Egypt má ambiciózní plány stát se klíčovým hráčem v oblasti produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), výroby zeleného vodíku či čpavku a jejich exportu, zejména do Evropy. Projekt Suezské ekonomické zóny byl oznámen již před deseti lety, nicméně první velké projekty se spustily až v posledních letech. Na přetvoření okolí Suezského průplavu v „zelený hub“ má jít v příštích 10 letech až 40 miliard dolarů. Výhodná geografická poloha i vysoké kapacitní faktory pro OZE mají Egyptu pomoci vytěžit maximum z energetické tranzice.
Suez jako "zelený hub" budoucnosti
Projekt Suezské ekonomické zóny byl oznámen již před deseti lety, nicméně první velké projekty se spustily až v posledních letech. Egypt se tehdy rozhodl stát se významným centrem produkce elektřiny z OZE a spojit svůj budoucí ekonomický růst s energetickou tranzicí. Na přetvoření okolí Suezského průplavu v „zelený hub“ má jít v příštích 10 letech až 40 miliard dolarů. Výhodná geografická poloha i vysoké kapacitní faktory pro OZE mají Egyptu pomoci vytěžit maximum z energetické tranzice.
Kromě posílení vlastní energetické bezpečnosti a proměny energetického mixu Egypt plánuje vydělat na obtížně dekarbonizovatelných sektorech. Z čisté energie se má v oblasti vyrábět a exportovat (zejména do Evropy) kromě zeleného vodíku také čpavek, který má v budoucnu hrát velkou roli v dekarbonizaci zemědělství, ale i námořní dopravy. V případě zeleného vodíku Egypt plánuje v budoucnu vyrábět v oblasti Suezu až 8 % globální produkce.
Oblast se tak má stát významným zeleným koridorem a spojnicí mezi Blízkým východem a Evropou. Projekt má tak obrovský význam jednak pro Evropu a její dekarbonizační plány, také však pro globální dekarbonizaci lodní dopravy či produkce hnojiv.
Evropské firmy v oblasti soupeří s čínskými
Egyptské plány spustily soupeření o zakázky mezi čínskými a evropskými firmami. Zatímco čínské společnosti mohou těžit z nižších cen a rychlejších termínů realizace, evropské společnosti se opírají o technologickou kvalitu a reputaci, které v regionu dosáhly. Norský Scatec bude v oblasti za pomocí lokálních větrných a fotovoltaických zdrojů vyrábět až 15 000 tun zeleného vodíku a 90 000 tun zeleného čpavku ročně. Francouzský Total zase ve středobodu zóny - přístavu Sokhna nedaleko Káhiry, plánuje produkovat zeleného čpavku ročně až 300 000 tun.
Čtěte také: Likvidace odpadních olejů Zlín - Suez
Západním firmám se tak v oblasti daří získávat důležité zakázky s ohledem na evropské dekarbonizační plány. Jejich čínští konkurenti však rozhodně nezahálí. Konsorcium společností SK Ecoplant a CSCEC v oblasti plánuje produkovat ročně 50 000 tun vodíku a 250 000 tun čpavku. Kromě toho se čínské firmy soustředí také na produkci bromu, nebo fotovoltaických panelů přímo v oblasti.
Kontrakt pro španělsko-německou společnost je tak dalším významným krokem, jak se v Suezu, potažmo na Blízkém východě, dále etablovat. Produkce zelených paliv v regionu bude vyžadovat obrovské množství nové kapacity OZE - a to v oblasti s velmi výhodnými podmínkami. Pro evropské firmy, které v posledních letech bojují s čínskými o udržení pozic na klíčových trzích, tak mohou být projekty v okolí významného průplavu značnou ekonomickou vzpruhou.
Nadšení z podepsání kontraktu, kterého se účastnil i egyptský premiér Mostafa Madbouly, ostatně neskrýval ani ředitel Siemens-Gamesa pro Egypt Ayman Saad.
Ing. Španělsko-německá společnost Siemens-Gamesa si v minulém týdnu zajistila významný kontrakt na výstavbu, financování a provoz větrné farmy o výkonu 500 MW v blízkosti Suezského průplavu. Projekt je součástí ambiciózního plánu Egypta na vytvoření tzv. Suezské ekonomické zóny (SCZONE). Okolí průplavu se má stát centrem masivní produkce obnovitelné energie, využité mj. pro výrobu zeleného vodíku či čpavku.
Obnovitelné zdroje energie v Peru
Na konci února 2016 byl po více než roce završen proces vyhodnocování návrhů projektů na výrobu elektrické energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů v rámci již 4. veřejné soutěže v této oblasti. Vláda si nyní pochvaluje, že se jí podařilo docílit jedněch z nejnižších nákladů na takto vyráběnou elektrickou energii v celosvětovém měřítku. Nová zařízení pro výrobu elektrické energie by měla být uvedena do provozu do konce roku 2018, kdy zároveň má být dosažen 5% podíl obnovitelných energetických zdrojů na výrobě elektrické energie.
Čtěte také: Hořovice a Suez: Geologické srovnání
Zvyšován je nejen podíl obnovitelné energetiky, což je mj. motivováno závazky Peru na poli klimatických změn v rámci OSN, ale též výrazně roste celková výroba a spotřeba elektrické energie. Za celý rok 2015 bylo vyrobeno v Peru 48.066 GWh elektrické energie, což představovalo meziroční nárůst o 6 %. Hlavním zadáním veřejné soutěže bylo získat pro veřejnou elektrickou síť dodatečných celkem 1.300 GWh elektrické energie ročně, z toho 312 GWh na základě biomasy, 573 GWh formou větrné a 415 GWh solární energetiky. Kromě toho bylo 450 GWh ročně vyhrazeno pro malé vodní elektrárny do 20 MW. V případě malé vodní energetiky byla vybrána zhruba třetina celkově nabízené kapacity. Celkový počet soutěžících firem činil 111. Hlavními výherci byly velké skupiny Grenergy (španělská mezinárodní projekční firma a nezávislý producent elektrické energie zaměřený na obnovitelnou energetiku s živými projekty ve Španělsku a Chile a k jejichž zájmovým teritoriím patří všechny země Tichomořské aliance, kde mají též kancelář) a Enersur (mezinárodní skupina ze skupiny ENGIE, dřívější GDF SUEZ a přítomností v 70 zemí světa).
Zajištění levných zdrojů elektrické energie je z hlediska rovnováhy peruánské ekonomiky aktuálně velmi důležité, neboť peruánské firmy a následně koneční spotřebitelé čelí v posledním roce výraznému zdražování elektrické energie. Její ceny jen v roce 2015 vzrostly o 20 % a v současnosti se jedná o jeden z hlavních zdrojů vysoké inflace (2015: 4,4 %, což převyšuje cílové pásmo centrální banky mezi 1 - 3 %).
Problematický je zejména fakt, že zatím nebyly prokázány zásoby zemního plynu v oblasti předpokládané těžby, export zemního plynu se mezitím ukázal jako méně perspektivní vzhledem k jeho nízkým cenám na světových trzích a též se uvádí, že neexistuje adekvátní vnitřní a regionální poptávka po elektrické energii. Než bude plynovod uveden do provozu, představuje tak pro Peru náklad.
I v tomto směru není vyloučená zahraniční poptávka po peruánské elektrické energii, i když podobné ambice má v andském regionu též Ekvádor a Bolívie.
Český export v peruánské energetice
Projekty v oblasti obnovitelné energetiky i modernizace a rozšiřování distribuce elektrické energie jsou v posledních letech předmětem zájmu českých firem. Jedná se o tradiční exportní komoditu ČR. Ve statistikách zahraničního obchodu (dle HS 4), byly v roce 2015 největší položkou v exportu ČR do Peru turbíny na vodní páru (3,7 mil. USD) a 5. největší položkou rozvaděče (vč. pro napětí nad 1.000 V) v hodnotě 2,4 mil. USD. Dále bylo v roce 2015 do Peru dovezeno celé spektrum dalších komodit v tomto sektoru, zahrnujících vodní turbíny, zařízení k ochraně elektrických obvodů, kondenzátory aj. komponenty.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
Český export tak do značné míry odráží trendy v teritoriu, nicméně cílem je navázat přímé kontakty a dostat se k těm nejvýznamnějším hráčům v oblasti energetiky, i když v této oblasti zároveň probíhá mezinárodní dělba práce a české vstupy do projektů na klíč jsou poptávány příslušnými projekčními firmami na regionální i celosvětové úrovni. ČR se však může odvolat na své reference z dodávek energetických investičních celků v období Československa, i na novější dodávky (např.
To vytváří pro české firmy z řad výrobců zařízení pro výrobu elektrické energie i komponent pro distribuci elektrické energie dodatečné příležitosti. Též překonání mezery v infrastruktuře včetně zajištění přístupu k elektrické energii, zvlášť pro obyvatele ve venkovských oblastech (z nichž 10 % v současnosti nedisponuje elektrickou energií) je další výzvou pro novou vládu a tedy příležitostí pro uplatnění českých firem. Nicméně tradičně velkým odběratelem elektrické energie budou nadále provozovatelé dolů pro těžbu nerostných surovin, zejména kovů. Uplatnit se mohou tak nejen energetické zdroje v rámci jednotné energetické sítě, ale i autonomní energetické jednotky, mj. v rámci modernizace a náhrady opotřebovaných vodních turbín za nové.
Na energetiku, resp. její obnovitelné zdroje jsou profilovány dvě významné konference, resp. veletržní akce v teritoriu: Mezinárodní veletrh pro energetiku a obnovitelnou energetiku SIEE a ECOENERGIA ve dnech 8. - 10. června 2016 (www.siee.pe) a 4. ročník mezinárodního veletrhu pro energetickou efektivitu Expo Energy Efficiency ve dnech 25. - 28. srpna 2016 s rozsáhlým segmentem věnovaným technologiím na bázi LED, vysokému napětí apod. (www.ledexpoperu.com). V příštím roce je kromě uvedených akcí příležitostí k prezentaci též Mezinárodní kongres pro obnovitelnou energetiku, který tradičně probíhá v únoru a též může být zdrojem cenných kontaktů (www.expoenergiaperu.com).
Spolupráce Sokolovské uhelné a SUEZ CZ
V prostoru bývalé výsypky, v blízkosti areálu kombinátu ve Vřesové a skládky komunálního odpadu SUAS-skládková, bylo vybudováno zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadu, první svého druhu v České republice. Společný projekt Sokolovské uhelné a SUEZ CZ se ale nebude opírat pouze o zařízení mechanicko-biologické úpravny u Vřesové, které bude připravovat především alternativní palivo pro nový energetický blok ve Vřesové, který konsorcium také připravuje. Právě sofistikované, moderní a čisté energetické využití odpadu je hlavní změnou oproti původnímu projektu, který počítal s výrobou směsných pelet a s jejich tlakovým zplyňováním ve Vřesové.
Na základě jejich výsledků bude rozhodnuto o technologii energetické části projektu. Centrum mechanicko-biologické úpravny by mělo být postupně rozšířeno o další inovativní technologie na využití a zhodnocení odpadů . V souvislosti s připravovaným a vítaným omezením skládkování tak má Karlovarský kraj šanci získat díky spolupráci Sokolovské uhelné a SUEZ CZ moderní zařízení na využití odpadu, odpovídající standardům 21.
tags: #suez #obnovitelne #zdroje #energie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]