Nic neděláme bezdůvodně, vždy se opíráme o data. Ta jsou klíčová k tomu, abychom definovali potřeby vašeho města či obce a podle nich navrhli vhodné řešení. Proto než se společně pustíme do změn ve vaší samosprávě, nejdříve zanalyzujeme aktuální stav vašeho odpadového hospodářství a jeho nastavení. Vždy k tomu využíváme vstupní analýzu a pokud budete mít zájem, tak i fyzickou analýzu odpadu a roadmapu.
Vstupní analýza odpadového hospodářství
Na začátku spolupráce od vás budeme potřebovat informace o aktuálním stavu vašeho odpadového hospodářství. Podle nich vám pak zpracujeme vstupní analýzu. Tato analýza odhalí potenciál vašeho odpadového hospodářství. Ve vstupní analýze vám také představíme několik variant, kterými se můžete vydat. Ukážeme vám například, jak bude vaše odpadové hospodářství vypadat, pokud nic nezměníte. Také vám ukážeme, jaký je potenciál ke zlepšení, když zavedete změny, které jsme vám navrhli. Společně pak vybereme jednu z cest a stanovíme cíle, kterých chcete dosáhnout.
Fyzická analýza odpadu
Pokud chcete zjistit, jaký je reálný stav vašeho odpadového hospodářství a jaký je potenciál třídění ve vašem městě či obci, doporučujeme před zavedením změn provést fyzickou analýzu odpadu. Při fyzické analýze odpadu svezeme obsah několika popelnic na směsný komunální odpad na jednu hromadu. Tu pak rozdělíme na složky, co by se daly ještě vytřídit.
Roadmapa optimalizace odpadového hospodářství
Jestli vás zajímá, jak krok po kroku optimalizovat odpadové hospodářství, zpracujeme pro vás roadmapu. V roadmapě zhodnotíme v oblasti nakládání s komunálním odpadem ve vašem městě či obci. Současně vám doporučíme zásadní změny, které vám pomohou výrazně snížit množství směsného komunálního odpadu i navýšit úroveň třídění. Navrhneme vám, jak efektivně sbírat tříděné složky a jak správně zavést sběr kuchyňského odpadu. Dále vybereme vhodný motivační systém, který bude pro občany i podnikatele dostatečně zajímavý, aby začali více třídit.
Analýzy směsného komunálního odpadu v ČR
Společnost EKO‑KOM každý sudý rok provádí analýzy směsného komunálního odpadu (SKO) napříč celou Českou republikou. Rok 2024 nebyl výjimkou. Cílem těchto rozborů je získat podrobná a srovnatelná data o složení odpadu z domácností v rámci všech typů obcí a měst v ČR. Pravidelně probíhající analýzy pokrývají široké spektrum sídel - od venkovských zástaveb po městská sídliště. Vzorky odpadu jsou vybírány tak, aby odpovídaly skutečnému složení domovního odpadu a zohledňovaly různé regionální i socioekonomické podmínky. Díky jednotné metodice lze výsledky z jednotlivých let přímo porovnávat a sledovat tak dlouhodobé trendy ve složení směsného komunálního odpadu v České republice.
Čtěte také: Průvodce výběrem velikosti popelnice.
Metodika rozborů
Metodika společnosti EKO‑KOM je dlouholetým výsledkem kombinace českých i zahraničních přístupů. Opírá se zejména o výstupy z výzkumného projektu SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání, Benešová, L. a kol., Univerzita Karlova v Praze, 2010. Zároveň však stále plně respektuje principy definované v Metodice pro stanovení složení směsného komunálního odpadu z obcí a komunálního odpadu, Pavlas, M. a kol., Vysoké učení technické v Brně, 2021, jež je certifikovaná Ministerstvem životního prostředí ČR.
Metodika zohledňuje celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit výsledné složení směsného komunálního odpadu - od časových (topná sezóna, prázdniny) přes místní (rozdílné typy zástavby, regionální specifika) až po socioekonomické (složení obyvatelstva). Hlavním cílem je získat co nejvěrnější obraz o složení SKO v celé republice s přihlédnutím ke všem faktorům, jež mohou výsledky ovlivnit. Získaná data jsou průběžně zpřesňována právě díky pravidelné revizi metodiky.
V roce 2024 došlo, stejně jako v předchozích letech, k dalšímu navýšení počtu analyzovaných vzorků i sledovaných lokalit. Zatímco v roce 2020 bylo v rámci rozborů vyhodnoceno 128 vzorků z 15 lokalit, v roce 2022 se počet vzorků zvýšil na 160 a počet lokalit na 18. Rozbory uskutečněné v roce 2024 zahrnovaly už 176 vzorků z celkem 20 lokalit napříč Českou republikou. Díky tomuto postupnému rozšiřování se daří zachytit pestřejší spektrum obcí a typů zástavby a získaná data tak lépe odrážejí skutečné složení směsného komunálního odpadu v celé republice.
Složení směsného komunálního odpadu
Směsný komunální odpad je velmi heterogenní tok, jehož složení se může mezi jednotlivými vzorky výrazně lišit. Proto nelze výsledky vyhodnocovat pouze na základě průměrných hodnot. Samotnou skladbu směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2024 znázorňuje níže Tabulka 1, která kromě váženého průměru uvádí i medián. Pro co nejpřesnější interpretaci je dále nutné pracovat se směrodatnou odchylkou a rozsahem výskytu jednotlivých složek. Tyto statistické ukazatele poskytují komplexnější obraz o skutečném zastoupení materiálových skupin, zejména pokud jsou data zasazena do kontextu dlouhodobé časové řady a dostatečně velkého souboru vzorků.
Největší část SKO dlouhodobě tvoří zbytkový odpad, tedy materiály, které není možné při rozborech zařadit do konkrétní využitelné nebo recyklovatelné frakce. Patří sem například silně znečištěné papíry a plasty, hygienické potřeby, kaučuk a další materiály vhodné především k energetickému využití. Významný podíl má také frakce < 40 mm, do níž je zahrnuto vše, co při analýze propadne sítem se čtvercovými oky o velikosti 40 mm. Nejčastěji jde o drobné zbytky potravin, malé útržky papíru a plastu, popel, zeminu a další jemné částice. Obě tyto skupiny (zbytkový odpad a frakce < 40 mm) dohromady představují téměř 45 % hm. obsahu směsného komunálního odpadu.
Čtěte také: Kolik stojí kontejner na odpad?
Zbytek směsného komunálního odpadu tvoří složky, jež by měly být tříděny do sběrných systémů pro tříděný odpad - především bioodpad, papír a lepenka, plasty, sklo, kovy a další menšinové skupiny.
Látkové skupiny s nízkým zastoupením jsou ve výstupech výše označeny hvězdičkou (*), přičemž v následujících grafech sledujících vývoj v čase jsou zahrnuty do souhrnné kategorie ostatní odpad*.
Povinnost odděleného sběru textilu a obuvi
Od 1. ledna 2025 mají všechny obce v České republice povinnost zajišťovat oddělený sběr textilu a obuvi. Tato povinnost vyplývá z novely zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, která reaguje na požadavky evropské legislativy na vyšší míru recyklace a zajištění druhotného využití odpadních materiálů.
V návaznosti na tuto změnu provedla společnost EKO‑KOM v roce 2024 podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu. Cílem bylo lépe porozumět složení této frakce a poskytnout obcím i dalším aktérům relevantní data pro zavádění nového systému sběru. Textil a obuv tvoří v průměru 4,6 % hmotnosti SKO, což představuje nezanedbatelný podíl s potenciálem dalšího využití.
Detailní rozbor ukázal, že více než polovinu této skupiny tvoří textilní oděvy, následované obuví a bytovým textilem. Zbylou část představují oděvy z jiných než textilních materiálů a ostatní textil. Zastoupení jednotlivých složek ukazuje, že odpadní textil v SKO není homogenní, a je proto nutné zohlednit jeho různorodost při nastavování systémů odděleného sběru textilu a obuvi.
Čtěte také: Složení směsného komunálního odpadu
Vývoj složení SKO v čase
Při pohledu na vývoj skladby směsného komunálního odpadu v čase je patrné, že podíl jednotlivých složek se v posledních letech vyvíjí rozdílně. V dlouhodobém horizontu si stabilně vysoký podíl drží zbytkový odpad a frakce < 40 mm.
Největší meziroční změnou mezi roky 2022 a 2024 byl pokles podílu bioodpadu, a to z 27,2 % na 22,0 % hm. Tento trend je dobře vidět a jde o nejvýraznější posun mezi všemi sledovanými složkami. Pokles bioodpadu může být ovlivněn jak změnami v chování obyvatel (rozšiřování sběrných systémů na bioodpad v obcích), tak i ročními výkyvy v produkci biologicky rozložitelného odpadu.
Celkový vývoj jednotlivých složek pak doplňuje Graf 4, jenž ukazuje měrnou produkci SKO v kilogramech na obyvatele a rok. I z tohoto pohledu je zřejmé, že množství bioodpadu obsažené ve směsném komunálním odpadu dlouhodobě klesá. Naopak podíl zbytkového odpadu zůstává vysoký, přestože se celková produkce SKO na obyvatele v České republice v dlouhodobém horizontu snižuje. Tento vývoj potvrzuje, že přesměrování bioodpadu i dalších recyklovatelných složek do odděleného sběru stále představuje velký potenciál pro zlepšení - jak z hlediska omezení množství SKO, tak z hlediska efektivnějšího využití odpadních surovin.
Analýza směsného komunálního odpadu v českých obcích z roku 2020
Analýza směsného komunálního odpadu v českých obcích z roku 2020 ukázala velké rezervy. Více než polovinu popelnic zabírá materiálově využitelný odpad.
Je skvělé, že své odpady třídí 73 % z nás, v tomto směru patříme k nejlepším v Evropě. Na základě výsledků rozboru z roku 2020 je ale patrné, že máme rezervy v kvalitě třídění odpadu - stále totiž tvoří 50 % hmotnosti našich popelnic odpad, který můžeme recyklovat nebo využít například energeticky.
Kromě odpadu, jako je papír (recyklovatelný až sedmkrát), nebo odpadu ze skla (recyklovatelné donekonečna, podobně jako kovy) tvoří dlouhodobě necelých 25 % SKO bioodpad.
Každý využitelný odpad, který nevytřídíme a nemůže tak být recyklován, představuje větší zátěž pro životní prostředí - nevyužití potenciálu použitých primárních surovin ve výrobcích znamená nové nároky na těžbu surovin, které potřebujeme pro výrobu nových produktů. Například při výrobě nových produktů ze skla můžeme ušetřit až 65 % nově vytěžených sklářských písků, kterými je možné nahradit střepy z tříděného skla.
Využití bioodpadu
Když si představíme, že biologicky rozložitelný odpad tvoří čtvrtinu veškerého odpadu, který vyhodíme do popelnic, jedná se o obrovské množství odpadu, který bychom mohli efektivně využít.
Bioodpad můžeme využít na vlastním kompostu či v průmyslové kompostárně - díky recyklaci se promění v kvalitní zeminu využitelnou při pěstování rostlin a plodin.
Může se ale také stát zdrojem energie, kdy zpracováním v bioplynových stanicích je bioodpad využíván pro její výrobu.
Jak probíhají analýzy směsného komunálního odpadu (SKO) v kostce
Rozbor SKO je proces, který tvoří na sebe navazující konkrétní kroky, kdy každá část procesu má svá pravidla, jež je potřeba dodržovat.
Nezbytná je příprava k rozboru - nachystání síta, nádoby, do kterých se roztřiďuje vzorek, chybět nesmí váha a záznamový protokol.
Z konkrétní lokality doveze svozový vůz odpad (tzv. vzorek odpadu) na předem určené místo rozboru.
U rozboru SKO probíhá ještě dotřiďování papíru (lepenka, letáky, noviny a časopisy…) a plastů (PET láhve, fólie, duté plasty atd.).
Pod síto propadá tzv. podsítná frakce, to je odpad, který je menší než otvory síta (jedná se např. o malé kousky slupek, nedopalky, žvýkačky, pecky, popeloviny apod.). I tato podsítná frakce se zváží a zaznamená do protokolu.
V průběhu rozboru skladby odpadu se jednotlivé látkové skupiny fotí, váží a zapisují.
Dlouholeté sledování skladby domovního směsného komunálního odpadu (SKO) provádí na našem území každý sudý rok EKO‑KOM na základě pravidelně aktualizované metodiky.
Graf níže ukazuje výsledek rozboru 128 vzorků SKO, který se realizoval v roce 2020 v 15 různých lokalitách na území České republiky.
Analýzy odpadu mohou být například pro obce a svozové firmy efektivním pomocníkem pro zjištění funkčnosti odpadového hospodaření a třídění odpadů obyvatel v dané lokalitě a jsou nápomocné při zkvalitňování systému nakládání s odpady.
Třídění odpadu je jednou z cest, jak můžeme kompenzovat náš konzumní způsob života. Třídění odpadu je předpokladem pro jeho další efektivní využití a také je to způsob, jak můžeme pomoci snížit naši uhlíkovou stopu.
Studie The Secret of the Black Bins
Nedávná rozsáhlá studie fyzických analýz směsného komunálního odpadu ukazuje, že to, co odhazujeme bez většího přemýšlení, dokáže odhalit slabiny našeho přístupu k recyklaci, chování obyvatel i skutečné mezery v infrastruktuře.
Studie The Secret of the Black Bins: Results of Physical Analyses of Mixed Municipal Solid Waste in the Czech Republic in 2018-2022, publikovaná v časopise WASTE FORUM (2025), je dosud nejucelenější prací o skutečném složení směsného komunálního odpadu v České republice. Tým autorů vedený Soňou Klepek Jonášovou a Bedřichem Moldanem analyzoval více než padesát fyzických rozborů z 38 obcí a celkově bylo roztříděno přes 26 tun odpadu. Každý vzorek měl hmotnost kolem 500 kg, což umožnilo zachytit nejen obecné trendy, ale i odlišnosti mezi jednotlivými lokalitami a obdobími. Zjištění nejsou jen popisem materiálového složení, ale také odrazem chování občanů a efektivity celého odpadového systému.
Proč provádět analýzy směsného komunálního odpadu?
Fyzické analýzy směsného komunálního odpadu jsou výjimečné tím, že poskytují reálný obraz o odpadech, které zůstávají po vytřídění dostupných složek. Statistiky o množství vytříděného papíru, plastů či skla bývají v Česku relativně podrobné, ale skutečné složení černých popelnic se dlouho pohybovalo spíše v rovině odhadů. Teprve manuální rozbory ukazují, jak velké množství cenných materiálů v systému stále uniká.
České odpadové hospodářství má navíc zvláštní institucionální rámec. Za nakládání s komunálním odpadem odpovídají obce, které musí nejen zajistit svoz a zpracování odpadů, ale také plnit závazné recyklační cíle 60 % do roku 2025, 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2035. Tento rámec však naráží na realitu, v níž téměř 45 % komunálního odpadu stále končí na skládkách, zatímco evropský průměr se pohybuje kolem 23 %. Skládky tak zůstávají českou Achillovou patou, navzdory dlouhodobým diskusím o jejich postupném útlumu. Rozbory černých popelnic ukázaly, že v průměru 65,6 % jejich obsahu tvoří recyklovatelné složky, přičemž tento podíl se v jednotlivých obcích pohyboval mezi 61 a 70 %. To je mimořádně vysoké číslo, které lze interpretovat jako systémovou neefektivitu. Pokud by byly tyto materiály odděleny již v domácnostech, mohly by zásadně zvýšit recyklační míru a zároveň snížit náklady na skládkování.
Detailní složení odpadu ukazuje, že největší podíl má bioodpad, a to 33,6 %. Tento údaj však není stabilní - v jednotlivých obcích kolísal mezi 29 a 40 % a výrazně se měnil v závislosti na ročním období. Na druhém místě jsou plasty s podílem 8,8 %, následované textilem (6,5 %) a papírem (6 %). Podíl plastů se v čase pohyboval mezi 7 a 10 %, zatímco textil osciloval kolem 5-8 %.
Časové trendy a sezónní vlivy
Analýzy navíc odhalily i časové trendy. V letech 2018-2022 mírně klesl podíl plastů (ze zhruba 10 % na méně než 9 %), textilu (ze 7 % na 6,5 %) a nápojových kartonů (z 1,6 % na 1,2 %). Naproti tomu bioodpad rostl - z 31 % v roce 2018 na více než 34 % v roce 2022. Tento trend ukazuje, že zatímco u některých komodit se třídění zlepšuje, největší frakce stále zůstává nedostatečně řešená.
Sezónní vlivy ukazují další rozměr problému. V létě vzrůstá produkce zahradního bioodpadu a kuchyňských zbytků, v turistických oblastech přibývá jednorázových obalů, zatímco v zimě stoupá podíl popelovin a inertních složek. Podle dat studie se podíl bioodpadu v červenci a srpnu pohyboval kolem 40 %, zatímco v lednu klesal pod 30 %. Rozdíly mezi obcemi jsou rovněž výrazné - například v malých obcích do 2000 obyvatel tvořil bioodpad až 38 % směsného toku, zatímco ve velkých městech jen 28-30 %.
Limity dobrovolného třídění
Studie rovněž potvrzuje, že systém založený na dobrovolném třídění má své jasné limity. Přibližně třetina českých domácností netřídí vůbec nebo jen minimálně, což znamená, že veškerá osvěta a apel na občanskou odpovědnost naráží na bariéry pohodlí a ekonomické motivace.
Doporučení pro zlepšení odpadového hospodářství
Jak bylo konstatováno, nedostatečně řešený bioodpad je přitom z ekologického hlediska nejpalčivější. Třetina obsahu černých popelnic by mohla být využita v kompostárnách nebo bioplynových stanicích, což by přineslo významné snížení emisí a zároveň produkci energie či organického hnojiva. Pokud však tento potenciál zůstane nevyužitý, bude bioodpad dál přispívat k emisím skleníkových plynů a zátěži skládek.
Jedním z klíčových doporučení autorů je zavedení PAYT systémů (Pay-As-You-Throw), tedy poplatků podle skutečného množství produkovaného směsného odpadu. Tento model je v Evropě běžný a zkušenosti z Itálie, Německa či Skandinávie ukazují, že dokáže snížit objem směsného odpadu o 20-40 %. V Česku se zatím objevuje jen ojediněle, a to zejména v menších obcích.
Velký potenciál má i rozšíření door-to-door systémů. Svoz přímo od domů výrazně zvyšuje míru třídění, protože eliminuje bariéru vzdálenosti a pohodlí. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že pokud mají lidé k dispozici nádoby na bioodpad nebo plasty přímo u svého domu, objem směsného odpadu se výrazně snižuje.
Dalším opatřením je zavedení zálohového systému pro PET lahve a plechovky. Tyto obaly mají vysokou ekonomickou hodnotu a jejich sběr by mohl dosáhnout až 90% návratnosti.
Nelze však podcenit ani behaviorální faktory. Lidé třídí pouze tehdy, pokud je to pro ně pohodlné, srozumitelné a pokud mají pocit, že jejich úsilí má smysl.
Využití dat z analýz
Data z fyzických analýz mají přitom obrovský potenciál. Mohou sloužit k plánování svozu, k rozhodování o investicích do infrastruktury, ale i k úpravám legislativy. Pokud mají obce detailní informace o tom, co skutečně končí v černých popelnicích, mohou nastavit systémy efektivněji a zaměřit se na slabá místa.
Klíčová je také nutnost pravidelného opakování analýz. Teprve dlouhodobý sběr dat umožní vyhodnocovat trendy, sledovat dopady legislativních změn a porovnávat výsledky mezi obcemi. Dosavadní výzkum se soustředil na menší obce do 50 tisíc obyvatel, ale pro vytvoření celostátního obrazu je nezbytné zapojit i velká města, kde vzniká podstatná část komunálního odpadu a kde se uplatňují jiné modely sběru.
Studii The Secret of the Black Bins připravil kolektiv autorů ve složení Soňa Klepek Jonášová, Bedřich Moldan (Univerzita Karlova), Lukáš Zedek a Vratislav Žabka (Technická univerzita v Liberci), Tereza Válková (Masarykova univerzita), Shuran Zhao (Česká zemědělská univerzita v Praze) a Petr Novotný (Institut cirkulární ekonomiky).
tags: #smesny #komunalni #odpad #slozeni #analyza
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]