Cílem je stanovit postup pro bezpečné používání popílku ze spalování uhlí ve stavebních výrobcích. Metoda má sloužit jako podklad pro rozhodování o nakládání s těmito materiály pro společnosti zabývající se výrobou stavebních výrobků obsahujících popílek, úředníky státní správy, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), certifikační orgány, regulační orgány a další relevantní zúčastněné strany. Vývoj této metody byl součástí projektu č. FW01010195 s názvem „Pokročilé výrobní technologie pro strategické využití a skladování vedlejších produktů výroby energie (VEP)“.
Vedlejší energetické produkty (VEP) a jejich rizika
Vedlejší energetické produkty (VEP) představují důležitý zdroj surovin, které mohou, po více či méně komplikovaném procesu zpracování, vstoupit jako plnohodnotné stavební materiály na trh. Vlastnosti VEP mohou představovat rizika pro znečištění životního prostředí a následně zdraví, pokud nebudou stanovena bezpečná ekologická a zdravotní kritéria pro jejich používání. Je pravděpodobné, že při jejich nevhodném používání mohou vznikat nové ekologické zátěže, které budou zdrojem rizika pro zdraví obyvatel, protože mohou způsobit znečištění podzemních a povrchových vod, dále prostřednictvím půdy mohou kontaminanty vstupovat do potravních řetězců, do ovzduší a v některých případech mohou i bránit dalšímu využití dotčených lokalit.
Normy a nařízení pro používání popílků
V případě použití popílků ze spalování uhlí při výrobě stavebních výrobků je nutno dodržovat řadu norem a nařízení. Mohou být využity jen takové popílky, které splňují uvedenou povinnost ve vazbě na příslušnou normu výrobku a účel použití. Ne všechny používané popílky však vyhovují normovaným předpisům pro stavební účely. V některých případech je popílek již částečně certifikován jako materiál vhodný pro betonářské nebo stavební použití. Z těchto hodnocení pak vyplývá závazná povinnost, jak pro producenta, tak pro zpracovatele popílku, pečovat o kvalitu výrobku včetně systému jakosti a kontroly výroby.
Řada autorizovaných osob vydává certifikát výrobku, který na základě analýz popílků a jejich směsí (z akreditovaných laboratoří) vymezí jeho kvalitu a další použití. Předmětem analýz je většinou stanovení fyzikálních, mechanických a technických vlastností, na jejichž základě se vydává „Stavebně technické osvědčení“. K tomuto hodnocení kvality a používání popílku jako příměsi do stavebních produktů je nutno zařadit další analýzy, na jejichž základě by bylo možné zhodnotit nejen jejich technické, ale především zdravotní, ekologické a ekotoxické vlastnosti. To znamená stanovit koncentrace toxických prvků (hladinu nebezpečných látek) jako jejich celkový obsah ve výrobku a i jejich obsah ve výluhu pro případ jejich styku s dalšími materiály (vodní nádrže, sklad potravin a jiné).
V EU doposud nebyla stanovena závazná zdravotní a environmentální kritéria pro využívání vedlejších energetických produktů, ačkoliv některé státy Evropské unie jako např. Dánsko, Německo či Nizozemsko již tato kritéria pro využívání VEP mají vypracovaná. Kvůli absenci závazných environmentálních kritérií se však mohou do životního prostředí uvolňovat škodlivé látky a je velmi pravděpodobné, že se uvolní. V České republice se především jedná o prvky jako jsou arzén, chróm, hliník, kadmium a olovo (As, Cr, Al, ale i Cd a Pb).
Čtěte také: České Právo a Příroda
Součástí řešeného projektu bylo navrhnout vhodný postup pro analýzu a následné hodnocení vedlejších energetických produktů, které by bylo možné využít pro stavební účely. Pro hodnocení využití VEP z hlediska minimalizace negativních vlivů na zdraví a životní prostředí, byla zpracována metoda, a to na základě předešlých a současných pilotních studií prováděných SZÚ a ČVUT. Výsledky analýz lze použít pro návrhy podmínek pro využití VEP do stavebních výrobků z hlediska minimalizace zdravotních a ekologických rizik.
Metodika analýzy a hodnocení VEP
Podle uvedené metody je nejprve nutné provést kvalifikovaný odběr reprezentativního vzorku popílku autorizovanou osobou dle plánu vzorkování (ČSN EN 14899) ve vhodně zvolených časových intervalech. Reprezentativní vzorek popílku by měl být složen z dílčích vzorků z vhodně zvoleného odběrového místa, kdy odběr bude probíhat v pravidelných intervalech s patřičnou četností (cca 10 odběrů, cca 5-10 kg vzorku) po vhodně zvolenou dobu odběru (ČSN 72 2071). Poté se stanoví celkový obsah prvků v odebraných popílcích včetně jejich vyluhovatelnosti do vodného a kyselého výluhu (pH = 3).
Dále se zhotoví zkušební tělesa (tzv. normalizované trámečky o rozměrech 40 × 40 × 160 mm). Tato zkušební tělesa se vyrábějí ze záměsi plastické malty obsahující jeden hmotnostní díl směsi cementu a popílků ze spalování uhlí, přičemž tento díl je směsí obsahující 75 % referenčního cementu CEM I (viz EN 197-1) a 25 % popílku dle definice této metodiky, dále pak tři hmotnostní díly normalizovaného písku CEN (viz EN 196-1) a půl dílu vody. Vyrobený vzorek je následně uložen a ošetřován podle EN 196-1.
V případě potřeby získání informace o celkovém obsahu koncentrace rizikových prvků ve výrobku se postupuje podle normy ČSN EN 17196 Stavební výrobky - Posouzení uvolňování nebezpečných látek - Digesce lučavkou královskou pro následnou analýzu anorganických látek.
Ekotoxikologické testy
Ekotoxikologické testy mohou být účinným nástrojem pro posouzení, zda lze u stavebního výrobku očekávat negativní dopad na životní prostředí. Stanovení ekotoxicity je důležité zejména v případech, kdy chemická analýza není možná nebo není považována za dostatečnou nebo když není znám vliv stanovených chemických látek na životní prostředí. Stanoví se účinek eluátu stavebního výrobku nebo v případě terestrických testů účinek zrnitého stavebního výrobku ve směsi s umělou půdou na zkušební organismy za specifických experimentálních podmínek.
Čtěte také: Tipy pro ekologické praní
Pokyny pro propojení vhodných normalizovaných metod ekotoxicity s vyluhovacími metodami jsou uvedeny v CEN/TR 17105 Construction products: Assessment of release of dangerous substances - Guidance of the use of ecotoxicity tests applied to construction products. Na srovnatelnost výsledků mají zásadní vliv některé faktory, jako je způsob vyluhování, poměr vyluhovací kapaliny k povrchu zkušebního tělesa nebo výběr testovacích frakcí výluhu. Při stanovení kritérií pro hodnocení ekotoxicity stavebních výrobků a při interpretaci výsledků je třeba jednoznačně popsat typ a podmínky vyluhovací zkoušky, koncentraci výluhu a použitou baterii biologických testů.
V rámci studie bylo z hlediska ekotoxicity testováno 9 vzorků monolitických stavebních výrobků. Ekotoxicita byla stanovena na neředěném vodném výluhu připraveném pomocí DSLT (Dynamická zkouška vyluhováním z povrchu) pomocí baterie čtyř akvatických organismů (Daphnia magna, Aliivibrio fischeri, Desmodesmus subspicatus, Danio rerio).
Testování ekologické vhodnosti stavebních výrobků
Výroba stavebních prvků je jako každá průmyslová výroba spojena s produkcí odpadů a současně přítomností kontaminantů, zejména chemické povahy. Testováni ekologické vhodnosti stavebních výrobků a hmot s obsahem popílků je mj. obsahem norem, které byly vytvořeny CTN Výzkumného ústavu stavebních hmot, a. Pro vyhodnocení ekotoxického rizika lze využít přístup chemický (porovnání výsledků chemických analýz s kritérii jakosti) nebo přístup biologický, založený na posouzení toxicity. Tyto dva přístupy se vzájemně doplňují, ovšem pro testování složitých směsí neznámého původu jsou vhodnější biologické testy.
Platná legislativa, podle které se ekotoxicita hodnotí, je zaměřena na metody hodnocení vodných výluhů (akvatické testy). Tyto zkoušky však nepostihují v plném rozsahu ekotoxicitu řady nebezpečných látek. V důsledku jejich nízké rozpustnosti ve vodě nebo hydrofobního charakteru nejsou ve výluzích obsaženy a dosažené výsledky tak nejsou objektivní. Z ekologického hlediska je sada relevantní pouze pro vodní ekosystémy.
Z výše uvedeného vyplývá nutnost změny stávajících metod pro hodnocení ekotoxicity odpadů. Jednou z možností je zavedení kontaktních (terestriálních, terestrických) testů. Tyto testy jsou založeny na bezprostředním kontaktu testovacích organismů s testovanými vzorky a jejich reálné dlouhodobé expozici toxikantům. Kontaktní testy vykazují vyšší citlivost, detekují nižší koncentrace látek a mají současně charakter testů reprodukčních.
Čtěte také: Ekológie lesa očima studentů: Zkušenosti s testem
Pevné materiály, včetně stavebních hmot a výrobků s obsahem nejrůznějších kontaminantů mohou negativně ovlivňovat živé organismy, člověka nevyjímaje. Pro zjištění míry tohoto rizika je potřebné určení jejich ekotoxicity. Současná česká legislativa je založena na stanovení ekotoxicity vodných výluhů materiálů.
Testování ekologické vhodnosti stavebních výrobků za použití kontaktních testů identifikuje souhrnné riziko použitého materiálu, včetně vzájemných interakcí přítomných kontaminantů. Zavedení kontaktních testů do české legislativy je proto jedním z důležitých úkolů pro další vývoj v oblasti ochrany životního prostředí.
Ekotoxicita je obecně definována jako toxické působení na životní prostředí a živé organismy, účinek cizorodých látek na přítomná společenstva organismů v prostředí (rostliny a živočichové, včetně člověka).
Ekologická kosmetika a drogerie
Zásady udržitelnosti pronikají do všech sfér života a výrazně mění i přístup k osobní hygieně. Ekologická drogerie a kosmetika nabízí klíč k šetrnosti jak k pokožce, tak k životnímu prostředí. První krok k ekologičtější péči o pokožku přestavuje pečlivé zkoumání složení kosmetických produktů. Mnoho výrobků, které najdeme na trhu, obsahuje chemikálie, jako jsou parabeny, sulfáty nebo ftaláty. Ty mohou skrz kůži pronikat až do krevního oběhu a nepříznivě ovlivňovat celkové zdraví.
Ekologická kosmetika se, na rozdíl od tradičních přípravků, zaměřuje na využívání síly přírody. Výběr produktů s přírodními ingrediencemi může přinést nejen výhody pro naši pokožku, ale také podporuje odvětví, které klade důraz na udržitelnost. Některá eko kosmetika současně není testovaná na zvířatech nebo vyráběná z živočišných produktů, což určitě potěší vegany.
Na cestu k redukci plastového odpadu se vydáte výběrem produktů v tzv. zero waste balení a nákupem v bezobalových obchodech. Ekologické alternativy běžných drogerií umožňují spotřebitelům odměřit si přesně tolik produktu (např. pracího gelu, mýdla, aviváže, prostředku na nádobí apod.), kolik skutečně potřebují. V těchto pobočkách seženete taky celou řadu tuhých variant kosmetických výrobků, jako jsou šampony (známé pod názvem šampuky) či mýdla, které minimalizují nejen ekologickou stopu, ale též neobsahují avizované konzervanty a chemikálie, jako je tomu u tekutých verzích.
Významný krok směrem k udržitelnějšímu životnímu stylu představuje přechod k opětovně použitelným kosmetickým pomůckám. Místo používání jednorázových produktů, které často končí po pouhém jednom použití v odpadkovém koši, investujte do praktických a ekologicky přátelských alternativ. Opakovaně lze používat pratelné odličovací tampónky, tyčinky do uší, ale i menstruační potřeby.
Výroba vlastní kosmetiky představuje kreativní způsob pro ty, kteří chtějí mít větší kontrolu nad tím, co aplikují na svou pokožku. Jedním z hlavních benefitů vlastní výroby kosmetiky je možnost naprosto přizpůsobit složení individuálním potřebám. Homemade kosmetika rovněž přináší úsporu finančních prostředků.
Transparentnost informací o materiálech
V současnosti lidé chtějí stále více vědět, co produkty, které konzumujeme, obsahují - ať už jde o jídlo, oblečení nebo o kosmetiku - odkud pochází ingredience, jak byly získány a jaký dopad mají na lidi a životní prostředí. Vždycky jde o informované nákupní rozhodnutí. Podniky tedy přehodnocují své metody zajišťování zdrojů ve prospěch zdravotní nezávadnosti a udržitelnosti ingrediencí, a kupujícím poskytují potřebné transparentní informace.
Prohlášení o zdravotní nezávadnosti materiálů zlepšuje způsob, jak zapojovat myšlenky cirkulární ekonomiky do svých produktů. Transparentnost informací je v samém středu úsilí - veškerý výzkum i zákulisní vědecké práce jsou transformovány do srozumitelného, nezávisle ověřeného prohlášení pro zákazníky a přináší jim dobrý pocit z toho, že si vybrali dobře.
Zákazníci vidí informace o produktu, včetně jeho složení, chemických látek, ze kterých se skládá, a podíly jednotlivých složek, včetně barevného označení. EPEA dodává informace o doporučeném použití nebo předpokládaném chování složky produktu v podlahovině.
Prohlášení o zdravotní nezávadnosti materiálů je jednoznačně prvním krokem k vytvoření digitálních pasů „zdravotní nezávadnosti“, známých jako prohlášení o vlastnostech, jež jsou vydávána pro každý materiál využívaný ve stavebnictví, takže projektanti, stavitelé, architekti a inženýři mohou materiály využít v kruhu. Zatímco Prohlášení o zdravotní nezávadnosti materiálů bere v úvahu chemické složení, prohlášení o vlastnostech bude obsahovat velké množství informací o cirkularitě, dopady na zdraví a životní prostředí počínaje a mírou recyklovatelnosti, demontáže a regenerace konče.
Certifikáty používané v přírodní kosmetice a co znamenají
Žel název „přírodní“ je pojem, který v žádné zemi zákonem nedefinuje, jaké má mít daný produkt skutečné složení. Proto mnohdy dochází k zavádějícím a zmatečným informacím, které lze často označit přímo klamáním spotřebitele. Tyto kauzy a výrobce zneužívající pojmy jako „natural“ „přírodní“ „rostlinné“ a mnohdy i přídomek „bio“, v zahraničí označují termínem greenwashing. Zákazník získá díky promyšlenému marketingu dojem, že produkt je zcela přírodního rázu, že je výrazně šetrnější. Postačí zacílit na jeho „první signální“. Obal s obrázky rostlinek a bylinek, důraz na výrazy jako natural, přírodní, hypoalergenní, nedráždivé, bez škodlivých složek. Ve skutečnosti se však tyto greenwashing produkty mnoho neliší od běžné kosmetiky.
V rámci mnohých přírodních certifikátů je ovšem kontrolováno a definováno nejen složení (např.zákaz používání syntetických a škodlivých látek), ale také výrobní postupy (ekologická výroba, šetrné zacházení s ingrediencemi atd.) a mnohá další kritéria. Velký důraz je kladen především na ingredience. Zásadní je jejich skutečný přírodní původ. Mnohé certifikační společnosti podmiňují udělení příslušné certifikace složením založeném na surovinách pocházejících z kontrolovaného ekologického zemědělství.
Téměř bez výjimky se certifikáty přírodní kosmetiky zaměřují na podmínku obsahu surovin netestovaných na zvířatech, hojně se také setkáte s podporou fair trade (garance lepších pracovních podmínek pěstitelům), nepodporují plenění a kácení tropických pralesů, což není nijak vyžadováno u produktů a složek konvenční kosmetiky.
Ecocert
Ecocert je nezávislá mezinárodní společnost zabývající se kontrolou a certifikací výrobků obsahujících suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství. V současnosti patří mezi největší certifikační společnosti pro výrobky z mnoha oblastí včetně bio kosmetiky. Francouzská společnost Ecocert vznikla roku 1991 a v současnosti patří mezi největší mezinárodní certifikační společnosti v oblasti přírodních a bio produktů, působí ve více než 80 zemích a jen ve Francii certifikuje více než 70 % bio producentů. Minimální podíl přírodních surovin každého produktu musí být 95 %.
Výrobky označené ochrannou známkou Ecocert nesmí obsahovat geneticky modifikované suroviny, parabeny, phenoxyethanol, nanočástice, silikony, PEG deriváty, syntetické parfémy a barviva a ingredience získané z mrtvých zvířat.
BDIH
BDIH je zkratka pro německou neziskovou společnost Bundesverband Deutscher Industrie- und Handelsunternehmen für Arzneimittel, Reformwaren, Nahrungserganzungsmittel und kosmetischle Mittel e.V. ( Asociace německých průmyslových a obchodních firem z oblasti léčiv, zdravotnických potřeb, potravinových doplňků a osobní hygieny) Roku 1996 sestavily společnosti pro výrobu přírodních produktů hlavní zásady a směrnice definující přírodní kosmetiku, a to hlavně s důrazem na srozumitelnost pro spotřebitele.
Jednou z hlavních a nejdůležitějších podmínek pro získání tohoto certifikátu je používání výhradně přírodních surovin, v maximálním možném množství pocházejících z kontrolovaného ekologického zemědělství nebo ekologického sběru v přírodě. Velký důraz je kladen také na ochranu zvířat. Společnost svými nároky aktivně podporuje ekologické zemědělství a klade důraz na ekologickou únosnost výroby a použitých obalových materiálů.
Přírodní kosmetika označená ochrannou známkou BDIH nesmí obsahovat ropné produkty (vazelína, parafín), syntetické parfémy a barviva, chemické konzervanty (pro konzervování je povoleno užívat ty emulgátory a tenzidy, které se vyrábí z rostlinných surovin, tedy tuků, vosků, lecitinu, atd.). Zakázáno je testování na zvířatech, a to se týká nejen konečných produktů, ale i výchozích surovin. Použití konkrétních látek je definováno v pravidelně aktualizovaném seznamu povolených surovin.
Leaping bunny
Certifikát Leaping Bunny představuje jediný mezinárodní certifikát týkající se záruky o netestování na zvířatech. Logo králíčka ve skoku zaručuje, že výrobek ani jeho jednotlivé ingredience nebyly testovány na zvířatech. V klasickém kosmetickém průmyslu hrají zvířata velmi důležitou roli, používají se pro testy na chemické látky a kombinace těchto látek, aby se vyloučily případné škodlivé účinky na člověka. Tento program byl založen roku 1996 jako reakce na rostoucí zájem spotřebitelů o výrobky netestované na zvířatech.
Organizace nepovoluje testování produktů ani jejich jednotlivých složek na zvířatech ve všech fázích výroby. Certifikát uděluje na rok nezávislá kontrolní společnost, která může provádět namátkové kontroly dodržování pravidel.
Natrue
Mezinárodní nezisková organizace Natrue nebo-li True Friends of Natural and Organic Cosmetics, svým logem garantuje vysokou kvalitu přírodních kosmetických produktů. Zaručuje splnění nejvyšších standardů, neboť produkty s tímto certifikátem musí být nejméně ze 75 % přírodní. Natrue dohlíží nejenom na samotné složení produktů, ale také na transparentnostvůči zákazníkovi.
Všechny složky použité při výrobě musí být přírodního původu či v bio kvalitě. Během zpracování surovin i výrobě samotného produktu musí být použity postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Je tak asi jasné, že výrobky s nálepkou Natrue neobsahují žádné umělé parfemace, barviva ani konzervanty a při výrobě nejsou použity geneticky modifikované suroviny. Kromě toho, výsledný produkt ani jeho složky nejsou testovány na zvířatech. Certifikát Natrue je udělován pouze na 2 roky, po jejichž uplynutí se musí celá kontrola opět opakovat, jinak je označení z produktů odebráno.
CPK
Kromě známých a časem již ověřených zahraničních certifikátů se u nás můžeme setkat i s poměrně novou českou eko certifikační značkou, jejíž název tvoří zkratka slov Certifikovaná přírodní kosmetika - tedy CPK. Certifikát vycházející ze standardů francouzské společnosti Ecocert zaručuje, že výrobek neobsahuje syntetické sloučeniny a látky škodlivé lidskému zdraví.
Jednou z hlavních a nejdůležitějších podmínek pro získání tohoto certifikátu je používání výhradně přírodních surovin, jejichž sběr probíhá šetrným způsobem. Důraz je kladen na ochranu životního prostředí a minimální dopad na přírodu.
Výrobek nesmí obsahovat syntetické sloučeniny a látky škodlivé lidskému zdraví. Zakázáno je také používat geneticky modifikované složky, ropné deriváty, syntetické vonné látky, chemické konzervační látky, umělá barviva, chemické UV filtry a látky živočišného původu, jejichž získání zahrnuje smrt zvířete (výjimku tedy tvoří látky jako lanolin, med nebo mléko, které nejsou podmiňovány úhynem zvířete). Výrobky nesmí být testovány na zvířatech.
Stejně jako většina zahraničních certifikačních kolegů, i CPK se zaměřuje nejen na složení produktů, ale i na způsob výroby a obalové materiály. Žádoucí je ekologickáúnosnost a recyklovatelnost obalů.
Symboly na obalech
Na obalech potravin, kosmetiky, drogerie i oblečení najdeme různé symboly, které spotřebitelům pomáhají rozhodovat se vědomě a odpovědně. Certifikace FSC je mezinárodně uznávaný standard, který označuje dřevo, papír a další produkty pocházející z lesního hospodářství spravovaného šetrně, ekologicky a sociálně odpovědně. Certifikace Cruelty Free je uznávaný symbol, který označuje produkty, které nebyly testovány na zvířatech. EUROLIST a BIOZEBRA jsou dva známé symboly bio certifikace, které označují produkty vyrobené podle ekologických standardů. Fairtrade je mezinárodní certifikační a obchodní organizace, která se zaměřuje na zajištění spravedlivých obchodních podmínek pro producenty v rozvojových zemích. Certifikace Rainforest Alliance je mezinárodně uznávaná značka, která označuje produkty pocházející z udržitelně obhospodařovaných zemědělských plodin, lesů a turistických oblastí. Certifikace EcoGarantie je uznávaná evropská ekologická značka původem z Belgie, která se zaměřuje především na ekologickou a zdravotně bezpečnou výrobu kosmetiky, čisticích prostředků a hygienických produktů. Vegan label je žluté kruhové označení, které se používá k certifikaci produktů, které neobsahují žádné suroviny živočišného původu a nebyly testovány na zvířatech. Ecolabel je ekologická certifikace, která označuje produkty a služby, které splňují přísné environmentální standardy během celého výrobního procesu. Ecocert je mezinárodní certifikační organizace, která se specializuje na udělování ekologických a organických certifikátů pro různé produkty, zejména v oblasti kosmetiky, potravin a textilu. Certifikát OEKO-TEX® Standard 100 je jedním z nejrozšířenějších a nejznámějších mezinárodních certifikátů, který se zaměřuje na zdravotní nezávadnost textilních výrobků.
Symboly na obalech nejsou jen vizuální značky - nesou v sobě důležité informace o původu, kvalitě a dopadu výrobků na naši planetu.
tags: #test #ekologicke #nezavadnosti #produktu #metody
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]