Stanoviště protiletadlové ochrany Frýdek: Historie

S příchodem protiletadlových raketových zbraní vznikla potřeba chránit důležité cíle, mezi něž nepochybně patřila zejména Praha. Především k ochraně hlavního města a několika dalších důležitých míst (Kralupy, Kladno, Slaný, Mělník) byla vytvořena 71.plrb Praha.

Jednotlivé protiletadlové raketové oddíly brigády (plro) byly budovány po etapách a zároveň k nim byly vybudovány technické oddíly (TO). V nich se skladovaly a kontrovaly rakety, prováděly se zde drobné opravy a odsud byly jednotlivé plro zásobovány raketami.

Etapy výstavby 71. protiletadlové raketové brigády

Výstavba útvaru probíhala v několika etapách:

• I. etapa: Nejdříve se v I. etapě vykrýval hlavní náletový směr KARLSRUHE-PRAHA-OSTRAVA a BAYREUTH-PRAHA. Podíváte-li se na mapu a srovnáte si postup výstavby plro v I. etapě, je to zcela zřejmé.
• II. etapa: Ve II.etapě byly vybudovány plro na východ od Prahy.
• I. a II. etapa: V průběhu I. a II. etapy byla Praha obkroužena osmi plro s výzbrojí PLRK S-75 Dvina, později přezbrojenými na PLRK S-75 Volchov.
• III. etapa: Postupně je vybudováno osm plro, vyzbrojených PLRK S-125 Něva. - odpalovací rampu buď se 2 nebo se 4 raketami. Dosah je udáván na cca 18km.

Rok 1985 je dalším důležitým mezníkem v historii 71.plrb.Praha. Brigáda je přemístěna do Drnova u Slaného. Brd nad městem Dobříš. - jeden PLRK S-300 PMU, dislokovaný do Kačic u Kladna. Tato technika měla postupně nahradit komplexy S-75 Volchov, ale k tomu již nedošlo. V důsledku změny politického uspořádání po roce 1989 následuje postupná redukce a likvidace plro (viz přehled). Brigáda (tehdy již s názvem 41.plrb) byla zrušena k 31.12.

Přehled výzbroje

• SA-75 Dvina
• S-125 Něva
• S-200 na Dobříši

Organizační struktura 7. armády PVOS

Zásadní reorganizace velitelství 7. armády PVOS se uskutečnila k 1. listopadu 1966 a nadále bylo tvořeno z: velitelství, politické správy (s kádrovým oddělením, které od roku 1968 opětně působilo samostatně), politického oddělení přímo podřízených útvarů (doposud působilo odloučeně), štábu (bez ústředního velitelského stanoviště), oddělení operační a bojové přípravy, oddělení protiletadlového raketového vojska, oddělení stíhacího letectva, oddělení radiotechnického vojska, technické správy (s odděleními: organizačně plánovacím, automobilním, zásobování technickým materiálem), finančního oddělení a týlu.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Další reorganizace proběhla k 1. září 1969 a velitelství 7. armády PVOS se od uvedeného data skládalo z: velitelství, politického oddělení, štábu, kádrového oddělení, oddělení bojové přípravy, oddělení stíhacího letectva, oddělení protiletadlového raketového vojska, oddělení radiotechnického vojska, ženijního náčelníka (a jemu přidělených důstojníků), chemického náčelníka (a jemu přidělených důstojníků), výzbrojního oddělení, automobilního oddělení, finančního oddělení, týlu a ubytovací a stavební služby.

Velitelství 7. armády PVOS byly podřízeny:

• 3. a 2. sbor PVOS Žatec a Brno (1961-1969)
• 3. a 2. divize PVOS Žatec a Brno (1969-1975)
• 17. spojovací pluk Praha (1961-1975)
• 7. provozní prapor Praha (1961-1975)
• Výcvikové středisko RTV Zvolen (1961-1964)
• Výcvikové středisko operátorů radiolokátorů Zvolen (1967-1969)
• Výcvikové středisko RTV Zvolen (1969)
• 1. výcvikový prapor RTV Zvolen (1969-1975)
• Výcvikové středisko RTV Zvolen (1975)
• Radionavigační základna Bechyně (1961-1963)
• 1. letecký stavební prapor Olomouc, od 1968 Lipník n. B., od 1969 Olomouc (1961-1975)
• 7. automobilní opravna Brno (1961-1967)
• 7. technická opravna Brno (1967-1975)
• strojně početní stanice 7. armády Praha (1961-1967)
• 7. výpočetní středisko Praha (1967-1975)
• 7. armádní spojovací dílna Praha (1962-1967)
• 7. armádní spojovací a RTZ opravna Praha 1967-1975)
• 7. armádní dělostřelecký sklad Psáry (1963-1965)
• Hlavní povětrnostní ústředí Praha (1963-1975)
• 7. letecká vojsková opravna Č. Budějovice (1964-1975)
• 7. letecký oddíl Kbely (1965-1969), 47. prapor RTZ Kbely (1965-1969), 17. letištní rota Kbely (1965-1969), 47. rota RTZ Kbely (1965-1969)
• VVP Kežmarok (1965-1968)
• Poddůstojnická škola chemická Zvolen (1965-1969)
• Výcviková chemická rota Lavičky u Žďáru n. S. (1969-1975)
• 7. redakce armádního časopisu Praha (1967-1975)
• Ústřední velitelské stanoviště Praha (1967-1975)
• Politické oddělení přímo podřízených útvarů 7. armády PVOS Praha (1961-1966) - začleněno do velitelství 7. armády PVOS (1966-1969)
• Vojenské politické oddělení 8 Praha (1969-1971)
• Politické oddělení zabezpečujících útvarů 7. armády PVOS Praha (1971-1975)
• 2. výcvikový oddíl PVOS Pezinok (1969-1974)
• Výcvikové středisko PVOS Karviná (1974-1975)
• 7. výcvikový letištní prapor Olomouc (1969-1975)
• 7. radiotechnický prapor REB

Krycí čísla vybraných útvarů

Radiotechnické hlásky na Moravě v 50. letech

Jednotky radiotechnického vojska, které působily během 50. let na Moravě, náležely do složení VÚ 5948, který se vytvořil 1. března 1951 jako 157. hlásný prapor s velitelstvím v Olomouci. První jednotka vybavená radiolokační technikou se v rámci útvaru vytvořila v únoru 1952, když ve Veľkých Úľanoch (okr. Galanta) vznikla radiotechnická rota. Pravděpodobně již v této době začala v Moravské Nové Vsi působit odloučená radiotechnická četa.

K 1. listopadu 1954 proběhlo přejmenování VÚ 5948 na 157. hlásný pluk. Stávající radiotechnické stanice v Moravské Nové Vsi a Veľkých Úľanoch, vybavené po dvou zastaralých přístrojích RZ-III, se změnily na „radiolokační stanice“ a nově je měly doplnit dvě tzv. velké radiolokační stanice.

Transformace útvaru byla završena počátkem listopadu 1955, kdy počet radiotechnických hlásek stoupl na osm. Do sestavy pluku nadále příslušely:

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

• 1. RTH - Nové Syrovice (dříve Krnčice, radiolokátory P-8 a P-20)
• 2. RTH - Moravská Nová Ves (P-8)
• 3. RTH - Bratislava (P-20)
• 4. RTH - Chropyně (P-8)
• 5. RTH - Starý Maletín (dříve Studená Loučka, později Javoří a poté Maletín, P-8)
• 6. RTH - Brno (P-20)
• 7. RTH - Piešťany (P-20)
• 8. RTH - Senec (P3a)

Další změna ve složení radiotechnických jednotek pluku proběhla v říjnu 1958, když se dosavadní radiotechnická hláska v Butovicích transformovala na radiotechnický uzel. Do složení útvaru nadále náležely: 1. RTH - Nové Syrovice, 2. RTH - Moravská Nová Ves, 3. RTU - Butovice, 4. RTH - Chropyně, 5. RTH - Maletín, 6. RTU - Sokolnice a RTH Piešťany (neočíslována).

Vojenská posádka Větrušice u Klecan

Ve Větrušících se nacházelo palebné postavení baterie 85mm PLK vz. 44 od 164. protiletadlového dělostřeleckého pluku z Kostelce nad Labem. Postavení bylo vybudováno ze železobetonových prefabrikátů v polovině 50. let. Po zániku 164. pldp v roce 1960 bylo i s příslušnou baterií předáno do sestavy 161. pldp s velitelstvím ve Staré Boleslavi a využívalo se do roku 1962, kdy byl i tento pluk v souvislosti s raketizací protivzdušné obrany obráněného prostoru Praha zrušen.

Obsluhu zbraní a techniky tvořilo sedm desítek vojáků, ovšem do palebného postavení nemuseli být z kasáren odesíláni všichni příslušníci baterie, což se týkalo i protiletadlové techniky (mírově byla k dispozici obsluha pouze pro čtyři 85mm protiletadlové kanony).

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

tags: #stanoviště #protiletecké #ochrany #Frýdek #historie

Oblíbené příspěvky:

• Získávání kovů z odpadu
• Co je průmyslová ekologie?
• Doba rozkladu vajglů
• Druhy pytlů na potravinový odpad
• Co dělat, když najdete morče