby zeleného vodíku, který by měl přispívat k dekarbonizaci veřejné dopravy v Trnavském kraji.

Větrná Energie: Obnovení Výstavby po Sedmnácti Letech

Kromě rozšiřování poměrně již dobře zavedených fotovoltaických parků je novinkou rozhodnutí slovenské vlády o výrazné podpoře výstavby větrných elektráren. V souladu s vládou schváleným energetickým plánem má do slovenského energetického mixu do roku 2030 přispět celkem 500 MW z větrné energie, což představuje výstavbu 100 až 150 nových větrných turbín. Po více než sedmnácti letech by se tak na Slovensku měla obnovit výstavba větrných elektráren. Za nejvhodnější oblasti výstavby se považuje území na hranicích s Rakouskem a Českem. A tak samotné předurčené území pro výstavbu větrných turbín může být významnou výzvou pro příslušné české firmy.

Geotermální Energie: Nevyužitý Potenciál Slovenska

Velmi vhodné podmínky na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů má Slovensko ve svém dosud nedostatečně využívaném geotermálním potenciálu, který může poskytnout tepelo na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním. V současnosti je jistou překážkou pro investory v této oblasti rizikovost investice. Pro geotermální vrty totiž prozatím platí podobné legislativní podmínky, jako při těžbě ropy.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Podle expertů by se přitom při efektivním využívání mohly již v současnosti teplem a v budoucnosti i elektřinou zásobovat desítky tisíc slovenských domácností. Dosavadní využívání termálních zdrojů, a to především na rekreační či lázeňské účely, by se mělo výrazně změnit. Geotermální energie je považována za čistý dekarbonizační zdroj energie, je dostupná za jakéhokoliv počasí a cenově stabilní v průběhu celého roku, proto by její efektivní využití mělo být jedním z prvořadých cílů hospodářské politiky Slovenska.

Nový Zákon o EIA a Podpora z EU Fondů

Právě z důvodu podpory využívání obnovitelných zdrojů energie se na Slovensku připravuje nové znění zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon o EIA). Na překlenutí rizika investic hodlá Slovensko využít evropské strukturální fondy v období 2022-2027, kterými plánuje podporovat vyhledávání a průzkum zdrojů geotermální energie a financování aktivit zaměřených na průzkumné vrty.

Změnu, a s tím i možné pružnější nastartování využívání geotermální energie, by měl přinést probíhající Program Slovensko 2021-2027, v němž se již přímo uvádí podpora geotermálních projektů přes financování průzkumných a reinjektážních vrtů. Má jít o formu podpory, která je běžná i v zahraničí. Vláda v dokumentu konstatuje, že vzhledem k potenciálu Slovenska na využívání geotermální energie je potřebné podpořit opatření i na vyhledávání, průzkum zdrojů a dlouhodobé monitorování potenciálu zemní energie.

Příkladem je zapojení Košického samosprávného kraje jako investora vrtu v košické kotlině. Geotermální vrt do hloubky 2,7 km realizoval kraj za 1,9 mil. eur. Voda má pod zemí teplotu vyšší než 123 stupňů Celsia. Košický kraj plánuje v této lokalitě další reinjektážní vrt, kterým by se voda vracela zpět do geologického podloží. Odhad investičních nákladů na tento projekt činí asi 4,5 mil. eur. Košická kotlina se zatím jeví jako oblast s největším využitelným geotermálním potenciálem.

Slovensko na Chvostu EU v Podílu OZE

V případě Slovenska byl v roce 2023 vykázán podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na úrovni 17,0 %. Stagnace je v posledních letech nepřehlédnutelná, jelikož oproti rokům 2019 až 2022 s podíly 16,9 %, 17,3 %, 17,4 % a 17,5 % lze jen stěží hovořit o zlepšení tohoto ukazatele. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny činil 24,2 %, u tepla a chlazení 18,8 % a v dopravě 9,2 %.

Čtěte také: České startupy a energie

Jak potvrzují data Eurostatu, OZE v roce 2023 získaly vedoucí postavení ve výrobě elektřiny, přičemž jejich podíl dosáhl 44,7 % na celkové výrobě elektřiny v zemích EU. Naopak, v roce 2023 se snížil v EU podíl vyrobené elektřiny z fosilních paliv.

Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko. Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou.

Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny.

Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla.

ÚRSO a Ukončení Dotací pro OZE

Jozef Holjenčík, předseda Úřadu pro regulaci síťových odvětví (ÚRSO), uvedl, že nevidí smysl v pokračování státní podpory pro obnovitelné zdroje. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv. Na ukončení podpory mohou doplatit stovky výrobců energie z obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Kámen úrazu tkví ve finanční podpoře skrz garantované výkupní ceny elektrické energie z fotovoltaických elektráren, větrníků, bioplynových stanic a vodních zdrojů. Tato podpora se po 15 letech blíží ke konci a ÚRSO nemá dle nejnovějších informací ambici v ní pokračovat.

Dle slov Radoslava Igaza, mluvčího ÚRSO, by se zrušení podpory v tomto roce mělo vztahovat na 89 výrobců a v roce 2026 na dalších 600 příjemců. Podpora v podobě přednostního připojení zařízení k distribučním soustavám, přístupu do systémů a přenosu, distribuce a dodávky elektřiny zůstává nezměněna.

Vzhledem k tomu, že podpora pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů je hlavním hnacím motorem zejména v počátcích budování nových výroben, hrozí, že po ukončení podpory by se mohli majitelé těchto elektráren rozhodnout, že jejich provoz není pro ně již ekonomicky výhodný.

Investice do OZE jako Příležitost

Evropa potřebuje každý rok vybudovat 100 gigawattů OZE, což odpovídá ročnímu výkonu přibližně sto bloků jaderných elektráren typu Temelín. Zjednodušeně řečeno, evropský energetický mix v současné době nemá jinou alternativu než další výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Investice do OZE tak představují výjimečnou investiční příležitost.

tags: #slovenko #a #obnovitelne #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Německá ekologická plaketa – podmínky pro vjezd
• Svatební fotograf a příroda
• Mahagonový koš - recenze
• Vzdělávání v Přírodě Votice: Podrobný pohled
• Odpadkové koše z Cortenu