Stanoviště pro libeček: Pěstování a využití

Libeček na zahradě je poklad. Při přípravě jídel ho využijete na mnoho způsobů a polévky díky němu dostanou neodolatelný šmak. Je ale také užitečný pro jiné rostliny.

Co je doprovodná výsadba?

Doprovodná výsadba je starobylá zahradnická technika. Její podstatou je strategické seskupení různých druhů rostlin, aby si vzájemně pomáhaly a podporovaly se. Může se jednat o zlepšení zdraví půdy či dokonce o vyhánění škůdců. Také se ušetří spousta místa, když vedle sebe dáte rostliny s různými potřebami na prostor.

Libeček: Charakteristika a pěstování

Mezi bylinkami a zeleninou vyniká libeček svou jedinečnou chutí, vysokým vzrůstem a léčivými vlastnostmi. Tato vytrvalá bylina je doma v Evropě. Pro svou chuť je často přirovnáván k celeru a lze ho použít jako zvýrazňovač chuti v různých pokrmech, bylinkových čajích i v lidové medicíně.

Na pěstování této byliny není nic složitého. Stačí jí slunečné stanoviště a vlhká, dobře propustná půda. Na jaře a v létě můžete růst listů podpořit dusíkatými hnojivy. Protože je to bylinka pěstovaná pro list, raději použijte organická hnojiva. Ideální je například kopřivová jícha.

Když budete pravidelně listy libečku odtrhávat, budou narůstat stále nové, a vy budete mít čerstvou nať až do zimy. Když ho ale necháte vykvést, rostlina se vyčerpá a listy částečně ztratí aroma. Podpořit růst mladých listů lze seříznutím až k zemi. Pak nezapomeňte rostlinu důkladně zalévat a hnojit, aby se rychle vzpamatovala.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Nejlepší doprovodné rostliny pro libeček

• Hrách, fazole a další luštěniny: Tyto rostliny fixují v půdě dusík. Berou si ho ze vzduchu a přeměňují na formu, kterou mohou využít kořeny rostlin. Libeček tak dostává více živin a luštěniny těží z vlhkosti a ochrany, kterou jim poskytuje sousedství s libečkem. Vysoké stvoly aromatické byliny poskytují stín, který ocení zejména fazole. A fazole pomáhají obohacovat půdu pro budoucí výsadbu.
• Brukvovité rostliny (zelí, kadeřávek, brokolice atd.): Brukvovité rostliny a libeček mají podobné nároky na stanoviště. Milují vlhké, dobře propustné půdy a plné slunce. Vysoké listy libečku také poskytují stín pro mladé křehké brukvovité rostliny. Tím je ochrání před tepelným stresem, než v létě zesílí.

Další tipy pro pěstování libečku:

• Máta: Mátě i libečku se daří ve vlhké prosluněné půdě. Společně vytvoří aromatický a chutný koutek zahrady. Protože je máta velmi invazivní, vysazujte ji do nádob. V zemi její růst omezíte například zapuštěním alespoň 20 centimetrů vysokého obrubníku (může být i kbelík s uříznutým dnem). Při společné výsadbě může tato kombinace pomoci odradit mravence, a zároveň dodat zahradě voňavý, bylinný nádech.
• Pažitka: Tato bylinka doplňuje libeček jak na zahradě, tak v kuchyni. Daří se jim v podobných podmínkách a mělké kořeny pažitky nekonkurují hlubokému kořeni libečku. Pažitka navíc může pomoci odpuzovat mšice, které se na libečku často vyskytují.

Libečku se také bude dobře dařit ve společnosti: chřestu, řepy, kukuřice, okurek, pórku, hlávkového salátu, cibule, brambor, dýní či cuket.

Naopak ho nesázejte do blízkosti celeru nebo rebarbory. Také není dobré ho pěstovat vedle rostlin, které mají odlišné nároky na vláhu a hnojení.

Libeček v české kuchyni

Skoro v každé zahradě býval libeček pěstován jako potřebné koření. Časem upadal v zapomnění, a zůstal jen v některých venkovských, hlavně podhorských zahradách. Libeček lékařský (Levisticum officinale) je vynikající koření a v tradiční české kuchyni měl odjakživa své místo. Nejoblíbenější a také nejčastěji pěstovaný býval v Podkrkonoší, jeho obliba v současné době opět trochu stoupla.

Mít libeček na zahradě znamená nejen zásobu koření, ale i léčivo na mnoho obtíží. Využít se dají nejen listy, ale i semena. Vůbec nejúčinnější jsou kořeny. Výrazná vůně libečku připomíná polévkové koření, k jehož přípravě se rostlina využívá.

Domácí maggi

Kdo libeček nezná, toho překvapí aroma - ne nadarmo se rostlině říká „zelené maggi“. Už první vyrašené lístky brzy z jara mají silnou vůni, kterou si nelze splést. Do jídla ho stačí opravdu jen troška, nejlépe se hodí do tradiční české bramboračky či zeleninových polévek.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Do omáček a k dušeným masům je libeček vynikajícím kořením (zkuste přidat pár lístků ke skopovému), přidat ho lze i do mletého masa a marinád na grilování. Pěstovat se dá i v květináči na balkoně, bude sice drobnější, ale listů naroste dostatek.

Pěstování libečku ze semene nebo od sousedky

Nejrychleji vypěstujete libeček z darovaných kořenových puků. Rostlině rozdělení kořenů nevadí a nově zasazená část vytvoří v krátkém čase pěkný trs. Pamatujte na to, že vyroste mohutná rostlina až do dvou metrů výšky a vymezte libečku dostatečný prostor.

Semena lze vysévat ve dvou obdobích, buď brzy zjara (březen a duben), případně koncem léta v srpnu a září. V teplejších oblastech lze výsev posunout až do konce října. Květenství se na rostlinách objevuje od června až do konce července, dozrálá semena můžete v září vysévat.

Libeček pomalu klíčí, takže mějte trpělivost. Jakmile rostliny dorostou asi deseti centimetrů, protrhají se na patnácticentimetrovou vzdálenost. V té době můžete mladý libeček vysadit na trvalé stanoviště, přebytečné sazeničky rozdejte. Pro jednu domácnost bohatě vystačí jedna rostlina.

Pěstování libečku bez problémů

Půda pro výsadbu libečku postačí běžná zahradní (v těžkých, mokrých půdách roste slabě), hluboká humózní s dostatkem živin podpoří růst. Pokud nejsou dlouhotrvající sucha, není třeba libeček ani zalévat.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Kvůli možnému výskytu chorob se nedoporučuje vysazovat rostlinu na místa, kde jste pěstovali miříkovité rostliny. Mezi ně patří mrkev, petržel a pastinák, celer nebo kopr, kmín či koriandr.

Na jednom místě zůstává libeček několik let. Kvete koncem června, květní silné lodyhy můžete odstraňovat, pokud je necháte, nic se nestane. Listy z libečku se konzumují syrové nebo tepelně upravené, nejsilnější stonky se mohou odstranit a použít na výluh nebo přípravu čaje.

Léčivé účinky libečku

Dodnes se libeček využívá k léčbě, nazmar nepřijde nic z rostliny. Přidávání listů do pokrmů podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání. Příznivý vliv má i na žlučník, rozpouští žlučové i ledvinové kameny.

Jako žaludeční likér se doporučuje lihový výluh ze semen libečku (přidává se trochu medu), čaj z čerstvých nebo sušených listů ulevuje při dně a revmatizmu, také podporuje krevní oběh. Semena sbírejte těsně před tím, než začnou vypadávat, a dosušte je volně rozložená, aby plně dozrála.

Sběr a uchovávání libečku

Konec června a začátek července je nejlepším obdobím pro sběr listů. Lze je sušit ve stínu (v sušičce na teplotu udanou pro bylinky), dají se i nadrobno nasekat a zamrazit pro použití v zimním období. Čerstvě nasekané lístky přimíchejte do bylinkového másla nebo tvarohové pomazánky, budete překvapeni novou chutí.

Libeček v kuchyni - tipy a recepty

Polévky, karbanátky i pomazánky se s libečkem promění. Kmínová polévka ochucená ke konci přípravy petrželkou a libečkem se vařívala ve všech venkovských domácnostech, zkuste ji také. Snítka libečku omladí při vaření až dvě kila starých brambor.

Klasické karbanátky z mletého masa můžete kromě běžných přísad ochutit sekaným libečkem, před smažením je obalte ve vejcích a strouhance: určitě si je budete dělat častěji. Se sýrem se aroma této bylinky dobře snáší.

tags: #stanoviste #pro #libecek #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost papírových tašek
• Nová Horka a znečištění ovzduší
• Programy pro školu v přírodě MŠ
• Současný Pohled na Janovo Zjevení
• Podnikání v ekologické likvidaci: Co musíte vědět