Stanoviště sekty Henbane River ve Far Cry 5

Ubisoft se po smíšeně přijatém Primalu z roku 2016 rozhodl vrátit do moderní doby s hrou Far Cry 5. Tentokrát nás nečekají exotické ostrovy Far Cry 3 nebo Himaláje Far Cry 4, ale fiktivní kraj Hope County v americkém státě Montana. Jde o přírodní podívanou plnou vidláků s puškami, láskou ke country, výbuchům a takového toho amerického venkova.

Slovo Josephovo

Série Far Cry má svou vlastní historii se záporáky, kteří nemají všech pět pohromadě. Vaas z třetího dílu je dnes už pomalu ikonou, Pagan Min z čtvrtého dílu si také našel řadu fanoušků. Už před vydáním bylo jasné, že Joseph Seed z pátého dílu aspiruje na pozici vedle těchto dvou jmen. Vůdce kultu fanatiků, kteří skutečně věří tomu, že vraždění, mučení, unášení a vydírání nevěřících a absolutní kontrola vede k záchraně, zní jako přesně ten typ absolutního magora, který si ve Far Cry najde svoje místo. A skutečně najde, ovšem ne sám. Hnacím motorem Josephovy sekty totiž není jenom on, ale i jeho dva bratři John a Jacob a jejich „sestřička” Faith. Zatímco samotný Joseph je sice Otcem a skutečným vůdcem Rajské brány, tudíž úhlavním záporákem, oba bratři a Faith mají na starost jiné a stejně důležité prvky samotného kultu, takže i jim se dříve nebo později budete muset postavit.

Vliv Faith Seed na Henbane River

Všichni tři Josephovi poručíci totiž ovládají jednu třetinu herní mapy a v každé části vás čeká odlišná atmosféra. Faithin východ se zase drží vymývání mozků a najdete v něm převážně drogou nadopované vidláky a místa, kde se pěstuje bílá rostlina, ze které droga vzniká.

Ačkoli jsou záporáci hned čtyři, tak každý z nich dostane dostatek prostoru a každý z nich má více než dost osobnosti. I přesto, že je Hope County skoro všude stejně vypadající, se zelenými krajinami, kam až oko dohlédne, v každé části cítíte trochu jiné napětí a odlišnost.

Ačkoli nemusí ani jeden ze záporáků utkvět v paměti tak jako například Vaas, nedá se říct, že by byli špatní. Dabing je špičkový a jejich přítomnost je cítit kdykoliv, kdy se na obrazovce objeví. Každý má svůj vlastní příběh, svou vlastní osobnost, své vlastní způsoby, jak vás přesvědčit, abyste se k nim přidali. Faith si hraje na tajnůstkářku, která ukazuje krásy její drogy, zatímco John rád vypráví o tom, že je sekta spasením před katastrofou, nikoliv problémem. Samozřejmě se ale nenechte zmýlit - v jádru je každý z nich naprostý psychopat. Je ovšem nutno dodat, že příběh dokáže občas překvapit a jsou momenty, které jsem opravdu nečekal. A to se vždy cení.

Čtěte také: Far Cry 5: Průvodce světem hry

V mnoha ohledech je vidět, že se vývojáři snažili hlavně o dvě věci. O komentář na dnešní dobu plnou konfliktů a o pokus dostat se vám do hlavy. A alespoň v mém případě často uspěli.

Hratelnost a aktivity v Hope County

Vedlejší úkoly sice často nenabízejí unikátní průběh ani cíle, a důvod, proč děláte to, co děláte, taky většinou nemusí být úplným trhákem, ale pořád je to zábava. Úkoly mimo hlavní dějovou linii vás většinou nabádají k osvobozování lidí nebo stanovišť, případně bránění nějaké pozice. Občas dojde i na trochu unikátnější zadání. Naštěstí se vývojáři alespoň snaží hledat nějaké důvody, proč by vám to nemělo být putna a vytyčené mety nedostáváte jenom se slovy „další stanoviště potřebuje tvojí pomoc".

Kromě samotných úkolů a stanovišť máte ve světě hned několik dalších aktivit, které lze dělat. Můžete se vydat rybařit nebo lovit zvěř (a kůže poté za mastný peníz prodat), prozkoumávat prepperské skrýše (do kterých se dostanete vždy vyřešením nějaké menší hádanky), ochromovat samotný kult osvobozováním vězňů, zabíjením významných členů, ničením konvojů či ničením speciálních objektů (sil, svatyní ap.). Můžete také plnit mise odporu, rabovat sklízecí vozy, ničit blokády, replikovat kaskadérské kousky Clutche Nixona nebo se prostě jen toulat světem a užívat si přírody kolem.

Provádění většiny těchto věcí má navíc své dva hlavní důvody. Tím prvním je, že plněním různých misí a děláním dalších věcí, které se kultu nelíbí, postupujete hlavní kampaní. Jakmile v každé lokaci dostanete dostatek bodů odboje, můžete se postavit proti jejímu vůdci a po konfrontaci s ním být zase o kousek blíž Josephovi. Druhým důvodem jsou samozřejmě odměny. Získat můžete peníze, oblečení, vozidla, letadla, vrtulníky nebo jednoho z devíti unikátních AI parťáků, ke kterým se ještě dostanu.

Co je důležité zmínit, je fakt, že tentokrát nebudete dostávat zkušenostní body. Vývojáři nového dílu zcela opustili od klasického levelování postavy, se kterým jsme přišli do styku už ve Far Cry 3. Dovednostní body, které můžete proměnit za nejrůznější talenty, získáváte v případě pátého dílu především sbíráním speciálních časopisů (které lze najít převážně v prepperských skrýších) a také plněním nejrůznějších výzev. Zabíjení libovolným typem zbraní, na nohou, v autě, ve vzduchu, na blízko i na dálku, využívání vašich AI parťáků, užívání homeopatik, lovení zvěře, hraní a levelování v módu Arcade... Tohle všechno vám zajistí dostatek bodů, kterými si můžete vaši postavu vylepšit. Na klasické levely zapomeňte.

Čtěte také: Hrátky s Far Cry 5

V rámci talentů nechybí zvýšení zdraví, získání nových nástrojů (jako je například hák, padák, wingsuit nebo opravářský nástroj pro auta), zlepšení vaší rychlosti během plížení, snížení hlasitosti, odemykání nových slotů pro zbraně a řada dalších věcí. A musím říct, že se mi vypuštění levelů zamlouvá. Získávání dovednostních bodů je tak mnohem častější a mnohem dříve se dostanete k talentům, které prostě chcete. Všechno, stejně jako zbytek hry, je prostě svižnější a plynulejší. Stejnou měrou tomu dopomáhá i absence minimapy, kterou nahradil kompas, a to stejně jako v Assassin's Creed: Origins, takže jste odkázáni na sledování hry jako takové a nemohu říct, že bych tuto změnu se vším všudy nesekundoval.

Další změnou je absence craftingu, který se některým hráčům líbil a některým ne. Už tedy nemusíte lovit zvířata kvůli kůži, abyste si udělali lepší peněženku nebo pouzdra na zbraně. Stále si můžete vyrobit několik výbušnin a drog z těch několika věcí, které ve světě najdete, ale to už bych vyloženě craftingem v tom pravém slova smyslu nenazýval. Díky tomu je hra opět taková akčnější a svižnější a už od začátku máte přístup k de facto všemu tak, jak chcete.

AI parťáci a kooperace

Jednou z větších součástí nového dílu jsou ovšem vaši AI parťáci. Na začátku můžete mít pouze jednoho, časem dva, a všichni disponují svými unikátními dovednostmi, které mohou skvěle podporovat váš herní styl. Pes Boomer označí nepřátele v blízkosti a občas vám aportuje zbraň, pilot Nick Rye vám zajistí leteckou podporu, plamenometčík Sharky Boshaw je... plamenometčík, takže si asi domyslíte, v čem vyniká. Pointou je, že každá z postav se na něco specializuje a může vám nepřímo rozšířit arzenál. Může a nemusí. Parťáci jsou totiž volitelní, a pokud je nechcete používat, nemusíte. Rozhodně by to ale byla škoda, protože při boji proti kultu se ruce navíc hodí vždycky. Nehledě na to, že lidští parťáci mohou například nejen zastoupit pozici střelce na věžích aut, ale také řidiče, abyste si mohli toho střílení užívat vy.

Je pravdou, že umělá inteligence nedisponuje dokonalými řidičskými schopnostmi, především hůře ovladatelná vozidla jako třeba bugina jim dávají zabrat, ale na místo určení se vždycky nějak dopracují.

Pokud vám navíc žádný z nabízených partnerů nesedí, tak máte další možnost. Tou je samozřejmě živý hráč, který se k vám může kdykoliv přidat. Kooperace dvou lidí funguje přesně tak, jak byste čekali, a nenabízí nic víc, než „jen" možnost mít kamaráda po boku. Co ovšem musím zmínit, a jde o něco, co mě osobně velmi štve, je fakt, že váš kamarád nebude sdílet postup kampaní. Zbraně, které si koupí a upraví, talenty, které si odemkne, výzvy, které splní, to všechno mu zůstane. Ale cokoliv spojeného s body odboje nebo misemi zkrátka musí udělat sám nebo musí kooperační relaci založit on. Přijde mi to jako hodně blbá a opravdu nepochopitelná věc, která z jinak funkční a zábavné kooperace dělá přinejlepším napůl užitečnou možnost, jak hru hrát.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Audiovizuální zpracování a Arcade mód

Jestli vám Hope County z estetické stránky přijde jako pěkná lokace, to je čistě na vás, ale mě osobně přijde. Ten americký venkov obklopený horami, lesy a potůčky má prostě něco do sebe. Není to džungle nebo exotický ostrov, nejsou to Himaláje. Je to prostě zase něco jiného a něco, co do Far Cry sedí více, než byste si nejspíš mysleli. Samozřejmě tomu dopomáhá hlavně samotný audiovizuál. Zdá se mi, že hudba je v pátém díle tentokrát mnohem prominentnější než v těch předchozích a najde se více než dost pasáží, v nichž je hudba opravdu slyšet a skvěle podtrhuje tu akční hratelnost. Díky tomu jsem měl často pocit, že stále dokola hraju něco na způsob té jedné mise z Far Cry 3, kdy jste do rukou dostali plamenomet. Určitě víte, jakou myslím.

Nejvíc pozornosti ale samozřejmě strhnou zvuky a grafika samotná. Osvětlení, stíny, efekty, všechno vypadá opravdu báječně a obzvlášť tváře jsou vážně skvěle zpracované. Na Far Cry 5 je prostě radost pohledět, a to jak na PC, tak PS4 Pro i klasické PS4. Na PC přitom běží hra bez větších problémů, což je o to úctyhodnější. Nastavení grafiky sice není kdo ví jak masivní, ale po snížení pár položek není s GTX 970 a i5-6400 problém dosáhnout na FullHD rozlišení nad 60 snímků za vteřinu. A že snížení grafiky u některých věcí tolik nevadí. Menu totiž nabízí obrázky, které hned předvedou změny jednotlivých položek a jejich úrovní a některých změn si prostě realisticky nevšimnete. Tak proč to nesnížit. Se zvuky je to podobné a nelze si stěžovat například ani na animace. Snad je jenom škoda, že modely nepřátel se často opakují. Ani s výkonem na PS4 a PS4 Pro není problém. V případě klasické PS4 došlo k výjimečným propadům během masivních výbuchů, ale jinak si hra bez problému držela stabilních 30 snímků.

Jedno z větších překvapení, které jsme se o Far Cry 5 před vydáním dozvěděli, byl i takzvaný Arcade, ve kterém lze hrát sám, v kooperaci nebo PVP multiplayeru na hráči vytvořených mapách. Multiplayer konkrétně hodnotit nebudu, a to především z toho důvodu, že ho před vydáním samozřejmě nikdo nehrál. V zásadě se ale jedná o klasický Deathmatch a Team Deathmatch, takže nic, co by vyloženě stálo za řeč. Co ale za řeč stojí, jsou módy pro sólo a kooperativní hraní. Tam totiž najdete režimy Cesta (dostat se z bodu A do bodu B), Stanoviště, Lov hlav (kde musíte zabít konkrétní cíl) a Útok (kde musíte zabít všechny nepřátele). V jádru záleží samozřejmě hlavně na tom, co všechno dokáží lidi s editorem vymyslet. Potenciálně by tak mohl Arcade zabavit na desítky, časem možná i stovky hodin. Samotný editor je přitom zčásti intuitivní. V případě konzolí se s ním sice pracuje pomaleji, ale je snazší na pochopení. Na PC je editor oddělený a rozhraním jde spíše o klasický editor enginu (jako například v CryEnginu, Unity, Unrealu ap.), takže s ním nováčci zprvu pracují hůře, ale po čase zase rychleji a pohodlněji. Z toho, co se dá soudit z Ubisoftem vytvořených misí, se jednotlivé levely mění především samotnými lokacemi a atmosférou. Nějaké velké změny v hratelnosti, jaké dokáže nabídnout třeba SnapMap z nejnovějšího dílu série DOOM, nejspíš nečekejte. Ale kdo ví, s čím komunita přijde nebo nakolik se editor rozšíří v budoucnu.

České titulky jako vždy potěší. Občas se ovšem může stát, že úplně nesedí a kromě výjimečných překlepů jde především o špatně vybraná slova, u kterých je vidět, že překladatelé občas neměli kontext k tomu, o co se vlastně má jednat. Jedním takovým příkladem je jeden z úkolů ve vedlejší misi, ve které jsem měl zničit auto, jehož klakson byl slyšet snad všude. České titulky ovšem mluvily o slyšení rohu. V ostatních ohledech si není moc na co stěžovat a čeština i na konzolích je samozřejmě plus.

tags: #stanoviste #sekty #henbane #river

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné klimatické systémy
• Průmysl v ČR za Babiše
• Emise LPG v ČR
• Ekosystém ve městě
• Udržitelné letectví