Umění ve veřejném prostoru má mnoho podob, od tradičních soch po moderní instalace. Některé z nich se nebojí experimentovat s netradičními materiály, jako je odpad. Tento článek se zaměřuje na příklady takových děl v Čechách a na problémy, které se s odpadem ve veřejném prostoru pojí.
Na brněnském Náměstí Svobody stojí instalace "Jednička", která je zhruba čtyřmetrová a obsahuje různé druhy odpadků posbíraných z centra města. Kolikrát jste viděli krabice od džusů, PET lahve, plechovky nebo třeba předvolební knihu Andreje Babiše zavěšené v historickém centru města? Autoři díla si odpustili jakékoliv vysvětlivky a to jediné, co na celé soše vedle samotných odpadků najdete, je QR kód odkazující na video na YouTube.
To vysvětluje účel projektu a dozvíte se v něm mimo jiné to, že jen v ulicích historického centra Brna se nashromáždí přes 1 400 kilogramů odpadků za jediný den, především pak jednorázových obalů. Společnost na svoz a zpracování odpadu SAKO nám poskytla kontejner, který Brněnští naplnili více než 1 400 kilogramy odpadu.
Teprve dvacetiletý Toman nápad získal díky svému startupu OneCup, který vyrábí jednoduché ocelové kelímky a nabízí šetrnější alternativu k jednorázovým plastům. „Už nějakou dobu jsem o podobném projektu uvažoval, jelikož díky OneCupu jsem pronikl k zajímavým lidem a k zajímavým tématům, jako jsou jednorázové obaly a plýtvání. To množství odpadu, které vznikne jen v centru Brna za jediný den, je šílené.
Jelikož se však doba, po kterou ji město umožnilo na náměstí vystavit, blíží ke konci, přemýšleli zakladatelé o jejím dalším využití. A tak se rozhodli vsadit na aktuální fenomén zvaný NFT. „Jednička se bude zpočátku dražit příhodně za 1 ETH (ethereum, tedy druhá největší kryptoměna s aktuální hodnotou zhruba 80 tisíc korun - pozn. red.) a pak už je jen na zájemcích, kam až se konečná nabídka vyšplhá,“ říká ambiciózně Toman.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Nenapadá vás, že i umělecká díla mohou trpět zanedbáním a znečištěním? Bohužel, i kvalitní umělecká díla se mohou stát obětí nepořádku a vandalismu. Příkladem je travertinová fontána Květ na stanici metra Kačerov. Bohužel jí ubližuje, že se o ni město nestará. Fontána je roku 2024 zanesená odpadky, skulpturu nikdo nečistí, voda je špinavá a okolo posedávají podivné existence.
Velmi kvalitně zpracovaná a umístěná je keramická Kašna před kostelem Karla Velikého a Muzeem Policie na Karlově. Na Kačerově zajistili uměleckou výzdobu tři výtvarníci.
120 cm vysoká plastika stojí ve čtvercové kašně. Socha je zhotovena ze smetanově bílého vápence, kašna pak ze zlatově okrového lasturnatého vápence. Chrlič tvoří bronzové rozstřikovadlo. Lavice je z travertinu. Kromě samostatných soch vytvořil Jiří Kryštůfek také pamětní desky.
Malby, sochy, koláže a výrazné barvy, průmyslový odpad i zrecyklované kýčovité obrázky zvířat, žen a zbraní. V pražské galerii Trafačka představuje do 5. listopadu průřez své tvorby za poslední čtyři roky sochař a výtvarník Michal Cimala. Nazval ji Trash Time - Don't Run!Michal Cimala o výstavě: Pracuju s průmyslovými zbytky, věcmi, které se tak úplně nepovedou.
Například dostávám od studia, které vyvíjí dětské sedačky, digitální odpad z 3D tiskáren. V jednom z děl jsem použil i figuru, která se používá k automobilovým crash testům. Sochy doplňuje cyklus obrazů stříkaných přes šablony. Dělal jsem je už kolem roku 2003, také jsem tehdy používal odpady po průmyslovém řezání. Je to vazba na pop-art a v českém umění třeba na Rudolfa Němce. V jedné ze sérií používám lentikulární tisk. V něm už má člověk předvybraná témata - tygry, ženy, zbraně, papoušky, králíčky.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
V Klánovicích probíhá každoroční projekt Sochání pro Hedviku. Sochání má dva cíle. Prvním je připomínka významné místní osobnosti, malířky a ilustrátorky knížek pro děti Hedviky Vilgusové, která zemřela na rakovinu v roce 2007. Druhým důvodem byla snaha obohatit veřejný prostor uměleckými díly a zejména dětem tak poskytnout kontakt se současnou sochařskou tvorbou v galerii pod širým nebem.
Klánovické sochy mají dva náměty - 1. jde o sochy odkazující na pohádkové motivy, 2. jde o sochy věnované konkrétním osobnostem veřejného života, které zemřely, tak jako Hedvika Vilgusová, na rakovinu. Na vznik soch přispívají místní občané i „přespolní“. Dalším zdrojem peněz jsou koncerty významných hudebních těles a osobností, které vystupují v Klánovicích a honoráře se následně vzdají ve prospěch projektu Sochání pro Hedviku.
Mimo rámec projektu Sochání pro Hedviku jsou v Klánovicích umístěna tato díla: Kamenný obelisk Alej Hany Benešové Alej Ondřej Kubík socha č. 23 Kamenný obelisk v jižní části aleje u budovy Slavětínská 764. Kamenný obelisk Alej Hany Benešové Alej Ondřej Kubík Socha č. 24 Kamenný obelisk v severní části aleje.
Krištof Kintera vytvořil monumentální sochu z trubek zábradlí z tribun zimního stadionu. „Následně jsem si v duchu položil pár základních otázek. je to hokej? Hra. Co je nejkrásnější na hokeji? Souhra. Jak ta hra končí? nebo výhrou. A najednou bylo všechno jasné. slov, které vystihují podstatu této hry. které po desetiletí lemovaly tribuny stadionu. tuny. Navzdory rozměrům působí lehce a proměňuje se podle úhlu pohledu. Na hokejové zápasy chodíme pravidelně. vytvořil sochu, se opíral můj děda, táta, já a stihly to i moje dcery. kolegy z MB servisu, kteří odvedli precizní práci.
V roce 1983 vznikla mramorová skulptura pro areál kolejí. Autorem je Slavoj Nejdl, spolupracujícím architektem byl Pavel Švancer. Objekt je situovaný do nepravidelné zatravněné plochy mezi menzou, parkovištěm při bloku C, ulicemi Na Zhořelci a 17. listopadu. Nízký kamenný blok má podobu přírodního valounu s hladce opracovaným povrchem. V horní části jsou vytesány prohlubně vytvářející otisk dvou obřích dlaní.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
Po vystudování místního gymnázia se střídavě věnuje malířství, sochařství a cestování. Má již za sebou přes 10 samostatných výstav. Většina obrazů je malovaná olejem, nebo kombinovanou technikou. Jeho plastiky jsou v Česku, v Německu a v Itálii. Účastnil se také několika mezinárodních mistrovství v sochání z písku, kde se umístil na předních místech.
Symbolika hranice mezi Čechami a Moravou - to je sousoší Hraniční kámen, lev a orlice. Je umístěno na břehu Pilské nádrže po levé straně ve směru Žďár-Polnička, i když se přímo na historické zemské hranici nenachází. Socha orlice střeží moravské území, socha lva území české.
Vyhledávanou plastiku třímetrového výra naleznete v chatové osadě Yukon nedaleko obce Tři Studně. Hamroň, abstraktní tvor, jakýsi kříženec šneka a žáby. Plastiku raka, chráněného živočicha Žďárských vrchů, spatříte v centru podhorské obce Račín na trase Žďár nad Sázavou-Přibyslav. Plastiku stromu najdete v obci Poděšín. Dutinu stromu obývá malý skřítek Poděs, který vám určitě připraví milé překvapení. Plastika želvy vhodně doplňuje prostředí parku poblíž kostela Navštívení Panny Marie v obci Obyčtov.
Na okraji lesa vás překvapí plastika třímetrového jelena. Penzion U Strašilů v obci Hluboká u Krucemburku je místem, kde najdete plastiku dívčí tváře s vlnitými vlasy - Josefiny. Plastika dvou hřibů vyrostla poblíž Penzionu Fryšava ve stejnojmenné obci. Káně je dravec ve Žďárských vrších velmi rozšířený.