Česká republika se potýká s problémem sucha a klesající hladiny podzemních vod. Naše krajina trpí suchem zejména kvůli necitlivým zásahům člověka ve 20. století. Překotná urbanizace, narovnávání koryt řek, cílené vysoušení mokřadů, rozšiřování zemědělské půdy a mnohé další faktory způsobily, že půda ztratila schopnost zadržovat a vsakovat vodu. Se ztrátou schopnosti půdy vsakovat vodu souvisí i další ekologický problém, a to výkyvy počasí způsobené klimatickými změnami. Ty přinášejí stále častější období sucha a přívalové deště, které ale znehodnocená půda nevsákne.
K řešení přitom můžeme přispět všichni. Stále častěji se v praxi setkáváme s lokalitami, které nejsou napojeny na veřejné sítě a je třeba je řešit individuálně. Zároveň přibývá i technických řešení umožňujících se s tímto úkolem vypořádat co nejefektivněji a s přihlédnutím k individuálním požadavkům.
V první řadě se zaměřte na spotřebu vody v domácnosti.
Každá domácnost se zahradou může výrazně ovlivnit kvalitu životního prostředí ve svém bezprostředním okolí, tedy na vlastním pozemku. Zejména je nutné naučit se zadržovat vodu na zahradě.
Věděli jste, že na vaření a pití spotřebujeme pouhá 3 % vody? Pro všechny ostatní účely lze využít alternativní zdroje vody.
Čtěte také: Studny a zdroje znečištění
Srážkové vody, „dešťovku“, lidé využívali od prvopočátku. Nejčastější bylo její využití na zálivku (nezasoluje půdy a je i optimální z hlediska potřeby rostlin), na praní (umožňuje úsporu pracích prášků) a dále jako užitkovou vodu např. na mytí vozidel. Lidé ji také často používají na sprchování - viz jednoduchá zahradní zařízení, ve kterých se zároveň v létě přirozeně ohřívá voda.
Amatérská řešení jako barel, sud nebo nějakou nádrž najdeme pod okapem skoro v každém domě. Nedostatek vody, snaha ušetřit a stále častěji i zdravotní důvody (kožní problémy dětí, alergie na chlor) nebo prostě jen ovlivnění ekologickými trendy nás nutí přemýšlet nad tím, jak se tohoto fenoménu ujmout profesionálně, a to i z hlediska obhájitelnosti u tradičně opatrných hygieniků. Technických řešení máme celou řadu a tak je jen věcí ekonomičnosti, jak rychle se tato řešení budou šířit.
V současnosti využití srážkových vod podpořila i povinnost řešit HDV u nových staveb a rekonstrukcí. V podstatě je řešení odvádění srážkových vod obvykle spojeno s jejich akumulací a odtud už je jen kousek k jejich dalšímu využití, protože skladování srážkových vod je tou největší položkou v pořízení systému na využití srážkových vod. Část objemu nádrže slouží pro akumulaci a zbytek na zdržení přívalového deště a ochranu stokové sítě proti přetížení.
Oddělení a využití šedých vod vede k nižší produkci odpadních vod tím, že se čistí šedé vody (voda z koupelen) a následně se jako bílá voda používají na zálivku nebo mytí podlah, mytí techniky, splachování záchodů atd. Výhodné je použití tam, kde je nedostatek vody nebo se voda nedá vypouštět a je nutné odpadní vody odvážet.
Recyklace šedých vod má již řadu sofistikovaných řešení (nejčastěji s využitím membránových technologií), ale přirozeně intuitivně vznikly postupy zcela amatérské - nabrat z vany po osprchování hrníčkem vodu do kýble a použít ji ke spláchnutí záchodu nebo si umývat ruce nad splachovací nádržkou toalety.
Čtěte také: Rozdíly mezi dřezovým odpadem, sifonem a trubkou
Využití šedých vod jako vod provozních má smysl u větších objektů s vyšší spotřebou provozní vody, protože efektivnost roste s velikostí objektu.
Vrtané studny jsou vodní díla, která slouží k jímání podzemní vody. Povolení studny smí vydat pouze speciální stavební (vodoprávní) úřad nebo odbor životního prostředí na základě povolení EIA, a předchozího vydání územního rozhodnutí. Nejdříve je potřeba studnu s obecným stavebním úřadem územně projednat.
Samotná studna nebo vrt zpravidla nevyžaduje speciální péči v zimním období. Je ale třeba zabezpečit rozvody vody a ochránit zdroj pitné vody před znečištěním. To je vhodné zajistit ještě před prvními mrazy a pak kontrolovat. Velké rozdíly teplot ve dne a v noci spolu s kombinací mrazu a vody znamená velkou zátěž pro materiály i systémy. Obvykle to začíná porušením povrchu, o zbytek se pak postará voda a mráz.
Nejsou-li rozvody vody v nezámrzné hloubce, je třeba je ochránit ještě než udeří mrazy. Vodu je nutné vypustit nebo s pomocí kompresorů vypustit vzduchem. Vnitřní i venkovní kohoutky se nechávají na zimu napůl otevřené.
V případě zahradních kohoutků na vodu, které vedou z domu ven, je možné dodatečně instalovat tzv. nezámrzné zahradní ventily. Kohoutkem se zavírá ventil, který je v potrubí ke kohoutku umístěný v domě. Zbylá voda pak samočinně vyteče.
Čtěte také: Volně žijící živočichové a legislativa
V případě podzemních nádrží, které jsou správně uložené v dostatečné hloubce stačí vypnout čerpadlo a zabránit jeho spuštění nebo zavřít ventil, který v případě zapnutí čerpadla zabrání vodě, aby vnikla do potrubí. Výrobci často doporučují čerpadlo několikrát za zimu zapnout, aby nedošlo k zaklesnutí oběžných kol vlivem tvrdosti vody nebo usazených nečistot. Je proto dobré instalovat do jímky vypouštěcí okruh, který to umožní.
Zazimování spočívá v odpojení všech hadic, které je třeba zbavit zbytků vody. Vypouštěcí zátka se vyšroubuje a z čerpadla musí vytéct veškerá voda. Zátka se ponechává vyšroubovaná a čerpadlo i hadice je nutné uskladnit v suché místnosti, kde teplota neklesne pod pět stupňů Celcia.
Hydraloop je zařízení na decentralizovanou recyklaci vody, které umožní jednotlivcům, rodinám i organizacím snížit spotřebu pitné vody až o 45 % bez sebemenšího poklesu komfortu bydlení. Zařízení lze financovat s podporou programu Dešťovka.
Zařízení Hydraloop sbírá použitou vodu (šedou vodu) se sprchy nebo vany. Poté co ji vyčistí a vydezinfikuje může být znovu použita na splachování, praní, zálivku zahrady nebo doplnění bazénu. Hydraloop zvyšuje hodnotu nemovitosti, snižuje spotřebu její vody a energie a snižuje její uhlíkovou stopu.
Podle Water Footprint Network (WTN) celková vodní stopa na jednoho obyvatele ČR, dosahuje mnohonásobně vyšší hodnoty - 4 523 litrů denně. Podle těchto výpočtů je česká spotřeba vyšší než je celosvětový průměr, ten dosahuje zhruba 3 700 litrů.
Ze Statistické ročenky životního prostředí pro rok 2010 a Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR 2011 vyplývá, že na území ČR spadlo v roce 2010 průměrně 871 mm srážek, čili 871 l/m2, tj. celkově 68 692 milionů m3 vody a řekami odteklo 22 649 mil. m3. Celkově bylo v roce 2010 odebráno pro různé účely 1 950 982 m3 vody, z toho 377 585 m3 vody podzemní.
Pro potřebu domácností bylo dodáno 320 000 m3, tj. Na průměrného obyvatele připojeného na veřejné vodovody (96 % obyvatelstva) tak připadá spotřeba cca 90 litrů na den. Celková spotřeba pitné vody je dnes v ČR asi 133 litrů na člověka a den.
Průměrný občan ČR dnes spotřebuje v domácnosti cca 90 litrů vody za den, z toho použije max. 5 litrů k pití a přímo k přípravě jídla. Zbytek použije k činnostem souvisejícím s přípravou jídla (mytí nádobí, mytí např. zeleniny) a na hygienu (tj. na splachování toalety, mytí a koupání), na praní, úklid aj.
tags: #studna #vs #recyklace #vody