Stanovisko Českého červeného kříže k pátrací službě

Navrhované uzákonění práva Českého červeného kříže k zajišťování pátrací služby vláda na svém posledním zasedání podpořila.

Poslanecká novela zákona č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, předpokládá, že české úřady by pro tyto účely musely s humanitární organizací spolupracovat a poskytovat potřebné informace včetně osobních údajů.

Pátrací služba se podle důvodové zprávy zaměřuje na hledání nezvěstných členů rodin a objasňování jejich osudů, na předcházení rozdělování rodin a ztrátám rodinných příslušníků a na obnovování a uchovávání kontaktů mezi členy rodin.

Zásadní pro tuto práci je podle předkladatelů v čele s Věrou Kovářovou přístup k informacím o pohřešovaných lidech od státních úřadů, policie a obcí či krajů.

Povinnost danou mezinárodním právem by novela přenesla do práva českého.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

„Přijetí navrhované právní úpravy se jeví nezbytné k zajištění činnosti pátrací služby Českého červeného kříže a je současně naplněním mezinárodních závazků České republiky, jakožto smluvní strany Ženevských úmluv a člena Mezinárodní konference Červeného kříže,“ uvedli předkladatelé, kteří chtějí, aby sněmovna novelu schválila už v prvním čtení.

Pokud by dolní komora takový postup nezvolila, vládní legislativci doporučili některé úpravy.

V praxi jde o pomoc při nalézání nezvěstných osob, obnově kontaktů mezi členy rozdělených rodin nebo objasňování osudu těch, o nichž jejich blízký dlouho nic neví.

Současná právní úprava umožňuje tuto činnost pouze implicitně.

Zákon sice zmiňuje, že český Červený kříž má postavení národní společnosti podle Ženevských úmluv, avšak nevyjmenovává jednoznačně jednotlivé povinnosti a oprávnění, která z toho vyplývají.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

V praxi to znamená, že při získávání informací od Policie České republiky, ministerstev či obcí dochází ke zbytečným prodlením, nejasnostem a někdy i k odmítnutí součinnosti z obavy, že se poruší pravidla ochrany osobních údajů.

Navrhovaná změna proto výslovně doplňuje do výčtu činnosti českého Červeného kříže zabezpečování pátrací služby podle Ženevských úmluv a rezolucí mezinárodních konferencí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a stanoví povinnost příslušných orgánů poskytovat potřebné informace včetně osobních údajů za účelem výkonu této činnosti, to vše za plného respektu k platné právní úpravě ochrany osobních údajů.

Návrh zároveň reflektuje mezinárodní závazky České republiky, které plynou ze Ženevských úmluv i z dalších nástrojů mezinárodního humanitárního práva.

Uvedenou právní úpravu ostatně nalezneme i v legislativě jiných zemí, například Slovenská republika takto upravila činnost svého Červeného kříže již v roce 2007.

Český červený kříž má vynikající jméno na poli mezinárodním.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Český červený kříž je Národní společností Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce na území České republiky, která je jako nástupnická společnost pokračovatelkou v tradicích Československého červeného kříže založeného dne 6. 2.

ČČK užívá znaku červeného kříže na bílém poli v souladu s ustanoveními Ženevských úmluv a v souladu s rezolucemi Mezinárodních konferencí Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Spoluúčastní se přípravy v oblasti civilní obrany a ochrany obyvatelstva, poskytuje pomoc v případě katastrof a jiných mimořádných událostí, k čemuž zajišťuje ve spolupráci se státními orgány propagaci, organizaci a výcvik první pomoci.

Naplňování poslání a plnění úkolů ČČK je všeobecně prospěšnou činností.

Získávání prostředků nutných k naplňování poslání a plnění úkolů ČČK se děje ve smyslu platných právních předpisů a podle článku 1. Hlavy III.

Členové jsou činní a přispívající.

Činní členové jsou ti, kteří dobrovolnou službou nebo výkonem funkce plní aktivně úkoly a poslání ČČK a platí stanovený roční příspěvek.

Členství činné vzniká tomu, kdo se přihlásí k registraci a je registrován v některé místní skupině ČČK.

Český červený kříž je společností, kterou tvoří místní skupiny ČČK, jako její základní subjekty, které se do Společnosti ČČK začleňují prostřednictvím oblastních.

Valná hromada je shromážděním všech členů MS ČČK a je jeho nejvyšším orgánem.

Valná hromada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina členů a usnáší se prostou většinou hlasů přítomných členů.

Představenstvo MS ČČK se skládá z předsedy, jednatele, pokladníka a případně dalších členů.

Při snížení počtu členů představenstva se toto doplní na návrh člena představenstva kooptací z řad členů MS ČČK.

Revizoři nemohou být členy představenstva.

Valné shromáždění OS ČČK je nejvyšším orgánem OS ČČK.

Členy valného shromáždění jsou delegáti volení MS ČČK.

Každá MS ČČK volí jednoho delegáta s hlasem rozhodujícím a může zvolit i další delegáty s hlasem poradním.

Valné shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina členů s hlasem rozhodujícím a usnáší se prostou většinou hlasů přítomných členů s hlasem rozhodujícím.

OVR rozhoduje usnesením, prostou většinou přítomných členů mimo rozhodování o jmenování nebo odvolání ředitele Úřadu OS ČČK, kdy rozhoduje nadpoloviční většinou všech členů OVR.

Předseda jmenuje ve spolupráci s ředitelem Úřadu OS ČČK Krizový štáb OS ČČK a svolává jej v případě potřeby.

Dozorčí rada je revizním orgánem OS ČČK v minimálním počtu 3 členů.

Je volena valným shromážděním na volební období 4 let.

Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem Společnosti ČČK.

Shromáždění delegátů rozhoduje usnesením.

Členy Výkonné rady ČČK s právem hlasovat jsou dále 2 předsedové komor (viceprezidenti), prezident Mládeže ČČK a ředitel Úřadu ČČK.

Výkonná rada ČČK může svým rozhodnutím dále kooptovat představitele státních orgánů či jiné významné osobnosti do počtu 5, kteří se účastní jednání Výkonné rady ČČK s právem hlasovat.

Pokud se sníží počet členů Výkonné rady ČČK zvolených Shromážděním delegátů, je možné ji doplnit nejvýše v rozsahu 30 % z členů Shromáždění delegátů kooptací.

Při schvalování návrhu na jmenování nebo odvolání ředitele Úřadu ČČK je k jeho přijetí nezbytná nadpoloviční většina všech řádně zvolených členů Výkonné rady ČČK.

Podepisuje dokumenty Společnosti ČČK nejzásadnějšího významu, a to zejména mezinárodní smlouvy a dohody, prohlášení a rezoluce učiněná za Společnost ČČK, Stanovy ČČK, usnesení a rozhodnutínejvyššího orgánu ČČK, interní normy Společnosti ČČK, a to tak, že k napsanému či jinak vyznačenému názvu společnosti připojí svůj podpis.

Prezident ČČK jmenuje ve spolupráci s ředitelem Úřadu ČČK Ústřední krizový štáb ČČK a svolává jej v případě mimořádné situace vzniklé na území více oblastních spolků ČČK.

Viceprezidenti zastupují prezidenta Společnosti ČČK ve stanoveném pořadí.

Je-li zvolen prezidentem ČČK člen České komory, je 1.

Úřady mají pravomoc samostatně postupovat při plnění úkolů vyplývajících ze Stanov ČČK, přijatých plánů činnosti v rámci schváleného rozpočtu a k plnění rozhodnutí volených orgánů.

Profesní složení a počty zaměstnanců Úřadů se řídí možnostmi a potřebami orgánu Společnosti ČČK, kterým byly zřízeny.

Zaměstnanci Úřadu jsou v pracovně právních vztazích k tomu subjektu, pro který byly Úřady zřízeny.

Zvláštní složky ČČK jsou součástí ČČK, které se ustavují v rámci MS ČČK nebo tvoří samostatnou MS ČČK a začleňují se do Společnosti ČČK prostřednictvím OS ČČK.

tags: #stanovisko #český #červený #kříž

Oblíbené příspěvky:

• ČSN normy pro recyklaci za studena
• Měření znečištění ovzduší Vrbno
• Více o Přátelích přírody
• Zachycení noční přírody
• Re-use centrum Jihlava