Pěstování kroucené vrby převislé

Vrba (Salix) je poměrně obsáhlý rod stromovitých či keřovitých rostlin. Vrby se běžně vyskytují téměř po celém světě, naprostá většina však v mírném podnebí severní polokoule, spíše ve vlhkých oblastech. U nás je vrba spojována s mnoha tradicemi, v minulosti bylo dřevo využíváno nejen v košíkářství, ale také k výrobě nábytku či hudebních nástrojů. Vrbová kůra se také využívala v tradiční medicíně. Kromě toho se jedná o důležitou včelařskou rostlinu.

Vrby mají obvykle silný kmen (vzhledem k velikosti stromku), případně rostou ve tvaru keře. Listy jsou kopinaté nebo čárkovité, drobných rozměrů, na podzim opadají. Květy vrby jsou uspořádány do jehněd.

Stanoviště a půda

Vrby jsou náročné na světlo a vláhu. Vysazujeme je tedy na stanoviště slunné, případně s dostatkem rozptýleného světla po celý den. Na půdu vrby nejsou vybíravé. Dobře se jim daří i v méně výživných půdách s vysokým podílem písku, nicméně stěžejní je pro ně dostatek vlhkosti.

Dosahují výšky 3 - 20 m, vše se odvíjí od vybraného kultivaru. Dle kultivaru také rozlišujeme stanoviště a půdu. Některým druhům vyhovují vlhčí stanoviště, jiné rády slunná místa s propustnou půdou.

Výsadba

Vrbu vysazujeme stejně jako kterýkoliv jiný strom či keř. Vrbu zasadíte tak, že vykopete dostatečně velkou jámu pro kořenový bal, umístíte strom do jámy a pevně přikryjete zeminou. Vrbu je nejlepší zasadit na podzim nebo na jaře, když není v plném růstu. Máte-li však kvalitní a dostatečně předpěstované sazenice, můžete je umístit do půdy prakticky kdykoliv od jara až do podzimu. Vrbu byste měli zasadit na slunné místo s dostatkem vlhkosti a prostoru pro její růst.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Vrby jsou mrazuvzdorné, není tedy nutná výsadba do květináčů a náročný transport na konci každé sezóny. Větve některých druhů jsou poměrně tenké a křehké, proto se vyplatí stromky vysadit na místo chráněné před větrem.

Řez vrby

Při řezu odstraňujeme zejména suché, poškozené a překrývající se větve. Vrby obrůstají rychle, během roku tak provádíme nejčastěji dva až tři řezy. Ten první bývá nejradikálnější a uskutečňujeme jej ještě před vytvořením prvních pupenů, tedy klidně již v únoru.

Vrbu japonskou stříháme každý rok celkem třikrát. První řez provádíme na pomezí února a března. Důležité je, aby ještě na větvích nebyly rozvinuté pupeny a řez tak vrbě neuškodil. Další řez provádíme v létě, kdy vrbu zastřihujeme do pěkného tvaru. Pro řez vrby se nejvíce hodí doba Velikonoc.

Ne nadarmo se košíky, pomlázky a další výrobky pletou právě z vrbového proutí, které bylo vždy nutné v tuto roční dobu odstranit. Řez však můžeme v některých případech provádět také na podzim. Podzimní řez nesmí být radikální.

Druhy vrb

Tento rod zahrnuje více než 400 jednotlivých druhů. V české přírodě najdeme 22 původních druhů, které přirozeně rostou zejména ve vlhkých oblastech, podél řek, rybníků či jiných vodních ploch.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

• Vrba japonská (Salix integra) - druh okrasný nejen jarními květy, ale také listem. Snadno se tvaruje, v zahradách je velmi oblíbený.
• Vrba stromečkovitá (Salix arbuscula) - nízká okrasná vrba, tvoří asi jeden metr vysoký stromek.
• Vrba jíva (Salix caprea) - středně vysoký strom, který preferuje růst u vodních ploch. Významná včelařská rostlina.

Okrasné vrby jsou v současnosti velmi žádaným doplňkem moderních záhonů plných okrasných travin, nízkých keřů a kvetoucích bylin. Kroucená vrba v květináči je krásnou jarní dekorací nejen na zahradu, ale také na balkon, terasu či před dům. Pokud chcete zakoupenou vrbu v květináči pěstovat i nadále, je nutné je přesadit do větší nádoby a v zimních měsících ideálně květináč s rostlinou přenést do skleníku, ve kterém nemrzne.

Okrasná vrba na kmínku ´Pendula´ nebo ´Kilmanrock´ zkrášlí předzahrádku, poskytne stín v parku nebo se postará o smuteční vzhled pietního místa.

Mezi převislé druhy vrb patří například vrba babylonská, vrba bílá, vrba Matsudova nebo vrba náhrobní. Všechny jmenované druhy se však dorůstají i několika metrů. Hledáte-li drobnější druh převislé vrby na kmínku do zahrady, zvolte například vrbu stromečkovou.

Vrbu v zahradě krásné doplní třeba zakrslé břízy nebo javory.

Péče o vrby

Okrasné vrby jsou krásné a nenáročné stromy, které se snadno pěstují. Většina těchto dřevin preferuje slunné stanoviště s vlhkou půdou. Vrby se vysazují na jaře nebo na podzim. Vykopejte jámu dostatečně velkou, aby se do ní vešly kořeny stromu. Stromy potřebují pravidelnou zálivku, zvláště v prvním roce po výsadbě. Půda by měla být neustále vlhká, ale ne mokrá. Tyto stromy není nutné nijak zvlášť hnojit.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Keře a stromky vrb se řežou v zimě, přičemž odstraňte mrtvé, nemocné a poškozené větve. Můžete také zkrátit větve, aby strom udržoval požadovaný tvar. Na těchto stromech škodí především mšice a další savý hmyz, ale i některé druhy motýlů. Pokud chcete, aby vrba rostla rychleji, můžete ji na jaře zmladit.

Při výběru vrby pro vaši zahradu je důležité zvážit několik faktorů. Tím prvním je jednoznačně velikost. Jak je z výše zmíněných popisů jednotlivých druhů zřejmé, vrby mohou mít na výšku jeden i dvacet metrů. Dále se zaměřte na tvar a vzhled. Do elegantních zahrad se hodí spíše převislé kultivary a druhy, do veselejších a jarních výsadeb můžete použít i druh se vzpřímenými pruty nebo třeba kroucenou vrbu. V neposlední řadě myslete také na stanoviště a podmínky, které váš pozemek nabízí. Vrby mají různé požadavky na stanoviště.

Zde se opět vracíme k nárokům na stanoviště. Obvykle platí, že japonskou vrbu a jívu vysazujeme spíše na plné slunce, zbytku se bude lépe dařit v polostínu. Všechny druhy pak ocení vlhkou půdu, zejména ty “divoké”. Takovým ideálním místem v zahradě bude větší předzahrádka s vlhkým substrátem, třeba i s jezírkem, která nabídne stromu dostatek prostoru.

Okrasné vrby se stříhají v období vegetačního klidu, tedy od pozdního podzimu do časného jara. Druhy kvetoucí na jaře - tyto druhy, jako je vrba jíva a vrba košíkářská, se stříhají hned po odkvětu.

Zajímavosti o vrbách

Květy vrb, nazývané jehnědy, jsou nenápadné a drobné. Jsou uspořádány do válcovitých nebo kulovitých květenství, která se nacházejí na koncích větví. Samčí a samičí květy se vyskytují na oddělených stromech. Tyto dřeviny kvetou brzy na jaře, před rašením listů. Květy jsou důležitým zdrojem potravy pro včely a další opylovače, kteří v tomto období roku nemají mnoho jiných zdrojů potravy. Plodem je pak tobolka, která obsahuje mnoho drobných semen s chmýřnatým přívěskem.

Vrbová kůra se používá v medicíně, výtažky z tohoto stromu se využívají také v kosmetickém průmyslu.

Vrby (Salix) jsou stromy a keře původně rozšířené v mírném a chladném pásmu severní polokoule, několik druhů i v Jižní Americe. Pěstují se však téměř po celém světě. Nejčastěji je najdeme na vlhkých až podmáčených místech (některé však překvapivě snesou i delší dobu sucha), většina druhů je světlomilných. Rod zahrnuje asi 500 botanických druhů (u nás jich je kolem 20). V naší přírodě můžeme najít velké košaté vrby rostoucí na březích potoků, vrby vykvétající na jaře sametovými „kočičkami“, vrby poskytující proutí i zakrslé druhy vrb na rašeliništích.

Většina vrb patří mezi vlhkomilné rostliny, nenáročné na živiny. Rychle rostou a vyhánějí dlouhé, pružné pruty. Těchto vlastností vrb lidé využívali a využívají od starověku dodnes:

• Vrby vysazované podél vodních toků a rybníků přirozeně zpevňují břehy.
• Vrby se používají pro výsadbu živých plotů.
• Pěstují se i jako rychle rostoucí dřeviny k produkci biomasy na vytápění.
• Využívají se k rekultivaci míst pro jiné dřeviny nevhodných (například trvale podmáčených půd).
• Nenahraditelné jsou co do produkce vrbového proutí, z něhož se pak pletou různé košíkářské výrobky. Pro těžbu proutí jsou zakládány speciální plantáže „košíkářských“ druhů vrb (nejčastěji je pěstována vrba košařská (Salix viminalis) a její kultivary).
• Význam mají i květy vrb, které jsou jedním z prvních jarních zdrojů potravy pro včely.

Vrby na zahradě a u jezírka

Velké druhy vrb mají majestátní vzhled a jako dominantní solitéry určitě zaujmou v parcích i na větších zahradách. Přirozeně ladí k vodním plochám - hodí se například k větším přírodním koupacím jezírkům. Zakrslé druhy vrb rostou pomaleji a jsou vhodné například do skalek.

Vyšlechtěna byla řada okrasných kultivarů vrb, které se liší různými tvary větví (dlouhé pruty, převislé či kroucené větve), výrazné jsou i barvy kůry mladších výhonů (zelená, šedá, žlutá až do oranžova, hnědá, červená až temně purpurová) i barvy listů (různé odstíny zelené, šedé až bělostříbrné, různě panašované i chlupaté).

Často pěstovaná je naše původní vrba bílá a její převislá varieta, dále vrba Matsudova, především její variety s kroucenými a různě barevnými pruty. Oblíbené jsou také pestrolisté vrby, například kultivar ‚Hakuri Nishiki‘.

Mnohé druhy vrb, například vrba lýkovcová a vrba jíva, jsou zajímavé i svými květy - typickými sametovými „kočičkami“.

Světlo a vlhko, hlavní nároky na pěstování

Protože jsou vrby většinou vlhkomilné, i v zahradách jsou náročné na zálivku a nejlépe prospívají na dostatečně vlhkých půdách. Najdeme však mnohé druhy, které snesou i sušší stanoviště (nerostou tam však tak bujně). Vrby jsou také světlomilné a proto se jim nejlépe daří na velmi světlých místech až na přímém slunci, jen málo druhů roste i v polostínu až stínu.

Naopak na zeminu vrby nemají přílišné nároky, dobře se jim daří i v málo výživných hlinitopísčitých půdách.

Množení a tvarování

Většinu vrb lze snadno tvarovat a udržovat řezem v potřebné velikosti a dobře také snášejí i hluboký zmlazovací řez, takže se můžeme bez obav pustit do zahradnického tvoření. Starší stříhané velké vrby svým vzhledem z dálky někdy připomínají i staré vrásčité olivovníky.

Vrby se množí převážně řízkováním mladých prutů, většina druhů dobře zakoření ve vodě nebo ve vlhkém hlinitopísčitém substrátu s přídavkem rašeliny. Je známo, že často ochotně zakoření i pomlázka, ze které vyrůstají vrby „pomlázkovníky“ se vskutku zajímavým kmenem.

V kůře vrb je obsažena kromě tříslovin i kyselina salicylová, která je základem léku acylpyrinu (aspirinu). Ovšem na rozdíl od aspirinu tato léčivka nedráždí žaludek a nemá žádné vedlejší účinky.

Převislé vrby s kočičkami najdou široké uplatnění v různých typů zahrad i v předzahrádkách. Ozdobí zahradní jezírka a potoky, dokonce i přenosné nádoby na terase.

Vrba jíva a její kultivary

Vrba jíva je oblíbená pro své jarní, ochlupené květy, které se díky pylu zbarvují do žluta.

• Kočička - Vrba Jíva ‚Pendula‘ (Salix caprea ’Pendula’) je převisle rostoucí stromek s větvemi splývají až k zemi. Vypadá trochu jako deštník. Hnědozelené letorosty jsou lysé a opadavé, tmavě zelené listy jsou vespod ojíněné a 3-10 cm dlouhé. Kvete v březnu až květnu velkými, sytě žlutými přisedlými kočičkami, které se objevují ještě před rašením listů.
• Vrba převislá Jíva (Kilmarnock Salix caprea Kilmarnock, Pendula) je oblíbený kultivar pěstovaný na kmínku. Kilmarnock je světlomilný, mrazuvzdorný do -34 °C, na půdu nenáročný. Dobře zakořeňuje. Samičí chlupaté jehnědy se žlutými tyčinkami jsou obalené pylem a jsou první potravou pro včely. Jsou až 5 cm dlouhé, a právě pro ně je tento kultivar tak vyhledávaný. Větve sahají až na zem, pro pěkný vzhled je zapotřebí je stejnoměrně zkrátit.
• Vrba jíva ‚Curly Locks‘ (Salix caprea ‚Curly Locks‘ Pendula) dorůstá do výšky 1,5-2 m a vytváří převislou korunu. Má pokroucené, lehce převislé větve s červenohnědou kůrou, eliptické listy jsou matně zelené, na rubu šedozelené. Okraje listů jsou zvlněné. „Kočičky“ - jehnědy jsou šedobílé, chlupaté. Později se samčí květy zbarví do žluta tyčinkami s pylem.

Převislou vrbu vysazujeme do vlhčí, živné hlinito-písčité půdy. Vápnitou zem nesnášejí. Tento světlomilný druh vyžaduje plné slunce, takže se převážně pěstují jako solitérní rostliny na otevřené ploše. Mohou být i v polostínu. Protože se roubují na korunku, určuje to výšku jejich kmínku i konečnou velikost stromku. Do výšky roste velmi pomalu, neboť výhony se hned ohýbají k zemi a převislá koruna je hustá a úzká. Stromek ani po 10 letech nedosáhne výšky vyšší než 180 cm.

Pro pěknou hustou koruny převislé vrby ihned po odkvětu (přelom dubna a května) ostříháme všechny větve na krátké čípky se 2-4 pupeny. V létě pak vyroste řada silných výhonů až k zemi a v následujícím roce bohatě pokvete. Rána řezu je menší, když řez vedeme kolmo k větvi a na horní straně přímo u kmene. Malé rány se pak rychleji zacelí novou kůrou. Větev krátce nařízneme pilkou odspodu a poté řežeme shora. Zabráníme tím vytržení kůry. Kočičky se rozvíjí na převislých větévkách, kvetou časně zjara. Rány zamázneme balzámem. Zde čípky znova obrazí.

Podmínky pěstování

Salix alba 'Tristis' x Salix matsudana 'Tortuosa' je křížencem druhů Salix alba 'Tristis' a Salix matsudana 'Tortuosa'. Byla vyšlechtěna v Argentině. Má pokroucené převisající větve. Kůra je jasně žlutooranžová, na osluněné straně až červená. Listy jsou zelené, úzké a rovněž pokroucené. Tato vrba nekvete.

Preferuje slunná až polostinná stanoviště a vlhčí, dobře propustné, hluboké půdy. V předjaří se dá velmi dobře upravovat řezem jak zmlazovacím, tak ovlivňujícím velikost dřeviny.

Hodí se jako solitera do zahrad i parků nebo jako dominanta v keřových skupinách. Parádu rovněž udělá na březích vodních ploch.

Salix caprea ’Pendula’. Půvabně svěšené větve, na jaře obalené ‚kočičkami‘, rostou rychle až k zemi a často se sestřihávají do tvaru deštníku.

Doba výsadby

Březen až květen a polovina září až zámraz, rostliny v nádobách po celý rok.

Hnojení

V prvém roce po výsadbě přihnojíme na jaře plným hnojivem. V dalších letech jen podle potřeby.

Ochrana rostlin

Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami.

Řez koruny

V principu může být seříznut každý strom, který se příliš rozrostl. Rovněž tak je možné prosvětlit husté koruny. Okrasné třešně (Prunus), okrasné jabloně (Malus), katalpa (Catalpa) a obzvláště stromy s okrasnými plody by se měly maximálně jen prosvětlovat. Větší řezné rány se musí u okrasných stromů ošetřit štěpařským voskem.

Všeobecné informace o stromech

Stromy jsou většinou zcela nenáročné, a proto bývají velmi žádány, ať už jako dárci stínu či aby vnesly do zahrady výškovou členitost. Strom nebo keř umístěný v dostatečně velké nádobě přímo u domu a vydlážděných ploch může splnit tentýž požadovaný účel. Zde samozřejmě jen za předpokladu pravidelného přihnojování a dostatečné závlahy.

Výsadba stromů

Každý strom potřebuje pro své kořeny vedle minimální hloubky asi 1 m i možnost růstu do šířky přesahující obvod koruny. Neplatí to ovšem pro všechny bez výjimky. Stromy se nejčastěji dodávají se zemním balem. Sázecí jáma by měla být nejméně o 20 cm širší než je bal a tak hluboká, aby se bal mohl následně pokrýt zeminou. Bal postavíme do jámy a zasypeme z 1/3 kyprou půdou smíšenou s dobrou zahradní zeminou. Nyní silně zalijeme. Doplníme zbylou zeminu a dobře ji okolo ušlapeme. Ze zeminy vytvoříme zálivkovou mísu, aby při zalévání voda nemohla odtékat. Stromy se musí po výsadbě zajistit proti větru.

Výsadba na balkoně

Stromům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Potřebujete-li vytvořit oporu ke stromečku v nádobě, je nejlepším řešením umístit do nádoby 3 bambusky o něco větší než kmínek, které nahoře svážete. Vytvoříte tak stan, který je nejen praktický, ale i esteticky vypadá velice pěkně.

Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Pro stromky v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravého růstu, nádherné barvy, robustního vzrůstu a pravidelnou plodnost. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů.

tags: #stanoviste #kroucena #vrba #previsla #pestovani

Oblíbené příspěvky:

• Test zatahovacích pytlů
• Jak vybrat odpadkový koš
• Ideální odpadkový koš do domácnosti
• Citáty o udržitelnosti
• Efektivní Nakládání s Domovním Odpadem