Stanoviště pro pěstování rajčat

Rajčata jsou u zahrádkářů velmi oblíbená. Jsou chutná a navíc zdravá. Se správnými postupy jsou lilkovité rostliny také opravdu nenáročné. Mají jen minimální prostorové požadavky a málokdy zklamou při sklizni.

Rajčata jsou teplomilnou plodinou. Potřebují maximum sluníčka, tepla a minimum vzdušné vlhkosti. Teplo a slunce zajistí silný růst, rychlé uzrávání a dobrou chuť plodů.

Výběr vhodného stanoviště

Pro pěstování rajčat venku potřebujete slunné a dobře větrané místo. Rostliny potřebují alespoň 6 až 8 hodin přímého slunečního světla denně. Takové podmínky zajistí dobře větraný skleník či fóliovník.

Vhodné mikroklima je také pod přesahem střechy u jižní zdi domu. Takové stanoviště je sice ve srážkovém stínu budovy, takže budete muset více zalévat, ale kumuluje se zde teplo a rostliny jsou chráněny před deštěm.Ochrana před deštěm funguje jako prevence před plísni bramborovou a praskáním plodů. Kromě toho vybírejte odolné druhy, které jsou lépe vybaveny proti napadení plísněmi.

Příprava půdy

Rajčatům se nejlépe daří na místech vystavených celý den slunci a chráněných před studenými větry. Půdu mají mít hlubokou, nejlépe středně těžkou, bohatou na živiny a teplou.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Další slabinou v péči o rajčata je půda, v níž je pěstujete. Měla by obsahovat všechny živiny, které rostliny potřebují ke zdárnému růstu. Zeminu pro sazenice si s přehledem můžete vyrobit sami. Vezměte polní půdu, nejlépe z krtince, smíchejte ji se stejným dílem humusu a zalijte kýblem vody. Vsypte polovinu sklenice popela a promíchejte. Uděláte rajčatům krásnou „kolíbku“ s mnoha cennými látkami, v níž se jim bude dařit.

Kvůli vysokým nárokům na živiny se proto u paprik nedoporučuje provádět výsadbu na stejné místo až po dobu 5 let! Rajčatům se zase příliš dařit nebude, zasadíš-li je na půdu, která původně sloužila pro brambory nebo lilkovitou zeleninu.

Sázení a pěstování

S pěstováním rajčat můžete začít koncem února nebo začátkem března, přibližně 6 až 8 týdnů před posledními mrazy. To umožní mladým rostlinám před vysazením na venkovní stanoviště intenzivně růst. Rajčata byste neměli vysazovat ven dříve než v květnu, protože to je pro noční rostliny ještě příliš čerstvé. Noční teploty by měly být stabilně vyšší než 10 stupňů. Pokud chcete rajčata pěstovat ve skleníku, můžete je vysadit o něco dříve. Než mladé rostliny vysadíte ven, měli byste je asi týden otužovat.

Sazenice rajčat vysazujeme na trvalé stanoviště zpravidla až po 20. květnu. Dřívější výsadba je ve většině poloh nejistá, neboť pozdní mrazíky mohou mladé rostlinky poškodit. Pro správný růst potřebují rajčata také dostatečné proudění vzduchu, které souvisí s výskytem plísní.

Důležité kroky při výsadbě:

• Předem připravené rostliny sázíme spíše hlouběji a zahrneme i spodní část stonku.
• Nejčastěji je vysazujeme šikmo, a to tak, že kořenový bal s částí stonku položíme do vyhloubené jamky a zahrneme zeminou.
• Důvodem je to, že rajče bude následně kořenit i ze stonku, čímž se vytvoří silnější a bohatší kořenový systém.

Volná půda na záhonech, ale i truhlíky se už nemůžou rajčat a paprik dočkat! Jak pro rajčata, tak pro papriky platí, že důležité je zejména vhodně zvolené místo. Obě plodové zeleniny potřebují dostatečný přísun slunečních paprsků, holt světlo a teplo jim dělá dobře!

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Péče o rostliny

Podle potřeby rostliny zavlažujeme zálivkou ke kořenům, ne postřikem. Pozor na vydatnou zálivku nebo několikadenní deště, které způsobují praskání plodů! Během vegetace rajčata 3 - 5krát okopeme do hloubky 5 - 8 cm a zároveň přihrneme ke stonku zeminu. Je to z toho důvodu, aby do ní rostliny zapustily nové kořeny. Pravidelně také odstraňujeme spodní listy napadené houbovými chorobami.

Proto se perfektně hodí do čerstvých zeleninových salátů, ale i k přípravě mnoha teplých pokrmů. Jejich popularitě přispívá i to, že se dají snadno vypěstovat nejen na zahradě, ale i na terase či balkonu. A nejde o nic složitého, stačí dodržet jistá pravidla a nechybovat v nich. Dočkáte se pak tolika rajčat, že je nebudete stíhat sbírat. Vyhněte se následujícím chybám.

Zálivka

Jestli se opravdu chcete dočkat krásných a kvalitních plodů plných šťávy, zalévejte rajčata s rozvahou. Častokrát dochází k jedné z nejzásadnějších chyb, a tou je přemokření. Mokrá půda není pro rajčata vůbec vhodná. Rajčata potřebují mnohem méně vody než například okurky. Zeminu v každém případě udržujte vlhkou tak 1 až 2 cm pod povrchem, nahoře může být klidně suchá. Sazenice rajčat by se v běžném počasí měla zalévat maximálně jednou za týden.

Ochrana před praskáním plodů

Rajčata většinou praskáním plodů reagují na náhlé změny životních podmínek. Často to bývá právě přemokření po delším období velkého sucha. Na vině může být náhlý déšť, ale i nerovnoměrné zásobování vodou, což většinou souvisí i s nedostatkem draslíku.

Jak tedy praskání rajčat nejlépe předejít? Rostliny pravidelně zalévejte a mulčujte, protože tak zabráníte výkyvům v půdní vláze. Dopřejte rajčatům i vhodné stanoviště, kde budou dostatečně chráněna před prudkými dešti. Dokonce si můžete vybrat i odrůdy, které jsou k praskání méně náchylné.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Hnojení

Protože má rajče velikou spotřebu živin, přihnojujeme pravidelně dle návodu nejlépe vodorozpustnými hnojivy, které se lépe vstřebají do půdy, a dostanou se tak rychle ke kořenům.

Naopak, plodová zelenina si žádá o přísun živin. Dopřej jí však hnojiva přiměřeně, aby ti brzy plodila zdravou zeleninu! Na výběr máš hnojiva organická (mletá rohovina, kravský hnůj,…) nebo minerální. V druhém případě si dávej především pozor na dávkování.

Odrůdy rajčat

Výběr odrůd se řídí většinou naší chutí, zkušenostmi z minulých let a nebo informacemi o novinkách, kterých je každoročně celá řada.

Než začnete, je důležité zvolit správnou odrůdu:

• Tyčková - dorůstají výšky až 2 metrů, potřebují oporu a vyštipování výhonů.
• Keříčková - kompaktní, méně náročná na údržbu.

Rajčata se dělí na tyčková a keříčková. Tyčková neboli indeterminantní rajčata nasazují stále nová patra a proto se obvykle pěstují na oporách. Sklízejí se postupně, po celou sezónu. Většinou plodí až do zámrazu, nebo dokud je nezničí nějaká choroba. Keříčková neboli determinantní rajčata rostou do tvaru keříku a obvykle se pěstují na polích bez opory, kde polehávají na zemi. Jakmile keříčkové rajče zaplodí, většinou celá rostlina odumře. Keříčkové odrůdy jsou šlechtěná zejména pro průmyslové zemědělství.

Ranost odrůdy/vegetační doba Rajčata se sklízí především dle ranosti odrůdy a vegetační doby, která se pohybuje v rozmezí 65-130 dní od výsevu. Nejranější odrůdy můžete začít sklízet ve skleníku již od půlky května, jinak až od půlky června. Polorané začínají dozrávat od července a sklizeň tyčkových rajčat se může natáhnout dle počasí a stavu rostlin klidně až do října. Dle výběru odrůd můžete tedy mít sklizeň rozprostřenou na velmi dlouhou dobu.

Odrůdy rajčat se velmi liší dle toho, k čemu jsou určené. Cherry a koktejlová rajčata zvolíte do salátů, těstovin, na zobání zatímco masité odrůdy se hodí více na omáčky nebo kečupy.

Příklady odrůd:

• Masitá rajčata - známá svými velkými, masitými plody a intenzivní chutí.
• Keříčková rajčata - rostou v převislém tvaru, ideální pro balkonové truhlíky.
• Koktejlová rajčata - známá svými malými sladkými plody.
• Zelená rajčata - odrůdy jako "Green zebra" si zachovávají zelenou barvu i při zralosti.

Z klasických tyčkových salátových odrůd mám v oblibě Stupnické polní rané, Start F1 a Crimson Crush odolné proti plísni. Po loňské sezóně určitě Nagina. Ze žlutých pak Ildi, Goldkrone a Perun. Ze žlutých dělám marmeládu a loni i kečup. Z masitých na kečupy mívám San Marzano. Ty jsou náročné na výživu, zejména vápník. Z keříčkových mám odzkoušenou odrůdu Šejk a Orbit. Mají střední oválné plody, které jsou výborné na omáčky a kečupy.

Choroby rajčat

Nejvážnějším onemocněním rajčat jsou plíseň bramborová a virózy. Za vlhkého počasí se v červenci a srpnu objevují na listech hnědé skvrny způsobené plísní bramborovou. Listy postupně odumírají a zasychají, a také na plodech se vytvářejí hnědé a černé zahnívající skvrny. Ochranou jsou od konce června prováděné a podle počasí opakované postřiky Kuprikolem střídané s Novozirem. Napadené rostliny nesmějí přijít do kompostu, ale musíme je spálit. Preventivní ochranou proti plísni je nesázet rajčata po bramborách a paprice, s nimiž mají společné choroby. A důležitý je i správný spon, což znamená, že rostliny nesmíme vysazovat hustě vedle sebe.

Plíseň dokáže zničit celou úrodu rajčat a je velkým strašákem. Dnes si můžete vybírat i z odrůd, které jsou proti plísni více či méně odolné. Zkuste tedy zařadit alespoň jednu odolnější odrůdu pro případ, že bude sezóna vlhčí a plísně bude hodně. Naopak můžete omezit odrůdy, které jsou do suššího podnebí, jako například San Marzano, které plísni podlehnou nejrychleji. Jako prevence funguje i samotná diverzita v odrůdách, tedy že pěstujete více různých odrůd.

Sklizeň a zralost

Dbejte na to, abyste sbírali pouze skutečně zralé plody. Chutnají nejlépe. Plody rajčat sklízíme postupně, jak zčervenají. Při poslední sklizni před mrazíky sebereme i plně vyvinuté zelené plody, které dáme na teplé a vlhké místo, kde „dojdou“.

Kolik zdravých látek budou vaše rajčata obsahovat, závisí na stupni jejich zralosti. Důležitá je také červená barva, protože obsahuje barvivo lykopen. Patří do skupiny karotenoidů.

Tabulka doporučených podmínek pro pěstování rajčat

tags: #stanoviste #pro #pěstování #rajčat

Oblíbené příspěvky:

• Klima Indie
• Projekt "Nábytek v Oběhu"
• Ovzduší v ČR
• Udržitelnost v Ropici
• Hailo odpadkové koše do kuchyně: Recenze