SWOT analýza rizik skládkování

26.12.2025

V posledních letech zaznamenáváme pozitivní trend: zvyšuje se využití odpadů a snižuje se jejich skládkování. Hospodářské výsledky skládek závisí na tom, kolik odpadů bude pro skládky k dispozici, a to se do značné míry odvíjí od nákladů na skládkování. Zatímco běžné výrobní faktory jsou poměrně předvídatelné, poplatek za ukládání odpadů na skládky, který tvoří nyní necelou polovinu nákladů na skládkování, je do budoucna značně nejistý.

V posledních několika letech bylo navrhováno již několik variant zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky včetně různých variant toho, na co by se měl poplatek vztahovat. Přestože je zřejmé, že obecná národní strategie rozvoje odpadového hospodářství je zaměřena na zvyšování separace a materiálového a energetického využívání odpadů, zdržel se vlivem nejistoty stran poplatků za ukládání odpadů na skládky rozvoj projektů pro zpracování zbytkových nevyužitelných komunálních odpadů (KO). Situaci zlepšují dočasně masivní dotace do zlepšování nakládání s odpady z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Současně je OPŽP neúspěšný v zajištění potřebných kapacit pro zpracování zbytkových KO.

Dosažení cílů ve snížení skládkování BRKO je však závislé na zpracování zbytkových KO tou měrou, že ani při splnění směrnice ES/98/2008 (50% materiálového využití papíru, skla, plastů, kovů z domovních a podobných odpadů) a při přiměřeném 50% odděleném shromažďování a využití bioodpadů ze směsných KO nelze technicky dosáhnout.

Integrovaný systém ve spojení s KO "je jednoduchou strategií, která koordinuje prevenci, sběr, využití a odstranění KO v celém odpadovém toku, směřující k optimální činnosti při respektování ekonomických, sociálních a environmentálních požadavků" (definice z výzkumu PřF UK v Praze, SP/2f1/132/08). Studie ISOH v uplynulých letech ukazují, že se za tímto pojmem mohou skrývat různé přístupy k řešení rozvoje odpadového hospodářství, které nepřihlížejí stejnou měrou ke všem možnostem nakládání s odpady (postrádají komplexnost ve vztahu k "prevenci, sběr, využití a odstranění KO v celém odpadovém toku").

Karlovarský kraj zadal koncem minulé dekády studii proveditelnosti ISOH na území kraje, pro jejíž zpracování byl v souladu s principy ISOH zvolen postup, jehož součástí byla podrobná analýza a prognóza produkce odpadů a zmapování kapacit stávajících zařízení pro odbyt odděleně shromažďovaných a zbytkových odpadů v kraji. Po ní následoval návrh a posouzení variant technických řešení ve vazbě na konkrétní technické a územní možnosti při respektování všech cílů v separaci a využití odpadů a potřeby skládkování odpadů.

Čtěte také: SWOT analýza v hotelnictví

Naproti tomu některé jiné krajské studie ISOH, zpracované v nedávném období, jsou soustředěny jen na řešení nakládání se zbytkovými KO, neobsahují definování potřeb rozvoje infrastruktury odděleného sběru, dotřiďování/úpravy využitelných odpadů a ignorují potřebu rozvoje skládek. Tím rezignují na komplexní přístup k řešení systému nakládání s KO. Současně ve zjednodušeném pojetí optimalizace nahrazují hodnocení variant podrobnou finanční analýzou kvalitativními postupy SWOT analýzy, které jsou vhodné pouze pro úvodní screening variant. Takto zpracované návrhy rozvoje odpadového hospodářství postrádají tedy základní principy ISOH, protože neobsahují koordinované, optimální řešení rozvoje systému nakládání s KO.

V připravované zásadní novele zákona o odpadech je nejpodstatnější změna poplatků za ukládání odpadů na skládky tak, aby více stimulovaly odklon odpadů od skládek. Protože zvýšení poplatků za ukládání odpadů není dost dobře možno provést skokově, lze očekávat, že by muselo být rozloženo do období 3-5 let. Novela zákona však zdaleka není hotová a s ohledem na dobu přípravy investic do nových technologií pro využití zbytkových KO je už nyní zřejmé, že Česká republika zřejmě nesplní cíle ve snižování skládkování BRKO k rokům 2013 a 2020.

Jako bývalý vedoucí projektu mohu připomenout, že již v roce 2001 doporučovala národní Strategie implementace a investic pro směrnice Evropské komise o odpadech zavedení poplatku za skládkování ve výši 1000 Kč za tunu KO za účelem vyrovnání mezních nákladů technologií pro využití odpadů s náklady na skládkování k roku 2010 (dnes je to s inflací 1300 Kč/t). To může vést k definitivnímu upuštění od zvýšení poplatků za skládkování a hledání razantnějších a pro provozovatele skládek méně příznivých řešení. V konečném důsledku by tento scénář vedl k dalšímu zdržení plnění cílů dle směrnic EU, zbytečnému zvýšení nákladů na odpady a nárůstu ekologických rizik spojených se skládkami.

Plošný zákaz skládkování by veškeré skládkovatelné KO přesměroval do nových nákladných zařízení nebo i na export do zemí s přebytky zpracovatelských kapacit. Lokality skládek i jednotlivé etapy skládek jsou projektovány na určitou cílovou kapacitu, jejíž zaplnění mimo jiné umožňuje vytvoření dostatečného fondu na rekultivaci a následnou péči o skládku. Pokud by došlo k zákazu skládkování zbytkových KO, řada skládek by se mohla dostat do situace, která by vedla k uzavření, a to i před jejich naplněním.

Tyto finanční prostředky by chyběly provozovatelům. Nevytvořili by si dostatečné prostředky na rekultivaci a následnou péči, v souvislosti s tím by došlo ke snížení standardu péče o skládky a zvyšování ekologických rizik. Při nynější formulaci kvóty pro skládkování BRKO je možno po roce 2020 skládkovat kolem 0,5 mil tun BRKO. To odpovídá za předpokladů 50% vytřídění papíru, skla, plastů, kovů a bioodpadů ze zbytkových KO až 1,5 mil. tun směsných KO (SKO) k roku 2020.

Čtěte také: SWOT analýza pro skládky

Využití poplatků jako cíleného ekonomického nástroje by tedy vytvořilo prostor pro zachování skládkování přibližně 1,5 mil tun SKO (nebo obdobných zbytkových KO) v ekonomicky nejpříznivějších lokalitách plně v souladu s evropskou legislativou. Souběžně s tím by musely být k roku 2020 zpracovávány necelé 4 miliony tun KO ročně (při 1% růstu KO do roku 2020). Jednalo by se tedy o zvýšení využití a úpravy KO o přibližně 100 % proti roku 2011 (kdy činilo 1,9 mil. tun) a zároveň o snížení skládkování KO o 50 % proti roku 2011 (kdy činilo 3 mil. Ing. Pavel Novák Artezis, s. r.

Shrnutí klíčových bodů:

Zvyšování využití odpadů a snižování skládkování je pozitivní trend.
Nejistota ohledně poplatků za skládkování brzdí rozvoj projektů na zpracování zbytkových KO.
OPŽP je neúspěšný v zajištění potřebných kapacit pro zpracování zbytkových KO.
Některé krajské studie ISOH ignorují potřebu rozvoje skládek.
Nová legislativa by měla stimulovat odklon odpadů od skládek.
Plošný zákaz skládkování by mohl vést k problémům s rekultivacemi a zvýšení ekologických rizik.

"Některé krajské studie ISOH jsou soustředěny jen na řešení nakládání se zbytkovými KO a ignorují potřebu rozvoje skládek," upozorňuje Ing.

Čtěte také: SWOT analýza a výroba polotovarů

tags: #swot #analyza #rizika #skladkovani